Jan Cinert (Sobota 28. března 2020)

Libuše i její kůň jsou mýtické nehmotné pojmy, takže o nich nelze uvažovat tak, jako by byly člověkem a zvířetem. Libuše byla letní bohyní a přeměnila se na Venušin cyklus. Proto je cesta směrem na Libušín od Prahy ve směru západu Měsíce uprostřed léta. Opozicí je Tetín.

Popisoval to Kosmas v době sjednocených Čech, takže uvažoval v tomto rozsahu a bez nutného ohledu na "lidskou" viditelnost Středohoří. Ta krajina je tak jednoznačně odlišná "rozoraná" od ostatní České kotliny, že se přímo nabízí pro pojmenování Lemuz ,Lemeš, a dosazení bájného oráče, který práci nedokončil u soutěsky se Stadicemi. Moc prostoru pro jiné výkladu tady nevidím. Stejně tu krajinu Lemeš viděli i Keltové a Germáni, takže už oni mohli mít onu pověst o oráči. Mohla zaniknout právě proto, že byla převzatá a nehodící se pro dynastickou přemyslovskou pověst.

Od Číčovic a Turska už je vidět České středohoří (nejméně, nezkoumal jsem to přesně), čili téměř z osídleného středu krajiny Praga.