Jan Cinert (Neděle 30. prosince 2012)  ⇑

J. Čihák sem dal odkaz na reliéf románského kostela sv. Ondřeje ve Valdebárcena. S reliéfem si nyní neumím poradit, ale s kostelem je spojován letopočet založení 1089. Jak je na internetu obvyklé, je to ve skutečnosti rok vysvěcení kostela. Tak jsem provětral Azora a tady je výsledek zkopírovaný z mého článku:

Valdebárzana (E), kostel sv. Ondřeje - Iglesia de San Andrés (80.3°) – Podle vyrytého nápisu na stěně byl kostel vysvěcen první srpnovou neděli roku 1089, to je 6. 8. V tento den je svátek Proměnění Páně. Kostel byl založen o rok dříve, 24. 8. 1088 v den novoluní následujícím po svátku Proměnění Páně. Je zde zajímavá souvislost mezi svátkem, ke kterému bylo založení vztaženo, a dnem vysvěcení kostela, rovněž na stejný svátek.

Pokud si pamatuji, tak se uvádí, že problém se solí začali mít až první zemědělci při přechodu na rostlinou stravu. Předtím dostávali potřebnou dávku soli pojídáním zvěře. Za sebe bych přidal, že přísun minerálů je i pramenitou vodou. Pokud se zemědělství šířilo do Evropy z jihu, tak se asi s ním šířila i znalost potřeby konzumovat sůl, předtím získávaná zřejmě na mořském pobřeží. O etymologické vazbě oráč - devatenáctiletý cyklus - slunce - sůl se zmiňuji v článku o znojemské rotundě. Takže zřejmě s posunem znalosti pěstování obilí se postupně posouvala i distribuce soli z jihu a hledala posléze místní lokální naleziště. Pak do toho přišel objev Hallstadtské soli.

Mezi mohylami západně od Prahy jsem našel výraznou podobnost azimutů:

215,3° - mohyla v Rudné - hradištní vrch Plešivec
218,9° - mohyla na Krliši u Turska - mohyla v Lichocevsi
213,4° - Čestmírova mohyla u Turska - mohyla na Krliši
217,4° - Čestmírova mohyla u Turska - mohyla v Lichocevsi

Podle mého hrubého odhadu jsou to azimuty směrem k fázi někde mezi úplňkem a třetí čtvrtkou Měsíce za východu Slunce. Nedá se to nějak jednoduše ověřit? K čemu by takové vytyčování bylo? Také mě napadlo, že Kosmas mohl za Kazinu mohylu považovat vůbec celý vrch Havlín a za horu Oseka celý výběžek Brd směrem k Zbraslavi. Je to vlastně takový "osek", úzký "osekaný" výběžek. Pro doplnění: Havlín je od Prahy na azimutu 185,2°, Tetín od Prahy 234°. Jedná se o přibližné směry k fázím Měsíce, protože se jedná o přírodní útvary, které člověk nemohl posunout, aby přesně vyhovovaly.

Že by malta s otiskem pletence mohl být doklad umístění knížecího paláce na Jiřském náměstí někde uvedl J. Frolík, ale už nevím kde. Podle vhodného mikroklimatu si také myslím, že by bylo lepší umístění paláce jižněji.

Relief v opatství sv. Benedikta na Loiře bude celý původní. Výjev s býkem je, podle mne, náhradní kopie a výjev s "blíženci" je ještě původní. Proto je rámeček přerušený.

Na reliéfu by se o zkrocení "nebeského býka", dle mne letního slunovratu, z eposu O Gilgamešovi mohlo jednat. V Pernštejnské pověsti si tím jistý nejsem. Tady by mohlo jít o záměnu chlupatého zubra za Kalydónského kance, dle mne podzimní rovnodennosti, u nás též Bivojova kance, naivní etymologií podle jména původního hradu Pernštejnů - Zubštejn.

ZH (Sobota 29. prosince 2012)  ⇑

Bohužel mám teď omezený přístup k internetu.
Jak jsem se včera dočetl, draselný ledek (sanytr) se mj. nachází v jeskyních s výskytem guana (ptačího trusu), nevím, zda by to mohlo být i z dob křídových moří v Čechách. Manželka prý četla, že se jakési sole dobývaly v proseckých lomech, ale přesný zdroj této informace si nepamatuje, prý v Th. Havránkovi, ale já to tam nenašel. Při té příležitosti jsem se znovu dočetl, že se pískovec lámal (i) podpovrchově, šlo se po puklinách, proto jsou např. prosecké chodby křivolaké, vedlejším produktem byl ovšem jistě i písek. Přestože šlo vlastně o doly, v případě pískovce a ještě jiných hornin se i tak říkalo lomy.

Dík za info o minickém hradišti, které jsem neznal, nicméně to asi s mohylou a Řípem souvislost nemá, mj. je to trochu bokem.

Franta (Sobota 29. prosince 2012)  ⇑

Mě zaujala zmínka, že se tam dobýval sanytr. Řekl bych, že přírodní ložisko ledku je ještě míň pravděpodobné než ložisko kamenné soli. Sanytr se nejčastějí sbíral na stěnách chlévů, jako důsledek reakce dusíkatých látek pocházejích od ustájeného dobytka a vápna v maltě zdiva chléva. Podobně se i vyráběl, hromada hnoje smíchaná s vápnem a živočišnými zbytky ze zalévala močí a chránila se před děštěm. Tak si asi lze představit k tomuto účelu kdysi vyhloubené jámy.

J. Čihák (Sobota 29. prosince 2012)  ⇑

ZH: V Čechách jsou známa pouze ložiska Slaný, Mnichovo Hradiště a Dvůr Králové, ze kterých se nikdy netěžilo. Navíc ložiska halitu vystupující až na povrch jsou velmi vzácná. O soli se nepíše ani v článku Plán péče pro přírodní památku Ládví – ENVIS a proto mám pochybnosti o údajích ve sborníku Český lid.

Franta (Sobota 29. prosince 2012)  ⇑

ZH: na N50.21470 E14.29271, tedy někde mezi Řípem a Lichocevsí bylo hradiště

ZH (Pátek 28. prosince 2012)  ⇑

Jan Čihák: nevím, zda se tomu dá věřit, ale proč by to psali. Ládví je z buližníku, tedy usazené horniny, tak by tam teoreticky mohly být i nějaké usazeniny mořských solí. Nicméně se píše, že v Čechách nejsou žádné zásoby kamenné soli, což je ostatně zajímavá informace z hlediska prehistorického osídlení. Mohli existovat lidi a zvířata bez místních zásob soli, dokud se nedovážela? Je známo, že ve Švýcarsku a Valašsku byl zvýšený výskyt kretenismu z nedostatku jódu, což souvisí s absencí s mořských sedimentů, tuším. Jinde ne. Samozřejmě u nás nejsou obří ložiska jako ve Věličce nebo Solnohradsku, zda byla nějaká drobná, která nestojí za řeč, těžko říct.

Jinak jsem v rámci naší obsese zkoušel najít něco pozoruhodného v různých námi preferovaných směrech od dotyčných mohyl, ale nic nenašel. Jen ona lichoceveská je téměř přesně v poledním směru od Řípu, odchylka rotundy na Řípu je při pohledu od bývalé mohyly asi 150 m na 26 km, střed masivu Řípu asi 75 m. Myslím ale, že je to náhoda.

Franta (Pátek 28. prosince 2012)  ⇑

J.Čihák:
viz útvar, který drží anděl po levici Panny Marie
obr 1
obr 2
z online knihy z
The Metropolitan Museum of Art

a viz také spodní část reliéfu, vypadá to jako označené místo v řadě opakujících se symbolů.

PS
Nabízejí ke stažení spoustu podobných knížek v PDF

J. Čihák (Pátek 28. prosince 2012)  ⇑

Dá se tomu věřit? O těžbě halitu na Ládví jsem zatím nikde nenašel ani zmínku. Spíše si myslím, že se tam v 19.století vydobýval štěrk na stavby a opravy okolních silnic.

Reliéfy v Zaru, Lině, Unciti, Villaviciose.

Kostel sv.Prokopa v Záboří nad Labem, viz foto kryprogramu na románské hlavici.

ZH (Čtvrtek 27. prosince 2012)  ⇑

Jan Čihák: narazil jsem i na zmínku o Ládví a z čeho prý pocházejí jámy - viz.

ZH (Čtvrtek 27. prosince 2012)  ⇑

Na tomto místě stála do roku asi 1887 tzv. Žižkova mohyla neboli Homolka u Lichocevsi, údajně 19 metrů vysoká a 55 m v průměru (dle Krolmuse, tj. 90/3.14 sáhů a 10 sáhů), třístupňová, byla rozvezena na pole velkostatku v podobě černé hlíny, nic po ní nezbylo. Pěkně je vidět na Císařských otiscích.
Nějaký fantasta tvrdí, že spolu s Homolí v Dušníkách a údajnou mohylou Žiži na Hradě tvoří rovnostranný trojúhelník, což není pravda. Ostatně z mohyl na sebe vzájemně vidět není.
Zajímavé, že Zdeněk Ministr o ní, pokud jsem hledal, nepíše, ač leží v jeho rajonu.

Obě umělé homole (Dušníky a Lichoceves) jsou přibližně stejně velké, možná byly i podobně vysoké (Dušnícká asi byla uříznuta kvůli stavbě kostela, výška druhé je zpochybňována). Obdobnou velikost mají i obě staré mohyly u Krakova. Což by mohlo být vodítkem pro představu, jak velká mohla být hypotetická mohyla Žiži nebo Kazina; menší by ostatně nestály za zmínku.

ZH (Úterý 25. prosince 2012)  ⇑

Díky za přání, opětuji všem.

Mluvili jsme tu o mohylách, náhodně jsem narazil na Homoli v Rudné-Dušníkách (viz). Kaple ze 13. st. i předchozí barokní kostel se bortily a byly strženy, nynější 100 let starý kostel je též staticky narušený, dle práce studenta statiky kvůli tomu, že je údajně postaven na uměle navršeném kopci.

Ještě doplním, původní kaple, možná rotunda (kopec byl nazýván malý Říp, kostel je zasvěcen sv. Jiří) byla zničena za třicetileté války. Několik let byl kopec bez kostela (1904-8) a stavitel udělal svislou šachtu z temene na úroveň okolí a dvě štoly k okraji, ale nic nebylo nalezeno krom koňské lebky na temeni, nicméně byl potvrzen umělý původ kostela, jinak to zřejmě na té křídové pláni blízko letiště ani být nemůže. Kostel je postaven na betonové desce, přesto se bortí, půda v bezprostředním okolí kostela se propadá.

Mohyla s hrobkami cca 5x5x5 m, 14 m vysoká a 60 m široká je na Žurání.
Umělým kopcem je zřejmě i Hrádek u Libomyšle.

Jan Cinert (Pondělí 24. prosince 2012)  ⇑

Prozatím přeji všem Šťasné a veselé Vánoce.

ZH (Neděle 23. prosince 2012)  ⇑

Mimochodem, Karel IV. prý zavedl pojmenování Pražského hradu "Hrad sv. Václava", což se prý neujalo.

Ale v Řivnáčově průvodci a ještě někde jsem četl, že Staré purkrabství nazývají dosud (tedy v 19. st.) lidé Hrad sv. Václava a vypráví se, že na místě Purkrabství opravdu stál Václavův hrad. Karel IV. jistou dobu v dotyčném domě přebýval. Co z toho plyne, nevím, ale neslyšel jsem o tom diskutovat.

ZH (Neděle 23. prosince 2012)  ⇑

Protože, jak jsem si již na sebe stěžoval, je problém s číslováním příspěvků ve fóru a odkazy na příspěvky pak nefungují, dal jsem prozatímně vpravo od data šipečku, kde lze odkaz zobrazit, resp. pravou myší zkopírovat jeho adresu.

ZH (Neděle 23. prosince 2012)  ⇑

Jan Cinert: děkuju, že jste si dal práci s nalezením odkazu. Jako indicie, že jde o královský palác, je to ovšem dost chabé... Jinak vaše logické argumenty stran preference bydlení ve srubu jsou dobré, nicméně také šlo o náklady, které si níže mohl dovolit, jiní ne, odolnost proti ohni, umístění paláce, pokud byl přibližně na dnešním místě, tj. ve strmém jižním svahu, se blížilo subtropickému mikroklimatu.