Jan Cinert (Pátek 26. dubna 2013)  ⇑

Číslo 108 je spíše hlavně 9 x 12, takže možná ve smyslu "mnohokrát 12". Už jsme tu probírali nejvíce 40, že může být v původním smyslu "mnoho", neboť je to více než nejdelší viditelná časová jednotka Saturnův rok. Totéž by mohlo platit i pro 9, protože to byla dříve větší číslovka než tehdy známý Venušin osmiletý cyklus (za devatero horami...). Nestudoval jsem to, ale 27 mi přijde jako hodně divné číslo, spíše nějaká pozdější spekulace...?

Kristova léta 33 jsou také pozdější dohodou, podle Lukáše vystoupil Kristus ve 30 letech a podle děje na konci toho roku zemřel.

J. Čihák (Pátek 26. dubna 2013)  ⇑

Číslo 108 je posvátné číslo buddhismu. Pokrývalo celou galaxii, neboť bylo 27 souvězdí ve 4 směrech, 4x27=108. Mohl tedy Buddha zemřít v 3x27=81 letech? Kristus měl zemřít v 33 letech. Proč ne třeba v kulatých 30 letech? Asi proto, že v čísle 33 se lépe odráží křesťanská symbolika.

J. Čihák (Pátek 26. dubna 2013)  ⇑

Liliový kříž může vyjadřovat jednoduchou rovnici: 3x3x3x3=81. Možná není náhoda, že se Buddha měl dožít 80 let, osvobodit se od neustálých přerodů a tím definitivně opustit tento svět. Podle různých názorů pozdějších historiků se měl dožít 77-81 let.

J. Čihák (Čtvrtek 25. dubna 2013)  ⇑

Ve slovanském kalendáři se počítá s Kruhem Života, tedy s cyklem 144 let, který je tvořen součinem 9x16 a nikoliv 12x12. Veletucet byl oblíbený, ale (4x3)x(4x3) prošlo proměnou na (3x3)x(4x4).

J. Čihák (Čtvrtek 25. dubna 2013)  ⇑

Maha Kumbha - 144=12x12. Stáří rituálu není známo, některé zdroje udávají 2. století př.n.l..

Jan Cinert (Středa 24. dubna 2013)  ⇑

J. Čihák: To jsou dobré postřehy, 12 a 144 jsou správné číslovky. Jenže je otázka, jestli je to tak opravdu myšleno, když tam všechny lístky a tyčinky nejsou zobrazeny. V tomto případě je těžké se vyjádřit.

J. Čihák (Středa 24. dubna 2013)  ⇑

V liliovém kříži lze najít součin 4x3=12. Liliové květy mají ve skutečnosti 6 lístků, takže lze uvažovat i o součinu 4x6=24. Tyčinek je také 6. 4x6x6=144? Střed kříže se podobá čtyřlístku. 4x6x6x4=576? 25920:360=72

Jan Cinert (Úterý 23. dubna 2013)  ⇑

Myslím si, že s budhismem to je podobné jako s islámem a křesťanstvím. Aby člověk zcela pochopil tato vyvinutá náboženství, žijící si svým vlastním životem kolem 2000 let, musel by se jim zcela věnovat. Rozdíl mezi Starým zákonem a křesťanskou věroukou je takovou ukázkou vývoje. Zatímco ze ST se dají čerpat podstaty původních mýtů, křesťanství se dá už spíše jen věřit. Takže například pro mne nemá význam se snažit tato náboženství zcela pochopit.

U křížů bych se nezabýval tím, jestli je např. liliový. To je dodatečný přídavek. Podstatná je číslovka, kterou počtem ramen sděluje.

J. Čihák (Úterý 23. dubna 2013)  ⇑

Atomisté raných buddhistických škol tvrdili, že celý vesmír je prostoupen látkou, která zprostředkovává pohyb. Když vesmírem nevládly božské síly, tak je učenci museli nahradit nějakými fluidy. To se dělalo až do 19. století. A vlastně se to dělá dodnes. Třeba teorie o temné hmotě a temné energii. Prý to je, ale nikdo tomu nerozumí.

J. Čihák (Pondělí 22. dubna 2013)  ⇑

Tady je také podobný kříž. Snad to vyjadřuje čtyři pravdy, které ústí do osmidílné stezky. Ovšem zde je samotný kříž, navíc liliový. Druhý jsem zatím nenašel. Symbol se nejspíše odchyluje a proto by mohl skrývat nějaké poselství.

ZH (Pondělí 22. dubna 2013)  ⇑

Já tomuhle nerozumím, ale budhhistické učení je rozsáhlé a propracované, třeba dharmačakra a odkazy kolem.

J. Čihák (Pondělí 22. dubna 2013)  ⇑

Zatím jsme se zaměřili na matematická poselství. Ale předmětem poselství může být i kosmologický názor. Buddhisté nepřijali názor z ostatních náboženství, že vesmír stojí na božské podstatě. Na reliéfech nejsou jenom náboženské symboly. Vzácně se může jednat o alegorická schémata, která vyjadřují představy o nebeské mechanice.

Jan Cinert (Sobota 20. dubna 2013)  ⇑

To, co tam píšou o Béróssovi je pěkná ukázka tzv. aktualizace mytologie. Ta často spočívá v úpravě mýtů tak, aby vyhovovala chápání a představám pozdějších posluchačů. Tady se jedná o "vědeckou" snahu napravit zdánlivě nepřijatelnou délku Béróssových čísel a udělat z nich čísla historicky přijatelná. Přitom stačí oddělit mytologii od historie a nemusí se nic předělávat. Je to podobné, jako tzv. biblická archeologie, nebo Přemyslovo pole u Stadic, kde Oráč určitě oral pole velikosti 12 x 12 kročejů.

Béróssova čísla jistě nevznikla hned ve své propracované podobě, ale mají původ právě v takovém jednoduchém základu jako 2 x 4 apod. Při přechodu na šedesátkovou soustavu po prosazení "Jupitera" se čísla přispůsobila třeba na 2 + 4. Tak mne napadlo, že sčítání je vlastně jednoduché, ale násobení vyžaduje určitou abstrakci a přitom je logické, takže v pravdě "božské". I z toho důvodu se možná násobky "božských čísel" staly součástí mytologie a sofistikovaná matematika a astronomie součástí náboženství.

J. Čihák (Sobota 20. dubna 2013)  ⇑

Už včera mě napadlo, že kříž v kruhu není běžným buddhistickým symbolem a proto by reliéf mohl skrývat matematické poselství. O buddhistickém učení vím jen velmi málo, ale přesto si myslím, že vzhledem k množství buddhistických škol to nelze vyloučit. Kolo s křížem však může vyjadřovat čtyři živly, čtyři části roku nebo dne a čtyři světové strany.

Našel jsem další informace k Berossovu číslu.

Jan Cinert (Pátek 19. dubna 2013)  ⇑

J. Čihák: Indickou mytologii a náboženství nemám dostatečně nastudované. Jednou z překážek jsou časté dlouhé názvy bohů, takže se dají poplést ještě spíše, než Šov a Šoa. :-) Budu-li se ale držet pouhé ikonografie, tak na prvním odkazu jsou jeleni jako krajní slunovratové rohy a uprostřed je kolo čtyř období solárního roku, tedy forma prostředního rohu rovnodennosti, který dělí rok na čtyři období.

Na druhém snímku je kolo s osmi paprsky, takže by se mělo jednat o symbol Letní bohyně a jejího osmiletého cyklu. V takovém případě jsou kolouši po stranách denními blíženci Světlo-Stín, kteří jsou často součástí vyobrazování Letní bohyně. Druhá možnost je, že osmipaprskové kolo vyjadřuje dělení dne na osm dílů, a proto jsou zde i denní blíženci. U Budhy je podezřelé, že jeho jméno je utvořeno ze starého základu P-AT (B-ATh), podobně jako naše Bůh (B-AG). Potom by Budha mohl být původně bohem denní proměny počasí, tady typem boha Cernunnos. Ale zdůrazňuji, zatím jsem do toho dostatečně nepronikl.