Jan Cinert (Čtvrtek 30. května 2013)  ⇑

Tak jsme zase u té nešťastné - šťastné sedmičky. Já mám na Vánoce pod stromeček připravený tento obrázek. Dřív na jeho klidné rozpoznání nebude čas. Je tam 7 jakýchsi vos. Přitom vosa je z (V)Osa stejně jako Esus. Podobně včela je z (V)Čela, tedy Kel(a), takže Kel, jako jeden rovnodennostní roh uprostřed, na ose. Stejně je čelo uprostřed mezi ušima. V chetitském mýtu to byla včela, která byla vyslána, aby probudila spícího boha Telepinu, slunečné letní období. Takže hmyz byl také zástupným vyjádřením jarní rovnodennosti. Je to celé výzva, která se jednou musí vyřešit.

I čtyřicítku jsme probírali. Já myslím, že buď je to hodnověrné číslo všude, tedy že i potopa trvala 40 dnů apod., nebo je to všude staré vyjádření "mnoho", a tak se nedá brát nikde vážně.

I tehdy, když čtu o "funkcích" bohů a bohyň, mi jdou oči šejdrem. Jenže, řešíme-li bohyni Sešat koncem 1. tisíciletí př. n. l., tak je možné, že ty "intelektuálské funkce" mohou mít již nějaké vyspekulované opodstatnění. Proto jsem zauvažoval o tom, že Sešat ve své výsledné podobbě může být vyjádřením pětidílné přepony pravoúhlého trojúhelníka. Z toho pak ta její geometrie a architektura.

O procházení sedmi branami Inannou k její setře Ereškigal jsem v knize uvažoval jako o 1 roku její vlády + 7 dalších s tím, že je to ulynutí jejího cyklu, a proto Inanna posléze umírá. No nevím, systémově se to pro všechny sedmičky asi uplatnit nedá.

ZH (Středa 29. května 2013)  ⇑

Cosi jsem psal tady. Ale vůbec egyptské mytologii nerozumím, jak známo.

Ani Bibli, nicméně o nanebevstoupení je psáno v Lukášovi, kdy "byl nesen vzhůru do nebe", a - jestli jsem něco nepřehlédl - vypadá to, že se to stalo o velikonoční neděli. O 40 dnech, kdy se zjevoval, je až ve Skutcích apoštolů. Pro mě osobně z textu nevyplývá, že byl do nebe vynesen poprvé a navždy, ale dalo by se to chápat tak, že z nebe sestupoval (aby se jim ukázal) častěji po oněch 40 dnů. Nicméně ten svátek existuje, ale proti svátku Zmrtvýchvstání je, zdá se mi, podružný.

Franta (Středa 29. května 2013)  ⇑

Obrázek se nepovedl. Tedy ještě jednou.

Franta (Středa 29. května 2013)  ⇑

Thovtovými společnicemi bylo sedm Promluv (zobrazovány byly se sokolími hlavami) a bohyně psaní a počítání Sešat.
Viz obrázek

O sedmi Promluvách jsem ještě nikdy nic neslyšel, ale obrázek s Thovtem+8 (7+1) by mohl naznačovat spojitost s číslem 8.

Na Nanebevstoupení Páně je zajímavé, že je od vzkříšení odděluje 40 dnů.

A co řekl Kristus na kříži lotrovi po pravici?
"„Amen, pravím ti, ještě dnes budeš se mnou v ráji.“ (L 23,40-41)"
Jsou rájem myšlena nebesa?

Kristus vstoupil na nebesa pravděpodobné tam, kde se na nebesa mytologicky vstupuje. Jistě nebyl první, kdo to udělal. Co třeba takoví králové Egypta? Jak se dostali do té sluneční bárky k Reovi?

ZH (Středa 29. května 2013)  ⇑

Kdyby to bylo o svátku Nanebevstoupení, pak by třeba v r. 1063, kdy byla Velikonoční neděle 20.4., byl svátek Nanebevstoupení 30.5., kdy Slunce vycházelo v azimutu 52°, to žádný kostel nemá.

J. Čihák (Středa 29. května 2013)  ⇑

Opravuji: ve svátek Nanebevstoupení.

J. Čihák (Středa 29. května 2013)  ⇑

Sv.Tomáš Akvinský píše, že podle Daniela Kristus vystoupil do nebe na východě a nakonec z východu se vrátí. Tím ospravedlňuje modlitbu k východu. Kristus vystoupil do nebe o svátku Zmrtvýchvstání. Věděl sv.Tomáš Akvinský, že proto kostely musely směřovat k východu Slunce v tento den a nikoliv přesně na východ?

J. Čihák (Středa 29. května 2013)  ⇑

“Při zakládání významných egyptských staveb byl od 2.dynastie používán obřad zaměřování pedj-shes (Natahování provazu, angl. Stretching of the Cord). Obřad byl spojen s bohyní Sešat. Podle hvězd byla vytyčena linie orientující stavbu na světové strany.“

Text v chrámu boha Hora v Edfu popisuje rituální vytyčování základů chrámu.
“Uchopil jsem kolík a rukojeť palice, držíme spolu s bohyní Safchet lano. Můj zrak sleduje chod hvězd. Až dojde k Sedmihvězdí (dnes Velký vůz) a naplní se mně stanovený oddíl čísla hodin, postavím kolíky do rohů božího domu.“

Chrám bohyně Hathor v Dendeře má odchylku 20° k východu a přizpůsobuje se okolnímu terénu. Text v chrámu nepopisuje skutečné vyměřování. Pravděpodobně se jedná o slavnostní rituál, který vznikl ze starého vyměřovacího postupu.
“Žijící bůh, nádherný, syn Thothův, vychovaný vznešenou bohyní v chrámu vládce Země, napíná s radostí lano s pohledem zaměřeným na bod AK souhvězdí MSHTYW (Meskhetyw v podobě nohy býka, dnes Velký vůz), vztyčuje chrám vládkyně Dendery tak, jak se to provádělo dříve.“

Jan Cinert (Středa 29. května 2013)  ⇑

Ten výklad bohyně Sopdet je jeden z těch, ze kterých mi jdou oči šejdrem. Formy, proměny, aspekty, významy, projevy... Je to zjevně jen opsané encyklopedické heslo z knihy, která je tam uvedena. Encyklopedisté si složité otázky nekladou a jen opisují ze starší "prověřené" literatury.

O Egyptě toho moc nevím, ale trochu se posouvám od dřívějšího názoru, že jejich mytologie a teogonie je "jeden velký blázinec" k poznatku, že ten blázinec z toho spíše dělají dosavadní výklady. Ženské podstaty jsou Země, Měsíc a planeta Venuše. Proč tedy v Egyptě také Sirius? Tady bude nějaká chyba.

Franta (Úterý 28. května 2013)  ⇑

Jak si myslím, že nic nevím, mám pocit, že pěticípá hvěda v hieroglyfech, a tedy v egyptském pojetí je Sopdet, tedy Sirius. Jako nejjasnější hvězda naší oblohy je obvykle označována Venuše, protože to není hvězda, je další kandidát na nejjasnější hvězdu hvězda Sirius. Jak chápali Egypťané Venuši, nevím.
K odkazu na soubor s matematickými znalostmi Egypťanů, existuje kniha: Moudrost svitků boha Thovta, kde má být egyptologické shrnutí egyptské vzdělanosti, tedy i stať o astronomii.

Jan Cinert (Úterý 28. května 2013)  ⇑

Mně PDF jde otevřít i z odkazu, ale musím chvíli počkat, až se načte.

Nepochopitelné mi připadá zdůvodnění. Proč by se dělalo podle hvězd v noci to, co se dá udělat ve dne podle Slunce? Je-li zataženo, tak není vidět ve dne Slunce, ale ani hvězdy v noci. Pojal jsem jen podezření, že stále uváděná představa o vytyčování podle hvězd může být zase jen další novodobá blamáž, protože Sešat má na hlavě hvězdu. Jinak proti sledování hvězd starými Egypťany nic nemám, viz "psí hvězda" Sirius a její heliaktický východ o letním slunovratu.

Franta (Pondělí 27. května 2013)  ⇑

Proč je vytyčování v noci nepochopitelné?
Merchet
Proč je vytyčování v noci nepochopitelné? Vím, v noci je tma, ale starověká noc asi bylo něco jiného než ty, které známe nyní, kdy hvězdy v podstatě skoro vidět nejsou - díky světelnému znečištění.

J. Čihák (Pondělí 27. května 2013)  ⇑

Soudobé kolísání hladiny jezera nám odpověď nedá. Úrovně jsou ovlivněny přehradou, čerpáním vody z jezera a z přítoků. Navíc současné klima bude asi odlišné. Jen tak mě napadlo, že ve starověku mohlo docházet k zanášení výtoku z jezera. Ten PDF nelze otevřít.

Jan Cinert (Neděle 26. května 2013)  ⇑

Novodobá přehrada by to vysvětlovala, nebyl by pokles podloží, ale původní nižší výška hladiny. Zmiňují se tam jiné záměrně vytvořené kupy jako úkryty pro ryby, což bylo výhodné pro rybáře. Jenže to by mělo zase odpadnout, jestli byla stavba na suchu. Navíc, tak rozměrný objekt kvůli rybám? Nevím, raději jsem v tomto případě opatrně skeptický. Co zkusit, jestli není něco na atronomických azimutech od této kupy?

Takový nadhoz z jiného soudku. Řešili jsme bohyni Sešat s hvězdou nad hlavou, často pěticípou. Tady je něco k staré matematice. Není teď čas, tak jsem to jen prolétl. Ale napadlo mne, že Sešat by původně mohla být Venuše s pěti oběhy během osmi solárních roků. Při "napínání provazu" by byla již pěti díly přepony pýthagorejského trojúhelníka, kterým se vytyčil pravý úhel. Souhvězdí Ursa major by byl obecný pojem pro čtverec (obdélník), protože je to jediný takový přírodní útvar. S nocí a oblohou by pak vytyčování nemělo nic společného a byl by to jen novodobý výklad z nepochopení. Odpadá tím to nepochopitelné vytyčování za noci a podle hvězd. Víme, že jiné výklady o směřování ke hvězdám (rondely) nejsou průkazné, či přímo selhávají. (Nevirtuální str. 125-129.)

J. Čihák (Neděle 26. května 2013)  ⇑

Dnes je na výtoku z jezera přehrada Degania, která udržuje hladinu v nadmořské výšce -208,9 m. Naposledy však byla otevřena v zimě 2003/2004. Při extrémním suchu se z jezera přestane čerpat voda a přesto hladina klesá až na -215 m. Zatím musíme čekat na další výzkum, který bude nepochybně nákladný. Pak se dovíme, jakého původu ta hromada kamení je. Pokud byla navršena, mělo by se také objasnit, jestli byla postavena na pobřeží nebo ve vodě. Tuším, že předpokládaná stavba mohla mít souvislost s uctíváním vodního božstva.