J. Čihák (Pátek 14. června 2013)  ⇑

Jan z Wiktringu (1270-1347) – Korutanská kronika: Petřín má původ ve slově Pronberg – Perunova hora.

Z Wikizdrojů jsem okopíroval originální etymologický názor: Petřín - Perunův týn.
“Na Petříně bylo božiště hromovládce boha ohně a blesku Peruna, jenž měl svůj hrazený týn: tedy Perunův týn — zkráceno v Pertýn a přesmykem hlásek v dobách křesťanských Petřín.“

K tomu zbývá jenom dodat: Petřiny – Pertýny.

Jan Cinert (Úterý 11. června 2013)  ⇑

Ještě k těm Rusavkám, které vzpomenul Franta. Uvědomil jsem si, že Ruzyně je od šáreckého hradiště přibližně ve směru nejjižnějšího západu Měsíce. Přes Rusalku bledou se dostáváme k vodě, tedy přílivům. Také je starozákonní Rut. Chtělo by to celé více prozkoumat, ale já osobně teď na to nemám čas.

Kořen Min je také ve slově minulý, proto ve slovenštině je minul s významem pozbyl, ztratil. Že by souvislost s koncem minulého roku o zimním slunovratu, kdy héroi jarní rovnodennosti ztratil sílu a začal ustupovat k bodu rovnodenností?

Jan Cinert (Úterý 11. června 2013)  ⇑

Odkazovaný článek čerpá z prací dvou autorů. První byl před půlstoletím uznávaným archeologem, který uvěřil, že mýtická Lučanská válka je opravdu reálií z pohanských dob před Bořivojem. Podle toho datoval hradiště Vlastislav do "pohanských" předbořivojovských dob. Ve skutečnosti pochází asi z přelomu 1. a 2. třetiny 10. století. Druhý autor z něho a jiných takových jen opisoval. Je to celé spíše o představách a věření.

Již v roce 1995 publikovala J. Čiháková první nálezy opevnění na Malé Straně z 2. poloviny 9. století. Ty, spolu s pozdějšími nálezy, dokazují, že Praha byla od počátku opevněným celkem včetně Malé Strany. Takže žádné malé sídlo se nekonalo.

J. Čihák (Úterý 11. června 2013)  ⇑

Na hradčanském návrší bylo před Hradem spíše malé opevněné sídlo Bořivojových předchůdců, ikdyž těžko říci, jestli příbuzných. Ale petřínské obětiště asi blamáž nebude. Dochovaly se legendy o sv.Vojtěchu a další.

J. Čihák (Úterý 11. června 2013)  ⇑

Píše se, že na sakrálních/kultovních hradištích chybí známky trvalého osídlení. Výskyt je spíše na východě.

Wikipedie: Kultovní místa Slovanů.
Nejvíc sakrálních hradišť se nacházelo v oblasti Zakarpatí, horního Podněpří, na středním Dněstru a horním Prutu a na dnešním pomezí Ukrajiny a Polska, významná je především tzv. zbručská soustava v povodí Zbruče tvořená například hradišti Bohit a Zvenigorod. Sakrální hradiště, náboženské centrum kmene Polanů, stálo pravděpobně na Lechově hoře v Hnězdně a podobně lze chápat Retru a Korenici známé z historických pramenů.

Jan Cinert (Úterý 11. června 2013)  ⇑

I celé Žiži je jedna velká blamáž, která si žije svým životem bez ohledu na realitu. Mám o tom kapitolu do knihy, ale je dlouhá a ještě neprošla závěrečnou úpravou. Probírali jsme to tady, tak jen připomenu, že o Žiži se zmiňuje pouze a jen jednou kronikář Kosmas při popisu vyhnání Poláků z Prahy v roce 1004. Na pahorek měl tajně v noci vystoupit Oldřichův bojovník a troubením a voláním „Utíkají, utíkají Poláci ...“ vyděsit polskou posádku tak, že ve zmatku utekla. To je opravdu úplně vše.

Franta (Pondělí 10. června 2013)  ⇑

A co Žiži? To už bylo součástí "hradu"?

Jan Cinert (Pondělí 10. června 2013)  ⇑

Nejsem si jist, jestli vůbec někdy existovala "sakrální hradiště". Svatyně byly mezi osídlením, třeba typu rondel, a pak na hradištích, která měla v prvé řadě útočištnou funkci, pak správní a též sakrální. Totéž se týkalo Slovanů. Například hypotézy o tom, že před Pražským hradem se zde nacházel nějaký ústřední sakrální prostor, jsou zcela vycucané z prstu.

J. Čihák (Pondělí 10. června 2013)  ⇑

V souvislosti s Petřínem a Hradčany by mě zajímalo, jestli také v Čechách Slované budovali sakrální hradiště, která sloužila jako kmenové svatyně. Vše nasvědčuje tomu, že u nás jim na to nezbýval čas ani dost sil.

Jan Cinert (Pondělí 10. června 2013)  ⇑

Trochu ztrácím přehled o tom, co jsem napsal zde a co do rozpracované knihy. Došel jsem k tomu, že zásadní bylo umístění starého šáreckého ústředí. Od něho se porovnávaly směry. Levý (Hradec) byl vlevo od rovnodennostního bodu na obzoru, a proto bylo toto s odstupem času založené hradiště tak pojmenováno. Na hradiště z různých epoch se to asi přenášet nedá.

"Rus" je hodně zprofanovaný kořen díky diskuzi o původu Rusů a jejich názvu. Já na to názor nemám, původ bude v nesatemizovaném Rut (RAT), takže rátať - počítat a obdobou kentumované Rug (RAG), takže ruka, rok atd. Jenže jsou Rusavky v původním tvaru, co když z původního kořene něco vypadlo? Muselo by se to víc prozkoumat. Jenom drobnost, v názvu Minice je miltilingvistický kořen "mínit", no a egyptský bůh Min je jarní rovnodennost, když je jednoruký. Že by budečský Min doputoval po obzoru k letnímu slunovratu stejně jako pražský (šárecký) Neklan na Levý Hradec, kde odmítal dále postupovat (bojovat)?

Franta (Neděle 9. června 2013)  ⇑

Asi nějak tak, že z Budče jsou Rusavky ve směru východu Slunce o letním slunovratu, Stará Boleslev ve směru rovnodennosti a Levý Hradec je směrem k zimnímu slunovratu. Pak by ten směr k letnímu slunovratu mohl být tím "pravým" směrem, tedy k Pravému Hradci?

Franta (Neděle 9. června 2013)  ⇑

Necelých 5 km od Budče, zhruba v letním slunovratovém směru je lokalita, která se jmenuje "V Rusavkách" a bylo na ní hradiště, které je dnes označováno jako hradiště Minice (N50.21470 E14.29271). Údolí pod ním, kde se Holubický potok vlévá do Zákolanského se jmenuje Pod Rusavkou. Z hradiště je pěkný výhled na Říp. V době slovanské Budče bylo jistě už opuštěné. Ale, co bylo na místě před slovanskou Budčí?

ZH (Neděle 9. června 2013)  ⇑

Ptal jsem se dr. Tomkové, ta to konsultovala s geologem, a prý je v mapě opravdu chyba, v tištěné to není.

Jan Cinert (Neděle 9. června 2013)  ⇑

S tou opukou je to zajímavé. Ale ještě jde o to, zda ta vrstva opuky vychází (vycházela) na povrch jako skalní výchoz a tím se dala těžit. Zhruba uprostřed předhradí se v pozdějších dobách těžil písek, takže opuka může být jedině ještě pod těmito nánosy původní vysoko položené široké Vltavy. Je ovšem zvláštní, že archeologové s tím nepracují, protože vrstva opuky by měla vycházet ve svazích obou ostrohů. Tedy jestli si někdo na té geologické mapě nespletl barvy. :-)

S pravý-levý si dlouhodobě nárazově lámu hlavu. Starší se jeví desn (levý) a krasn (pravý), pozdějším levý a pravý. Zatím jsem došel k tomu, že ta prvotní opozice pochází spíše z blíženců Stín-Světlo a pravý-levý podle stran od bodu východu Slunce za rovnodenností. Nebo to původní bylo totéž při pohledu na západ místo na východ? Nevím, ale je závazný významový obsah. Desn (děsný), čili stín, krasn (krásný, krasň - rus. červený), čili světlo. Je to tedy právě obráceně, nežli že vlevo postupují východy Slunce po jarní rovnodennosti. Kdysi jsem zkoušel, jestli není třeba vodítkem hot -čehý, ale nic jsem jednoduše nenašel, a tak to odložil. Ve znojemské rotundě v jezdecké skupině je stínový blíženec vpravo, v oráčské skupině zase vlevo od Oráče. I na jiných vyobrazeních s blíženci to systémově s jistotou nefunguje. Někdo mohl brát vlevo od ústřední postavy na obraze, někdo zase z pohledu diváka, tedy zrcadlově obráceně.

ZH (Neděle 9. června 2013)  ⇑

Jan Čihák: našel jsem, že se autor kroniky zabýval severozápadními Slovany, neb působil skoro u Dánska. Zaujal mě ten Prove, který je někdy ztotožňován s Perunem, jindy nikoli.

Setkali jsme se s Janem Cinertem včera na přednášce dr. Tomkové v Levém Hradci, ptal jsem se tam, odkud brali opuku, prý z nejbližšího naleziště v Horoměřicích, což je ovšem hodně daleko, přes rokli potoka atd., kdy by byli schopni o takto těžit a dopravovat? Tak jsem kouknul do geologické mapy a jediná opuka v širokém okolí je právě na obou částech hradiště (viz). Což je pozoruhodné, když si všímáme potenciálního stavebního materiálu i u jiných hradišť.
Na základě nákresů v brožurce, kterou tam lze zakoupit, jsem přehodnotil azimut rotundy na 72.6°(kostel má 96.4°, což se blíží kostelům přes Vltavu), nad kterými si lámu hlavu.
Slovo levý mělo asi vždycky dnešní význam, to pravý bylo původně přímý atd., a jako opak levý se používalo desný. Takže k původu názvu Levý Hradec nemám nic nového.