ZH (Neděle 18. srpna 2013)  ⇑

Trochu jsem se zabýval Zimním šestiúhelníkem kvůli disku z Nebry, ale žádné historické údaje jsem opravdu nenašel. To neznamená, že by si takového útvaru pravěcí lidé nevšimli, nakonec ani nemuseli znát klasická souhvězdí. Viz.

ZH (Sobota 17. srpna 2013)  ⇑

Vycházel jsem tuším z tohoto. Malý pes je Canis minor.
Nicméně jinde je psáno o Sopdetovi.
Tady je psáno: "This is certainly the role attributed to Anubis and his star Sirius by the ancient Egyptians, who revered the star Sirius under several other names as well, including Sothis, Sothi, Sept, Sepet, Sopdet, Sot, and Sed." To je ale nad mé možnosti...

Franta (Sobota 17. srpna 2013)  ⇑

Oprava, obrázek je to tento
Myslel jsem, že obrázek s hieroglyfickým nápisem je jeden obrázek, a no má každý hieroglyf svůj vlastní

Franta (Sobota 17. srpna 2013)  ⇑

Caniculus je spíše asi souhvězdí Malý pes (alfa Procyon). Sirius byl myslím ve starém Egyptě docela svébytný objekt s vlastním jménem Sopdet.

Minochodem, v německém heslu na Wikipedii jsou i zobrazeny hieroglyfické nápisy představující zápis ména Sírius, a je tam i jeden, kde je vyobrazení připomínající koutouč mezi kravskými rohy

J. Čihák (Pátek 16. srpna 2013)  ⇑

Starým symbolem léta je spíše heliotropní slunečnice. Mladé rostliny se otáčejí za sluncem. Je to vidět na slunečnicových polích. Všechny rostliny jsou otočeny dopoledne na východ a odpoledne k západu. V noci se vrací na východní pozici. Jakmile zcela rozkvetou, ustrnou květy nejčastěji v poloze na jih, kde je nejvíce světla.

ZH (Pátek 16. srpna 2013)  ⇑

Na okraj - kanikuly už tu jednou byly, Canicula (Sirius) je alfa souhvězdí Velký pes, který představoval egyptského boha jménem Anubis se šakalí hlavou. Canicula znamená latinsky malý pes. Římský senát určil dny volna na nejteplejší dny v roce - kdy vychází Sirius na ranním nebi.

Narazil jsem na asterismus Zimní šestiúhelník (kruh) viz a Zimní trojúhelník, ale nenašel jsem jak staré toto označení je.

Jan Cinert (Pátek 16. srpna 2013)  ⇑

No jo, kanikuly, asi jsme při hodinách ruštiny měli být pilnější. Jenže kdo tehdy tušil, že se jednou bude hodit? :-) Jenom mi není jasné, jestli nejde o pozdější kontaminaci do ruštiny a jestli je možmé uvažovat o praevropském základu.

O Esa a psa na ose na kotli z Gundestrupu jde, alespoň mně, od začátku. Jeho obdobím byla etapa od jarní do podzimní rovnodennosti, proto ty přenosy slovních kořenů dále na letní období nebo třeba hmyz (vosa).

Franta (Čtvrtek 15. srpna 2013)  ⇑

A co "kanikuly"? Před tím než to začalo překládat jako prázdniny to asi znamenalo letní dny. A co třeba ten pes, který je zobrazen nad kancem na kotli z Gundestrupu na výjevu se sedícím Cernunnem. Může to být symbol léta?

J. Čihák (Čtvrtek 15. srpna 2013)  ⇑

Původ jména Praha na www.bylotojinak.cz:

Vloženo Pátek, 08 Červenec 2011 od Jan Čihák
Vraťme se ještě k překážkám v toku Vltavy. Povodňový náplav někdy vytvoří v celé šířce koryta překážku, která se podobá štěrkovému jezu. Nevím, jestli takové prahy mohly vznikat a zanikat v okolí vltavské zákruty pod Petřínem, to je otázka pro odborníky. Uvedu alespoň několik příkladů.

Štěrkový práh na Starém Rýnu.
www.flyfisherman.ch/images/gewaesser/alter_rhein/isteiner_schwelle_0110.jpg

Štěrkový práh na řece Kumir.
v1.lscache7.c.bigcache.googleapis.com/static.panoramio.com/photos/original/31485285.jpg

Říční práh z valounů na Ukrajině, Bugské prahy.
img1.liveinternet.ru/images/attach/c/1//51/447/51447458_1258797729_yelektrogyes_koroviy_ostrov.jpg

Vloženo Pátek, 08 Červenec 2011 od Jan Cinert
Už jsme o tom diskutovali v souvislosti s ostrovy, které vznikaly a zanikaly v průběhu staletí. Stejně vzniklo a zaniklo i rameno Vltavy na Malé Straně. Takže koryto i s náplavami v řečišti se měnilo. Jenže neměnné "prahy" v korytu, které by mohly dát vzniknout jménu, byly slapy v kaňonu nad a pod Prahou, které bránily průchodu a sjízdnosti tohoto úseku. To bychom ale zase byli u toho, že by se jednalo o název země, která byla charakteristická neprůchodnou trasou podle řeky, na rozdíl od ostatních.

Vloženo Neděle, 10 Červenec 2011 od Jan Čihák
Chápu to tak, že Praha byla země, kudy se nedalo souvisle proplout, přestože měla velkou řeku. Tím se lišila od zemí v sousedním Polabí.

Vloženo Neděle, 10 Červenec 2011 od Jan Cinert
Ano, ale zárověň jde i o neprůchodnost vltavského kaňonu. Stezky vedly s oblibou podél řek, takže země Praga byla územím s překážkami, ať už říčními prahy (peřejemi) nebo kopci.

Jan Cinert (Čtvrtek 15. srpna 2013)  ⇑

Ještě jsem zapomněl, že egyptský bůh jarní rovnodennosti Šov kupodivu odcestoval k "indoevropským" Litevcům, kde v podobě šuo znamená pes. Ovšem jejich "indoevropští" sousedé Lotyši znají psa jako suns, což má souvislost se synem a Sluncem. To jsou všelijaká etymologická zákoutí, která může vyřešit jen kombinovaný genetický, mytologický a filologický výzkum znovu od začátku. Hrátky na Indoevropany vesele tančící chóros společně s fenami v období psa a zároveň egyptského Šova nikam nevedou.

Jan Cinert (Čtvrtek 15. srpna 2013)  ⇑

V Bylo to jinak je podle al-Masúdího "Sásín", odpojídajícího geograficky Mělnicko-Kralupsku, rekonstruován územní tvar *Čaša/Čáša. V záznamu se jedná o název lidu Čáši.

Jak si poradili "indoevropejští" filologové s tím, že fena hárá? To jako přitom tančí sanskritský tanec? :-) Řekl bych, že je to jasně odvozené z principu, že (P)Es-us způsobuje na jaře plodné období Matky Země.

Kolik vlastně těch (proto)indoevropských národů bylo, když někteří používali slovo tanec a jiní chóros? :-) Filologové by odpověděli, že tanec je severskou "inovací", ve skutečnosti se jedná o archičtější tvar T-An-ec, související s D-An (den). Kolik bylo vlastně (Pra)Slovanů, když západní a jižní Slované používají pes, zatímco východní sabáka? Prý je pes všeslovanskou (!) inovací z indoevropského *ḱu̯on-! Malé dítě by řeklo, že je to pitomost, protože takový tvar může dát jedině kůň, nikoliv pes a že "indoevropští" Slované nemohli všichni najednou zapomenout původní *ḱu̯on- a vymyslet si psa/pesa. Má to obojí různý původ, pes z osa a kůň (i lat. canis - pes) z turkického kun (Slunce). Kůň je obvyklou zoomorfikací síly způsobující pohyb Slunce.

ZH (Čtvrtek 15. srpna 2013)  ⇑

Krom výkladu v bylotojinak (ale zapomněl jsem, kde je název Čáša doložen, knihu mi stále nevrátili), je cosi o Češích i tady.
Osobně je mi smypatičtější četa ve smyslu armáda, než cejch, který nosili otroci nakoupení na našem území.

ZH (Čtvrtek 15. srpna 2013)  ⇑

Odkaz už funguje, jde o jiný než minule.

Jan Cinert (Čtvrtek 15. srpna 2013)  ⇑

První odkaz nefunguje, ale snad je stejný jako předešlý. U významů řecké (h)óry je vidět použití pro denní a sezónní/roční čas. Takové dvojí použití může původně spojovat jen Slunce, neboť to takové časy určuje.

Takový vtípek. Náhodou jsem narazil na výklad původu Čech z "četa", tedy armáda. Nejen, že je to z mnoha důvodů nepřijatelné, ale nevzpomínám si ani, že by nějaký filolog takový výklad zastával.

ZH (Čtvrtek 15. srpna 2013)  ⇑

Možná to bude tím, že jazykovědci takové souvislosti nenašli, nazvali by to asi lidovou etymologií.
Díval jsem se do českých slovníků na oře a horu, do anglického ethymologického na horse, dále χορός a ὥρα (píše se to mimochodem dost různě, jen jedno písmenko je stejné).