Jan Cinert (Středa 4. září 2013)  ⇑

Jestli to chápu dobře, tak heliatický (tuto koncovku jsem převzal z odborného článku, jinak se používají různé) východ je pozorovatelný jen jednou ročně. Pak se východ souhvězdí objevuje dříve, až se přesune na západ a stane se heliatickým západem. Následně souhvězdí mizí, protože je vidět z přivrácené strany Země ke Slunci a tudíž není v noci vidět.

Všiml jsem si, že u téměř všech internetových pojednání se píše, že "v minulosti byl heliatický východ..." Orientačně, podle 72 roků x 30°, připadalo kolem přelomu letopočtu na jarní rovnodennost znamení Berana. Tak se dodnes používá soustava zvěrokruhu. Jeho původ je to totiž až v dobách posledních staletí př. n. l. Ovšem v době starověkých říší a počátcích záznamů ve 3. tis. př. n. l. to bylo znamení Býka a Lev připadal na letní slunovrat. Kolem 9000 let př. n. l., tedy v počátcích usedlého života, na jaro připadalo znamení Lva. Zároveň prý byla hlouběji v minulosti nejprve stanovena zodiaková souhvězdí Býka, Lva, Štíra a Jižní ryby, odpovídající ve 3. tis. rovnodennostem a slunovratům. Takže je třeba přesně odlišovat jednotlivé epochy a jim příslušná souhvězdí zvěrokruhu, tím také dobu heliatických východů např. Síria. Trochu v tom asi dělá nějaký rozdíl posun bodu otáčení hvězdné oblohy. Snad proto se rozchází jednoduchý výpočet podle posunu o 1° za 72 roků oproti Heliacu, je se dříve ukázalo.

Na odkazovaném Akkadském válečku Býk není. Zprava je Isimu se dvěma tvářema (spíše se to pozná podle dvojích vousů), pak je Enki (Ea). Následuje Šamaš s pilou vystupující mezi dvěma kopci, tedy ve vizíru, na něj míří orel, nyní již identifikovaný jako jeho zoomorfikace. Dále je Innana a lučišník, dosud ztotožňovaný s Enlilem, podle mne prozatím duplicitní Šamaš.

ZH (Středa 4. září 2013)  ⇑

Díval jsem se na Alcyone (nejjasnější hvězda Plejád) v Heliacu, opravdu mizí asi na 37 dní na souřadnicích 30°, 30° v r. -2000 a 32 dní v r. 2000. Na zem. šířce 41° (Řím) je to 45 a 37 dní.

Franta (Středa 4. září 2013)  ⇑

Akadský pečetní váleček - výjev kde je naznačena souvislost: pták - býk

Franta (Středa 4. září 2013)  ⇑

A také:

Mnohá souhvězdí dokonce na nějakou dobu na noční obloze nejsou viditelná vůbec a např. první den, kdy jsou opět na východní obloze vidět těsně před východem Slunce (tzv. heliakální východ), sloužil Řekům k určování doby v roce. Například Plejády během jara mizí zhruba na měsíc a půl z noční oblohy, když se Slunce při pohybu na ekliptice nachází v jejich blízkosti. Koncem května končí doba neviditelnosti Plejád, které lze znovu pozorovat, poprvé v roce, jak vycházejí na východě, pár minut před rozbřeskem. Pozorování těchto rozdílů ve východech a západech hvězd umožňovalo antickým laikům i astronomům užívat nebeské jevy jako obrovské hodiny, které sloužily k orientaci v roce. První východ Plejád na východě byl v řeckém světě vnímán jako pokyn ke sklizni pšenice a jako znamení příchodu letního počasí. Podobně byl heliakální východ Arktura chápán v řeckém světě jako začátek podzimu.

Franta (Středa 4. září 2013)  ⇑

Jan Cinert: Uff...

to skrývání se za SLunce bude nejspíš souviset s heliakálním východem nebo západem Plejád. Viz např.článek Na rozhraní dne a noci, kde se píše:

Podle dochovaných záznamů zase Řekové využívali heliakální východ známé hvězdokupy Hyády: oznamoval jim jarní deště. Podobnou "funkci" měly i Plejády. Jejich první ranní východ označoval ve starověku počátek rybolovu a zemědělských prací, naopak jejich ranní západ na podzim předznamenával konec tohoto plodného období.

Jak dlouho je možné heliakální východy a západy pozorovat se tam nepíše, je možné, že je to zmíněných 40 dní. :-) Možná tam vzniklo podobné rčení jako "Medardova kápě, čtyřicet dní kape". Možná, že i ve smyslu, že prostě kape dlouho...

Jan Cinert (Úterý 3. září 2013)  ⇑

Snad jsem pochopil, jak je to se schováním Plejád za Slunce na 40 dnů. Princip by se měl týkat všech souhvězdí, když zkrze ně prochází Slunce. Slunce se v té době nachází mezi Zemí a souhvězdím, takže v noci je zemské pozorovací stanoviště na straně odvrácené od Slunce, a tedy i od souhvězdí.

Jan Cinert (Úterý 3. září 2013)  ⇑

Púrga může být jen obdoba naší bouřky před přeměnou p/b. Stejně je boreas řecký severní vítr. Nejspíše se jedná o posun významu v pojupiterském období a původ je v názvu boha počasí *PAR/VAR, z toho velký, parno, vařit, pršet atd.

Právě že 13 měsíců má svojí logiku, je to 13 začnutých lunací během solárního roku. Ale s dělením roku na 9 částí jsem se zatím nikde nesetkal a není to ani nijak odvoditelné. Zrovna tak i 9 bohů je nějaký dodatečný výpočet, není to žádný tradiční a závazný počet pro různé kultury.

Gundestrupský kotel bude mít za hlavní obětování býka, ale výjevy na stěnách budou mít také své vlastní vyprávěcí poslání. Zatím je daleko k určení, jestli výjevy tvoří ucelenou řadu končící obětí býka. Byť nějaký pokus o výklad, že se jedná zobrazení epického příběhu již byl.

J. Čihák (Úterý 3. září 2013)  ⇑

Myslím, že nastal čas zase se vrátit do Prahy. Jen tak mě napadlo, co může znamenat purga nebo parga. Purga, púrga je sibiřská sněhová bouře.

J. Čihák (Úterý 3. září 2013)  ⇑

Cinert: V článku je naznačeno, že uctívání devatera bohů v některých starověkých kulturách (včetně egyptské) mohlo mít vliv na rozdělení roku na 9 částí. Počítá se také s tím, že každému bohu byla zasvěcena jedna část roku.

Keltský kalendář měl 13 měsíců po 28 dnech. 28x13=364 dnů + 1 den "mimo čas". Do kalendáře byla vsunuta čtyřicetidenní období, která byla patrně převzata od jiných kultur.

V článku dole je také odkaz na význam 7 a 70 let. Níže se diskutovalo o období 70 dnů.

Franta (Úterý 3. září 2013)  ⇑

Zdá se, že k obětování býka spějí i výjevy na kotli z Gundestrupu - viz býk na jeho dně

Jan Cinert (Pondělí 2. září 2013)  ⇑

Odkazovaný článek o významu 40 dnů jsme tu, myslím, již probírali. Připadá mi, že autor nejprve vytyčil cíl, že mezi v pramenech uváděnými číslovkami 9 a 40 je nějaký vztah a pak počítal, až mu to nějak vyšlo. Bez ohledu na to, že někdy je význam "mnoho", jak více než 8letý cyklus, tak i více než 30letý Saturnův rok. Někdy je také smysl "v devátém roce", nikoliv 9 roků. Třeba tomu článku nerozumím správně, ale držím se toho, že v pravěku nebylo nic tak vyspekulované, ale odvozené z viditelného.

Zmínil jsem se dříve, že zatím nerozumím symbolice orla. Už jsem pochopopil Epos o Etanovi. "Osou" příběhu je strom, tedy ten který také rozsekává Esus. V koruně hnízdí orel, v kořenech had. Takže stejné schéma, jako gundestrupský pes a kanec, a také Šov a Geb. Orel pak vynáší Etanu do výše, stejně jako stoupá po jarní rovnodennosti dráha Slunce. Orel je tedy zoomorfikací síly, která způsobuje zvedání dráhy Slunce v létě. Takže i symbol jarní rovnodennosti, zřejmě také díky svému zahnutém zobáku (jednorohu), který je podobný vyobrazením, jako je roh na Šovově hlavě. Přemyslovci vyměnili orla za "levého" lva, což je modernizace téhož principu, protože po jarní rovnodennosti postupují východy Slunce doleva. Po Vánocích o tom asi napíšu samostatný článek.

V pernštejnské pověsti je to o tomtéž. Vaněk je jarním vlahým vánkem, proto má na pardubickém reliéfu sekeru v ruce a pták na stromě může být symbolika pocházející třeba až od Etany. Jenom stále zůstává problém s obětováním býka/zubra. Franta tu několikrát psal o pověsti, že Vojtěch zkrotil zubra. Odkud pochází a jak je to hodnověrné? Vojtěch je totiž totéž co Vaněk, Vějící-tach (světlo), takže přicházející/sílící světlo.

J. Čihák (Pondělí 2. září 2013)  ⇑

J. Čihák (Pondělí 2. září 2013)  ⇑

J. Čihák (Čtvrtek 29. srpna 2013)  ⇑

Ve starém Egyptě dělili rok na tři roční období po čtyřech měsících a uctívali devatero bohů (devět nejvyšších). Odtud už je krůček k rozdělení roku na tři roční období a devět měsíců o 40 dnech. Samozřejmě uvažuji o hermetickém kalendáři, který používali kněží. Syrský liturgický rok má 9 období, ale jsou nestejně dlouhá.

Jan Cinert (Čtvrtek 29. srpna 2013)  ⇑

S Plejádami se opět vracíme k "záhadě" šestky/sedmičky. Ale zdá se mi to perspektivní. Takže máme asi několik typů použití čísla 40. Náhrada za "mnoho", převážně v překladech Bible, protože nejdelší viditelý cyklus/rok je 30denní Saturnův. Možná by měl i vysvětlení zdatný jazykovědec, protože např. něm. "vier" (čtyři) je obdoba "viele" (mnoho). Pak je 40 dní schování Plejád, které určily svátky spojené se zemědělstvím. Teď jsme zase u toho, jestli se pohyb Plejád někdy kryl se solárním principem, tedy např. rovnodenností a jestli to mohlo mít vliv na posunutí keltských svátků.