J. Čihák (Čtvrtek 10. října 2013)  ⇑

Na komáry si museli zvyknout všude, i na Sibiři a na Aljašce. Jedinou účinnou ochranou byl kouř z ohně. Hradiště i osady bývaly zakouřené mnoha ohni a tím byli komáři odpuzováni. Uvnitř obydlí bylo čoudu také dost. Mimo osídlení se lidé chránili oděvy, které byly silně načichlé kouřem.

Jan Cinert (Čtvrtek 10. října 2013)  ⇑

Arabská míle byla v 9. století dlouhá 1995 nebo 1925 m. Řekněme, že cestování po stezce bylo asi o čtvrtinu delší než je vzdálenost vzdušnou čárou. Potom vychází šířka hvozdu asi 60 km a cesta podle močálu k mostu asi 3 km. To by skutečně odpovídalo přechodu přes Krušné hory až ke Komořanskému jezeru, pak cestě východně od něj k mostu přes Bílinu u Hněvína.

Ibn Jakúb nebyl nucen volit stezku průchodnou pro vojsko a tudíž skutečně mohl použít solnou stezku, na kterou odkázal Franta. Ta nejspíše nabyla na významu v 1. polovině 10. století po obsazení jižních Čech Přemyslovci a jejich ovládnutí stezky ze Salzburgu. Navíc je do povodí Bíliny blíže od Halle, než od Salzburgu. Když ibn Jakúb dále od mostu cestu nepopisuje, byla běžnou cestou zkulturnělou krajinou. Jinam se tyto délky s popisem dosadit nedají. Ještě dnes je cesta na Döbeln od dálnice č. 4 využívanou zkratkou směrem na Halle a Magdeburg. Takže to celé opravdu odpovídá dřívějším názorům, že cestovatel putoval po oné solné stezce.

Hněvín je od ústředního hradiště u Zabrušan na azimutu asi 230°, což je podobně, jako směr od Prahy k Tetínu, zároveň směr nejjižnějšího západu Měsíce. Takže nejspíše proto bylo hradiště Hněvín pojmenováno po "ženě" jménem Gnewa.

ZH (Čtvrtek 10. října 2013)  ⇑

K těm blatným hradištím, je otázka, jestli bylo snazší a účinnější opevnit se na ostrově nebo na ostrohu. Nešlo o obranu jen proti nájezdníkům, ale i proti divé zvěři, hadům, štírům atd. Mimochodem A.V.Frič jako první odhalil, proč Indiáni kočovali, za měsíc se tak nahromadil hmyz (typu štěnice), že museli chatrče zapálit a odstěhovat se jinam, takže mi napadlo, že místo s mnoha ostrovy mohlo mít obdobný význam, no když byl čas komárů, utekli někam na kopec. Řeka taky do jisté míry vyrovnávala výkyvy teplot.
Slovanská hradiště kolem Prahy jsou nápadně často v místě s kopcem a ostrovy (nebo předpokládanými ostrovy) či meandry či bažinami - Brandýs-St.Boleslav, Mělník, Zbraslav, Praha (celé St. Město bylo ještě v 16. st. ostrovem a dřív bylo protkáno sítí kanálů jako Benátky, jestli se nemýlím), možná by mě napadla i další.
Otázka taky je, do naši Slované zdědili po předchozích kulturách, Germánech, a jaké zvyky si přivezli z pravlasti.

Franta (Středa 9. října 2013)  ⇑

Od hradeb starého Mostu k úpatí Krušných hor, k údolím, kterými se dalo stoupat vzhůru - tedy k hvozdu je 8-9 km. Byly i delší míle, než zmiňovaná, takže dvě míle by to k horám klidně mohlo být

Jan Cinert (Středa 9. října 2013)  ⇑

Aha, tak ona věta o Hněvínském mostu je z Kosmy (2, XI.) k roku 1040, jak níže upozornil Franta. To je pak velmi ošidné spojování zpráv vzdálených 100 let. Podle Bretholze je ovšem znění: ...fixit gradum ad pontem Gnevin, tedy nikoliv "ponten", jak se píše v uvedené disertaci. Z toho bych tedy odvodil, že hradiště se skutečně jmenovalo Gněvín, neboť tržní osada vzniklá po zániku hradiště by se spíše jmenovala Zagněvín. Rozdílné pojmenování podhradní vsi a hradiště se nedá očekávat.

Takže v 11. století zde existoval významný most, který dal později název středověkému městu. Je ale jisté, že se toto týká také mostu zmíněnému ibn Jakúbem? Já bych to automaticky nespojoval, protože vzdálenost 2 míle od konce hvozdu je příliš krátká. Rovněž 2 míle močálu v nížině u neregulované řeky není asi v té době nic významného. Také není zcela jasné, co příchozí z vyprahlého jihu již považoval za močál. Fakt je, že ony 2 míle se těžko někam do mapy dosazují.

Jan Cinert (Středa 9. října 2013)  ⇑

Když jsem u té nedůvěry, tak mne zaujalo tvrzení v odkazované disertaci, že ve Widukindovi se píše k roku 936 o další výpravě Sasů do Čech (str. 32), o které jsem dosud nevěděl. Zde se sice o výpravě píše (kap. IV.), ale vůbec nic o Čechách! Rovněž mi není jasné, kde autor vzal: „fixit gradum ad Ponten Gnevin iuxta fluvium Belinam", což uvádí jako navazující na vymyšlenou zmíněnou zprávu o výpravě do Čech.

Jan Cinert (Středa 9. října 2013)  ⇑

Má nedůvěra vychází z možnosti jiného překladu: ..A od toho lesa až k mostu dřevěnému močálem asi dvě míle, od konce lesa a přes ten most přijdeme do města Bragy. Zde. Mně se více líbí překlad udávající 40 mil délky hvozdu a 2 míle dalšího úseku k mostu a pak že se pokračuje do Prahy. To vyhovuje zápisům cestovatele. Tipnul bych si, že v raném středověku byly používána římská míle (1483 m), nebo nepříliš délkově vzdálená. Někde jsem o této záležitosti četl polemiku mezi archeology s výsledkem, že nemůže být míněn most v Praze, jak se někdy uvádí. Teď to ale nemohu najít.

Zase ohledně "solné stezky" jsem nějaký nedůvěřivý. Ve kterém období je stezka hodnověrně doložena? Proč by vedla přes Komořanské jezero, když byly užívány přechody skrz Krušné hory přes dnešní Marienberg a Nakléřovský průsmyk?

Franta (Středa 9. října 2013)  ⇑

A nejspíš se v případě Mostu nejednalo o blatné hradiště, ale o tržní osadu na úpatí vrchu Hněvín s hradištěm na vlastním vrcholu kopce, který je jedním ze sopečných podkrušnohorských kopců

Franta (Středa 9. října 2013)  ⇑

Mělo se jednat o solnou stezku , konkrétně o úsek mezi Prahou a Halle. Z Komořanského jezera, které se rozprostíralo mezi Mostem a Chomutovem už měly zbývat jen poslední zbytky někde pod Jezeřím (Ervěnice - Seestadtl) a mezi Mostem a Litvínovem měla být bažinatá oblast, kterou protékala Bílina.

ZH (Středa 9. října 2013)  ⇑

Mám pocit, že se vychází ze zprávy Ibrahim ibn Jakoba: „Hvozd se rozprostírá od začátku do jeho konce přes 40 mil a nachází se v neschůdných horách. Tam jsou dřevěné mosty přes bažiny okolo dvou mílí dlouhé. Na konci lesa přichází člověk do města Praha.“ Dodal bych, že se nepředpoikládá most přes jezero, ale hatě přes bažiny. Jestli bylo jezero tak obrovské, jak je v uvedeném odkazu, tak bažiny byly jistě okolo a bylo nutno je překonat. Těžko si představit, jak tenkrát vypadala hnědouhelná pánev, jestli třeba tak jako v Soosu? Můžeme ovšem polemizovat, jestli byly míněny Krušné hory a Mostecká pánev.

Jan Cinert (Středa 9. října 2013)  ⇑

Ještě jsem zapoměl. K roku 1088 je již zmínka o vsi Kamenný most na Slánsku. Je tam potůček protékající vsí, přesto se zde již záhy postavil most, nejspíše s kamennými pilíři a dřevěnou vozovkou. Tedy ne proto aby se překonal nepřebroditelný tok, ale jeko vylepšení významné stezky z Poohří do Prahy.

Jan Cinert (Středa 9. října 2013)  ⇑

Ještě jde o to, do jaké míry jsou udaje, které Franta převzal, hodnověrné. Já si nějak nedovedu představit smysl takového stavebního projektu. Blatná hradiště se stavěla jen tam, kde nebyly vhodné kopce.

Také se záležitost nedá posuzovat podle dnešní podoby regulované Bíliny. Rovněž jde o posloupnost: nejprve přechod přes řeku na důležité tradiční cestě a potom most v tom místě jako nadstandartní vylepšení. Těžko si představit cestu přes Komořanské jezero a pak vytvoření mostu v té trase. Nebo že by nejprve vedla dlouhodobě cesta kolem jezera a pak někdo rozhodl, že se vybuduje most přes jezero? To mi nějak nesedí.

ZH (Středa 9. října 2013)  ⇑

Bakalářská monografie o jezeře.

ZH (Středa 9. října 2013)  ⇑

Nejsem povolaný o tom polemizovat, když se o to Franta dlouhodobě a zblízka zajímá. Tohle jsem našel ve fóru. Že by uprostřed bažin a jezer mohlo být hradiště a na kopcích byly jen strážní objekty, není tak špatný nápad, nebylo to jen u Pobaltských Slovanů, ale třeba i v Mikulčicích. Ostatně to mohlo být každou generaci jinak.
Říčku Bílinu jsem viděl jen v lázních Bílina, ale že by most přes "Biela Bach" mohl stát za řeč, se mi moc nezdá.

Jan Cinert (Úterý 8. října 2013)  ⇑

Haťový most přes Komořanské jezero by měl smysl jen tehdy, pokud by uprostřed jezera bylo hradiště a most by byl jedinou přístupovou cestou. Takhle to bývalo u Pobaltských Slovanů. Daleko jednodušší než stavba mostu a jeho údržba je přece jezero obejít a ani nikdy nebylo nutné Komořanské jezero přecházet. Most je, dle mne, pouze myslitelný nedaleko města Mostu přes Bílinu. Vynecháme-li možnost mostu u města Bíliny, rovněž přes Bílinu. Toto město a původně hradiště se také nachází na druhé straně řeky Bíliny, než je staré ústředí této oblasti, hradiště Zabrušany (Brušany). Takže cestou z Nakléřovského průsmyku kolem Zabrušan se k Bílině i k Hněvínu musela překonat řeka Bílina.