J. Čihák (Sobota 9. listopadu 2013)  ⇑

Vlnkovité (vlnkové, wave, wavy, mustache) zkreslení se odstraňuje obtížně. Prý na to není spolehlivý software. Ovšem u širokoúhlých objektivů by měl převládat barel.

ZH (Sobota 9. listopadu 2013)  ⇑

Zbytek dlažby: jde tedy o zaprášenou strakatou dlažbu, která je na těch diskutovaných fotkách, konkrétně o čtverec, který je na pohledu od východu nejblíže západních dveří. Snažil jsem se změřit odklon od betonového trámu, ale jde to jen odhadnout, zdá se celkem nepatrný. Mimochodem na plánku z AA jsou trámy nesouběžné s kaplí, a to každý jinak, nicméně celá kaple je tam křivá, jakoby to kreslili jen tak od ruky myší, tak těžko říct, jestli jsou trámky pravidelné a rovnoběžné s katedrálou...

Dobře, že jste ten 2/25 připomněl, jak jsem se soustředil na fotky, zapomněl jsem na něj, i na 4/19 ve Frolíkovi. Tuto 4/19 mám jen v křivé fotokopii, ale narovnal jsem ji, nicméně jsem na těch nákresech, jako už kdysi, ztroskotal. Je to od ruky, všechno kresleno nebo míněno nakreslit rovnoběžně a pravoúhle, byť v prvním případě o 3-4° odkloněno od osy skizzy, vzdálenosti lze přečíst jen některé, a ty kóty jsou podle mě nablble zvolené pro náš účel, ty proporce hrob versus dlaždice jsou na skizze nevěrohodné, hrob je moc malý, na 4/19 je to úplně divně. No, a pak to Hilbert přerýsoval do definitivního náčrtu, který je úplně křivý, resp. dlaždice jsou kosočtvercové, hrob souběžný s katedrálou atd. Ale já nemám s kótovanými skizzami vaše profesionální zkušenosti, tak to třeba zvládnete vy.

Co se týče posledního odstavce, dotyčné zdivo je určitě ono z r. 1367 a je posazeno na hrobce z r. 1348, která je o půl až tři čtvrtě metru níže pod povrchem, podle toho, které struktury uvažujeme.

Jan Cinert (Pátek 8. listopadu 2013)  ⇑

V Maříkové je na Obr. 2/26 dochovaný zbytek dlažby na vnějším prstenci. Je severně od betonového trámu vytvořeného severně od hrobu Václava.

Na Obr. 2/25 je měřená Hilbertova skica dlažeb. Zde bych viděl Hilbertův postup tak, že si nejprve vynesl základní rastr, víceméně pravoúhlý, a do něho zakresloval kóty. Na Hilbertově plánu v Maříkové Obr. 4/21 je to snad již přesně vynesené.

Jak jsem upozornil na "pošinutí k jihovýchodu", tak to se jedná o onu oltářní mensu z r. 1367, jejíž orientace byla dle Podlahy upravena přesně podle katedrály. Zdivo pod ní je pokračováním spodní části s obrubou z r. 1348.

ZH (Pátek 8. listopadu 2013)  ⇑

Zatím jsem to dělal dost živelně, musím se nad tím zamyslet. Na některých z fotek se není moc čeho chytit, někde jde zřejmě o výřezy, třeba levé spodní části původní fotky, čímž je to ještě složitější, kombinace kácejících se hran a soudkovitosti x poduškovitosti, když člověk neví, jaký objektiv byl použit, je taky náročná. Nakonec objektivy z té doby mohly mít i nečekaná zkreslení, ostatně i můj moderní objektiv není plně přesný při focení geometrických tvarů, nejde o výše uvedené obligátní zkreslení, ale špatně zabroušený kus.

Nicméně myslím, že je potřeba si v tom udělat jasno, nákres dlaždic od Hilberta (je v disertaci JMK) je krajně nevěrohodný, prostě odmítám věřit, že by intarzované dlaždice byly kosočtvercové, tj. i v nich naskládané dlaždičky, každá jinak atp.

J. Čihák (Pátek 8. listopadu 2013)  ⇑

Našel jsem ilustrační foto, na kterém lze snadno určit různé zkreslení úhlů v různých místech obrázku. Vy to však máte těžší, neboť pracujete s fragmenty a musíte počítat i se skutečnými mechanickými deformacemi.

J. Čihák (Pátek 8. listopadu 2013)  ⇑

ZH: Správné provedení korekce je první problém. Pak musíte co nejpřesněji určit skutečné vodorovné úhly. Určitě jsou na to přesné algoritmy. Ale dají se používat, když neznáte přesný sklon objektivu a jeho parametry? Zkreslení úhlu na fotografii lze v daném místě určit např. ze čtvercové dlaždice. Úhly o libovolné velikosti v okolí dlaždice pak mají přibližně stejné zkreslení. Dále můžete používat všechny vodorovné hrany, o kterých nelze pochybovat, že svírají pravý úhel. Geometrické analýzy fotografií mě zatím nijak netrápily a proto nejsem schopen poskytnout spolehlivý návod.

ZH (Pátek 8. listopadu 2013)  ⇑

Severní a jižní pohled na hrobku dávají tak rozdílné výsledky, že prozatím vše, co jsem o úhlech napsal, dementuju... viz.

ZH (Pátek 8. listopadu 2013)  ⇑

Obávám se, že dotyčná menza je o tři čtvrtě metru výš, dle řezu i dle katedrální podlahy v pozadí.

Jan Cinert (Pátek 8. listopadu 2013)  ⇑

V Podlahovi je na Obr. 17 podle mě vidět "pošinutí k jihovýchodu" spodní části hrobu. viz

ZH (Čtvrtek 7. listopadu 2013)  ⇑

V Podlahově monografii v MLP jsou lepší fotky, když se zobrazí jako jpg než jako pdf, jak jsem to měl dosud já.

Teď jsem na té fotce detailu hrobu pečlivěji změřil a vypočítal úhel odklonu hrobky od dlaždic, a nevychází to tak skvěle, jak jsem před tím myslel, cca 3.5° (před tím mi vyšlo 4.23°). Podotýkám, že rozměr 108x269 cm přísluší desce, která byla vložena do obruby (soudě podle Hilbertových řezů s měřítkem).

Udělal jsem si perspektivu ještě u další fotky hrobky, pohled od východu, tam ovšem strakaté dlaždice vypadají odkloněny značně víc, ale vyčíslit to nedovedu. Trochu mě to zviklalo.

Nicméně ještě jedna zajímavost - zatímco při pohledek od západu k východu je úběžník fotky vždy níž než dlaždic, při pohledu od východu k západu je výš. Řešením by bylo, že je hrobka z kopce...

ZH (Čtvrtek 7. listopadu 2013)  ⇑

Jan Čihák: včera v tomto příspěvku jsem psal, že jsem krom předešlé opravy náklonu foťáku provedl i korekci cushion (pincushion) distorze. Jan Cinert pravda stále používá neupravenou fotku, ta má zas tu výhodu, že jsou tam spáry na gotických dlaždicích zřetelnější, při redistorzích fotky se ztrácí kvalita obrazu.

Ty druhé dvě fotografie zůstaly neupravené, ten detail hrobu mi přišel dobrý. Na tu šikmou foatku se ještě podívám, pravda, že horní pilíř je šikmo.

ZH (Čtvrtek 7. listopadu 2013)  ⇑

Mně to k mému překvapení vychází právě jinak:
Strakatá dlažba (hadec+mramor či co) mně na třech různých fotkách vyšla, že je rovnoběžná s katedrálou. Na té poslední (detail hrobu) jsem to fakt nečekal, ale také zamířila do stejného úběžníku, jako dlažba katedrály, která je na této fotce lépe zřetelná.
A na této fotce jsem numericky vypočítal odklon hrobky od hloubkové přímky (jmenuje se tak?), která vychází ze středu nejbližší hrany hrobky k úběžníku dlaždic, od hl. přínky, která ze stejného místa míří do úběžníku hrobky. Na vzdálené straně hrobky mi vyšel rozdíl 20 cm na 269 cm, což vychází 4.25°.
Čekal jsem, že strakatá dlažba bude rovnoběžná s první či druhouo fází baziliky.
Tak to píše i můj oblíbenec Podlaha, takže si uvědomuji svoji smělost ;). Podlaha si všiml odklonu starší hrobky od novější, pak ale možná na to pozapomněl a odklon dlaždic od hrobky považoval za odklon baziliky od katedrály. Si myslím...
Na té detailní fotce hrobu je ovšem dlaždice až na okraji fotky, může být zkreslená, ale vychází mi to tak na všech fotkách.

J. Čihák (Čtvrtek 7. listopadu 2013)  ⇑

ZH: Když jde o velkou přesnost, tak je problém třeba s náklonem fotografie a dalšími zkresleními, viz článek. Nevíte, jaké vlastnosti měly použité objektivy.

Jan Cinert (Čtvrtek 7. listopadu 2013)  ⇑

Jestli to dobře chápu, tak obruba hrobu by měla být odchýlena od katedrály o cca 2,7°, zároveň strakatá dlažba s románským hrobem shodná s orientací východní krypty (I. fáze).

Se strakatou dlažbou a pochybností, zda je raně gotická jste možná čemusi na stopě. Jak by vyšlo porovnání plánu dlažeb s půdorysem baziliky? Měly by se zdi a dlažba míjet, pokud náleží fázi baziliky. Večer se na to podívám.

ZH (Čtvrtek 7. listopadu 2013)  ⇑

No a na té fotce 1 jsem vypočetl úhel (hrob x dlaždice), a vyšel mi 4.23°. (Naměřil jsem na obrysu hrobu (269 x 108 cm) odchylku os - 19.9 cm.) Na nejpřesnějším Hilbertově náčrtu v SvV.sborníku je odklon osy 4.25°. Samozřejmě ten milimetr a setina stupně vypadá úsměvně, ale jsou to výsledky mezivýpočtů a výpočtu, tak jak to vyšlo bez nějakého záměru.