ZH (Neděle 10. listopadu 2013)  ⇑

Doplnil jsem do nákresu baziliky ještě nějaké čáry - viz. Jižní arkáda ambitu mně kdysi v podzemí vyšla ještě o stupeň víc, tedy řekněme 13.4°. Mocker na svém nákresu severozápadního nároží ambitu má cca 4.5° oproti katedrále, tedy 15°, ale nemusí to být přesné a ambit nemusel být čtvercový. Je to zajímavé v souvislosti s osami rotund.

Mimochodem v AA se s nějakým zalomením os krypt nepárali a rovnou to srovnali do jedné. Nedávno jsem se taky přikláněl k tomu, že mohlo jít o nepřesná zaměření a bylo to v ose, ale na tomto nákresu je názorné, že úhly různých částí mají logiku, dřív jsem si nevšiml, co se všechno shoduje.

ZH (Sobota 9. listopadu 2013)  ⇑

Pohrál jsem si ještě viz, připouštím tedy, že to je zakreslené správně. Dal jsem pozor, aby nejbližší rohy hrobu a nejvzdálenější pravý roh nejvzdálenější pravé dlaždice seděly, pravá obruba hrobu je sice trochu šejdrem, ale na své manipuulace s fotkou se taky úplně spolehnout nemůžu. Tak se Hilbertovi omlouvám...

Ta údajně šikmá zeď transeptu - o tom uhnutí kvůli Mořici jsem už kdesi četl. Nicméně za prvé je mezi Mořicem a zdí transeptu poměrně slušná mezera, na těch moderních nákresech je to blbě, hlavně však to třeba vůbec uhnuté není - viz. Ovšem, jak víme, pokud je tento náčrt fotokopií, nikoli xerokopií, tak to může být zkreslené, nehledě na pomuchlaný papír.

Jan Cinert (Sobota 9. listopadu 2013)  ⇑

Záležet jste si opravdu dal. Teď jde o to, že se ale jedná právě o ty dlaždice, které se jeví jako kompromisní. A natočené opačně nejsou, máme to stejně. Uvědomil jsem si, jak to šikmé zakreslování transeptu asi vzniklo. Západní stěna jižní části bude asi šikmo, protože se vyhýbá dříve postavené kapli sv. Mořice u biskupského domu. Podle ní pak byla chybně šikmo protažena celá západní zeď.

V kapli květináč na flek na koberci před příchodem návštěvy asi nedávali. :-) Podle fotek se jeví, že rozlámané a tím i vydrolené dlaždice nahrazovali zarovnanou maltou. Nejvíce by se měly rozlámat dlaždice na násypu a tím nějak nesedí, že jako poslední a nejzachovalejší "kompromisní" výměna se zdá ta ve čvercích a přitom byla položena přímo na vnitřním a vnějším prstenci. Těžko ale s jistotou nyní posoudit dávné úmysly a okamžik, kdy jim došly dlaždice. Třeba z těch nerozlámaných sestavili ten okolní zmatek.

ZH (Sobota 9. listopadu 2013)  ⇑

Teďka jsem si dal fakt záležet: viz.
Ovšem, ty mozaikové dlaždice opravdu nejsou dokonalé, nechtěl jsem tak kreslit všechny hloubkové přímky, ale vznikly by asi dva další úběžníky vpravo od toho zelenkavého. To by dávalo úhly cca 4.5, 5.2 a 6°. Nicméně se zdají být natočeny opačně než na vašem Hilbertovi.

K druhému odstavci bych doplnil, že jižní stěna archeologického pavilonu, která je doufám rovnoběžná s jižní stěnou transeptu, kterou zakrývá, má 59.1°, což odpovídá Hilbertovu údaji o odklonu západní krypty o 10.5° od katedrály. Pokud by ovšem zdi transeptu byly tak šikmé, jak je malováno, mohl by být jeho údaj nepřesný, protože polokruhový závěr krypty a nějaký ten sloup nemusely být směrově jednoznačně definovatelné, to už se neupřesní, protože zbyl jen kousek v pavilonu, zbytek je zabetonovaný.
Ta zídka u vnějšího prstence tedy odpovídá dotyčnému směru, doufejme, že je to přesně zaměřené. Musím dementovat své pochybnosti o odklonu zdi, vždycky se mi zdálo divné, jak je začátek oblouku vnějšího prstence divně zakřivený, a ono je to šikmostí té zdi.

Že nepravidelným ukládáním dlaždic něco kompenzovali, je dobrý postřeh. Tam kde to rušilo, mohl být nějaký předmět, který to zakrýval.

Jan Cinert (Sobota 9. listopadu 2013)  ⇑

Zapomněl jsem obrázek.viz

Jan Cinert (Sobota 9. listopadu 2013)  ⇑

Když se vynáší podle způsobu kótování, které použil Hilbert, tak se vezme kružítko a dělají se obloučky v místech hledaného bodu. Tam kde se obloučky různých kót protnou, je hledaný bod. K tomu je tedy potřeba znát všechny hodnoty kót, takže je s jistotou přečíst v Hilbertovi.

Já osobně bych nyní spíše vsadil na správnost Hilbertova plánu dlažeb. Z dochované podoby bych viděl, jak byla dlažba několikrát měněna a doplňována. U vstupu, uprostřed na západě, je původní dlažba s orientací podle I. fáze (zelená), směrem východně je podle katedrály (modře) a ta strakatá ve velkých čtvercích je doplněným kompromisem. Zajímavé a možná dost podstatné je, že meziarkádový základový pas (zeleně) má odlišnou orientaci oproti vnější zdi II. fáze (červeně), takže by měl náležet spolu s původním hrobem I. fázi s orientací 62,5°.

ZH (Sobota 9. listopadu 2013)  ⇑

Ono se dá i vlnkovité zkreslení napravit, pokud člověk ví, jak to má být správně.

Trochu jsem srovnal ty fotky viz: viz, to už vypadá věrohodněji.

J. Čihák (Sobota 9. listopadu 2013)  ⇑

Vlnkovité (vlnkové, wave, wavy, mustache) zkreslení se odstraňuje obtížně. Prý na to není spolehlivý software. Ovšem u širokoúhlých objektivů by měl převládat barel.

ZH (Sobota 9. listopadu 2013)  ⇑

Zbytek dlažby: jde tedy o zaprášenou strakatou dlažbu, která je na těch diskutovaných fotkách, konkrétně o čtverec, který je na pohledu od východu nejblíže západních dveří. Snažil jsem se změřit odklon od betonového trámu, ale jde to jen odhadnout, zdá se celkem nepatrný. Mimochodem na plánku z AA jsou trámy nesouběžné s kaplí, a to každý jinak, nicméně celá kaple je tam křivá, jakoby to kreslili jen tak od ruky myší, tak těžko říct, jestli jsou trámky pravidelné a rovnoběžné s katedrálou...

Dobře, že jste ten 2/25 připomněl, jak jsem se soustředil na fotky, zapomněl jsem na něj, i na 4/19 ve Frolíkovi. Tuto 4/19 mám jen v křivé fotokopii, ale narovnal jsem ji, nicméně jsem na těch nákresech, jako už kdysi, ztroskotal. Je to od ruky, všechno kresleno nebo míněno nakreslit rovnoběžně a pravoúhle, byť v prvním případě o 3-4° odkloněno od osy skizzy, vzdálenosti lze přečíst jen některé, a ty kóty jsou podle mě nablble zvolené pro náš účel, ty proporce hrob versus dlaždice jsou na skizze nevěrohodné, hrob je moc malý, na 4/19 je to úplně divně. No, a pak to Hilbert přerýsoval do definitivního náčrtu, který je úplně křivý, resp. dlaždice jsou kosočtvercové, hrob souběžný s katedrálou atd. Ale já nemám s kótovanými skizzami vaše profesionální zkušenosti, tak to třeba zvládnete vy.

Co se týče posledního odstavce, dotyčné zdivo je určitě ono z r. 1367 a je posazeno na hrobce z r. 1348, která je o půl až tři čtvrtě metru níže pod povrchem, podle toho, které struktury uvažujeme.

Jan Cinert (Pátek 8. listopadu 2013)  ⇑

V Maříkové je na Obr. 2/26 dochovaný zbytek dlažby na vnějším prstenci. Je severně od betonového trámu vytvořeného severně od hrobu Václava.

Na Obr. 2/25 je měřená Hilbertova skica dlažeb. Zde bych viděl Hilbertův postup tak, že si nejprve vynesl základní rastr, víceméně pravoúhlý, a do něho zakresloval kóty. Na Hilbertově plánu v Maříkové Obr. 4/21 je to snad již přesně vynesené.

Jak jsem upozornil na "pošinutí k jihovýchodu", tak to se jedná o onu oltářní mensu z r. 1367, jejíž orientace byla dle Podlahy upravena přesně podle katedrály. Zdivo pod ní je pokračováním spodní části s obrubou z r. 1348.

ZH (Pátek 8. listopadu 2013)  ⇑

Zatím jsem to dělal dost živelně, musím se nad tím zamyslet. Na některých z fotek se není moc čeho chytit, někde jde zřejmě o výřezy, třeba levé spodní části původní fotky, čímž je to ještě složitější, kombinace kácejících se hran a soudkovitosti x poduškovitosti, když člověk neví, jaký objektiv byl použit, je taky náročná. Nakonec objektivy z té doby mohly mít i nečekaná zkreslení, ostatně i můj moderní objektiv není plně přesný při focení geometrických tvarů, nejde o výše uvedené obligátní zkreslení, ale špatně zabroušený kus.

Nicméně myslím, že je potřeba si v tom udělat jasno, nákres dlaždic od Hilberta (je v disertaci JMK) je krajně nevěrohodný, prostě odmítám věřit, že by intarzované dlaždice byly kosočtvercové, tj. i v nich naskládané dlaždičky, každá jinak atp.

J. Čihák (Pátek 8. listopadu 2013)  ⇑

Našel jsem ilustrační foto, na kterém lze snadno určit různé zkreslení úhlů v různých místech obrázku. Vy to však máte těžší, neboť pracujete s fragmenty a musíte počítat i se skutečnými mechanickými deformacemi.

J. Čihák (Pátek 8. listopadu 2013)  ⇑

ZH: Správné provedení korekce je první problém. Pak musíte co nejpřesněji určit skutečné vodorovné úhly. Určitě jsou na to přesné algoritmy. Ale dají se používat, když neznáte přesný sklon objektivu a jeho parametry? Zkreslení úhlu na fotografii lze v daném místě určit např. ze čtvercové dlaždice. Úhly o libovolné velikosti v okolí dlaždice pak mají přibližně stejné zkreslení. Dále můžete používat všechny vodorovné hrany, o kterých nelze pochybovat, že svírají pravý úhel. Geometrické analýzy fotografií mě zatím nijak netrápily a proto nejsem schopen poskytnout spolehlivý návod.

ZH (Pátek 8. listopadu 2013)  ⇑

Severní a jižní pohled na hrobku dávají tak rozdílné výsledky, že prozatím vše, co jsem o úhlech napsal, dementuju... viz.

ZH (Pátek 8. listopadu 2013)  ⇑

Obávám se, že dotyčná menza je o tři čtvrtě metru výš, dle řezu i dle katedrální podlahy v pozadí.