Jan Cinert (Pondělí 15. září 2014)  ⇑

ZH: Viz obrázek stanoviště fotografa u třetího obrázku v posledním odkazu. Světle modře je ústřední zeď obrázku náležející románské bazilice sv. Vavřince, na níž je cihlový pilíř. Jedná se o prvotní nález ze šedesátých let zakrytý stříškou.

Stavitelem baziliky sv. Vavřince má být Vratislav II., který umožnil návrat staroslověnských duchovních do Sázavského kláštera. Takže ten nemohl svévolně bořit dotyčný kostel. Buď to byl jeho předchůdce Spytihněv II., nebo kostel byl narušen.

"Konselsuálního o staroslověnské liturgii" se nelze dočíst z prostého důvodu. Průběžná existence staroslověnské liturgie od Bořivoje do vyhnání staroslověnských ze Sázavského kláštera se nevejde do oficiálně uznávaného výkladu. Ale je to celkem jednoduché. Staroslověnští byli při Bořivojově rotundě a Boleslavově do založení (latinského) bskupství na Hradě. Pak se zřejmě přesunuli na založený Vyšehrad. Následoval Sázavský klášter za průběžné přítomnosti na Vyšehradě. Pak vyhnání ze Sázavy roku 1097. Ukončení jejich přítomnosti na Vyšehradě není zcela osvětlitelné. Jen kolem roku 1100 začíná rozmach stavění rotund na hradech a velmožských dvorcích, z čehož usuzuji, že se sem staroslověnští přesunuli ze Sázavy a snad i z Vyšehradu, pokud nebyli na Vyšehradě nadále přítomni.

ZH (Pátek 12. září 2014)  ⇑

Pokud byl dotyčný kostel flagrantně východního typu a jeho mniši vyhnáni, mohl být zbořen, aby ho nahradil kostel západního typu, a nestrašil tam.
Jak to vlastně bylo se slovanskou liturgií na území Prahy? Něco se lze dočíst v bylotojinak.cz, zajímala by mě ovšem konsensuální verze, ale nemůžu si nic pořádného dočíst.

J. Čihák (Pátek 12. září 2014)  ⇑

V pondělí půjdu k doktorovi, když už nerozeznám rozdíl mezi kružnicí a čtvercem. Takhle se projevuje ACh.

Zajímavá je také Cinertova úvaha o narušené statice. Když k tomu přidám úvahu Frantovu, tak mě z toho vychází, že kostel mohl sám spadnout ještě před dokončením. Zhroucení kostela mohlo nastat při odstraňování lešení, které podepíralo klenbu během stavby.

ZH (Pátek 12. září 2014)  ⇑

JČ: jen technická připomínka, nemá to být rotunda, ale čtvercový kostel se třemi apsidami.
Dedukuju, že letos našli onen kus oblouku východní apsidy, což umožnilo virtuálně doplnit půdorys.
Nicméně, chápe někdo, co je to za útvary s kameny na posledním obrázku zde? Nezdají se odpovídat nákresům.

J. Čihák (Čtvrtek 11. září 2014)  ⇑

Prozatím se přikláním k Frantovi. Kdyby tam rotunda opravdu stála a byla vysvěcena, myslím, že by se o ní dochovala alespoň strohá zmínka.

Jan Cinert (Středa 10. září 2014)  ⇑

Když byla kolem kostela ta mediální smršť, tak mi kamarád hned ten den žertem napsal, jestli o tom už něco píšu. Vzpomněl jsem si na jednu svojí zmínku před třemi roky. Dlouhodobě s tímto kostelem problém nemám. Po založení pražského biskupství byla Boleslavova rotunda (sv. Víta) obsazena biskupem a staroslověnští duchovní jí museli opustit. Odejít mohli vlastně jen na nově vznikající Vyšehrad. Ve Vyšehradu vidím staroslověnskou opozici vůči latinskému biskupství na Hradě.

Všechny kostely té doby stavěly zahraniční stavební hutě a v Sázavském klášteře byl podobný, také na centrálním půdorysu. Krátkou dobu existence vyšehradského kostela bych asi přisoudil narušení statiky. Přeci jen, k nám přicházeli stavebníci, kteří měli nouzi o zakázky doma, nikoliv ti nejschopnější.

Už mne napadlo, že bych mohl zkusit oslovit příslušného archeologa o poslání přesného azimutu kostela pro archeoastronomické datování. Ale budu mít na tyto záležitosti čas až někdy příští týden. Byl by to pokus do třetice, jiná dvě taková předchozí oslovení zůstala bez odpovědi.

ZH (Úterý 9. září 2014)  ⇑

Franta: ještě je třetí možnost, že by šlo o základy dřevěného kostela, nevím, jestli si to představuju dobře, ale u srubu by asi po dřevě nic nezbylo.

ZH (Úterý 9. září 2014)  ⇑

Tady je zas jiná malůvka. Nezdá se mi, že by se obrázky baziliky nějak extra podobaly fotkám.
Asi před 10 lety jsem si to tam fotil, ale nemůžu to najít, pak už mě tam nepustili. Takhle je pro mě těžké udělat si představu.
Až to opět zpřístupní, jsem zvědav, jestli tam budou jen dochované fragmenty, nebo jestli to doplní šutrama na maketu, aby nebylo pochyb o jejich interpretaci.

Franta (Úterý 9. září 2014)  ⇑

Tady je další článek o Vyšehradu. Je ze včerejška, ale zmizel v webu s odkazem na nějakou chybu v něm.

Je možné, že tam nikdy žádný kostel nestál? Myslím to tak, že stavba byla ukončena např. po dokončení základů.

ZH (Neděle 7. září 2014)  ⇑

Zdravím,
z prvních zpráv jsem byl trochu rozpačitý, pak jsem narazil na podrobnější zprávu s nákresem a srovnal se starším.
Nejsem odborník, abych uměl posoudit, abych uměl posoudit, zda se z toho dají dělat tak dalekosáhlé závěry.

vopička (Neděle 7. září 2014)  ⇑

Pánové, nemohly by prázdniny už skončit?
Jaké myšlenky ve vás vyvolává nový objev centrální stavby kostela na Vyšehradě?

Jan Cinert (Pondělí 28. července 2014)  ⇑

Kdysi jsem to četl a nezaujal jasné stanovisko. Podvědomě mi nějak nesedí, že by se mělo jednat opravdu o "pohanský" objekt.

ZH (Pondělí 28. července 2014)  ⇑

Tohle znáte (pohanský idol z Kouřimi)?

ZH (Čtvrtek 10. července 2014)  ⇑

Nepřišel jsem na to, co symboly mají znázorńovat, ani v legendě OSM. Nicméně barrow je jak mohyla, tak vepř či trakař.
Někdo se snaži interpretovat rozložení mohyl jako obraz hvězdné oblohy, no nevím. Tady jsem zkopíroval z OSM poněkud přehlednější nákres, celé je to na jakési nevysoké náhorní plošině v mírně kopcovitém terénu, celá je tím zaplněna. Těžko říct, jestli je rozložen náhodné, nebo nějak rozvržené, zatím jsem se o tom nic nedočetl.

Jan Cinert (Čtvrtek 10. července 2014)  ⇑

To je docela bombácké. Podle soustředění ovcí na jednom z kopečků na prvním odkazu, by se dalo odvodit, že útvary vznikly tak, že je ovce v průběhu tisíců let nakakaly. :-)