J. Čihák (Úterý 16. září 2014)  ⇑

ZH: Dík za obrázek. Je vidět, že skály vystupovaly až na temeno Bulovky. Někdy udělám fotografii z Holešovic, pro porovnání.

Pulkava píše, že Cyril po tři roky uchovával kosti světce Klimenta v kostele sv. Klimenta na hradě Vyšehradě. Světec asi měl pro církevní historii Vyšehradu velký význam.

Jan Cinert (Úterý 16. září 2014)  ⇑

Je to jen fáma, že zasvěcení sv. Klementu patří v Čechách k nejstarším. Byla vytvořena podle výmyslu, že Bořivoj dal postavit kostel sv. Klementa v Levém Hradci. Doložená Svatoklementská zasvěcení jsou až z doby od konce 11. století.

ZH (Pondělí 15. září 2014)  ⇑

Jan Čihák: Bulovka před 200 lety: viz.

ZH (Pondělí 15. září 2014)  ⇑

Ekert píše v Posvátných místech o kostele sv. Klementa jako o prvním na Vyšehradě, i o "slavné škole slovanské" na Vyšehradě.
Ovšem kostel sv. Klementa měl existovat ještě za Přemysla O. II. a Karla IV., to již jako kaple při Petru a Pavlovi. O kostele sv. Vavřince tam ovšem kupodivu zmínka není.

J. Čihák (Pondělí 15. září 2014)  ⇑

Začal jsem letmo procházet kroniky, ale brzy jsem toho nechal. Podle archeologů pracujících na místě objevu neexistují žádné písemné prameny k bazilice sv.Vavřince ani k předchozí stavbě. Jen se spekuluje, že starší stavba byla zasvěcena sv.Klimentovi.

Bazilika sv.Vavřince pravděpodobně vznikla v souvislosti s korunovací Vratislava II.. Pokud by tato hypotéza byla správná, tak by to bylo kolem roku 1085.

ZH (Pondělí 15. září 2014)  ⇑

To je ostuda, že zrovna já jsem se nechal nachytat na natočení katastrálních map ;). Hledal jsem mapu bez vegetace a na tenhle aspekt zapomněl.

Jan Cinert (Pondělí 15. září 2014)  ⇑

ZH: Mrknul jsem ještě rychle na GE a zdá se, že ve vašem zákresu je ortomapa asi o +7° pootočená.

Jan Cinert (Pondělí 15. září 2014)  ⇑

Řekl bych, že makety to nejsou. Ty se dělají až po zasypání, aby půdorys byl viditelný nad terénem.

Bylo by to neštěstí archeoastronomické datování, kdyby byl kostel přesně podle světových stran. Podobný problém je u rotundy sv. Kříže na Starém Městě. Stejná závislost na svátku sv. Kříže by tu ovšem byla. Narozdíl od kostela v Sázavě, kde je od oka azimut asi 76,5°, tedy závislost na svátku Zvěstování nebo Nanebevzetí P. M.

ZH (Pondělí 15. září 2014)  ⇑

Dík. Předpokládám tedy, že ty pruhy stejného kamení jsou jen makety.

Tady je rozhovor s dr. Varadzinem (viz – to druhé video), potěšilo mě, že ač se všude hovoří o jeho objevu století, přeci jen tam zmínil, že stavba byla objevena už před půl stoletím. Opravdu šlo o to, že cíleně našli východní apsidu a to je důkaz, že stavba byla větší.

Zkusil jsem zasadit jeden z nákresů do ortomapy, aby byla jakási představa, papír s nákresem není moc rovný, ale zdá se, že stavba byla přesně podle světových stran – viz. PS – chyba, mapa je natočena o 7° v souladu s katastrálními.

Jan Cinert (Pondělí 15. září 2014)  ⇑

ZH: Viz obrázek stanoviště fotografa u třetího obrázku v posledním odkazu. Světle modře je ústřední zeď obrázku náležející románské bazilice sv. Vavřince, na níž je cihlový pilíř. Jedná se o prvotní nález ze šedesátých let zakrytý stříškou.

Stavitelem baziliky sv. Vavřince má být Vratislav II., který umožnil návrat staroslověnských duchovních do Sázavského kláštera. Takže ten nemohl svévolně bořit dotyčný kostel. Buď to byl jeho předchůdce Spytihněv II., nebo kostel byl narušen.

"Konselsuálního o staroslověnské liturgii" se nelze dočíst z prostého důvodu. Průběžná existence staroslověnské liturgie od Bořivoje do vyhnání staroslověnských ze Sázavského kláštera se nevejde do oficiálně uznávaného výkladu. Ale je to celkem jednoduché. Staroslověnští byli při Bořivojově rotundě a Boleslavově do založení (latinského) bskupství na Hradě. Pak se zřejmě přesunuli na založený Vyšehrad. Následoval Sázavský klášter za průběžné přítomnosti na Vyšehradě. Pak vyhnání ze Sázavy roku 1097. Ukončení jejich přítomnosti na Vyšehradě není zcela osvětlitelné. Jen kolem roku 1100 začíná rozmach stavění rotund na hradech a velmožských dvorcích, z čehož usuzuji, že se sem staroslověnští přesunuli ze Sázavy a snad i z Vyšehradu, pokud nebyli na Vyšehradě nadále přítomni.

ZH (Pátek 12. září 2014)  ⇑

Pokud byl dotyčný kostel flagrantně východního typu a jeho mniši vyhnáni, mohl být zbořen, aby ho nahradil kostel západního typu, a nestrašil tam.
Jak to vlastně bylo se slovanskou liturgií na území Prahy? Něco se lze dočíst v bylotojinak.cz, zajímala by mě ovšem konsensuální verze, ale nemůžu si nic pořádného dočíst.

J. Čihák (Pátek 12. září 2014)  ⇑

V pondělí půjdu k doktorovi, když už nerozeznám rozdíl mezi kružnicí a čtvercem. Takhle se projevuje ACh.

Zajímavá je také Cinertova úvaha o narušené statice. Když k tomu přidám úvahu Frantovu, tak mě z toho vychází, že kostel mohl sám spadnout ještě před dokončením. Zhroucení kostela mohlo nastat při odstraňování lešení, které podepíralo klenbu během stavby.

ZH (Pátek 12. září 2014)  ⇑

JČ: jen technická připomínka, nemá to být rotunda, ale čtvercový kostel se třemi apsidami.
Dedukuju, že letos našli onen kus oblouku východní apsidy, což umožnilo virtuálně doplnit půdorys.
Nicméně, chápe někdo, co je to za útvary s kameny na posledním obrázku zde? Nezdají se odpovídat nákresům.

J. Čihák (Čtvrtek 11. září 2014)  ⇑

Prozatím se přikláním k Frantovi. Kdyby tam rotunda opravdu stála a byla vysvěcena, myslím, že by se o ní dochovala alespoň strohá zmínka.

Jan Cinert (Středa 10. září 2014)  ⇑

Když byla kolem kostela ta mediální smršť, tak mi kamarád hned ten den žertem napsal, jestli o tom už něco píšu. Vzpomněl jsem si na jednu svojí zmínku před třemi roky. Dlouhodobě s tímto kostelem problém nemám. Po založení pražského biskupství byla Boleslavova rotunda (sv. Víta) obsazena biskupem a staroslověnští duchovní jí museli opustit. Odejít mohli vlastně jen na nově vznikající Vyšehrad. Ve Vyšehradu vidím staroslověnskou opozici vůči latinskému biskupství na Hradě.

Všechny kostely té doby stavěly zahraniční stavební hutě a v Sázavském klášteře byl podobný, také na centrálním půdorysu. Krátkou dobu existence vyšehradského kostela bych asi přisoudil narušení statiky. Přeci jen, k nám přicházeli stavebníci, kteří měli nouzi o zakázky doma, nikoliv ti nejschopnější.

Už mne napadlo, že bych mohl zkusit oslovit příslušného archeologa o poslání přesného azimutu kostela pro archeoastronomické datování. Ale budu mít na tyto záležitosti čas až někdy příští týden. Byl by to pokus do třetice, jiná dvě taková předchozí oslovení zůstala bez odpovědi.