ZH (Neděle 28. září 2014)  ⇑

Bragh-ahwa – Věčná řeka ;).

ZH (Neděle 28. září 2014)  ⇑

Ještě jeden pohled.

Nejvyšší místo Bílé skály je skalka asi 50 m západně od plicního pavilonu, cca 10 m vysoká, je na ní mimochodem rozhlednička (vyhlídková plošina se zábradlím, samozřejmě zchátralá a obrostlá stromy, původně vypadala takhle). Skalka je na západní straně odtěžená lůmkem, který zřejmě není starý. Skála byla odtěžena i hlavně na východní straně, aby udělala místo pavilonu (viz), přičemž hlavní dvě skaliska byla jižně pavilonu, oddělena roklí, kterou dnes vede zásobovací cesta do sklepa pavilonu. Řekl bych, že na onom obrázku je již skála z obou stran uříznutá, proto má tak strmé okraje.

ZH (Pátek 26. září 2014)  ⇑

Ještě jeden.

ZH (Pátek 26. září 2014)  ⇑

Tady je to z druhé strany, tady je totéž s z podobné doby.

J. Čihák (Pátek 26. září 2014)  ⇑

Na staré fotografii jsou velké bledé skvrny. Úplně vlevo cosi je.

ZH (Středa 24. září 2014)  ⇑

Své dva příspěvky jsem raději smazal, koukal jsem na to přes mobil.
To sedlo nad pravou částí budovy je ono mezi Rokoskou a VÚTRNem, skála, či co to je, je tedy někde v oblasti Truhlářky, tedy západně od VÚTRN.
Ovšem tady nic takového není...

J. Čihák (Středa 24. září 2014)  ⇑

ZH: Tady je vidět skalní výchoz na vrcholu Bulovky (vlevo nahoře). Vrchol byl tehdy holý. Z fotografie není patrné, jestli měl výchoz stolový tvar.

J. Čihák (Úterý 23. září 2014)  ⇑

Cinert: Na tohle jsem zapomněl, jako na spoustu faktů, které jsem dříve nosil v hlavě. Teď mě letmo cosi napadlo k názvu země, ale raději pošlu mail, když je kniha rozepsaná.

ZH (Úterý 23. září 2014)  ⇑

Ještě z Libně: tady je série starých fotek, na některýcj je vidět konfigurace buloveckého kopce, ale moc mně to jasné není.

Jan Cinert (Pondělí 22. září 2014)  ⇑

J. Čihák: Podobnost mezi Prahou a Nitrou je veliká. Rozebírám to v připravované knize. Už jen to základní, v obou případech je koncovka -a, a jedná se o použití názvu země u názvu místa - metropole.

Abych předešel případným všetečným dotazům, tak další slib - dělám nyní vše proto, abych měl po vánocích čas výhradně pro dopsání této přelomové knihy. Takže další jaro.

Ale omyl s tím nitranským Pribinou a jeho kostelem jsem přece vyvracel už v knize Bylo to jinak.

ZH (Pondělí 22. září 2014)  ⇑

Ověřil jsem to i na jedné uz fotek tady, jsou tam i jiné, které vás asi budou víc zajímat. A ještě jeden.

J. Čihák (Pondělí 22. září 2014)  ⇑

Myslím, že bude. Palmovka je víc vpravo, ale na obrázku není vidět.

ZH (Neděle 21. září 2014)  ⇑

Na císařských otiscích je opravdu kaple na vršku u Košinky zakreslena. Vršek je, přinejmenším na východní straně, poničen starým lůmkem, jinak je obehnán plotem zahrádkářské kolonie a z druhé strany je fabrika.

Zato mám jiné dilema: viz (pokud se to nezobrazí, pak veduty.bach.cz, hledat Libeň, je to třetí že čtyř odkazů).
Vlevo je tedy zámek, nahoře asi Prosek, a vrch s altánem? Je to Hájek?

J. Čihák (Sobota 20. září 2014)  ⇑

Našel jsem zmínku, že Pulkava nejspíše přesunul pověsti vztahující se ke Klimentku na Vyšehrad.

J. Čihák (Pátek 19. září 2014)  ⇑

Možná existuje analogie mezi prvním kamenným kostelem v Praze a v Nitře. Pohanský kníže Pribina prokázal velkou státnickou moudrost, když dal v Nitře postavit první křesťanský kostel. Vysvětil ho Salzburgský arcibiskup Adalram. Kostel pravděpodobně sloužil pro kolonii franckých kupců.