J. Čihák (Sobota 18. dubna 2015)  ⇑

Galileovo pozorování fází Venuše bývá popisováno nepřesně. Pravda je, že se jedná pouze o první známé pozorování.

Pozorování srpku Venuše pouhým okem prý může napomoci stínítko s dírkou. Nemám to ale ověřeno.

Jan Cinert (Pátek 17. dubna 2015)  ⇑

Tak ten odkazovaný příspěvek ZH jsem si měl dobře zapamatovat a ušetřil bych si problémy. Ach, ta přibývající léta.
Mezitím mne ještě napadlo, že úmrtí hodné maminky Jitřenky může být i třeba jednou za osm roků a seznámení vyhnané Nastěnky s Ivánkem na podzim také jednou za více let, nikoliv každoročně. Šlo by o ztotožnění výšek drah Měsíce a Slunce, což je dvakrát v rámci střídání vysokého a nízkého Měsíce. Na tento cyklus 18,6 roku tu několikrát upozorňoval Franta, ale mně pořád připadalo, že se tento cyklus v mýtech neprojevuje. Takže možná v tomto směru upozorňoval správně, ale já byl hluchý a slepý. Chce to ještě promyslet.

Jinak jsem si ještě na Azoru všiml, že u první Jitřenky se její východy posouvají od severu k jihu a při další zase naopak. Víc jsem to neprověřoval, ale z hlediska tehdejšího pozorovatele to také mohlo být významné při sledování Venušina cyklu, případně pro tvorbu mýtů. Ale to jen zatím na okraj.

J. Čihák (Pátek 17. dubna 2015)  ⇑

O pravěkém pozorování osmiletého cyklu Venuše už jste diskutovali, viz.

Jsou i jiné nevyjasněné skutečnosti. Bylo určeno, že Galileo Galilei byl prvním, kdo pozoroval v prosinci 1610 fáze Venuše. Přesto nacházím řadu informací o tom, že někteří lidé s dostatečnou ostrostí zraku vidí v nejbližší opozici planety dokonce její srpek pouhým okem.

Jan Cinert (Pondělí 13. dubna 2015)  ⇑

Znělo to krásně, ale jen proto, že jsem někde převzal, že Jitřenka je na jaře a Večernice na podzim. Bylo mi trochu divné, jak to může vycházet, když je pět oběhů planety Venuše během osmi solárních roků. Ale dal jsem na údajně chytřejší. Teď jsem si o Velikonocích všiml, že je Večernice, takže to skutečně není pravda. Ověřil jsem si to zkusmo na Azoru a skutečně se období Jitřenky a Večernice posouvá a vrátí se do původní doby po uzavření osmiletého Venušina cyklu. Což je právě to zřetelné pro pozemského pozorovatele a nejspíše podle toho byl objeven Venušin cyklus.
Takže hodná maminka Nastěnky neumírá vždy během léta a není tedy vazba na podzimní sňatek hodného tatínka se zlou macechou. Teoreticky by Jitřenka mohla být matkou Nastěnky, ale jen na principu, že Jitřenka otevírá světlý den, stejně jako stoupání Novoluní Nastěnky otevírá světlou letní polovinu roku, což mi přijde trochu málo příznačné. Je třeba to tedy dál zkoumat.
Ach ty ženy.

ZH (Pátek 20. března 2015)  ⇑

Zní to krásně.
S tím despektem k srozumitelnosti žen jako byste mi z oka vypad, doufám, že ve svých knížkách něco takového národu neimplikuji, jako to dělali jiní velikáni české kultury, no dosah mám naštěstí nepatrný ;).

Jan Cinert (Čtvrtek 19. března 2015)  ⇑

Byla to docela fuška s přemírou mytologických ženských postav, protože jak známo, se ženskými jsou jen potíže. Snad jsem konečně pochopil, jak je to s ženami v mýtech myšleno, tedy pokud si to měsíční héroiky mezitím zase nerozmyslely. :-)
Sveřepě jsem se držel představy o dvou protikladných sestrách, novoluní Dívky a úplňkové Ženy, a pořád to systémově nevycházelo pro všechny mýty. Dvě sestry jsou obě novoluní, ale jedna vládne od podzimní do jarní rovnodennosti a druhá přes léto od jarní do podzimní rovnodennosti. Je to tedy úplně stejné, jako střídání vlády mezi solárními héroi při rovnodennostech.
Takže základní rodinný vztah žen je následující. V létě umírá jarní podoba planety Venuše Jitřenka, hodná maminka letní Nastěnky. Na podzim si bere také hodný, ale neaktivní, tatínek podzimní Večernici zároveň s její línou, zlou, ošklivou, tlustou a brejlatou dcerou Marfušou. Hodná Nastěnka odchází do nebytí - zmrzne. Na jaře se vrací a do téhož nebytí odchází nyní Marfuša, v pohádce proto, aby také dostala bohatství.
Například mi pořád nevycházelo, že P. Marie je matkou Ježíše, ale zároveň se o něj stará s otčímem Josefem, jakoby jej oba nalezli na jaře, třeba v košíku jako Plaváčka. P. Marie je sloučením obou novoluních Dívek, zimní rodičky a letní pěstounky.
No, snad si to ženy mezitím, než jsem to dopsal, nerozmyslely. :-)

Jan Cinert (Sobota 7. března 2015)  ⇑

Podařilo se mi nezapomenout na dnešní prohlídku reliéfu. Skutečně není na ose. Vpravo je 2,5 m od rohu věže, vnitřní šířka výklenku je 1,6 m a vlevo je k rohu asi 5 m odhadem, protože se jedná o venkovní stěnu.

Ohledně Bílé věže to znamená, že tam by podle toho byl reliéf v místě dnešních dveří a tím zničen, pokud by byl umístěn podobně blíže k bráně. Jenže, na Juditině věži je reliéf umístěn dále od rohu opevnění, který byl i levým rohem Juditiny věže. Potom by i na Bílé věži mohl být také déle rohu opevnění, byť tam byla brána, a nacházet se v dnes omítnuté části stěny. Tak že je to pořád otevřenou záležitostí.

Karel V. (Sobota 7. března 2015)  ⇑

Dobrý den pane Homolo,

omlouvám se, že píši právě sem, ale nenašel jsem na vašich stránkách www.zhola.com kontakt přímo na Vás. Mám dotaz ohledně Vašeho příbuzného, armádního generála i.m. Bedřicha Homoly. Můj prastrýc Jaroslav Lisý, brigádní generál i.m., za Protektorátu sloužil jako náčelník štábu a velitel v Praze právě ve druhé garnituře ON pod generálem Homolou a stejně jako on byl v Plötzensee popraven. Můj email je karel.vysata@gmail.com , děkuji za Vaši odpověď.

S pozdravem Karel Vyšata.

ZH (Pondělí 2. března 2015)  ⇑

Tak pozdravujte. Pan N. je velmi milý člověk. Ale tvrdil mi nejméně dvakrát, že pod přízemím věže (tím v rovině knihkupectví) jsou ještě dvě podzemní patra, vyšší a nízké. Teprve naposled jsem tam koupil sborník s bohatým stavebně-historickým materiálem o věži, tam ovšem je zmíněn jen jeden sklep, zřejmě pro jiný účel nikdy nevyužívaný. Tak byste ho moh potrápit.

Jan Cinert (Pondělí 2. března 2015)  ⇑

V sobotu je prohlídka reliéfu v Juditině věži, tak pokud nezapomenu, půjdu tam oměřit umístění vzhledem ke svislé ose.

ZH (Sobota 21. února 2015)  ⇑

Díky, že jste tomu věnoval pozornost.

Opravil jsem popisek na Struze.

Co se týče Martina Menšího, v doprovodném textu to trochu komentuji. Tady jsme o tom několikrát dlouze diskutovali s Janem Čihákem. Nemohl být předchůdcem sv. Eligia, protože zanikl nejdříve 1415 a Eligius byl založen patrně již za Karla IV. Umístění sv. Martina "proti nynějšímu Klementinu někde blízko ulice Valentinské" je převzato z Ekrta (Posvátní místa...), což je základní pramen, ze kterého všichni vycházejí, je pravda, že on to taky jen tipoval.

Kostel ve Psářích – taky se teď divím, kam jsem ho zakreslil (když je terčík šedý, jde o odhad), nekoresponduje to umístěním na Sadelerově prospektu. Pokud zanikl 1415, pak by asi takto na Sadelerovi neměl vypadat. Nicméně Dolní Psáře snad byly v oblasti, kde jsem terčík umístil. Máte pravdu, že toto heslo zmatené. Měl byste k tomu nějaké indicie?

Pavel K. (Sobota 21. února 2015)  ⇑

Mapa zaniklých kostelů je pěkný počin. Měl bych pár oprav.:
*Kostel sv. Martina Menšího na St. M. kladete do Valentinské a podle popisu byl v Klementinu. Umělecké památky Prahy jej ztotožňují s kalí sv. Eligia.
*Pod kostelem sv. Petra na Struze máte popisek sv. Markéty v Psářích.
*Kostel v Psářích nemohl být v místě Nuselského pivovaru, ale mnohem blíže městu.

Jan Cinert (Úterý 17. února 2015)  ⇑

Nějak automaticky jsem předpokládal, že reliéf by měl být umístěn na svislé ose věže. Jenže, co když byl trochu na straně, aby vedle něho ještě mohlo být okénko - střílna? To by ještě chtělo výhledově posoudit na Juditině věži. Vlastně je to tak trochu přání, aby pak na Bílé věži byl ten zlobivý dveřní otvor ve 2. patře mimo předpokládané umístění reliéfu. Otvor je tam trochu vpravo, tak by se při jeho tvorbě mohli záměrně vyhnout reliéfu. Jen takový momentální nápad.

Jan Cinert (Úterý 27. ledna 2015)  ⇑

Pouze Juditina věž a Bílá věž byly vedle hlavních vstupních bran. Ostatní věže, to je Černá a Jižní na Hradě, věž v Pálffyho paláci a mnou předpokládaná severní věž od mostu na Malé Straně, byly jiného typu. Měly bránu v přízemí, tedy byla brána součástí věže, a byly to i brány vedlejší. Navíc Jižní hradní brána směřovala do předhradí, nikoliv přímo ven z opevněnného areálu. Uvažovaná severní věž u mostu sice nabyla funkci být na hlavní vstupní cestě, ale jak mi to vychází, byla až dodatečným kompromisem po postavení Juditiny věže. Z toho všeho plyne, že další reliéf by měl být jen na Bílé věži.
Dík za zeptání.

ZH (Úterý 27. ledna 2015)  ⇑

Vozovka jde od mostu dost šikmo dolů skrze bránu, ale to taky není podstatné. Dlažba v Saské ulici je zřejmě původní úrovní terénu v době Juditina mostu, tak to aspoň chápu, proto jsem ji uváděl jako základ pro výšku reliéfu. A co ostatní románské věže na Hradě? Z Jižní je asi přístupná jen severní a východní zeď, na Černé věži asi nic není, že.

Teď tu pár dní nebudu, ale pak se zkusím zeptat někoho, kdo má do NP přístup.