Franta (Středa 15. července 2015)  ⇑

ZH (Úterý 14. července 2015)  ⇑

Grau, teurer Freund, ist alle Theorie...
Dal jsem si práci, abych nalezl, kde přesně byl ruzyňský rondel, nebylo to jednoduché, ale tady, co je ten červený puntík. Na nových mapy.cz jsou z obou stran cosi jako potůčky.
Podotýkám, že trať tam byla narovnána, už mezi lety 1953-75 tam vyrostla jakási skladiště, takže bůhví, k jakým terénním úpravám došlo. Bylo by zajímavé mít dokumentaci z arch. výzkumu, zda byl rondel opravdu vodorovně, jak se dle vrstevnic zdá.

Jan Cinert (Úterý 14. července 2015)  ⇑

No, po dešti tam asi bylo hodně vody, ostatně dešťová voda svými splachy veškeré příkopy zanášela. Ale jde o to, že zde nemohla být trvale z třeba obranných důvodů, nebo kvůli sledování odrazů vesmírných těles. Vytekla by ze šikmých příkopů.

zh (Úterý 14. července 2015)  ⇑

Neveril bych, ze budu nekoho presvedcovat, ze v prikopech kolem palisad byla voda. Delal jsem, co jsem mohl, i privadec hledal....

Jan Cinert (Úterý 14. července 2015)  ⇑

Onen "jakýsi přivaděč" je vytočení příkopu u vchodu. Tento ruzyňský rondel byl, podobně jako většinou i ostatní, na mírném svahu. Voda by se v příkopech nedržela.

ZH (Pondělí 13. července 2015)  ⇑

Čtyři rondely u Kolína se zdají být v nižších místech, kde je nehluboko spodní voda, jak známe z okolních pískoven.
Rondel v Ruzyni je v ďolíku u potoka, takže tam odpadá obzorová archeoastronomie, na této fotce ostatně jakýsi přivaděč vidím, dodnes je tím směrem pramen potůčku, podle mapy.
Jiné rondely jsem v tomto směru nezkoumal.

Jan Cinert (Pondělí 13. července 2015)  ⇑

ZH: Pěkný úlovek. Kdysi jsem usilovně hledal cokoli k rotundě na Pohansku a ještě nic nebylo. Tohle mi už uniklo.
Hned mě doslova praštila do očí shoda tvaru apsidy s apsidou rotundy v Budči. Moravský archeolog ale porovnává s analogiemi jen z Moravy. :-) Navíc považuje VII. "kostel" v Mikulčicích za rotundu, já se domnívám, že šlo o "pohanskou" svatyni. Tím autor i podle mne přeceňuje roli dřeva ve zdivu rotundy na Pohansku, přitom podle popisu se kůlové jamky nacházeli hlavně pod zdivem. Musím to ale ještě v klidu prostudovat, abych nedělal ukvapené závěry.

Pokud vím, tak se nikde nenalezlo napojení na vodní zdroje, které by zaplňovaly vodou příkopy u jakýchkoliv kruhových objektů. Je pouze mýtus, např. u polského knížete Popela, že se dotyčný snažil uchránit před hordou vyhladovělých myší v opevnění na ostrově, ale ty ho stejně nakonec sežraly. Podle mne je to ale zase jen obrazné vyjádření o porážce 19letým cyklem. Myši jsou velmi velkým množstvím lunací v 19letém cyklu, proto také stejný slovní základ Měsíc - myš.

ZH (Pondělí 13. července 2015)  ⇑

Mimochodem na novém mapovém podkladu mapy.cz je vidět odkrytá zemina v oblasti rotundy na Pohansku, plus na tomto pdf je nákres (samozřejmě s chybnou střelkou k severu, o 6°), výsledek je, že azimut osy rotundy mi vyšel 38°.

Jan Cinert (Pondělí 13. července 2015)  ⇑

Co se týká odkazu Archeoastronomické památky na Moravě - Rostislav Rajchl, tak jsem již dříve upozorňoval na chybu u údajné orientace kostela na Pohansku. Autor se domníval, že severka na katastrální mapě je skutečný sever, a tak mu vyšla orientace na letní slunovrat. Kostel je ve skutečnosti orientován na 45°, což je méně právě o rozdíl asi 6,5°. U takového specialisty je to hodně překvapivé a jeho práce proto u mne nemají důvěru. Nicméně, chtělo by to u rondelu podrobně ověřit, co se týká započtení převýšení podle Azoru, jestli tam u uvažovaných krajinných dominant opět není chyba.

Neumím francouzsky, ale onen Francouz na You Tube mi připadá jako nadšenecký manipulátor. Sešat má na hlavě jednoznačně vyjádřenu číslici 7 a on klidně mění úhly mezi paprsky aby to vyhovovalo jeho pábitelské konstrukci o bodech slunovratů. Navíc zřejmě nechápe v jiném dílu pořadu, že v době vytváření rondelů nebylo ještě 12 znamení zvěrokruhu, ta se objevují až v egyptské Dendeře. Není mi jasné, kde takoví lidé berou peníze na vytváření jinak pěkně výtvarně udělaných pořadů.

Ne že bych měl snad špatnou náladu, když tu takhle píšu. Jen mi to připadá už nějak moc pořád dokola s těmi atraktivně udělanými amatérskými spekulacemi, které lidem pletou hlavu znova a znova a znova...

ZH (Neděle 12. července 2015)  ⇑

Zajímavá je ta branka v jednom z vchodů, připomíná mi onen Kosmův práh, před kterým se i velcí pánové museli sehnout.
Něco o rondelech.

ZH (Neděle 12. července 2015)  ⇑

Obrázek na serveru je, proč to vázlo, nevím. Catal Huyuk

Franta (Neděle 12. července 2015)  ⇑

ZH: No, když Romulus vyoral tu brázdu, jaký to mělo význam? Magický, kultovní? A byla to jen obyčejná brázda. Pořádný kruhový příkop je pořádně zdůrazněný magický, kultovní úkon, nebo ne?

Franta (Neděle 12. července 2015)  ⇑

Video nabízející vysvětlení, co má Sešat na hlavě

PS pokusil jsem se odeslat několikrát obrázek, ale vždy to skončilo u Čekání na zhola.com... Obrázek měl jméno catal-huyuk3.jpg, pokud se přece jen dostal na server, není na něj odkaz a je jich možná víc

Franta (Neděle 12. července 2015)  ⇑

ZH: pokud by v příkopu byla voda, mohl by se na její hladině pozorovat odraz např. Měsíce - když by se pozorovalo z určeného místa a objevil by se na hladině odraz, znamenalo by to, že měsíc dosáhl určené výšky.
Podobného principu prý využíval Koperník - on měl rozmístěné misky se rtutí a zaznamenával na stěně polohy slunečních prasátek

ZH (Neděle 12. července 2015)  ⇑

Díky, Franto, za odkaz.

Mezitím jsem došel k názoru, že rondely byly sídla projektovaná na omezenou dobu, protože pak se tam tolik rozmnožil obtížný hmyz a hlodavci, že již nebylo možno je vystrnadit, a proto se nové sídlo založilo kus dál. Viz též zvyky vyorat okolo sídla brázdu, třeba při založení Říma. Vodní příkop a palisáda byly především ochranou před zvířecími predátory, a ohradou pro dobytek. Ta přerušení (vodního) příkopu byla proto, že to bylo jednodušší než mostky. Jak byly ty vstupy chráněny, ještě nemám dořešeno, mezery v palisádě nějakou posunovací palisádovitou stěnou, ty příkopy, v místě mola často vybíhající kus radiálně ven, to nevím. mimochodem si nedovedu představit, jaký astronomický či kultovní význam by mohl mít příkop.