ZH (Pondělí 2. května 2016)  ⇑

Zrovna jsem čekal na autobus v Podzámčí a první paprsek se objevil v lese v úrovni země, mezi stromy ;).
Nicméně problém byl, když byla celá země porostlá lesem, aby bylo skrz blízké stromy vůbec na obzor vidět.

Znáte Homoli v Chuchli - viz?
Vykukuje tam sice pod nohama zřejmě rostlá skála, ale řekl bych, že to bylo do kýženého tvaru přitesáno, jestli teta s Libuší ;).

Jan Cinert (Neděle 1. května 2016)  ⇑

S těmi krepuskulárními paprsky je to opravdu zajímavé. Koukal jsem na odkazované forum a vždy se jedná o západy Slunce. Tak snad jde o to, že se nechce ráno vstávat a úkaz se projevuje i za východu. Jestli to dobře chápu, tak jsou ale nutné průrvy v oblacích, díky nimž se udělají ony paprsky. Při úplném zatažení oblohy to asi nefunguje.

O stromy nejde, naopak se jejich výška musí k obzoru připočítat při jeho blízké vzdálenosti, protože jde viditelný východ Slunce.

ZH (Sobota 30. dubna 2016)  ⇑

Jan Čihák:
Dík.
Znáte tohle? viz

J. Čihák (Sobota 30. dubna 2016)  ⇑

Polohu Slunce pod horizontem lze určit z krepuskulárních paprsků. Lze určit i polohu prvního paprsku, pokud je nad horizontem pás oblačnosti. Na odkázaných fotografiích je horizont zakrytý lesem, takže není vidět, kudy horizont prochází.

ZH (Pátek 29. dubna 2016)  ⇑

Otázka je, zda na naprostou přesnost opravdu dbali...
A taky, jestli pro ně byla důležitá osa kostela, anebo aby třeba oknem svítilo Slunce na oltář v době mše.

Jan Cinert (Pátek 29. dubna 2016)  ⇑

Také jsem již uvažoval o takové výseči a určení podle výšek Slunce, jako Franta. S tím, že by mohli podle vodováhy i nějak zohlednit výšku obzoru. Nějakou vodováhu museli používat všichni stavitelé. Jenže, aby znali výšku obzoru v místě východu Slunce, tak by ho stejně museli vidět vycházet v daném místě, takže by ho mohli rovnou zaměřit. Tím jsem zase skončil v úvahách a zůstal zatím jen u té interpolace od slunečných dnů.

J. Čihák (Pátek 29. dubna 2016)  ⇑

Třeba existovaly azimutové tabulky a k církevnímu povolení ke stavbě kostela patřil předepsaný azimut.

ZH (Pátek 29. dubna 2016)  ⇑

Pozorování východů Slunce muselo být v naší zalesněné krajině obtížné,nejen kvůli porostu na obzoru, ale často ani na obzor nebylo vidět.

V Kosmovi se používají formulace "když slunce dlelo ve znamení Vah" ap., tak se asi orientovali podle postavení hvězd za občanského soumraku (tj. rozbřesku).

Už jsem to kdysi diskutoval, běžně používaný latinský přepis Kosmovy kroniky a tudíž i český překlad používá dnešní z působ zápisu dat, třeba 5. července, v originálu budyšínského rukopisu je ovšem používán římský způsob (odečítání od kalend a id pro dny v měsíci a ferie pro dny v týdnu). Kdysi jsem sepsal své tehdejší poznatky v zdejší kapitole Kalendáře. Nepřemýšlel jsem zatím o tom, proč takové podivné počítání, které se váže k původně lunárnímu římskému kalendáři, vzniklo, resp. jaké to mělo výhody.

Franta (Pátek 29. dubna 2016)  ⇑

Cisojan je kolo na orloji, které má pro každý den v roce výseč se jmenem - pomůcka pro ukazovaní jmen svatých, kterým je den zasvěcen. Co když existovalo něco podobného - výseč mamalovaná na kůži se segmenty představující jednotlivé dny se jmény svatých od slunovratu do slunovratu.Pak by stačilo orientovat kůži podle polední polohy Slunce, jako my nyní orientujeme mapu podle severu. Pak už by se vybral jen směr podle jména zasvěcení. Mohlo by to vysvětlovat i jisté odchylky.
Nebo pozorování probíhalo delší dobu a výsledný azimut byl v případě nejasné oblohy odhadnut - extrapolován ze získaných údajů. Viz kostel na hradišti Znojmo

J. Čihák (Čtvrtek 28. dubna 2016)  ⇑

Městské radnice měly ve sklepeních přesné hodinové stroje. Údaje o čase se předávaly signály. Většinou na pár sekundách nezáleželo.

Jan Cinert (Středa 27. dubna 2016)  ⇑

V té době už asi podle hodinek. :-)

ZH (Středa 27. dubna 2016)  ⇑

Zajímalo by mě, jak při zatažené obloze určovali v Praze poledne.

Když svítilo Slunce, tak původně podle Mariánského sloupu a poledníku na Staromětstkém náměstí, pak podle obrazu Slunce v camera obscura ve věži Klementina.

Přece z děla na baště s dnešní Kramářovou vilou nestříleli v poledne jen za jasna...

Jan Cinert (Středa 27. dubna 2016)  ⇑

J. Čihák: Díky, zajímavé, ale na tehdejší dobu samozřejmě asi neproveditelné.

J. Čihák (Pondělí 25. dubna 2016)  ⇑

Cinert: Nevím, jestli se pro vyměřování osy kostelů používal nějaký jednoduchý neznámý fígl. Pro zajímavost a inspiraci si přečtěte článek o neobvyklých slunečních hodinách využívajících polarizované světlo, viz.

Franta (Čtvrtek 21. dubna 2016)  ⇑

ZH: i pro mě je to trochu nepřehledné, to byl můj pokus jak se s tím vyrovnat