Jan Cinert (Sobota 9. července 2016)  ⇑

Jenže ten zatravněný pozemek se jeví jako pozdější parcelace. Původní hřbitov kolem rotundy by měl být spíše dokulata nebo přizpůsobený prostoru mezi cestami. Fakt je, že tak velké případné baptisterium by mělo být vedle velkého kostela. Nevím, více jsem to nezkoumal. Nezabýval jsem se ani rotundami na Slovensku, jen mi některá datování do velkomoravského období připadala poněkud nadšenecká. Mohlo by se v některých případech jednat o podobnou situaci jako v Čechách, čili výstavbu rotund po zrušení Sázavského kláštera. Ale na pravém břehu Dunaje? To by bylo zvláštní.

ZH (Pátek 8. července 2016)  ⇑

No, na Google Maps to nazývají karner, ale to není směrodatné. Nicméně ohrazený pozemek upomínající na hřbitov okolo je.

Jan Cinert (Pátek 8. července 2016)  ⇑

To máte pravdu. Baptisterium naznačují v odkazu na Wiki. Pokud by skutečně byl původní funkcí kostel, tak by měl být kolem hřbitov a případně i hroby rodiny velmože v rotundě. To tam prý není, takže poněkud záhada. V případě kostela by se asi musel předpokládat v tomto místě zájem o staroslověnskou liturgii v 2. pol. 11. až 1. pol. 12. století. Že by vazba na staroslověnské duchovní vyhnané z Bulharska po zrušení bulharského patriarchátu v roce 1018 a souvislost s jejich následným příchodem do Čech? Je to trochu divoké :-) Fakt je, že v té době se nějaké rotundy postavily také na Slovensku.

ZH (Čtvrtek 7. července 2016)  ⇑

Myslím, že baptisteria nemají apsidu.
A kostnice mají dvě etáže, což se tady nepopisuje, asi by to zmínili, kdyby tam taková etáž byla.

Jan Cinert (Čtvrtek 7. července 2016)  ⇑

Řekl bych, že spíše patří do rodiny rakouských karnerů, hřbitovních kaplí, byť tady se asi jedná o křtitelnici (baptisterium).

ZH (Středa 6. července 2016)  ⇑

Při návštěvě Carnuta jsem narazil na tuto rotundu.
Dle orotofotomapy má v průměru cca 15 m. Zdá se mi podobná svatovítské rotundě, zřejmě je však tato fáze s lisénami mladší.

Jan Cinert (Čtvrtek 2. června 2016)  ⇑

Moc pěkné, rotunda má ještě lucernu.

ZH (Čtvrtek 2. června 2016)  ⇑

Jan Cinert: ZNAYMVM

Jan Cinert (Čtvrtek 12. května 2016)  ⇑

Mám stejnou potíž u stránek jedné politické strany, která ani přes moje opakované upozornění nic nenapravila. Nemám na to nyní čas a chuť to důsledně řešit, ale ta drzost je zarážející.
Napadlo mne, že ona rozmatlanost fotky severní apsidy může mít původ ve zkopírování z mých stránek snímkem obrazovky. Také výsledek - diskutovaný článek - dostupný na internetu je zkopírován z původního podkladu pro tisk a může se jednat o záměrné snížení velikosti pro internet.

ZH (Čtvrtek 12. května 2016)  ⇑

Jo, je tam moje poněkud rozmazaná malůvka i fotka, ale na to jsem zvyklej, před časem si někdo na své stránky okopíroval bez dovolení či aspoň uvedení zdroje celou kapitolu i s (pochopitelně) nefunkčními interními odkazy atd. Když něco v tomhle oboru hledám na Google, nejčastěji na prvních místech narazím na sebe nebo na vás ;). Máme větší z odpovědnost, než jsem čekal ;).
To panoráma hradu (z jjisté skládačky) s mým půdorysem a slepými šipkami vypadá, že je překopírované z nějaké tištěné publikace. To by mě i zajímalo, u tiskovin se zpravidla autorská práva zachovávají spíše.

Jan Cinert (Čtvrtek 12. května 2016)  ⇑

Objevil se příšerně napsaný článek z něhož ale vyplývá, že se něco nenápadně děje kolem výzkumu prvních Přemyslovců. Pro jistotu upřesním, že podle "hradních expertů" je v článku nazýván Boleslavem I. kníže Bořivoj a Boleslavem II. je ve skutečnosti kníže Oldřich.
Perličkou je, že v článku je zmínka i o mě větou: "Podle některých by mohlo jít třeba o knížete Vladivoje, který zemřel v roce 1003." Škoda, že autor to nenapsal řádně po bolševicku: "podle takzvaných, samozvaných, nejmenovaných sloužících zájmům zahraničních centrál ...", aby ta komedie byla dokonalá. Dalším utajeným disidentem je tam Zdeněk Homola, autor fotografie severní apsidy románské baziliky. Skrývá se pod označením Foto:Archív.

ZH (Čtvrtek 5. května 2016)  ⇑

Dík za ostrůvek. Myslel jsem, že když je to uprostřed obory, bude to něco na způsob běchovického rondelu.

J. Čihák (Středa 4. května 2016)  ⇑

ZH: V Čechách je spousta umělých kruhových pahorků. Jsou to pozůstatky tvzí nebo věží. Pahorky většinou bývají obehnány příkopem, který u nuselského rondelu není z mapy patrný.

J. Čihák (Pondělí 2. května 2016)  ⇑

ZH: Bude to Dubový pahorek.

Jan Cinert (Pondělí 2. května 2016)  ⇑

Vycházím z předpokladu, že v blízkosti sídel stromy nebyly, protože na téměř všechny tehdejší činnosti byla spotřeba dřeva obrovská. Naopak na obzorech porost byl asi všude, takže je v těch případech nutné připočíst výšku stromů. Já jsem zase včera koukal na západ a svit se skrz lesní porost skutečně nedostane, takže koruny stromů jsou obzorem.

Homole v Chuchli je zajímavá, že jsme ji zatím neprobírali?

Ještě mne napadlo, jak ale v případě krepuskulárních paprsků poznali přesný okamžik a tím i místo východu Slunce? Jedině, že by byly najednou i vodorovné. Ale to by musely být průrvy v mracích i na stranách. Tak nevím.