ZH (Úterý 3. ledna 2017)  ⇑

Zkuste v Azoru zvolit rok -2783 (tj. před 4800 lety) a podívat se na letní slunovrat. Je tam pak 49.67° místo letošních 50.79°.

Jan Cinert (Úterý 3. ledna 2017)  ⇑

Jestli jsem dobře pochopil, tak posun východu kotouče v pravěku se týká právě výkyvu zemské osy. Potom pro dobu před 1000-1500 lety to nemohlo způsobit posun azimutu kostelů o 2-3°.

Už mne napadlo si nějak vyjádřit zpomalování posunu kolem slunovratů. Šlo by to i podle Azoru, a tím i odhadnout, kolik dnů předtím začali s měřením, když se pak dostali za mezní bod. Ale nedostal jsem se ještě k tomu.

Franta (Úterý 3. ledna 2017)  ⇑

Horizons jsou zdarma. Jen je potřeba vědět jak na to, zorientovat se v tom nastavení vstupních parametrů.

K poloze Slunce na horizontu při slunoratech. Z. Ministr píše, že v době od 12.6. do 1.7., tedy za 18 dní okolo úvratě, vykoná Slunce dráhu tam a zpět menší, než je průměr slunečního kotouče.V poznámce je pak uvedeno, že za 16 dní je to tam a zpět dvakrát 24', tedy 2/3 slunečního kotouče. A ještě tam hraje roli refrakce, která má překrývat nepatrné změny deklinace. Jeden stupeň jsou pak dva sluneční kotouče.


Zdeněk Ministr ve své knize uvádí jednoduchou transformaci do pravěku, tedy že Slunce před 4800 lety vycházelo severněji o přibližně dva sluneční kotouče. Pro dobu laténskou lze přijmout předpoklad, že Slunce vycházelo o jeden sluneční kotouč (32') severněji než dnes.

Změny deklinace Slunce lze vypočítat podle Newcombova vztahu. Myslím, že Azor se nějakou takovou korekcí deklinace Slunce počítá

Jan Cinert (Úterý 3. ledna 2017)  ⇑

Mně teď vyšla odchylka pražského poledníku na Google Earth a Google maps stejná - 0,8°. Také je v obou případech stejný snímek. Na Mapy.cz je odchylka 0,92°, takže rozdíl u aplikací je jen 0,12°.

Jan Cinert (Úterý 3. ledna 2017)  ⇑

Vzpoměl jsem si, že kostel sv. Ivana v Podgore ze 6. století má také azimut za bodem zimního slunovratu. Dokonce o 3°. Takže si myslím, že je už potvrzený vznik odchylky za slunovratů níže uvedeným způsobem. S pomůckou je to stále otevřené, nemusela být jen hmotná, ale i metodická - hledat směr východu Slunce již několik dní dopředu, kvůli případné nepřízni počasí. Uf.

Mám pocit, že jsme tu už na NASA Horizons nějak narazili. Musí se tam něco koupit? Nedaří se mi na těch stránkách zcela zorientovat.

ZH (Úterý 3. ledna 2017)  ⇑

Na Google Earth je odchylka stezníku opravdu asi 1°, ovšem na Google mapách se to zdá být přesné...
Otázka je taky, zda se novodobí tvůrci stezníku nesnažili přizpůsobit pásmovému času.
Měření azimutů na mapy.cz je s přesností 1°, asi vědí proč, technicky není problém jít třeba na tisíciny.
Otázka je, jak něco změřit přesně, asi pomocí NASA Horizons.

Jan Cinert (Pondělí 2. ledna 2017)  ⇑

Díky za opravu, našlo by se toho víc, :-) třeba, že výkyv zemské osy se opakuje po 40 000 rocích, ne po 40. Ale to už není důležité.

Nevím, proč Strahovský stadion není přesně, ale Pražský poledník také není přesně, je zpožděn asi o 1°. Byl původně vyznačen podle stínu Mariánského sloupu. Poledne se určovalo podle bimbání v Klementinu, kde bylo poledne o malinko později. Byl sloup opravdu svislý? Nakreslili čáru stínu před zvoněním nebo potom a s jakou ještě případně prodlevou? Když by se to vše sečetlo, tak už to může odchylku 1 ° dát. Nebo máte vlastní zkušenost s ověřením přesnosti?

Mezitím jsem došel k závěru, že mnou zmiňované nesrovnalosti budou opravdu závislé na tehdejším nepřesném zohlednění zpomalení a zastavení východů kotouče za slunovratů. Obě chyby jsou totiž systémové, v obou případech se jedná o podobné překročení mezní polohy, přitom v opačných mezích, vzdáleně v čase a prostoru. Kdyby se jednalo jen o jeden chybný případ, nebo chybějící kousek, namísto přebytků, tak by to bylo záhadné. Je to zároveň poučné, pro další možné úvahy o zmiňované pomůcce (pomůckách).

ZH (Pondělí 2. ledna 2017)  ⇑

Opravil jsem to, doufám správně.
Co se týče přesnosti, myslím bude rozdíl, jestli se s tím digitální geodeti na ortomapách piplali třeba na Staroměstském náměstí (kde je poledník zasazen přesně; ovšem je to jeho původní uložení, zaměřené jistě hvězdářskými metodami? nebo to nedávno uložili podle současných geodetů?)
Anebo je to opravdu satelitní snímek upravený jen hromadně rutinně.
Opakovaně jsem koukal na Strahovský stadion, který je cca o 1.5° natočen proti poledníku, blbě to zaměřili architekti? Bylo to podle kompasu? tehdy byla magnetická deklinace minimální, anebo to je chyba dnešních geodetů?

Jan Cinert (Pondělí 2. ledna 2017)  ⇑

Snad můj překlep v sobotním příspěvku byl pochopen. Vytyčení rotundy v Ducovém bylo za letního slunovratu, nikoliv za zimního. U Hagie Sophie se jedná o zimní slunovrat. Omlouvám se.

Jan Cinert (Pondělí 2. ledna 2017)  ⇑

Chyba někde bude, jenže kde? :-)

U probematických záležitostí, blízkost obzoru atd., prověřuji terénní profily i podle map s vrstevnicemi, přidávám výšku lesního porostu atd., abych chyby v digitálním zpracování dat odstranil.
Exaktní zaměření kostela by se muselo provést s tzv. Totální stanicí pomocí GPS. To dělají archeologové a je celkem vyloučeno, že by nějaký archeolog do arch. datování šel a navíc zajistil potřebné finance. Takže zatím nic. Jen je mnohonásobně prověřeno, že výsledky obvykle souhlasí s historickými daty, tedy uvnitř intervalu.
Výkyv zemské osy asi 2,5° za 40 tisíc roků v tom roli hrát nemůže.

Ještě by byla možnost ohledně oné předpokládané pomůcky, kterou tehdy mohli používat, byť si ji stále nedovedu představit. Za slunovratů se pohyb Slunce zpomaluje. Kdyby stanovili východ Slunce za slunovratu recipročně podle pohybu v předchozích dnech, tak by o trochu "přejeli". To je jediné, co mě jednoduše napadlo.

Franta (Pondělí 2. ledna 2017)  ⇑

No, co k tomu říci... Asi bude někde chyba. Když zmiňujete ty krajní body, tak asi uvnitř intervalu se to dá asi špatně zjistit. Když je to za mezním bodem, signalizuje to, že je to špatně protože teoreticky by to tak být nemělo. Myslím, že je reálné, že podobné odchylky budou i uvnitř intervalu, jen nejsou tak vidět. Máte nějaké i případy, kdy by to bylo opravdu exaktně změřené aby se to dalo porovnat? Tipnul bych si, že je možné, se se digitální data odchylují od terénu., takže si myslím, že i pokud by to srovnání na nějakém vzorku sedělo, je možn, že o pár kilimetrů dál to třeba už sedět nebude

Jan Cinert (Sobota 31. prosince 2016)  ⇑

Tak jsem zase narazil na jednu drobnou nepříjemnost. Už jsem 16. 4. psal, že u istambulské Hagie Sophie je azimut o více než jeden stupeň jižněji, než je tamnější nejjižnější východ Slunce, to je za zimního slunovratu. Nyní jsem narazil na podobný problém při opačné mezní situaci. Základy rotundy ve slovenské Ducové mají azimut asi o dva stupně severnější, nežli je tamnější východ Slunce za letního slunovratu. Tehdy jsme to nijak nevyřešili. Je zajímavé, že se to takto projevuje u obou mezních bodů.

Zjistil jsem ještě, že v některých případech jsou letecké snímky ostřejší na mapy.cz, než na Google Earth, což je právě případ Ducové.

Jan Cinert (Pátek 30. prosince 2016)  ⇑

Vlastně nám tam ještě zůstalo viset těch 20 dnů. Proč zrovna tolik? Zjevně to byl původní záměr, když pro vyjití takového zbytku byl záměrně použit tak podivný počet ryb 153.

Smysl příběhu je poznání Ježíše, který svojí identitu nedával najevo. Ježíš je popisován jako Boží syn, ale zároveň jako člověk. Právě ta dvacítka dnů vyjadřuje člověka s 20 prsty, čili původní kalendářní měsíc, jak jsem níže psal.

Jan Cinert (Pátek 30. prosince 2016)  ⇑

Franta: Díky, dnes zjevně nemám den. Vlastně jsem ho neměl už včera, protože tehdy jsem chybně napsal, že 187 + 153 = 240, místo správně 340, jak upozorňujete. Dnes jsem to jen rychle skouknul a chybně pokračoval.

Takže opravdu, údaje: levá strana lodi = 187 dnů letní poloviny, pravá strana = 153 dnů ze zimní poloviny a původní údaj zbývajících 20 dnů dává výsledek 360 dnů egyptského kalendářního roku.

Zkrátka, víc hlav víc ví ... Hlavně si myslím, že toto celé je ukázka, jak by řešení číselných kódů v mýtech mělo vypadat. Jednoduché a přesné při zohlednění všech údajů.

Franta (Pátek 30. prosince 2016)  ⇑

Jan Cinert: a není to 340 dnů = 187+153? Pak by do 360 dnů 20 dnů chybělo. Tedy, že by vzálenost lodě od břehu určovala vzdálenost do konce roku?