ZH (Středa 11. ledna 2017)  ⇑

No, nakonec se zdá, že elevation cuttoff funguje, s geometrickým převýšením.
Horizons teď pošlou ještě druhý mail, s výpisem azimutů a altitud po vteřinách, v atmosférickém modelu, tak kdo chce být pečlivý, může si vyhledat přesný azimut k určité altitudě, v mém případě mají Krkonoše převýšení 0.61°, tak si najdu ve výpisu altitudu 0.61°, a tam bude střed Slunce (tady už se počítá se středy těles). Slunce má výšku 0.44° atd.
Kdyby mi aspoň ta mrcha (dotyčné Slunce) nesvítila proti obrazovce do očí...

ZH (Středa 11. ledna 2017)  ⇑

No ale mám další špatnou zprávu, jak už vyjádřil pochybnost Franta, onen elevation cutoff jsem asi pochopil blbě a nejspíš ho nelze takto použít, každopádně to dává nepravděpodobný výsledek, co se týče toho půlkotouče.
Manipulace s minusovou nadmořskou výškou taky k ničemu nevedou.
Až mě přejde vztek, tak to ještě promyslím.

ZH (Středa 11. ledna 2017)  ⇑

Máte pravdu, pletu to já.
Já bych totiž přidal k altitudě, která je vypsaná ve formuláři pro Horizons, onu polovinu výšky slunečního kotouče, přišlo by mi to čistší, ale jak jsem to teďka pochopil, tak je to OK, akorát je to trochu znečištěno vachrlatým Azorem ;). Zajímavé, zda by vyšla stejná hodnota.

Jan Cinert (Úterý 10. ledna 2017)  ⇑

Hlava mi z toho jde tak kolem, že ani neudržím čísla ... Podle Horizons je první paprsek 70.43, když k němu připočtu (správně) 0.34 podle Azorova údaje, tak dostanu (správně) 70.77° pro azimut středu vycházejícího šišouna, když je vidět jeho polovina (tedy snad už správně).

ZH (Úterý 10. ledna 2017)  ⇑

Píšte: podle Horizons je polovina kotouče 70.43 + 0.43 = 70.86°
Pochopil jsem, že to 0.43. (pak jste psal 0.34?) připočítáváte, abyste nechal vypočítat ne první paprsek, ale polovinu kotouče.

Jan Cinert (Úterý 10. ledna 2017)  ⇑

Do spamů bych se byl býval podíval, ale nic. S gmail.com to zatím jede jako po másle. Už jsem se dřív setkal s návrhem, že prý skrze něj se lépe dráty prošťouchávají, zjevně lobistické dohody a záměry.

Rozumíme si, jen já nerozumím, kam bych měl přidat v zadání těch 0.22° pro vycházející šišku.

ZH (Úterý 10. ledna 2017)  ⇑

Ještě bych se podíval na Centru do "spam koše".

Já jsem myslel, že jde o zadání pro Horizons, které počítají s prvním paprskem, ale Vy chcete polovinu kotouče a přičítáte proto altitudu poloviny kotouče, resp. šišky. Potom je třeba zadat oněch 0.22, ne rozdíl azimutů pro jednotlivéfáze východu Slunce, který vypisuje Azor. Ale možná jsem nepochopil, o co jde.

Jan Cinert (Úterý 10. ledna 2017)  ⇑

Asi jsem se nevyjádřil přesně. Pro mne jsou směrodatné pozice na obzoru - první paprsek, polovina kotouče a odpoutání, ne rozměr kotouče na výšku.
Tak jdu zkoušet gmail, uvidím, jaká bude rychlost odpovědí.

ZH (Úterý 10. ledna 2017)  ⇑

To jsou ale stupně azimutu, ne altitudy: jelikož Slunce stoupá šikmo a v úhlu menším než 45°, je posun azimutu větší než altitudy.

Jan Cinert (Úterý 10. ledna 2017)  ⇑

Pro mne je vždy důležitější posun dál a zpřesnění, to mě těší, byť je s tím práce navíc. Na to jsem si již zvykl. Tak jsem opravdu rád, že jste se toho s Frantou takto chopili.

Vycházel jsem z dělení kotouče podle Azora v konkrétní den 15. 4. 1063. I když teď počítám 0,37°, ne uvedených 0,34°, to bylo asi zase z jiného dne a jiného kostela.

Na dotaz zaslaný opět kolem půlnoci nepřišla z Horizons na centrum.cz opět žádná odpověď.

ZH (Úterý 10. ledna 2017)  ⇑

Mrzí mě, že se Vám těmi nepřesnostmi zkomplikovala práce.

Řekl bych, že polovina kotouče je 0.22 stupně, viz.

Jan Cinert (Úterý 10. ledna 2017)  ⇑

Franta: Určitě jsem měl stejnou Zpátečku, protože se mi sama vynořila jako uložená nabídka.

ZH: Pane jo, z diskuze jsem nějak vyrozuměl, že se všude počítá s polovinou kotouče. Takže to je asi jedna z největších vzniklých potíží.

Mám-li přispět ze svého soudku ... Od počátku, co se archeoastronomickým datováním zabývám vím, že odečítání azimutů podle rozostřených snímků na Google Earth je hodně subjektivní. Druhý den někdy člověk vidí azimut o trošku jiný. I při snaze porovnávat s růžicemi v literatuře a hledat objektivní hodnotu i jinak, je to nevděčná činnost. Každý výzkumník, který má více možných údajů, z nich vybírá přirozeně ten nejvhodnější pro jeho koncepci, mě nevyjímaje.

Lékem je pak revizní výzkum a tak jsem se znova podíval na azimut znojemské rotundy, stanovený dříve na 71.32°, podle Mapy.cz a GE. K tomu jsem dříve dostal od firmy provádějící rekonstrukci rotundy "přesný" azimut 77.4928°. Nebudil u mne důvěru, protože je zjevně nějak odvozený z kat. mapy a na zpřesňující dotaz se firma už neozvala.
Znovu jsem stanovil odchylku kat. mapy ve Znojmě - 6,6°. Tím vyšel skutečný azimut rotundy podle onoho firemního 70,8928° a podle Horizons je polovina kotouče 70.43 + 0.43 = 70.86° v mnou původně stanovený den 15. 4. 1063. To by byl celkem přesný výsledek, asi to má Fred opravdu v pořádku. :-) Tedy, jestli mi nevysvětlíte, že je to zase trochu jinak.

Takže zřejmě nezbývá, nežli opravdu projít všechny dosavadní datace.

ZH (Úterý 10. ledna 2017)  ⇑

Utkvělo mi, jak se z Ondřejova koukali na hřbet Krušných hor a pozorovali, jak se vlivem refrakce jeho výška mění oproti žižkovské věži ;).

Pokud je superdaleká viditelnost při východu Slunce, budou nejspíš refrakční podmínky sice divoké, ale dost podobné. Vyhrabal jsem ještě nepovedené (rozmazané) fotky prvního paprsku nad Krkonošemi z r. 2012 – tak jak je nyní Azor nastavený (korekce ter. refrakcí), ukazují to Horizons přesně, kuupodivu i Azor (kolem slunovratu na nějakém tom dnu nezáleží). Takže to zatím nechám tak.

Opravil jsem ješště bug, že jsem si plus minus pět dní představoval moc jednoduše, jenže pak vycházelo třeba 34. listopadu, už je to opraveno. Horizons v takovéom případě vracely chybovou hlášku.
Dneska jsem posílal jeden dotaz za druhým a výsledky se vracely do deseti vteřin.

Franta (Pondělí 9. ledna 2017)  ⇑

ZH: je to tak, jsou věci mezi nebem a zemí, které se jednoduše počítat nedají...

ZH (Pondělí 9. ledna 2017)  ⇑

Myslím, že pečliví geodeti měří z obou stran zároveň. Méně pečliví v elektronickém theodolidu "zapnou refrakci" a nepřemýšlejí nad tím.

Protože na dlouhé vzdálenosti při východu/západu Slunce je to fakt nevyzpytatelné, nezbývá, než to s chladnou hlavou promyslet teoreticky...
Na ty rozumné vzdálenosti, jako Havraň-Líska, Troja-holešovický komín ;) je to přesné, plus mínus pár desetinek. Mimochodem neprošvihnout první paprsek není jednoduché.