Jiří Jindřich (Sobota 18. března 2017)  ⇑

Dobrý den,
mohl by jste přidat školní kapli sv. Aloise na náměstí Krále Jiřího. Její loď je stále zachována v rámci školní jídelny ZŠ na náměstí Jiřího z Poděbrad 1685/8. tato kaple byla předchůdcem kostela Nejsvětějšího Srdce Páně od Jože Plečnika, který tento kostel nejprve chtěl postavit na místě této kaple.


S pozdravem
Jiří Jindřich

Jan Cinert (Úterý 28. února 2017)  ⇑

Na to, jak je Venuše daleko, to myslím ještě jde ... Ale koukám, že na Měsíci už mají Mimozemšťani vybudováno hodně přistávacích drah, nebo to tak rozjezdil za dlouhá léta Lunochod? :-)

ZH (Pondělí 27. února 2017)  ⇑

Zatímco Superměsíc mně vyšel perfektně, Venuše nic moc...
Foceno tady z balkonu foťákem za 6000...

Jan Cinert (Neděle 26. února 2017)  ⇑

Dnes je zase pěkně vyfoukáno, tak tam Mars je vidět.
Vlevo od Večernice,
která tam teď bude mnoho dní,
i když není východní. :-)

Franta (Středa 15. února 2017)  ⇑

Jan Cinert: a pak, že šmudla. Když jste zmínil tu rudou, kousek vedle Venuše je Mars. Pokud se tedy nestrácí v záři velkoměsta...

Jan Cinert (Středa 15. února 2017)  ⇑

Povšimněte si, jak je nyní večer pěkně vidět Večernice.

Od Prahy směrem nad Kladnem,
září jako rudá záře nad Kladnem. :-)

Jan Cinert (Středa 15. února 2017)  ⇑

Zkusil jsem porovnat, jaký by byl v Azoru rozdíl se zohledněním převýšení u Slunce. Vyšlo navýšení o 1,73°, takže vzhledem k tomu, že se jedná o matematický model a přesný výškopis jsem nezjišťoval, tak to bude sedět. To znamená, že východním směrem se jedná o azimut východu Měsíce za novoluní vysokého Měsíce a na druhé straně zároveň západu Měsíce v úplňku.

Asi je otázka, kdo a kdy tam onen kámen vložil, bez přihlížení k místní pověsti. Je dodatečně přidaný na roh. Kámen, či spíše balvan je symbolem Slunce. Sysyfos jej každý den valí nahoru a pak se mu skutálí. To celé by vzdáleně připomínalo ten jednodenní kámen Davidem vystřelený z praku na Goliáše v závěru Venušina cyklu. Tady by se mohlo jednat o poslední sedmý den toho rozdílu v počítání letní poloviny roku.

Díky za pomoc.

Franta (Úterý 14. února 2017)  ⇑

Psal jsem, že:
západy Měsíce jsou 239-301°
to zase pro to nulové převýšení obzoru. Takže s nenulovým převýšením by Měsíc při tom extrémním západu v azimutu 239° měl azimutem 237° procházet.

Třeba 11.6.2006 vyšel Měsíc v 16:03 v azimutu 120,2953° s 99,792% osvětlené části. Zapadl 12.6.2006 v 2:51 v azimutu 239,3078° s 99,668% osvětlené části - úplněk byl 11.6 v 20:05

Takže Měsic byl na jedné ze svých nejkratších poutí oblohou a při západu procházel azimutem 237°

A jsme zase u té refrakce. Jak vysoko tedy je Měsíc když zapadá nad Kaabou

Oni ti věřící se snaží dotknout kamene, který je v rohu svatyně. Protože je jich tam hodně, je to problém, občas se i ušlapou. Ale nemá být ten pohyb po spirále, která po sedmi otáčkách skončí u kamene. Něco jako labyrinty v křesťanských kostelích

Jan Cinert (Neděle 12. února 2017)  ⇑

Franta: Teď jsem si teprve všiml, že píšete: ...azimut pro Kaabu podle Horizons 59,03 (s nulovým převýšením obzoru). No jo, ale ten blízký obzor v tom hraje roli. A je tam blízký vlastně ve všech směrech.

Také jsem zjistil, že stránku s Mekkou jsem uložil se špatnými údaji o obzoru. Už jsem to opravil, ale nehrálo to myslím roli.

Jan Cinert (Neděle 12. února 2017)  ⇑

Franta: Díky mnohokráte. Že by skutečný azimut se mohl týkat té kratší strany svatyně, jak uvádíte, mne také napadlo, byť současný půdorys tomu neodpovídá. Ale řekl jsem si, že počkám na Vás. Opravdu je tedy jediná možnost, že záměrný azimut svatyně je kolmice na řadu tří sloupů ve svatyni, tedy i kolmice na delší stranu svatyně. Pokud si sloupy představíme jako původní idoly Měsíční matky se dvěma dcerama, tak to má logiku. Rozdíl 2° mezi azimutem 57° kratší stěny a skutečným východem Měsíce 59,03° může být dán zpožděnou viditelností novolunního srpku. Pak by se mělo jednat o východ novolunního srpku v létě za vysokého Měsíce.

Co když je to ale na opačnou stranu směr západu úplňkového Měsíce na azimutu 237°? Mohl byste ještě tohle zkusit prověřit?

Kaaba se obchází sedmkrát proti směru hodinových ručiček. Ta sedmička říká, že se může jednat o rituální napodobení sedmi letních lunací. Ale spíše to bude rituál napodobující sedm dnů mezi kalendářní délkou letní poloviny 180 dnů a skutečnou délkou 187 dnů. Překonání tohoto rozdílu bylo velmi důležité, například prvotní délka sumerské potopy světa byla právě sedm dnů.

Franta (Neděle 12. února 2017)  ⇑

Z toho mála, co o Kaabě vím, je to, že věřící chodí kolem dokola - nemá to nějaký "astro" podtext?

Franta (Neděle 12. února 2017)  ⇑

Jan Cinert: 59+90=149 - není ta správná osa svatyně ta druhá - kolmá na tu, kterou uvádíte?

Franta (Neděle 12. února 2017)  ⇑

Když se nechají z Horizons vypsat údaje o východech a západech Měsíce pro
Center geodetic : 39.8263920,21.4225190,0.3000000 {E-lon(deg),Lat(deg),Alt(km)}
vyjde nejsevernější východ Měsíce 59,03 stupně a nejjižnější 121,16 stupně
Podle toho článku ze serveru myty.cz:
"Například 18.8. či o jeden lunovrat později 14.9.2006 jsme mohli v noci v rámci severního lunovratu spatřit vycházet Lunu nejseverněji za posledních několik let (42°)."

Dni 14.9.2006 odpovídá i nejsevernější azimut pro Kaabu podle Horizons 59,03 (s nulovým převýšením obzoru)

147° do toho nezapadá, západy Měsíce jsou 239-301°

ZH (Sobota 11. února 2017)  ⇑

S hodinami byl problém takový, že do Horizons se přenáší krom údaje o souřadnicích údaj o čase, a za hodinu je Slunce úplně jinde než na obzoru...

S tím Měsícem jasno nemám...

Jan Cinert (Sobota 11. února 2017)  ⇑

Počkám rád. Tady je pro Prahu údaj 139°. V Mekce by to mělo být asi méně, ale je tam určitě zároveň vliv výšky blízkého obzoru.

Uvádí se, že v Mekské svatyni Kaaba měla být původně uctívána socha levorukého boha Hubala. Jak jsem k tomu dříve došel porovnáním, tak se jednalo o boha zimní poloviny roku, tedy tehdy běžného Jupiterského typu. Jenže azimuty kratší i delší strany jsou za limity východů Slunce.

Hodinové a ani minutové údaje o založení kostelů raději neuvádím. Nechci způsobit skoky z oken zhrzelých archeologů poté, co by si případně přečetli o archeoastronomickém datování. :-)