ZH (Neděle 14. února 2010)  ⇑

Ještě upozorňuji, že existují dva zdánlivě precizní nákresy základů baziliky a rotundy, jeden zřejmě původní z dob archeologických prací na začátku 20. století, kde jsou zakresleny černě skutečně zachované fragmenty a obrysově rekonstruované obrysy, a pak druhý od Reichertové, kde toto odlišení není. Bohužel se náčrty neshodují ani navzájem, ani se skutečností, a ani jeden z nich nezachycuje dobře překřížení zdí baziliky a rotundy v místě severní apsidy, která nás zajímá. Dobře to má Cílek a spol. v Podzemní Praze z r. 2008 (a samozřejmě já, který jsem to před pěti lety s foťákem a metrem v podzemí ověřoval ;), alespoň to, co šlo, umístění kláštera mám možná nepřesně).

Ještě se zdá být v jedné linii osa sv. Bartoloměje a kaple Všech Svatých, která je souběžná s onou M-V-J.

ZH (Neděle 14. února 2010)  ⇑

Udělal jsem si práci, abych co možná nejpřesněji určil středy kněžišť tzv. Panny Marie, rotundy sv. Víta a sv. Jiřího, pozoruhodné je, že střed severní apsidy rotundy je přesně v polovině vzdálenosti, což vaši teorii velmi podporuje (přímka se zdá procházet středem apsidy). Navíc kolmice vztyčená v místě severní apsidy rotundy míří do kněžiště tzv. kostela sv. Bartoloměje, který stál na třetím nádvoří proti dnešní mozaice Posledního soudu blíže městskému traktu, předpokládá se sice jeho vznik později, 11.-12. století, ale není to jisté.

ZH (Sobota 13. února 2010)  ⇑

Zajímalo by mě, kde se vzal údaj o oltáři 12 apoštolů, když se o rotundě dohromady nic neví (našel jsem odkaz, odkud jste asi čerpal).
Vaše druhá linie vedoucí osou katedrály do tzv. kostela P. Marie míří na druhou stranu do kaple P. Marie v Jiřském klášteře, ve které byla prý pohřbena Mlada. A s jistou dávkou fantazie by západně mohla vést ke kapli P. Marie, která stávala někde v oblasti Keplerova gymnázia, než ji pohltily barokní hradby (byla pak prý přemístěna k Písecké bráně).

ZH (Sobota 13. února 2010)  ⇑

Asi je váš nápad jako obvykle geniálnější, než jsem si myslel.
Dnešní bazilika sv. Jiří sice souběžná s vaší linií nepatrně není, zato ale severní stěna společná s klášterem ano, takže je možné, že původní stavba před znovuvystavěním po požáru byla orientována naším směrem. (Hned bych si přihřál svou polívčičku se svou teorií, že kostely byly, krom výjimek, stavěny k východu slunce v den Zmrtvýchvstání Páně v daném roce, takže orientaci sv. Jiřího třeba po požáru r. 1142 při rekonstrukci poněkud změnili.)
Za ústřední bod rotundy sv. Víta je považován hrob. sv. Václava, avšak sám Václav ji vystavěl na počest sv. Víta, je tedy možné, že v té době byla ústředním bodem Vítova relikvie. Předpokládá se sice, že sv. Vítovi byla zasvěcena východní apsida, ale to je tuším jen hypotéza, mohlo to být v severní, a je možné, že už před stavbou rotundy mohl být na tom místě důležitý bod, nechci teď spekulovat, jaký. Tuším jsem tady někde psal, že nejen pozdější bazilika, ale už rotunda mohla mít vícečetné patrocinium a hlavní (východní) oltář by byl obligátně zasvěcen Panně Marii.
Co se týče Černínského paláce, nevím, jakou by to mělo souvislost s raným středověkem. Západní brána byla po staletí při jižní straně západní hradby, nevím, že by kdo předpokládal její umístění v uvedeném místě, každopádně by tam překážel ten kostelík ;).

J. Čihák (Sobota 13. února 2010)  ⇑

Linie velmi magizuje vstup do severní apsidy a tím také celou apsidu. Prý tam byl oltář 12 apoštolů. Je možné, že 12 zakladatelů církve bylo tehdy uctíváno více než jiní? Možná jen hermeticky, neboť v hlavní apsidě byla relikvie sv.Víta. Problém je však v tom, že podle domněnek byla s. a j. apsida dostavěna až po několika letech. Je možné, že kníže Václav počítal s dostavbou už při zakládání rotundy? Pokud ne, tak bych očekával, že linie bude procházet středem rotundy a hlavní apsidou. Vybočení rotundy je záhada.

J. Čihák (Sobota 13. února 2010)  ⇑

Zatím to nemám přesné, moje výsledky jsou podobné. Linka asi protíná průchod do severní apsidy rotundy sv.Víta. Azimut linky je přibližný k orientaci rotundy a kostela P.Marie. K linii bych přidal vchod do Černínského paláce a východní hradní bránu. Navíc si na linii můžeme představit skálu Žiži a snad i zaniklou západní bránu. Dostaneme tak osu stavebního komplexu hradiště. Linie však nebyla jen urbanistickou čárou. Snad rozváděla regenerační energii ze skály Žiži na celé hradiště a časem jí přisoudili ochranné působení proti démonům. Vznik pražské sakrální geometrie souvisí s letopočty 882, ?930 a ?920. Katedrála z linie vybočuje, ovšem její osa míří do kostela Panny Marie, takže k linii je připojena. Bylo by divné, kdyby to Karel IV. nechal bez povšimnutí.

ZH (Pátek 12. února 2010)  ⇑

To je dobrý nápad.
Dle Uměleckých Památek Prahy lze soudit, že je východní část baziliky sv. Jiří postavena patrně na původních základech z let 921-25.
Vaše spojnice, řekl bych, lehce míjí střed kněžiště baziliky sv. Víta, možná o tři čtyři metry severněji, prochází těmi pilíři katedrály, které jsou vlevo při pohledu na konchu v kryptě sv. Kosmy a Damiána. Není souběžná s osou baziliky sv. Víta ani sv. Jiří (ani s katedrálou), je patrně souběžná s osou rotundy sv. Víta, ale tu tečuje na severní straně hlavního tělesa rotundy. V ose tzv. kostela p. Marie asi jde.
Míří pak do brány v Černé věži, ale na vzdálenější pozoruhodná místa asi ne.
Kaple sv. Mořice, tzv. kostelík sv. Bartoloměje a bazilika sv. Víta měly stejný atypický azimut své osy 59° směřující do Staré Boleslavi. Rotunda sv. Víta a tzv. kostel p. Marie měly azimut 70° (možné vysvětlení jsem si dovolil ve stati Nápady a hypotézy).

Mimochodem i v uvedených prestižních UP Prahy je Borkovského hypotéza totožnosti kostelíka v průjezdu s v kronikách zaneseným kostelem P. Marie zpochybněna, ale ne ve stati o tomto kostelu (Frolík), ale u tzv. sv. Bartoloměje na III. nádvoří (Maříková).

J. Čihák (Pátek 12. února 2010)  ⇑

Není v Praze místa, aby tam nebyla ley linka. Bylo by divné, kdyby na Hradu nebyla žádná a přeci jenom tam bude. Tvoří ji nejstarší kamenné stavby Marie-Vít-Jiří. Teď nemám dost času přesně na mapě určit kněžiště původních staveb Marie a Jiří. Spojnice prochází přes baziliku sv.Víta.

J. Čihák (Čtvrtek 11. února 2010)  ⇑

Lidé tehdy nechodili na obřady do kostela, ale ke kostelu nebo se obřady pro lid vykonávaly třeba na louce. Kostel Panny Marie prý stával na západním předhradí. Zdá se, že byl postaven pro duchovní slavnosti, při kterých se konalo velké shromáždění. Ale to už si myslím delší dobu. Připadá mi to jako přeměna pohanského kultoviště na křesťanské poutní místo.

ZH (Čtvrtek 11. února 2010)  ⇑

OK, tak či onak nelze očekávat, že by se do kostela Panny Marie, ať už to byla jakákoli ze tří možných malých staveb, vešlo více lidí, takže to jako argument, že to nemohla být ona kaplička v průjezdu, beru zpět a příležitostně to na stránce vyškrtnu a přeformuluju.

J. Čihák (Čtvrtek 11. února 2010)  ⇑

První malé rotundy prý sloužily pouze kněžím, kteří se uvnitř kontaktovali s bohem. Rotundy byly velmi magické objekty, kde se prolínalo věštění s křesťanskou obřadností. Mohlo to tak být, protože kristianizace Čech nebyla revoluce. Křesťanství se prosazovalo pozvolna a obtížně. Malé románské kostelíky prý knížata stavěla pro duchovní potřeby své rodiny. Je to logické, dovnitř se vešlo málo lidí. Pokud byly postřižiny malého Václava velkolepou událostí, potom se česká knížata s vojsky a s lidem pravděpodobně shromáždila na pláni před Hradem, tedy v prostoru Hradčan. Kristianizací Čech započalo nové období dynastie Přemyslovců. Staré legendy o Libuši a Přemyslu Oráči přestaly vyhovovat a byly nahrazeny kultem sv.Václava. Zdá se dosti pravděpodobné, že už malému Václavovi bylo určeno stát se kultovní osobností. Proto si myslím, že postřižiny, pokud se uskutečnily, byly velkolepým obřadem.

Zdeněk Homola (Sobota 6. února 2010)  ⇑

Děkuji za váš názor, sám nejsem schopen polemizovat, uvedené jsem převzal z publikace č. 26 v seznamu použité literatury (V. Píša). V oné sekci Nápady a hypotézy by se určitě našlo daleko víc kontroverzních údajů, jakož asi i v řádných textech, nenapadlo mě tehdy, jak je obtížné se vyvarovat v populárně zaměřeném textu toho, co v úvodu stránek vyčítám jiným... Ty postřižiny s expresivně vyjádřeným kontrastem jejich údajné velkoleposti oproti skromnosti stavby jsem si asi mohl odpustit, máte pravdu, ani to není u daného tématu podstatné.

I. Gablech (Pátek 5. února 2010)  ⇑

O kostele Panny Marie píšete (cituji): "V kostele se měly dle staroslověnských legend konat postřižiny sv. Václava, což býval podle analogií z jiných zemí velkolepý obřad za přítomnosti mnoha lidí, což si lze v této drobné stavbě těžko představit." Zcela přitom opomíjíte reálné skutečnosti, a to, že
a) kromě staroslověnských legend sám fakt postřižin není nikde doložen a v českém prostředí není akceptace tohoto východního zvyku nikde doložena, o problémech s historičností a existencí biskupa, který měl toto postřižení provést, nemluvě. Dále
b) "velkolepý obřad za přítomnosti mnoha lidí" nemusí být například spartakiáda, jak si mnoho amatérů představuje - lze jej provést s v komornějším duchu, a atmosféra přitom neutrpí.
O problematičnosti lokalizace problematických Václavových postřižin a dalších nesrovnalostech raději pomlčme.

J. Čihák (Neděle 31. ledna 2010)  ⇑

Někteří badatelé se domnívají, že v přemyslovské mytologii byla hora Říp středem přemyslovských knížectví a s příchodem křesťanství se dogma přeneslo na Ládví. Podle jednoho vysvětlení byl vrch původně nazýván Ledví. Významy slova se vztahují k tomu, co je uvnitř, co je ústřední a co je duchovní. Ládví tedy mohlo být svatým vrchem. Středověký význam vrchu je však neznámý a linie se zatím jeví jako náhoda.

J. Čihák (Středa 27. ledna 2010)  ⇑

Davel mohla být nelichotivá přezdívka pro člověka, který se choval jako valící se voda. Píše se, že Davle byl název Mratínského potoka. To se mi nezdá, takový název by se hodil spíše pro horskou řeku.
Středověké signální trasy se možná částečně překrývají se starými triangulačními sítěmi.