ZH (Sobota 13. února 2010)

Asi je váš nápad jako obvykle geniálnější, než jsem si myslel.
Dnešní bazilika sv. Jiří sice souběžná s vaší linií nepatrně není, zato ale severní stěna společná s klášterem ano, takže je možné, že původní stavba před znovuvystavěním po požáru byla orientována naším směrem. (Hned bych si přihřál svou polívčičku se svou teorií, že kostely byly, krom výjimek, stavěny k východu slunce v den Zmrtvýchvstání Páně v daném roce, takže orientaci sv. Jiřího třeba po požáru r. 1142 při rekonstrukci poněkud změnili.)
Za ústřední bod rotundy sv. Víta je považován hrob. sv. Václava, avšak sám Václav ji vystavěl na počest sv. Víta, je tedy možné, že v té době byla ústředním bodem Vítova relikvie. Předpokládá se sice, že sv. Vítovi byla zasvěcena východní apsida, ale to je tuším jen hypotéza, mohlo to být v severní, a je možné, že už před stavbou rotundy mohl být na tom místě důležitý bod, nechci teď spekulovat, jaký. Tuším jsem tady někde psal, že nejen pozdější bazilika, ale už rotunda mohla mít vícečetné patrocinium a hlavní (východní) oltář by byl obligátně zasvěcen Panně Marii.
Co se týče Černínského paláce, nevím, jakou by to mělo souvislost s raným středověkem. Západní brána byla po staletí při jižní straně západní hradby, nevím, že by kdo předpokládal její umístění v uvedeném místě, každopádně by tam překážel ten kostelík ;).