J. Čihák (Středa 21. dubna 2010)  ⇑

Bylo tady napsáno, že pahorek Žiži nemá vztah k astrálním liniím. Všechna posvátná místa nemusela ležet na liniích, neboť v představách měla interakci s nebeským světem a skrze něj také mezi sebou. Země byla s nebem propojena proudící transcendentní silou. (Pozůstatky takových představ přežívaly až do 19. století a byla na nich založena fluidová teorie elektřiny.) Propojení vycházelo z vrcholů některých vyvýšenin. Tato místa odhalovali jasnozřiví kněží a tak určovali kde bude kultoviště. Historické prameny o tom nic určitého nesdělují a proto se nedá nic dokázat a často ani vyvrátit. V tomto směru jsem svoje bádání přerušil, protože bych nevymyslel nic lepšího než další nové náboženství.

ZH (Středa 21. dubna 2010)  ⇑

Paví vrch je pro mě nejúžasnější pražský kopec, ze tří stran vysoké srázy, ze severní poněkud méně příkrý, terasy připomínající staré valy, plošina na temeni, býval tam v 19. století park s rybníčkem (asi tam chovali ty pávy, nicméně hlavně tam byla voda). Nikde jsem se nedočetl, že by se tam archeologicky zkoumalo, ta velká vila ovšem patřila tuším StB. Je to přesně naproti Vyšehradu (na rozdíl od Děvína). Opravdu by mě zajímalo, co tam v pravěku bylo, že by to nechali bez povšimnutí se mi zdá nepravděpodobné.

J. Čihák (Středa 21. dubna 2010)  ⇑

Kříž se stal od 5. století posvátným symbolem křesťanů. Jsou známy kříže tvořené spojnicemi kostelů. Posvátnost těchto geometrických obrazců nemůžeme zcela zpochybňovat. Trojúhelníky měly symbolický význam, ale ve středověkém křesťanství uctívány nebyly.

Na jih od Opyše je Paví vrch se záhadnou minulostí. Spojnice obou kopců prochází přes východní svah Petřína. Přibližně v polovině kde klesá Hladová zeď.

ZH (Středa 21. dubna 2010)  ⇑

No pokud jde o romantické povídačky v naší branži, skoro o ničem jiném tu nepovídáme ;). Já o tomhle nemůžu polemizovat, skutečně jsem to jen slyšel povídat od poučenějších lidí, než jsem já, nevím, ke komu se mám přiklonit, hebrejsky neumím, středověké okultní texty neznám, jsou-li... Nevylučoval bych žádnou možnost, co napadá romantiky, jistě mohlo napadnout i dřívější lidi, kteří se v tom podobně hrabali, vždyť to byli lidi různých epoch a kultur, těžko předpokládat, že by měli uniformní názor a že měli vždy možnost ho přebírat od jiných kultur, šlo zpravidla o okultní, skryté nauky.
Já mám nejradši, když můžu něco změřit.

Vyšehradská bazilika sv. P&P není na jih od Malé Strany, ale přesně od Staronové synagogy a sv. Jiljí (nesmí nás mýlit natočení katastrálních a z nich odvozených map o 8°, ale ani tak to nevychází z Malé Strany).
Při pohledu od Víta o zimním slunovratu zapadá slunce nad ideálním obzorem někde u jižního kraje dnešního Str. kláštera, vzhledem k převýšení ještě o dalších pár desítek metrů mimo. Těžko říct, jestli tam mohla být nějaká dominanta, na obzoru je dnes obří barokní hradba a za ní stadiony. ... A byla, koukám na staré mapy (II. voj. mapování a císařské otisky), na místě strahovských stadionů byla lokalita Na skále (Na skalách) 185 sáhů, hlavní strahovská kóta, kde jsou malované velké skály.

Jan Cinert (Úterý 20. dubna 2010)  ⇑

Ládví je příliš severně od slunovratové linie, avšak Vyšehrad skutečně určoval poledne při pohledu z Malé Strany. Na Petříně by mohlo být zajímavé místo Strahovského kláštera, nad kterým by mělo zapadat Slunce při zimním slunovratu.
To o Davidově hvězdě jsou romantické povídačky. Je to piktogram pro polovinu Jupiterova roku, je znám již z Mezopotámie, ale není to obvykle publikováno. Stejně Židovský svícen byl původně takovým posvátným piktogramem. Všiměte si, že má ve skutečnosti šest ramen, nikoliv sedm.
Rovnoramenný kříž v kruhu, i tzv. Ondřejský, vyjadřoval druhou, mužskou polovinu osmiletého Venušina cyklu. Osmicípá Ištařina hvězda zase celý Venušin cyklus.

ZH (Úterý 20. dubna 2010)  ⇑

A jak je to tedy s Křížem?
Mimochodem, Davidova hvězda je složena ze dvou rovnostranných trojúhelníků, horní prý symbolizuje oheň, dolní zem, když jsou přeškrtnuté (ramenem toho druhého trojúhelníku) je to vzduch a voda.

J. Čihák (Úterý 20. dubna 2010)  ⇑

Pahorek Žiži měl svoje astrální protipóly (geoenergetická centra). Už dříve jsem upozorňoval na zaniklý vrchol Vítkova. Přední část kopce vypadala magicky a tím přitahovala pozornost. K dalším nejbližším protipólům asi patřily vrch Ládví (Hledví), Petřín, zaniklá skála v Emauzích, Vyšehrad a další.

J. Čihák (Úterý 20. dubna 2010)  ⇑

Rovnoramenný trojúhelník symbolizuje začátek-střed-konec nebo zrození-život-smrt. V křesťanské symbolice mohl tajně vyjadřovat Stvoření světa, Příchod Ježíše a Poslední soud. Harmonie rovnostranného trojúhelníku symbolizovala Otce, Syna a Ducha svatého. Trojúhelníky vytvořené spojnicemi kostelů mají původ v náboženství, ale o jejich posvátnosti mám silné pochybnosti. Nelze je srovnávat se sv.Křížem.

ZH (Neděle 18. dubna 2010)  ⇑

No já bych nebyl tak striktní. V okolí byla pravěká sídliště různých kultur, místo bylo uprostřed kotliny blízko brodům, se širokým rozhledem, chráněné ze všech stran srázy, na vrcholu byla studánka, nechce se mi věřit, že by to byla po tisíciletí jen nevyužívaná holá skála a místo bylo pro pravěké lidi bez důležitosti. Je pravda, že nejsou o využití žádné doklady, jak se shodujeme, ale to neznamená, že využíváno nebylo. Samo sebou spekulace o rondelu atp. jsou jen spekulacemi, Bezděz a Bohdalec jsou dvě z desítek dominant kolem dokola, ale podle mě neznamená absence dominant ev. v zákrytu, že místo nemohlo mít význam i, jak říkáte, z astrálního hlediska. Opyš je zajímavý svojí přírodní polohou, a pokud někdo tehdy (jako my dnes) měl nápad ho využít i třebas pro rondel, jistě by si nějaký způsob našel. Ale podotýkám, že to netvrdím, jen se mi zdá hypotéza o nedůležitosti místa pro pravěké lidi méně pravděpodobná.
Přemítám, jak vypadají akropole hradišť (keltských, slovanských aj.), která jsem navštívil, nenapadlo mě studovat, zda byly terénně upravené, ale všude byly pozůstatky obrovských valů atd., a tipuju, že i akropole mohly být navýšeny, bylo-li to třeba; prostředky byly. Dřevěné stavby jsou efemérní, záleželo asi na konkrétní situaci, jak kdo kdy navýšení provedl, třeba se někdo v keltské, germánské, slovanské aj. době našel, komu záleželo na na trvanlivosti a větší ploše. Ale to jsou jen úvahy ve fóru, netroufl bych si to tvrdit, samozřejmě.

Jan Cinert (Neděle 18. dubna 2010)  ⇑

Jestliže místo možného pahorku Žiži, někde v místě a okolí západního závěru katedrály, nemá vztah k astrálním liniím určenými zároveň jinými krajinnými prvky, pak je nutné se rozloučit s jeho pohanskou důležitostí. Jeho význam nepřekračoval hradby hradiště. Není také žádný doklad o tom, že by pahorek měl nějakou důležitost. Jak je také níže uvedeno, Kosmas pouze zmiňuje Žiži jako místo kam vystoupl trubač, který troubením vyplašil polskou posádku Pražského hradu.
Pro zvýšení výhledu se stavěly dřevěné věže.

ZH (Sobota 17. dubna 2010)  ⇑

Dík za odkaz, no tak jak jste to původně říkal, to bylo přesvědčivější. Nicméně podotýkám, že valná většina takovýchto výkladů se točí kolem různých významů slova práh, no ostatně i to indoevropské per vlastně něco takového znamená. (To říkám, abychom nezapomněli na ty ostatní naše i jiné výklady.)

S tím odlámáním Žiži: jediná zmínka o Žiži je z Kosmy k r. 1002 či 1003. Kosmas se narodil kolem r. 1045, ať už vyvýšeninu sám znal, nebo z vyprávění bezprostředních předků, musela existovat přinejmenším v onom roce 1002. Pokud existovala v době, kdy psal kroniku a už stála bazilika, byla asi odstraněna až při stavbě katedrály, ovšem nejsem si jistý, zda se ví, jaké v mnou naznačeném místě bylo skalní podloží, to by musel zaznamenat jedině Hilbert (je to zabetonované) a zatím nemám jeho poznámky k tomuto místu. Jak se snažím nadhazovat, nemusela to být nutně skála, ale mohla to být i prastará umělá vyvýšenina pro potřeby výhledu do Bubenče.

ZH (Sobota 17. dubna 2010)  ⇑

Zní to lákavě a netvrdím, že to tak není. Jen popíšu, co vše vzbuzuje moji nejistotu.
1. Umístění kostelů. Kdo první přišel na nápad zřejmě empiricky spojovat kostely a hledat tak souvislosti, počítal pravděpodobně s dnešním umístěním gotických kněžišť Petra a Petra-Pavla. Tak totiž vychází do lajny rotunda sv. Longina. Ovšem kněžiště románského Petra bylo jinde, asi ve třech pětinách od portálu (skoro uprostřed dnešního kostela). Naopak románská bazilika sv. Petra na Vyšehradě měla kněžiště prý až při východní zdi hřbitova (cca 35 metrů za dnešním), čímž se Longinus dostává ze hry. Aby to hezky vycházelo, musel by být chór hypotetického předchůdce vyšehradské baziliky asi 11 metrů za dnešním chórem, což nelze vyloučit, ale ani potvrdit, nic se tam nenašlo (možná nehledalo, byly nalezeny právě zbytky oné dlouhé baziliky, její chór ne, kvůli hrobkám, jež nešlo porušit). Umístění třetího vrcholu trojúhelníku ve Vítovi je taky nejasné a různé manipulace na nějaké lákavé místo neukazují.

2. Jak to měřili tehdy a jak to měříme dnes. Jak tehdy, nevím, ale asi to optickými prostředky nebyl problém, až někdy nebudu mít roupama co dělat, tak vezmu na Vyšehrad theodolid. Ale zatím jsem to měřil na moderní katastrální mapě (zhola.com/praha/data/LINIEY.gif), na mapě (překvapivě přesné) z r. 1816 a ortofotomapách mapy.cz a Google Earth (ty jsou stejné). Problémem je i na tak malém území mapové zkreslení a taky vliv převýšení. Na katastrální mapě mi vyšel vyšehradský úhel 44.1°, na GE taky 44.1°. Žádnou rozumnou manipulací se k 45° nelze přiblížit a odchylka 1° činí na cca 3200 metrů cca 35 metrů, jestli dobře dělím; tak velké být mapové zkreslení nemůže.
Tak nevím.

J. Čihák (Sobota 17. dubna 2010)  ⇑

Trochu více o navážkách jsem se dočetl na www.zsru.cz/at/literatura/history/slovopraha/slovopraha_tvondrak_fr.htm. Asi jsem to špatně pochopil a počátky zvyšování nábřeží kvůli zástavbě jsem si představil v 9. století. Originální znění hypotézy O.Pokorného neznám.

Nemyslím si, že kostel Na Baště stál vedle Žiži nebo dokonce na místě kde byla odlámána. Některý z prvních Přemyslovců ji nechal odlámat, aby zlikvidoval pozůstatek pohanského období, který narušoval důstojnost blízkých křesťanských svatyní.

Rovnoramenné trojúhelníky způsobují překvapení i v jiných městech. Lidé se ptají, jestli to má nějaký hlubší smysl. Posvátné ty obrazce nebudou. Snad jsou jen symbolické nebo si zakladatelé mysleli, že jim to přinese štěstí. To věděli jen oni a pravděpodobně také astrologové, kteří se na tom podíleli. Jako například v Jihlavě. Článek o rovnoramenném trojúhelníku, který se podobá pražskému Vít-Petr-Vyšehrad, je na www.sedmicka.cz/jihlava/clanek?id=25579.

J. Čihák (Pátek 16. dubna 2010)  ⇑

Rovnoramenný trojúhelník Vít-Petr-Vyšehrad má astrologické parametry. Úhly jsou po nepatrném přizpůsobení 45˚+67,5˚+67,5˚=180˚. Strany tedy svírají úhly, které jsou vedlejšími aspekty: polokvadratura 45˚ a poloseskvikvadratura 67,5˚. Poměr stran je téměř 3:4, což může symbolizovat 3x4=12 znamení zvěrokruhu.

Rovnoramenné trojúhelníky mohou ukrývat různé vedlejší aspekty: kvintil 72˚, septil 51,4˚, nonagon 40˚, polosextil 30˚ a další, které vznikají sčítáním, dělením a násobením dvěmi. Mezi hlavní aspekty patří sextil 60˚ a kvadratura 90˚. Rovnostranný trojúhelník se třemi sextily vyjadřuje dokonalou harmonii. Všechny pravoúhlé trojúhelníky obsahují kvadraturu, která jim dodává magickou tajemnost. Proto se pravoúhlé t. také vyskytují v pražské kostelní geometrii.

ZH (Pátek 16. dubna 2010)  ⇑

Chci se zeptat, Jane (Čiháku), kde že bylo uvedeno, že stavěli domy na prazích (náspech) kvůli vodě. Na pis.cz, jak jste říkal, jsem to nenašel, tam je to stále skoro stejně.