ZH (Pondělí 29. listopadu 2010)  ⇑

OK, je to na dvě desetinná místa.

Nojo schroustne, voni, jak jste si jistě všiml, žádné php funkce krom matematických nepoužívají, protože jsou chytřejší než já ;).

Franta (Pondělí 29. listopadu 2010)  ⇑

Omluva, nedošlo mi, že ten PHP kód bude brát fórum osobně

$jd = juliantojd(6, 15, 1070);
$gregorian = jdtogregorian($jd);
echo "$gregoriann";

Takhle už by to mělo být průchodnější

Franta (Pondělí 29. listopadu 2010)  ⇑

A ještě k těm časovým funkcím. Myslel jsem použít něco takového:



výsledek je na http://pefr.net/jd.php

http://cz.php.net/manual/en/function.juliantojd.php
http://cz.php.net/manual/en/function.jdtogregorian.php

obě funkce by měly být funkční i v PHP4

Franta (Pondělí 29. listopadu 2010)  ⇑

Ještě prosba. Když umíte s PHP, upravte, prosím, řádek:
echo " (azimut = ".intval($AZ)." stupňů)";
tak aby se z proměnné $AZ nedělalo celé číslo a naformátujte ten výsledek na jedno, či dvě desetinná místa. Myslím, že tak to bude použitelnější. S tím celým číslem to ale zase pěkně demonstruje skutečnost, že o slunovratu se Slunce zastaví na obzoru - od 13.6 do 30.6 to totiž ukazuje stále stejný azimut.

Franta (Pondělí 29. listopadu 2010)  ⇑

Ani já nemíním polemizovat. Za nutaci "může" samozřejmě Měsíc a za to, že se chová tak, jak se chová, zase "může" Slunce. To s tím pnutím spíše berte jako pokus o vtip.
Na druhou stranu, ten skript schroupne klidně 1000 let staré datum a ani nemrkne.

ZH (Pondělí 29. listopadu 2010)  ⇑

No nevím, jestli ne spíš tou přítažlivostí Měsíce a planet, ale nejsem schopný o tom polemizovat. Každopádně se nutace v tom programu projeví až v řádu tisícin stupně.

Vždycky, když jsem něco dělal v php s časovými údaji, hrozně jsem se trápil, když s tím člověk denně nedělá, tak se mu zavaří hlava... A když je to před začátkem světa, který je v Unixu 1.1.1970, tak je to o to horší. Musí se přes juliánský den atd., člověk (já) by musel mít velkou motivaci se do toho ponořit.

Ještě dodávám, že mi to nedalo a kouknul jsem na to, ale před 1.1.1970 se opravdu v interních php funkcích nelze dostat, to co se počítá s juliánským datem, je absurdně až od tohoto roku 1970. Souvisí to zřejmě s limitem 32-bitového systému, od vyšší verze php (5.3) na takovém stroji by to snad už šlo, to ale na mém serveru nemají. Nebo napsat vlastní funkce pro práci s časem...

Franta (Pondělí 29. listopadu 2010)  ⇑

Ten program (návrh slunečních hodin) počítá s refrakcí, precesí a nutací. Ta nutace, to už vesmírné pnutí už asi skoro bude, ne :-)

Franta (Pondělí 29. listopadu 2010)  ⇑

OK, reaguji po objevení Vašeho příspěvku.

Franta (Pondělí 29. listopadu 2010)  ⇑

Tady jsou nějaké vzorečky, na základě kterých by se dala sestavit jednoduchá pomůcka pro výpočty spojené s polohou Slunce.

Je tam i výpočet deklinace, tedy by bylo možné transformovat deklinaci Slunce do minulosti a získat tak hodnoty azimutů. Chtělo by to ještě doplnit o přepočet mezi mezi gregoriánským a juliánským kalendářem - na to jsou nějaké funkce v PHP5

http://www.tzb-info.cz/docu/tabulky/0000/000054_help.html

ZH (Pondělí 29. listopadu 2010)  ⇑

Koukal jsem na tu diskusi, tipnul bych si, že vesmírné pnutí, vliv planet ap. budou z našeho hlediska zanedbatelné.

No, vzpomněl jsem si, že přímo v jazyce php jsou funkce na podobné výpočty a skutečně i funkce date_sunrise(), nevím, jak je kvalitní, ale asi by ji jako interní funkci nezačlenili, kdyby nebyla. Ale nechce se mi v tom vrtat, byl by problém s aplikací juliánského data. Daly by se sice dělat libovolné výpisy, ale pro tento jednorázový účel to nemá cenu, lépe použít jeden ze tří programů, které tu zmiňujeme.

Franta (Pondělí 29. listopadu 2010)  ⇑

:-) To je přesně ten, který jsem zmiňoval, že je odborníci v diskusi pod článkem neohodnotili příliš lichotivě. Pro orientační použití je ale pravděpodobně dostačující.

ZH (Pondělí 29. listopadu 2010)  ⇑

Narazil jsem na netu na script k výpočtu východu Slunce, tak jsem ho sem umístil.

Franta (Pondělí 29. listopadu 2010)  ⇑

Jan Cinert: udělám tedy ze sestavy ještě nějaký výběr, tedy vyberu situace, kde výška Slunce překračuje nulu.
Pak by se vidělo jak dál. Musím ale vymyslet jak to nějak schůdně z té sestavy dostat.
Může to být v Excelu?

Franta (Pondělí 29. listopadu 2010)  ⇑

Poznámky:
360:24=15 - Slunce se za hodinu posune o 15°

astronomické výpočty pracují se středem sledovaného tělesa - respektive nahrazují hmotné těleso nehmotným bodem - jeden z údajů by měl být vždy vypočten pro "střed". Pak je asi možné přidat nějakou korekci.

Jsem pro výpočty, kdy sever bude nula - tedy vztáhnout to na pozemské, tedy zůstat na zemi. I když v tabulkách efemerid se udaje okolo poledne pohybují okolo nuly.

Přesný výpočet doby východu Slunce, je velmi náročný výpočet - tvrdí astronomové v diskusích např. nad uváděnými PHP skripty na internetu, které se to přibližně snaží spočítat.
Pro naše účely ale čas východu nehraje až takovou roli.

Zásadnější je, dle poznatků z literatury, znát skutečnou situaci v místě pozorování a zjistit skutečné místo.

Znovu se odkazuji na knihu Zdeňka Ministra Geniové dávnověku. Soudím, že pro naše potřeby definuje vše potřebné, co se pozorování Slunce na obzoru týká. Myslím, že se v té knize vyjádřil i ke všem uvažovaným kostelům.

Zásadní problém bych viděl v zaměření orientace stavby.

To s tím, že první se rodí stínové dvojče, mi evokovalo myšlenku na to, že téměř před západem Slunce vidíme Slunce dotýkat se obzoru a přitom Slunce, jako těleso, je již fyzicky za obzorem - tedy to, co vidíme je projekce, kterou nám zprostředkovává refrakce paprsků v atmosféře - tedy jako by bylo známo, že to co se narodilo na obzoru není ještě to pravé, co se má narodit

ZH (Pondělí 29. listopadu 2010)  ⇑

Řez kaplí - tenhle půdorys znám dobře v několika variantách, ale viděl jsem i, jestli se dobře vyjádřím, bokorys. Myslel jsem, že je to v Podlahově Sv. Václava hrob a ostatky, ale není, byť slovně popisuje různé vrstvy dlažby od gotické po románskou. Asi to bylo ve vypůjčené publikaci.

Tuším z Podlahova Alba Svatovojtěšského plyne, že když přivezli ostatky sv. Vojtěcha do Prahy, dali je nejprve přechodně do rotundy sv. Václava a pak postavili onu ecclesiolu speciálně jako Vojtěchovu hrobní kapli. Podstatné je slůvko quasi (in porticu), které se překládá jako "jakoby", ale lze jej přeložit jako "téměř", jak to činí i Podlaha, jestli si to dobře pamatuju. Myslím, že hypotetický západní přístavek Šebířovy přestavby rotundy mohl být i velký či dlouhý, často se i rotundy doplňovaly na kostely přístavbou lodi. Není na to sice doklad, ale ten není ani na přístavek malý, rozkopali to při stavbě baziliky. Mám i spekulaci, že Šebířova rotunda mohla být mnohem větší, po vzoru rotundy Anastatis v Jeruzalémě, a její východní krypta že je vlastně nynější dochovanou východní kryptou baziliky. Ona je totiž východní krypta i její výklenky zřetelně menší než ona západní a hlavně není v ose západní krypty, kterou Hilbert zakreslil i slovně popsal jako odchýlenou o 10,5° od osy katedrály. Kaple sv. Vojtěcha je na všech dobových nákresech vč. katastrální mapy z poloviny 19. století i Hilbertova podrobného náčrtu souběžná s osou katedrály.

Ještě drobnost ke Kosmovi a jeho latinským pohanským bohům. Starověcí Římané byli velmi tolerantní k cizím lokálním náboženstvím a nechávali porobené národy ctít původní božstva. Ale sami ony jejich bohy nazývali jmény bohů svých.