ZH (Středa 22. prosince 2010)  ⇑

Nojo, fakt už blbnu. Na 160 km jsou tedy Rýchory sníženy proti tečně o 2km. Na moři ovšem můžou být vidět i útvary do 300 km díky terestrické refrakci, jak jsem předevčírem někde četl. Přes kopec to asi nelze.

Jinak jsou tam už aplikovány ty vzorce na výpočet azimutu a astronomické refrakce při prvním paprsku, středu, celém Slunci. Převýšení obzoru a terestrickou refrakci musím ještě nastudovat a promyslet.

Franta (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

Ještě k výšce horizontu. Ministr používá vztah, který použil K. Mišoň (1984) - jakýsi pokus o výpočet průměru zeměkoule, na základě kterého snižuje rozdíl nadmořských výšek pozorovatelny a horizontu o hodnotu:

vzdálenost na druhou lomeno průměr zeměkoule

(ten je 12756 km) - sníženou hodnotu používá pro výpočet úhlu převýšení (vliv zakřivení zemskoho povrchu)

Franta (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

Archeos je už etablovaný název, asi by se to mělo jmenovat jinak než už něco známého a existujícího, viz
http://www.archeos.cz/

J. Čihák (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

Kostel sv.Mikuláše ve Starém Svojanově patří mezi neobvykle orientované.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Starý_Svojanov

Pan Cinert naznačuje, že by se do názvu programu mohla začlenit osa kostela. Je fakt, že hlavní otázka zní, kam směřují linie a osy symetrie sakrálních objektů. Zatím mě nic lepšího nenapadlo než archeo+osa a z toho Archeos.

ZH (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

J.Č.: dík za info a fotky, název není problém měnit pořád.

Jinak mám připraveny všechny potřebné výpočty, ale ještě stále přemýšlím o té refrakci. Frantovy fotky jsou velmi ilustrativní, zejména ta s kostelem, kde lze přesně srovnat výšku věže, hory, Slunce. Podle toho GPS vizualizeru by teoreticky mohla být za lepší viditelnosti vidět i Černá hora či Rýchory a před nimi Kozákov. Bývá to?

J. Čihák (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

Názvů jsem nabídl hodně, ale který je ten nejvhodnější? Radím nespěchat, vyslechnout názory dalších a nechat to uležet. Dnes jsem se nad tím zamyslel a zamlouvá se mi ARCHEOGON.

J. Čihák (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

Článek: Bůh Mithra ustoupil Ježíšovi
www.lidovky.cz

Halový kříž
www.asahi-net.or.jp/~cg1y-aytk/jpg/xspic060122-2m.jpg

ZH (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

Ten rok nula tam schází proto, že jsou roky očíslovány interní funkcí php, která převádí juliánské dny na juliánský či řehořský kalendář a dělá to zkrátka takhle. Pro naše potřeby je asi tato konvence v pořádku, ne?

Když zvolíte v A°zoru (takhle mu teď důvěrně říkám;) rok -1, je na konci vidět, že to plynule přechází do roku jedna, takže rok nula se v tomhle systému zadat nemůže.

J. Čihák (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

Nový zákon, Zjevení Janovo: "Hle, dveře do nebe otevřené".
http://meteo-web.ic.cz/fotografie/0211.jpg

Magické sluneční paprsky.
http://meteo-web.ic.cz/fotografie/0077.jpg

Zamysleme se, jestli měsíční koróna mohla být vzorem pro stavbu rondelů. Mohly být geomantickým protipólem božského úkazu na obloze?
http://meteo-web.ic.cz/galerie.php?galerie=opticke_jevy&id=korona

J. Čihák (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

Astronomická praxe je také odchylná od správného matematického řešení, astronomové počítají -2,-1,0/1,2,3. Náš letopočet by měl začínat nultým rokem, -3,-2,-1/0,1,2,3.

Proč tedy náš letopočet začíná rokem 1? Skutečností je, že v roce 0 probíhalo 1.roční období našeho letopočtu a pravděpodobně si to tehdy neuměli srovnat v hlavě. Prostě ty roky počítali jako ovečky a nikoliv jako časové intervaly, které mají počátek a konec.

Franta (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

No možná proto, že žádný rok nula nikdy nebyl.
http://scienceworld.cz/historie/jak-pocitame-kardinalita-versus-ordinalita-1630

J. Čihák (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

Nevím proč byla zablokována nula. Jestli program pracuje s astronomickým letopočtem, pak musí nula na číselné ose zůstat a k zadávaným záporným rokům křesťanského letopočtu se přičítá číslo 1. Např. rok 3 př.n.l. odpovídá roku -2 astr. letopočtu nebo rok 1 př.n.l. odpovídá roku 0 astr. letopočtu. Kladné roky astronomického a křesťanského letopočtu jsou stejné.

Franta (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

No, pokud se nemýlím, tak o vraždě knížete Václava se soudí, že ho zavraždili po oslavě svátku Kosmy a Damiána.

ZH:
Vzorec klidně převezměte.

Já mám zase opačný problém. Kdyby nenapadlo tolik sněhu a nebyla taková zima, třeba bych to už dokončil. Takhle to asi zůstane na Vás

ZH (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

Dík, opravil jsem to, resp. myslím, že jste se překlepl a svátek Kosmy a Damiána byl do r. 1968 27.9., jak jsem se dočetl ve Wikipedii. Hm, svátky světců se měnily nebo byly různé v různých oblastech, ale to už bych se z toho zbláznil. No, dal jsem tam Kosma Damián Ort.

Jan Cinert (Úterý 21. prosince 2010)  ⇑

Z. Homola - S doplněním svátků do tabulky to byl výborný nápad. Svátek Kosmi a Damiána nebyl 26. 9., ale podle lat. kalendáře 27. 8., podle východního 1. 7. Dal bych tam ještě sv. Jimrama 22. 9.

Držím palce pro zdárné dořešení programu, více udělat nemohu :-). Nedivím se J. Čihákovi, že už vymýšlí název. Snad bych pro inspiraci připomenul, že nejde jenom o azimuty, ale o vytyčení osy kostela.