ZH (Pátek 24. prosince 2010)  ⇑

Využil jsem svého privilegia admina a smazal, co jsem tu napsal. Byl jsem hodně přetaženej v posledních dnech a dělal chyby, jednu jsem ještě teď opravil. Ovšem jedna z mých chyb byla i v empirickém pokusu dle Frantovy fotky. Nakonec se zdá, že program to měří přesně, nějaké odchylky +-0.2° jdou na vrub atmosférickým podmínkám, příležitostně tam ještě dám volbu min-stř-max hodnota přízemní refrakce. Ještě (to je poznámka pro mě, abych nezapomněl) bych měl promyslet vliv nadmořské výšky stanoviště na atmosférický tlak a tudíž astronomickou refrakci, ale to nebude velká odchylka. Další poznámka: při pozorování východu Slunce nad převýšeným obzorem, je možná stabilně nadprůměrná hodnota přízemní refrakce, protože vrstvy atmosféry ve výšce návrší jsou zahřáty a stoupá tlakový gradient.

ZH (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Taky přeju vše nejlepší a díky za vzájemnou spolupráci a velkorysost.

Dárek je už celkem na světě, doporučuji nepoužívat starší prohlížeče (IE6) a mít zapnuté skriptování (to ale myslím JČ nemůže), pak je to pohodlnější, že se nemusí furt skrolovat.

Franta (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Pánové, přeji vám štasné a veselé prožití vánočních svátků

Franta (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

J.Čihák - s tím výpočtem to z mé stramy bude asi problém. Nemám žádné takové vzdělání. Spíše to vidím na hledání v nějakém počítačovém planetariu jako je SkyMap nobo pro dnešní dobu Stellarium či Albiero

Franta (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Najít na letní obloze souhvězdí Labutě je docela jednoduché. Letnímu nebi dominuje to, čemu se říká letní orientační trojúhelník - jsou to tři jasné hvězdy Vega (Lyra) - Altair(Orel) a Deneb(Labuť). Deneb je ocas Labutě. Na červencové noční obloze je ten trojúhelník nepřehlédnutelný.

J. Čihák (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Fotografie souhvězdí Labuť-Cygnus. Tady se dá kříž snadno nalézt, ale na obloze to asi bude obtížnější.
www.yorkastro.org.uk/yas_images/mw_cygnus.jpg

J. Čihák (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Franta: Orientace kostelů byla možná v některých případech podřizována východům hvězd. Moje hvězdářské zkušenosti jsou malé a proto nevím, jak to je s viditelností hvězd nízko nad obzorem. Předpoládám, že i jasné hvězdy jsou špatně vidět. Přesto mě zajímá azimut a den heliaktického východu hvězd Albireo a Altair. Zhruba tím směrem jsou orientovány osy kostelů. Mohu požádat o výpočet?

Podívejte se znovu na jarní oblohu nad severním obzorem, odkaz mladez.astro.cz. Severní kříž bývá v tomto období naležato jako Skandinávský kříž, který podle legend symbolizuje šíření křesťanství. Svatojiřský kříž je též ležatý a podle legend byl atributem archanděla Michaela. V čase, kdy je delší rameno Severního kříže vodorovné, má svislice od paty kříže-hvězdy Albireo azimut cca 70˚. Sem je natočeno hodně kostelů. Nevím, jestli je tato úvaha dobrá, protože budou rozdíly mezi Římem, Prahou a skandinávskými oblastmi.

Franta (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Mapa je TOPO Czech PRO 2010 (mapový podklad v GPS, který má i PC verzi). V téhle mapě je u kostela uvedeno 331,5 m - objekt je označen jako věžovitá nástavba na budově. Vlastní kostel je umístěn blízko vrstevnice 300 m (odhadem asi desetinu vzdálenosti mezi vrstevnicí 300m a 310 m - tedy asi 301 m. Takže k okapu udělejte nějaký odhad.

U pozorovatelny je triangulační bod (310,43 m), takže poloha je zase odhad - TOPO3 ukazuje 309)

Když už spekulujete s podmínka na různé straně kopce, tak se nabízí otázka, kde je vlastně ten obzor - ten kopec vedle je o 4 km blíž, Slunce jeden den vyjde na svazu jednoho, druhý den na svahu druhého (další dny pršelo - fotky nejsou).
Ještě tedy jedna fotka
http://pefr.net/panorama.jpg
Kde je obzor?

ZH (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Mimochodem, vrchol Lísky je 535, ale podle Gogole Earth 507 (používá jiný model), stanoviště je dle GE 509, stejně jako uvádíte. Ještě mimochodem, odkud je ta pěkná mapa s vrstevnicemi?

Pokud v mém programu vypneme převýšení, dostanem se na hodnoty 79.49 79.90 80.29.

Starý dobrý Otto.

Ale je tady ještě jiná věc, refrakce závisí na teplotě, tlaku, vlhkosti. Zrovna při jevu, o který nám jde, jsou ovšem na každé straně kopce úplně jiné podmínky, východní strana je již vyhřátá, západní mrazivá, což jsou mimořádně příznivé podmínky pro lom světla, které jde z řidšího do hustějšího. Nevím, jestli tohle někdo počítal.

ZH (Středa 22. prosince 2010)  ⇑

Dík, hloupou chybu jsem opravil, ještě odpoledne tam nebyla...

Přidal jsem průměrnou hodnotu terestrické refrakce 0.13 (může mít rozpětí 0.105-0.168, což jsou empirické hodnoty z 19. století, viz jeden z těch odkazů). Tím se snad výsledky dostaly do přijatelných hodnot, ještě se zkusím zítra vyznat v těch sopkách ;) a jaké jsou typické tlakové a teplotní gradienty, když východ Slunce svádí k focení či pozorování, i když tehdy to asi byla potřeba, ne libůstka, za každého možného počasí. Fotky ale halt před 1000 lety nebyly, aby je někdo kvalifikovaně popsal. Ten Ministr to ale vymyslel dobře s tou věží. Což takhle nazvat program Ho-či-min Ci-fr podle začátečních slabik lidí, kteří tu spolupracují? ;) Škoda, že se tak jmenoval diktátor, slova prý znamenají „Ten, kdo osvětluje cestu“. Mimochodem, nevíte, jak je vysoká věž kostela v Havrani k okapu?

Bohužel jiné jazyky než js a php neumím, tak ten script je pro mě příliš těžký.

Franta (Středa 22. prosince 2010)  ⇑

J.Čihák: v souhvězdí Bootes prý staří Slované viděli Přemysla Oráče (nejjasnější hvězda Arcturus).
A jedna z teorií tvrdí, že výjev z Gundestrupského kotle - ten, kde je Cernunnos se zvířaty je zobrazení oblohy okolo souhvězdí Bootes - Bootes je Cernunnos

Viz třeba také: http://havran.euweb.cz/phtml/arctur.phtml

Franta (Středa 22. prosince 2010)  ⇑

Ukazuje mi to pro první paprsek 80,91, pro střed 80,76 a pro celé SLunce 81,16. Tam se zdá, že jsou prohozené sloupečky nebo je tam nějaká chybka. První paprsek by měl mít azimut nejmenší a pak by to mělo růst.

V SUNAH se vším zapnutým (precese, nutace, refrakce) vychází azimut 80,25 a Slunce je 0,88° stupně nad obzorem, pokud je vše vypnuto vychází azimut 80,32 a Slunce je vysoko 0,52°

Nulovou výšku mělo podle SUNAH se vším zapnutým při atimutu 79,7° a bylo to v 5:32, tzn, že by měl být na obzoru střed a celé by to mělo být zvednuté o refrakci. Podle SUNAH je refrakce 0,36°
http://pefr.net/053208_P1050402.jpg - čas 5:32:08
http://pefr.net/053224_P1050404.jpg - čas 5:32:24
Na prvním obrázku je Slunce skryté za mrakem, horní okraj Slunce se objevil v 5:32:24
Přikládám ještě výřez z mapy s kopcem Líska
http://pefr.net/Liska.png
ten charakteristický zub na severním úbočí je vykácený les - tam, co je označení vrstevnice 480 m

Sunah refrakci počítá takto (Fortran):
c-----------------------------------------------------------------------

c refrakce.f - Refrakce s malou presnosti.
c Miroslav Broz (miroslav.broz@email.cz), Aug 30th 2002

c-----------------------------------------------------------------------

real*8 function refrakce(h,p,t)

implicit none
real*8 h,p,t

c parametry: h ... vyska nad obzorem, [h] = rad
c p ... tlak vzduchu, [p] = hPa
c t ... teplota vzduchu, [t] = deg C

real*8 pi, deg, rad
parameter(pi = 3.1415926535d0, deg = pi/180.d0, rad = 180.d0/pi)
real*8 h0, p0, t0

h0 = h*rad
p0 = p
t0 = t
if (p0.lt.0.d0) then
p0 = 1013.25d0
endif
if (t0.lt.-273.15d0) then
t0 = 10.d0
endif

if (h.gt.0.d0) then
refrakce = 0.28d0*p0/(t0+273.d0)/tan((h0+7.31d0/(h0+4.4d0))
: *deg)*(1.d0/60.d0*deg)
else
refrakce = 0.d0
endif

cc jine, nepouzite vztahy; viz tmp/refrakce.plt
c if (h.gt.15.d0*deg) then

c else if (h.gt.0) then
c refrakce = p0/(t0+273.d0)*(0.1594d0+0.0196d0*h0
c : +0.00002d0*h0**2)/(1.d0+0.505d0*h0+0.0845d0*h0**2)*deg;
c else
cc refrakce pri horizontu
c refrakce = 34/60*deg
c endif

return
end
c-----------------------------------------------------------------------


Azimut 81° má ten druhý kopec. Mě to v julia.php počítá bez korekcí 80,89°

Ty dny byla ráno docela zima, bylo jasno a velmi výrazná rosa. Nevím přesně jestli to bylo ten den, ale v jednom z dní byla na hromádkách slámy, která ještě ležela na poli, jinovatka.

Jinak Ministr tvrdí, že refrakce je nevypočitatelná záležitost - mohu-li to tak řící - srvonával prý focené Krušné hory z Ondřejova, přes Prahu a vysílač na Žižkově používal jako měřítko - na různých fotkách je hřeben Krušných hor v různé výšce vysílače. Tvrdí, že rozhodující je vždy kvalifikovaně popsaná fotografie

J. Čihák (Středa 22. prosince 2010)  ⇑

Osa Mikuláše nemá zjevně nic společného se Sluncem a Měsícem. Možná míří k bodu na obzoru, kde vychází určitá hvězda v některý významný křesťanský den. Už dávno jsem uvažoval, že souhvězdí "Severní kříž" bylo pro křesťany důležité. Mohlo být tušeným obrazem Kristova kříže na noční obloze. Neznám však žádné křesťanské dogma o posvátném souhvězdí a tak mi nezbývá nic jiného, než zase spekulovat o hermetickém učení. K tomu mohu jen říci, že astrologie, náboženství a duchařina se stále prolínaly.

Možná je to předčasné, ale uvažuji o tom, že mnoho azimutů zůstane nevysvětleno a bude nutné hledat další možnosti. Už jsem se setkal s názory, že takzvaný Severní kříž, který je součástí souhvězdí Labutě, mohl určovat body na obzoru svými pomyslně protaženými rameny. Deneb, Sadir a další hvězdy kříže také mohly posloužit k určení bodů na obzoru a to pomocí svislic.
http://mladez.astro.cz/upload/clanky/nocni-obloha/minimum_o_hvezdach/obr.13-jarni_obloha.jpg


Ze slov azimut a axon lze vytvořit názvy Azimutaxon, Azimaxon, Azimax.

ZH (Středa 22. prosince 2010)  ⇑

Tipnul bych si, že už program běhá, jak by měl, je tam i ten vzorec od Franty na výpočet zakřivení. Nicméně, jak to na začátku krásně vycházelo, tak čím je to dokonalejší, tím to méně koreluje se skutečností, řek bych, že když já to mám dobře, tak to musí mít blbě konkurence (míním Stvořitele). Tohle (060910-0535.jpg) by mělo dávat asi 80.06°, ale ukazuje to s převýšením víc: viz.
Na http://kof.zcu.cz/st/dp/hosnedl/html/jevy2.html je pojednání o zdánlivém zvednutí obzoru. To závisí na gradientu hustoty vzduchu, kde rozhraní je 3.4°na 100 metrů, je-li menší nebo je inverze, je obzor rozšířen a naopak. Otázkou je, za jakých teplotních a tlakových podmínek je východ Slunce pozorovatelný, tj. zda nejsou nějaké podmínky typické. Také jsem ještě nevykoumal, jaké mohou být extrémní hodnoty.

odkazy:1 2 3 4

Franta (Středa 22. prosince 2010)  ⇑

Ale snad je prý vidět Sněžka, dokonce v slunovratovém azimutu