Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Doplněk: Konec úvodní části se nezkopíroval celý.

Kostel sv. Jiří II. (Boleslava II.) – 68.2°, 50:05:27.37, 14:24:08.13, 254 m, 286.1 m, 7.55 km, 67.45° + 0.45° = 67.9°, 28. 4./23. 4., r. 975, Boleslav vládl v letech 973 – 999. Kostel byl založen roku 975 v den úplňku po svátku Nanebevstoupení 18.4. (GrK 23.4.).

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Pánové, držte si klobouky, pojedeme s kopce!

Postup:
1. Stanovení nebo ověření azimutu osy kostela, souřadnic a výšky stanoviště dle Google Earth.
2. Nalezení výšky obzoru a jeho vzdálenosti dle GPSV.
3. Dosazení hodnot do „prográmku“ a určení příslušného dne východu Slunce.
4. Podle NASA Moon Phases stanovení roku, ve kterém došlo k úplňku Měsíce příslušného dne.
5. Zpětná korekce podle pořadí roků v přestupném cyklu. Při změně dne návrat do NASA Moon Phases.

Dosavadní výsledky:
(kostel – azimut VZ osy, souřadnice, v. n. m. kostela, v. obzoru, vzdálenost obzoru, azimut poloviny kotouče +/- ¼ - ¾ z 0,6° pro roky mezi přestupnými, příslušný den podle GrK/JuK, rok ve kterém došlo k úplňku příslušného dne, historické údaje)

Kostel Na baště I. – 70°, 50:05:25.5, 14:23:54.62, 254 m, 290 m, 10 km, 70.1°, 19. 8./15. 8., r. 866, o kostelu nejsou žádné hodnověrné informace. Kostel byl založen roku 866 v den úplňku a zároveň svátku Nanebevstoupení P. Marie 15. 8. (GrK 19. 8.).

Kostel Na baště II. (Spytihněvův) – 68.5°, 50:05:25.5, 14:23:54.62, 254 m, 284.5, 7.8 km, 68.55°, 25.4./21. 4., r. 896. Spytihněv vládl v letech 895 – 915. Kostel byl založen roku 896 v den úplňku po svátku Nanebevstoupení 21.4. (GrK 25.4.).

Rotunda I. (Bořivojova) – 74.9°, 50:05:26.6, 14:24:2.79, 255 m, 287.9 m, 10.5 km, 74.7°- 0.15°=74,55°, 28.8./21.8., r. 877, Bořivoj vládl v letech 874 – 889. Kostel byl založen roku 877 v den úplňku po svátku Nanebevstoupení P. Marie 15.8. (GrK 22.8.).

Rotunda II. (Boleslava I.) – Dosavadní rekonstrukce nejsou hodnověrné. Bude řešeno dodatečně.

Kostel sv. Jiří I. (Vratislavův) – 72,5°, 50:05:27.37, 14:24:08.13, 254 m, 286.3 m, 9.75 km, 72.37°, 23.8./18. 8., r. 920, Vratislav vládl v letech 915 – 928. Kostel byl založen roku 920 v den úplňku po svátku Nanebevstoupení P. Marie 15.8. (GrK – 22.8.).

Kostel sv. Jiří II. (Boleslava II.) – 68.2°, 50:05:27.37, 14:24:08.13, 254 m, 286.1 m, 7.55 km, 67.45° + 0.45° = 67.9°, 28. 4./23. 4., r. 975, Boleslav vládl v letech 973 – 999. Kostel byl založen roku 975

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Pokračování:

Bazilika sv. Víta (Spytihněva II.), východní část – 62.5°, 50:05:26.75, 14:24:01.41, 255 m, 305.5 m, 7.2 km, 62.65°, 7. 5./1. 5., r. 1060, podle Kosmy byla založena r. 1060. Kostel byl založen roku 1060 v den úplňku po svátku Nanebevstoupení 9.4. (GrK 15. 4.) a zároveň po svátku sv. Vojtěcha 23. 4. (GrK 29. 4.).

Bazilika sv. Víta (západní část) – 59.1°, 50:05:26.75, 14:24:01.41, 255 m, 305 m, 7.2 km, 59.4° + 0.3° = 59. 34°, 27. 7., r. 1062, o odlišném založení západní části nejsou žádné historické údaje. Západní část byla založena roku 1062 v den úplňku po neznámém svátku.

Budeč, rotunda sv. Petra – 67.71°, 50:11:28.25, 14:14:41.77, 286 m, 315,9 m, 1 km, 67.38°, 12. 8./7. 8., r. 900, postavena v době vlády Spytihněva 895 – 915. Kostel byl založen roku 900 v den úplňku a zároveň svátku Narození P. Marie 7. 8. (GrK 12.8.).

Budeč, podélný kostel P. Marie – 69.37°, 50:11:29.7, 14:14:44.1, 286 m, 315,9 m, 1 km, 69.05° + 0.15 = 69.2°, 28. 4./23. 4., r. 957, podle archeologického výzkumu je doba vzniku kladena kolem r. 950. Kostel byl založen roku 957 v den úplňku po svátku Zmrtvýchvstání 19. 4. (GrK 24. 4.).

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Pokračování:

Holubice, rotunda Narození P. Marie – 69.5°, 50:12:11.05, 14:17:35.86, 286 m, 292 m, 32.5 km, 69.88°- 0.3°= 69.58°, 20. 8./13. 8., r. 1210, dokončena roku 1225. Kostel byl založen roku 1210 v den úplňku po svátku Narození P. Marie 7. 8. (GrK 14. 8.).

Znojmo – hradiště sv. Hypolita, podélný kostel – 111.75°, 48:51:33.94, 16:02:00.86, 328 m, 411.6 m, 41.5 km, 111.18° + 0.15° = 111.33°, 13. 2./9. 2., r. 829, předpokládá se 1. polovina 9. století. Kostel byl založen roku 829 v den úplňku po svátku Uvedení Páně (dříve Očišťování P. Marie) 22. 2. (GrK 6. 2.).

Znojmo – hradiště sv. Hypolita, rotunda – 87.6°, 48:51:30.38, 16:02:06.44, 329 m, 432.6 m, 45.5 km, 87.69°, 18. 9./14. 9., r. 866, velkomoravské období. Kostel byl založen roku 866 v den úplňku po neznámém svátku.

Linec (AT), kostel sv. Martina – 63.43°, 48:18:15.85, 14:16:46.01, 300 m, 725 m, 25 km, 3. 8./30. 7., 63.33°, r. 796, postaven mezi roky 795 – 799. Kostel byl založen roku 796 v den úplňku po neznámém svátku.

Vídeň (AT), kostel sv. Štěpána – 125.41°, 48:12:29.81, 16:22:24.39, 188 m, 254.2 m, 21.5 km, 125.38° – 0.3° =125.68°, 2. 1./26. 12., r. 1138, roku 1137 uzavřena smlouva pro stavbu kostela. Kostel byl založen roku 1137 v den úplňku a zároveň svátku sv. Štěpána 26. 12. (GrK 2. 1. 1138).

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Pokračování:

Základní poznatky:

1.Osa kostela byla stanovena několik okamžiků po objevení se poloviny slunečního kotouče v den úplňku Měsíce. Den úplňku byl však vypočítán podle kalendáře, neboť k východu Měsíce v úplňku někdy došlo až po východu Slunce.
2.V 9. - 10. století nebyly osy stanovovány v závislosti na svátcích příslušných patronů. Zdá se, že pro osy kostelů zasvěcených mužským světcům bylo určující Nanebevstoupení Ježíše Krista. U svátku Nanebevstoupení P. Marie tedy obdobně nebylo rozhodující jméno, ale „nanebevstoupení“. Změna, prozatím, se ukazuje snad až u románské baziliky sv. Víta, která byla nově zasvěcena i sv. Vojtěchovi. Určitě změnu dokládá sv. Štěpán ve Vídni. Pro tuto část hypotézy budou rozhodující předrománské relikty oproti románským kostelům v okolních zemích. Zatím se mi je jednoduše na internetu nepodařilo najít, mimo sv. Martina v Linci.
3.K lunárněsolární konjukci dochází po devatenácti letech. U kostelů, pro které nejsou písemné zprávy a datování je archeologicky kladeno do širšího období, je možno pouze stanovit více možných dat. I tak metoda pomůže zabránit volným spekulacím historiků. Zde (Kostel I. nový – na konci) se například uvádí zjištění „známého a renomovaného“ historika L. E. Havlíka. Osa nejstaršího znojemského kostela prý míří k východu Slunce 7. 12, ve skutečnosti 13. 2. nebo 28. 10. a zároveň 7. 12. má být svátek sv. Hypolita. Ten je od 4. století ovšem 13. 8.
4.Možnost datování na archeoastronomickém základě se jeví jako možná nejpozději pro románské období. Založení zejména gotických kostelů je již ovlivněno urbanizací.
5.Určitým zklamáním je pro mne poznatek, že osy kostelů nemají vazbu na mužské světce. Ne snad proto, že již Z. Homola preferoval Zmrtvýchvstání :-), ale protože se nedají zpětně zjistit neznámá patronicia. To také přinese určitou nejistotu při rozhodování se pro azimuty mezi první polovinou roku a druhou polovinou.
6.Přes dosud prvopočáteční poznatky dané čtrnácti zkoumanými kostely je možný výrok, že se jedná o exaktní metodu, která bude muset být v budoucnu respektována. Alespoň těmi soudnými a obecné uplatnění v situaci, která zde panuje, zřejmě chvíli potrvá. I já nyní musím pokorně sklonit hlavu před nezávislostí výsledků metody a některé dřívější předpoklady upravit. Ale jsem tomu opravdu rád.

Těší mne, že už jsem mohl shodit břemeno svého tajnůstkaření a sdělit ostatním podstatu metody. Ani nevím jak se dá dostatečně poděkovat Frantovi, že celou záležitost tak úžasně rozjel se svojí Julií. Totéž platí pro Z. Homolu, který z krásné Julie učinil všestranně použitelného chlapa, byť není ještě doladěn. Pánové, jste skvělý tým a děkuji i za to, že jste mě proškolili v dosud neznámých věcech. Přeji příjemné hrátky s archeoastronomickým datováním v Novém roce!

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Z. Homola: Došlo mi to až když jsem vypnul počítač. Zmýlil mne rok 1100, který není přestupný a tím jsem v tom neviděl čtyřletou periodu. Udělám ještě nějakou úpravu, něco dopíši a během odpoledne to sem dám.

Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

JPL o svém produktu tvrdí:

High precision ephemerides for solar-system bodies are available on-line using JPL's HORIZONS system.

Počítá buď bez refrakce (airless model) nebo s refrakcí (standard atmosphere refraction model). Pak lze vybrat horizont (true visual horizon, geometric horizon a radar horizon). Převýšení jsem nenašel a tak bych (nastavil asi geometric horizon a) našel v tabulce výsledků azimut pro vyšší altitudu než jaká odpovídá označenému východu (východ je označen v tabulce písmenem r)

Divadlo, které předvádí na obloze Sirius a Orion je periodické (viz Egypt) a v tehdejším regionu muselo být dostatečně známé. To, že se Spasitel narodil právě "teď" vypadá na nějaký jiný, neobvyklý úkaz.
Tím ovšem nechci říci, že nebyl pro připomenutí narození Spasitele vybrán standardní mytologický motiv.

J. Čihak (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

PF 2011

ZH (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

J.Cihak - to je fakt zajimave,nejdriv jsem myslel, ze je to ulet. K tomu memu: Pokud nejaky program deklaruje data v UTC, pak jsou v nem mozna data pred 1884 posunuta o necelou hodinu hodinu a muze to zpusobit odchylku kalendare o den proti dobovemu usu. Uvazuju spravne?

J. Čihák (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

V Bibli je sdělení, které prý obraznou řečí vysvětluje konstelaci souhvězdí Orionu se Siriem a bodem východu Slunce.
Nový zákon, Matoušovo evangelium. "Když se narodil Ježíš v judském Betlémě, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě (přišli od východu Orionu) a ptali se: "Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.""
"A hle, hvězda (Sirius), kterou viděli na východě, šla před nimi (před pásem Orionu), až se zastavila nad místem (bod zimního slunovratu), kde bylo to dítě." (Pás Orionu a Sirius pomyslně ukazovaly k místu, odkud vyjde nové slunce.)

Cinert: Azimuty kostelů byly určovány podle Slunce a svátků nebo vzácně podle souhvězdí. Mám podezření, že podle nejstarších kostelů byly orientovány nové kostely a nikdo už neuměl vysvětlit, proč to tak má být. Raději přejímali pravidla předků, aby něco nezkazili. Báli se Božího hněvu, který by mohli na sebe přivolat. Ten svojanovský sv.Mikuláš je možná příkladem odmítnutí přežitého kánonu při zakládání gotické sakrální stavby. Kostel je buďto orientován podle čistě urbanistických hledisek nebo se může jednat o jakýsi duchovní experiment, ale to už asi nevyřešíme.

zh (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Tohle tu prece porad resim a pisu.
Pripravna tabulka je spravna principialne, ale ma spatne referencni datum, ktere zatim marne hledam. Uz jsem ho mel, ale nevim, jak se vyrovnat s daty pred zavedenim UTC v 80. letech 19.stol., nevim, zda to NASA ap. resi, nebo ne. Jak psal Franta, zatim musite pro relativne presnou praci najit azimut na NASA a pra ziskanou hodnotu najit stejnou v Azoru, patrne to vyjde pro stejny nebo vedlejsi den, a pohrat si s prevysenim. Nepamatuju si, zda NASA zohlednuje refrakci.

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Ještě jsem si všiml, že v přípravné tabulce jsou považovány za přestupné roky i ty, které jsou dělitelné pouze 100. Přestupné jsou pouze dělitelné 4 nebo 400.

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Aha. Tak "chyba" je pouze v přestupných letech. Jenže nevím co je správně. Běžný nebo přestupný rok?

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Nemohu to dodělat. "Prográmek" má nějakou chybu. Například azimut poloviny kotouče s refrakcí 59.11°/59.12° je v letech 1095, 1097, 1098, 1099, 1100 dne 16. 5., ale v roce 1096 dne 15. 5. Podobně 62.65° v letech 1059, 1061, 1062, 1063 je dne 8. 5., ale v roce 1060 dne 7. 5. Další roky jsem zatím neprověřoval.

ZH (Středa 29. prosince 2010)  ⇑

Popletl jsem onen refer. rok, kdy se shoduje zacatek tropickeho a kalendarniho roku, ma byt 2.5min pred pulnoci,ne po. Tomu se nejvic blizi rok 1582. kdy zavedli greg. kalendar. Ale to je asi nahoda, tehdy nebyl greenwichsky cas, ale nejspis rimsky rozhodujici pro kalendar, coz me driv nenapadlo. Premyslim, co to pri mych vypoctech znamena...