Jan Cinert (Sobota 8. ledna 2011)  ⇑

J. Čihák: Já už vůbec nemohu do hvězd mluvit, ale z mého pohledu to mohlo být takto. Blíženci byli denním pohybem světla a stínu. Proto se ráno vydali na cestu od východu do Jeruzaléma. Přesně v poledne rozhraní světla a stínu bylo na linii směrem k Betlému. Do této doby byla hvězda před nimi, ale v poledne jí dosáhli, čili byla nad Betlémem.

Na této mozaice v San Vitale bych neviděl osmicípý atribut Venuše, ale geometrickou stylizaci paprsků slunce s božím okem uprostřed.

Franta (Sobota 8. ledna 2011)  ⇑

J.Čihák: Mě se jako celkem logický jeví výklad Betlémské hvězdy jak jej zformuloval J. Kepler

Franta (Sobota 8. ledna 2011)  ⇑

Půdorys San Vitale

J. Čihák (Sobota 8. ledna 2011)  ⇑

Stále váhám mezi Venuší a "bezocasou kometou". Přiblížení Venuše k Zemi se stále opakuje. Komety se náhle objeví, zase zmizí a některé už se nevracejí. Jsou tedy opravdu vyjímečným úkazem. Je těžké domýšlet se, co znázorňuje mozaika v kostele San Vitale.

J. Čihák (Sobota 8. ledna 2011)  ⇑

Musím upozornit, že jsem teprve začínající hvězdář a také bych potřeboval poradit. Poslyšte tedy alespoň moji úvahu. Podle hvězd lze určit světové strany, ale samotná hvězda nemůže ukazovat na určité místo na Zemi. Betlémská hvězda vycházela na východě a zdánlivě se pohybovala přes jih na západ. Mudrcové z východu věděli, že tím směrem je Jeruzalém a tak tam šli. V Jeruzalémě uslyšeli staré proroctví, podle kterého se pravý Spasitel narodí v Betlémě. Proto spěchali na jih za Božím synem.
"A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi (zdánlivě se pohybovala nahoru a k jihu, slavnostně mudrce provázela, nikoliv vedla je), až se zastavila (kulminovala nebo zhasla po východu Slunce) nad místem (relativně), kde bylo to dítě."

Jan Cinert (Pátek 7. ledna 2011)  ⇑

Franta: Ještě jsem si vzpomněl, že J. Campbell byl bohužel pořád ve vleku teorie o existenci matriarchátu. Až na to u něho narazíte pokuste se o trochu shovívavosti. Přece jenom je náplň jeho knih stará více než tři desetiletí.

Franta (Pátek 7. ledna 2011)  ⇑

Jan Cinert: jednoznačně mi chybí teoretické základy pro Váš způsob výkladu, respektive téměř nic o něm nevím. Mám doma čtyři Campbellovy knihy + tu Vaši, tak uvidíme.

Jan Cinert (Pátek 7. ledna 2011)  ⇑

Franta: Vydal jste se po neprošlapané stezce vedoucí k cíli. Nyní Vám ale noha sklouzla do bahna vedle ležících výkladových nánosů. Vím, že je obtížné udržet na té stezce správný směr, také jsem si toho hodně užil. Jestliže jsou tři mudrci časové personifikace, tak i případné číselné kódy v květech musí mít něco společného s časem. U Cernunna je číslovka 4 (zvířata), u Baltazara 3 (květy). Potom je není možné ztotožňovat. "Mladá" postava na kotli má pokrývku hlavy se dvěma hadovitými výrůstky, je tedy obdobou řeckého Herma (helma) a měl by to tedy být Teutates a zároveň Baltazar.
Kašpar, Melichar a Baltazar nejsou lineární řadou jako panna, žena a stařena. Kašpar a Melichar jsou dva protiklady Stín - Světlo a Melichar je samostatnou jednotkou, která k nim byla přidána, protože Zatažená obloha je také vyjádřením denního času (z toho slovo počasí).
Hru na "sluneční bohy" já už vůbec nehraji. Uctívány mohly být pouze neviditelné síly, které způsobují jeho pohyb, či proměny, tedy vlastně čas, nikoliv vlastní viditelný kotouč. Totéž platí pro teorii o existenci matriarchátu, která se velmi nenápadně a potichu přestává konečně zmiňovat.
Napsal jsem, že Cernunnovou pozicí je vyjádřeno "nechození", jako protiklad k "rychlé chůzi" nebo "běhání" denních blíženců a Zatažené oblohy.

Franta (Pátek 7. ledna 2011)  ⇑

ZH: s atronomií asi počkáme na Váš návrat, zatím se to zvrhlo trochu na mytologicko-teologickou diskusi

Franta (Pátek 7. ledna 2011)  ⇑

OK.
Něco mi to připomnělo. Na výjevu z Gundestrupského kotle, který je označovaný jako "broken wheel" je bezvousá, tedy mladá postava s přilbou s rohy a vousatá postava. Řekněme, že spolu drží část kola. O té mladé postavě se soudí, že by to mohl být Esus. Ta stará by mohl být Taranis. Dvojice je doplněna na trojici (tedy Teutates). Kromé té trojice, řekněme slunečních bohů, se však ještě v mýtu vyskytuje Cernunnos. Jsou náznaky, že Esus se mění na Cernunna a opačně. Vykládají to jako, že Cernunnos je tak zásadní a prastarý, že si své postavení na jisté úrovni obhájil i po té, kdy se objevila nová trojice slunečních bohů (konfrontace patriarchálních příchozích z východu s matriarchálním obyvatelstvém v evropském pralese).
Když jste o Cernunnovi napsal, že je "nesedící", chápu tu jeho pozici se zkříženýma nohama (jako např. u Šivy) jako zásadní výraz božství - řekněme nirvány (nakonec i Šiva má rohy - srpek měsíce ve vlasech).
U ravennské mozaiky mi přišlo, že součet Baltazara a Melichara (3+5) dává 8, což by tedy mohlo vyjádřit, že ti dva jsou jedna entita. Číslo 3 u Baltazara je pak vyjádření jeho božství - jako i zlatá barva. Melicharova bílá vyjadřuje mládí, Kašparova červená zase zralý věk. Zbývající černá představuje v trojici stáří - což by sedělo na Baltazara jako Cernunna (prastarost a ztotožnění se zemí a podsvětím). Esus a Cernunnos se střídali ve vládě (vždy byl jeden v zásvětí) - 3 a 5 by mohlo symbolizovat dobu jejich vlády.

zh (Pátek 7. ledna 2011)  ⇑

Bohuzel nemohu beztrestne zobrazovat na mobilu obrazky, mam tydenni datovy limit 15 MB. Nevim,jestli mi neujede vlak soucasneho tematu,pak asi poprosim, aby to nekdo polopate shrnul, moc to vse nechapu. Jinak k precesi a vl. pohybu hvezd asi zreba zapocitat nutaci, aspon tu s dlouhou periodou, kterou pocita nas program u Slunce.

Jan Cinert (Pátek 7. ledna 2011)  ⇑

J. Čihák: Opravdu pěkné snímky. Ještě doplněk k předchozímu. Blíženci a tím i nový den, se rodí při východu Slunce. Přesně na východě, odkud mudrci přišli, je to o jarní rovnodennosti, kdy také tehdy začínal nový rok. Od tohoto azimutu je Betlém při pohledu z Jeruzaléma + 45°. Konstelace Venuše se opakuje po osmi letech. Dá se z toho něco stanovit?

Franta: Začínáte být pěkně nebezpečný :-). Já jsem podobné věci řešil asi před třemi lety a došel jsem k závěrům, které budou hlavním námětem některé další knihy. Proto bohužel, nemohu nyní více prozrazovat. Jste na dobré cestě, jenom je třeba nalézt klíč. Něco v těch květech je, ale já teď musím dodělat ty kostely.

J. Čihák (Pátek 7. ledna 2011)  ⇑

Tohle už je zajímavější, Venuše, Sirius a Orion s Třemi mudrci nízko nad obzorem. Foto

Franta (Pátek 7. ledna 2011)  ⇑

J.Čihák: No vždyť také Venuše je Lucifer - tedy světlonoš

Franta (Pátek 7. ledna 2011)  ⇑

Jan Cinert: Spona na Kašparově plášti na Ravennské mozaice je také osmičetná. Květina pod jeho nohami má osm květů. Jeho barva je asi červená. Melicharova barva je bílá a stoji nad květinou s pěti bílými květy.
Barva toho černého vzadu je asi zlatá (podle bot, ale logicky vychází černá). Jeho květina má tři květy. Součet květů na květinách Baltazara a Melichara je osm.
Může to něco znamenat?