Franta (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

To, že by to mohlo být v létě je zmíněno i v tom článku, viz překlad z Google Chrome:

Tam je odkaz není na dítě (brephos v řecké), ale na batole (paidion), což naznačuje, že samotný porod byl několik měsíců předtím.
To by znamenalo, Ježíš se narodil na jaře nebo v létě, což je lepší nastavení pro Lukáš účet z pastýřů.

A dále je tam, že křesťané kvůli utajení datum neustále měnili. Na 25.12 se to ustálilo až po té, co se kř. stalo oficiálním náboženstvím a ten svátek nahradil Saturnálie

ZH (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Tak jsem maně přemýšlel, že na té konjunkci by něco mohlo být a tehdejší hvězdáři by spojení planet mohli dávat osudový význam, ale ten Saturn mi do toho neseděl, i když nevím, jakou měl pověst v semitské mythologii. Nicméně tam vládli Římané, kteří byli velmi tolerantní k náboženstvím porobených národů, jen si jejich bohy přejmenovali podle svých zvyklostí. Teda tolerantní byli, dokud se křesťani nezačli příliš roztahovat.
Napadla mě konjunkce Venuše s Jupiterem, a hele ona byla v roce 2 BC, viz, ovšem v červnu, v souhvězdí Lva. Našel jsem k tomu i povídání viz. Ovšem v zimě už byly obě planety daleko od sebe. To už bylo ale dávno po onom zplození, ale v první polovině prosince Venuše byla téměř v konjunkci s Marsem, řekl bych, že to vypadalo, jako když má Venuše děťátko ;).
Ve snu by mě nenapadlo, že se jednou budu věnovat výkladu Písma ;).

Franta (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Varianta tedy je, že mudrci byli cizinci, z astrologie věděli, že narozený král je král židů a tak se logicky dostavili do královského paláce. Tam, jak se zdá, hvězdu vůbec nezaregistrovali, nebo jí nepřikládali žádný význam.

Franta (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Podle Matoušova evangelia, kap. 2 verš 2, se mudrci od východu v Jeruzalémě ptali krále Heroda: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Poté, podle verše 7, Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Mudrcům nařídil, aby se vydali do Betléma, našli dítě a vrátili se zpět Herodovi podat zprávu.

Matouš 2,9-10: „Když krále vyslechli, vydali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí.“

tak to píšou v
http://cs.wikipedia.org/wiki/Betl%C3%A9msk%C3%A1_hv%C4%9Bzda


Myslím, že hvězda na Betlém neukazovala. Svým zjevením se na východě podala zprávu o narození krále. Betlém jako správné místo označili až Herodovi poradci. J. Čihák tu zmínil wmmagazím, kde stránka na kterou odkazoval je vlastně děj první části filmu Zeitgast (na konci se na něj okazují, lze najít na youtube). Podle filmu bylo známo, že se má narodit v Betlémě. Věděli to tedy Herodovi poradci a myslím si, že pokud by mudrci byli židé, věděli by to zcela jistě také.
Ve filmu je spekulace, že Betlhem je něco jako "dům chleba" a ztotožňují ho tam se souhvězdím Panny. Pokud se mi podařilo najít tak židé označovali souhvězdí Panna slovem Betulah.

To, že pak hvězda šla před nimi a ukázala konkrétní osobu už vypadá jako doplněný zázrak

ZH (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Je fakt, že jsem splnil svůj cíl s Archeogon-A°zorem a měl bych teď mít volnou kapacitu i na hvězdy v kostelích. Diskusi periferně sleduji, občas jsem měl chuť nějaký názor přidat, ale vím, že by nebyl fundovaný. Přemýšlel jsem, co znamená mudrci z východu, kteří viděli hvězdu na východě - jedině mně dává smysl, že šlo o východní čtvrť Jeruzaléma, ale nevím, kdo v ní tehdy bydlel, kde měl palác Herodes ap. Pokud byli mudrci astronomy, což je možné, protože v tehdejším stadiu poznání byli mudrci polyhistory, pochybuju, že by je spletla konjunkce J se S. Na druhé straně Venuše nic extra nebyla. Ani jsem si neuvědomil, že z Jeruzaléma do Betléma je to pouhých 9 km jihojihozápadně. Byla hvězda vidět jen v noci? Chápal bych, kdyby šli k večeru a hvězda se objevila při soumraku. Je to skutečný příběh, nebo převzatá legenda?

Franta (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

ale kdepak Sputnik, ten mají přeci v Montalcinu

J. Čihák (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Údajně to byl předchůdce Sputniku. Co vy na to?

Franta (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

J.Čihák: to druhé je zapálený soudek se smolou vystřelený katapultem.

J. Čihák (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Přečtěte si poučný článek na wmmagazin.cz.

J. Čihák (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Cinert: Klášter Visoki Dečani v Kosovu. Freska namalovaná v roce 1350. Co vyjadřuje nebešťan a osmicípé hvězdy?
Annales Laurissenses, 12.století. Zde jsou dvě šesticípé a jedna osmicípá hvězda.

Franta: Kořeny spasitelství jsou prastaré. V 1.tisíciletí př.n.l. byl vzorem příběh boha Hóra.
Spasitelé byli především podvodníci a dobrodruzi.

ZH: Pravá strana Azoru je o několik cm oříznutá.

ZH (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Uf ta časová rovnice... (http://en.wikipedia.org/wiki/Equation_of_time), taky mě to mohlo napadnout dřív... Teď už to zdá se maká dobře.

ZH (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Jo, to je snadné.

Štve mě, že se údaje v mapce a jejím textu liší od Azoru, přitom myslím, že v Azoru je to správně a chyba nastává někde při přenosu dat do mapky, zatím jsem ale na to nepřišel. Zkrátka myslím, že se dá věřit Azoru a hvězdná mapka je zatím orientační.

Jinak jsem už aplikoval more precise formula s oněmi korekcemi, o kterých jsem psal. V případě Lísky se to přiblížilo NASA ap., ale vzdálilo od skutečnosti ;).

_

Jan Cinert (Úterý 11. ledna 2011)  ⇑

Tak přece bych si dovolil nyní mít jednu uživatelskou připomínku. Nedaly by se nově přidané planetární údaje dát do nějaké bubliny nebo přehodit dolů? Při projíždění hvězdné oblohy v jednotlivých dnech se nyní musí po každém otevření dalšího dne sjet pomocí kolečka na myši dolů. Samozřejmě nemyslím ihned. Také cítím, že máme za sebou vypjatější období a nastává čas na vyzrání a sběr zralých plodů. Já už také musím dodělat článek o kostelech a dát ho na web.

Jan Cinert (Úterý 11. ledna 2011)  ⇑

Z. Homola: Také jsem si myslel, že se jenom doladí Frantova Julie, protože pro aplikaci mého nápadu by to bylo dostačující. Výsledná podoba je tedy nad očekávání a skutečně vynikající. Myslím si, že práce se vyplatila, protože program bude určitě dále používán při hledání a zkoumání i toho, co nás třeba ještě nenapadlo. Znovu musím poděkovat.

Jestliže je program schopen používat někdo takový jako jsem já, je to ta nejlepší známka pro jednoduchost a uživatelskou přístupnost. Program je i rychlý. Potěšila mne i nynější všeobecná přítomnost sluníčka na hvězdné obloze, to mi tam trochu chybělo :-). Dokonce jsou tam teď i další údaje k planetám! Tak jenom tradiční drobnost, u dne 13. 4. je napsáno "Anotoním" zřejmě místo Antonín.

Prozatímní třešničkou na vrcholu toho, na co se dá díky programu přijít, je zodpovězení dřívější Frantovy otázky, jestli počty květů na mozaice v San Apollinare něco znamenají. Když jsem si projížděl polohy Venuše při východech Slunce, tak jsem si všiml, že krajní poloha nejvíce k jihu je během osmiletého cyklu dvakrát. V pátém a osmém roce. Pokud počet květů není náhoda, a to asi není, potom je to "kód Betlémské hvězdy": 8 = 5 + 3. Čili roční intervaly, ve kterých se Venuše nejvíce přiblíží k jihu (Betlému) a zároveň za zimního slunovratu.

Franta: Abychom si lépe porozuměli. Mýty jsou založeny na opakování starého a posvátného, byť znalost astronomie postoupila už dále. Toto oddělení se zřetelně projevuje rámcově v 1. tis. př. n. l., kdy se mýty stávají epickým příběhem, vedle pokročilé astronomie. Jestliže se měl obecně uplatnit mýtus o příchodu nového Spasitele, tak jedině se všeobecně známými prvky. Přitom příchod Spasitele je výsledkem poznatku pokročilé astronomie, že nejlepší je dát za základ kalendáře jeden solární rok. To ostatně trvá do dnes. Drtivou většinu lidí oslovíte opakováním známých klišé, nikoliv něčím novým.

J. Čihák: Hvězdy v Galla Placidia jsou osmicípé proto, že Venuše byla nejznámější hvězdou/planetou, a tak se tento symbol stal obecným vyjádřením pro hvězdičku. Zde bych jiný smysl nehledal.

Franta (Úterý 11. ledna 2011)  ⇑

Také jsem si myslel, že by to mohl být ten časový rozdíl, výpočet ale začíná od: "pocatecni svetovy cas [HH:MM:SS]" a nastavuje se tam krok výpočtu, kde nejméně je jedna minuta - z toho soudím, že i výsledky jsou ve světovém čase, respektive jsou vypočítávány pro světový čas, který se mění podle zadaného kroku.