Jan Cinert (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Pánové, nezlobte se, ale myslím si, že příliš zohledňujete znění v relativně pozdějších evangeliích. Takto by se dalo diskutovat např. o tom, zda Libuše poslala svého koně z Libušína nebo z Prahy a jestli Přemysl pocházel opravdu ze Stadic nebo z hradiště u Zabrušan. Rovněž bych doporučil být kritičtější k výkladům typu: v Mezopotámii byly nalezeny vrstvy bahna a ty dokládají, že k biblické potopě opravdu došlo. To se týká názorů vycházejících z Koperníka o konjukci Jupitera a Saturnu a z toho pak úvaha o narození v létě, což se má vzájemně potvrzovat.

Můj přístup je takový, že za "mýtickými větami" se skrývá původní časová, a tím i astronomická poučka nebo záznam, na který je epické vyprávění nasazeno. Jestliže je narození Ježíše slaveno každý rok, je základem jeho mýtu solární rok, který astronomicky začíná za zimního slunovratu, nikoliv "někdy" v létě.

Z. Homola: Blízkosti Marsu a Venuše roku 2 jsem si také všiml, řecká Afrodita byla Hefaistovi nevěrná s Áresem/Marsem a osm květů v San Apollinare je červených. Nakonec mi v našem případě přece jenom připadá rok -7 lepší. Rychlým nápadem je, že by se archeoastronomicky dal datovat vznik některých mýtů. Afroditina nevěra tedy třeba rokem 2. Řecké mýty jsou záznamy od různých autorů z různých období s různými přídavky a změnami. Také jsem text Nového zákona dosud vynechával.

Modré jablko - Takovou literaturu nečtu, ale teď jsem se díky odkazu podíval. Řekl bych, že je to poněkud splácané, bez ujasněného názoru a řešení. Jablka s hruškami a švestkami dohromady.

Zeitgast - Autor se vydal správným směrem, ale záměr odporovat křesťanství převýšil nad objektivitou. Je to také tak trochu spíchnuté horkou jehlou. Nezohledňuje jeden ze základních héroiských atributů, a sice "nalezení u vody". Ježíš nebyl poslán v košíku po vodě a pak nalezen, tak nemůže být ztotožňován s Mojžíšem. Naopak byl ovšem Ježíš nalezen blíženci s Baltazarem stejně jako Oráč blíženci s batoletem na zádech ve znojemské rotundě. Na tom je vidět jak se způsob nalezení obměňoval a zjednodušený přístup v Zeitgast nelze nekriticky přijímat.

Klášter Visoki Dečani - Já samozřejmě nemohu s pragmatickým pohledem na mýty vysvětlit zcela vše a hlavně se to týká pozdních vyobrazení, již vzdálených např. mezopotámským pečetím, kde i počet cípů hvězdy byl závazný. Tento výjev není o narození, ale o ukřižování a tak zde mohou být prvky z Apokalypsy v lidovějším podání. Nedivím se, že se vyobrazení již dávno chytil Däniken.

ZH (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

J. Čihák: jak jste se u mě stavil opravovat překlepy, mluvil jste o problému s Archeogon-Azorem na menších obrazovkách. Snažil jsem se pravý panel zmenšit, ale víc to nejde, jedině bych zrušil některé sloupce hlavní tabulky. Principiálně nevím proč nejde, aby, když je ten pravý panel připoutaný k obrazovce (position:fixed) a ne ke stránce, se na malé obrazovce objevily posuvníky.
Nicméně jsou dvě možnosti, buď nahoře vpravo stisknout svázat s tabulkou, nebo zmenšit celkově písmo ve stránce (zpravidla Ctrl minus nebo Ctrl-kolečko myši). Pokud to snad jde jinak, tak mě opravte. Kdo používá Internet Explorer do verze 6, ani možná neví, o čem mluvím, protože ten position fixed nepodporuje.

J. Čihák (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Na mnoha středověkých malbách a reliéfech vidíme objekty, které připomínají hvězdy a komety. Mám někdy pocit, že ve skutečnosti je znázorňováno kultovní ohňové představení využívající vynálezu Řeckého ohně, 7.století. Ohňostroje vynalezli Číňani až ve 12.století, rakety o století později, ale různé třaskavé a prskavé látky byly pravděpodobně známy už ve starověku.

Franta (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Znáte Modré jablko?
V těch 41 kapitolách, které vyšly se zdá, že je možno najít spoustu zajímavých údajů k mytologii. Obtížně se však odděluje zrno od plev.

Franta (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

To, že by to mohlo být v létě je zmíněno i v tom článku, viz překlad z Google Chrome:

Tam je odkaz není na dítě (brephos v řecké), ale na batole (paidion), což naznačuje, že samotný porod byl několik měsíců předtím.
To by znamenalo, Ježíš se narodil na jaře nebo v létě, což je lepší nastavení pro Lukáš účet z pastýřů.

A dále je tam, že křesťané kvůli utajení datum neustále měnili. Na 25.12 se to ustálilo až po té, co se kř. stalo oficiálním náboženstvím a ten svátek nahradil Saturnálie

ZH (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Tak jsem maně přemýšlel, že na té konjunkci by něco mohlo být a tehdejší hvězdáři by spojení planet mohli dávat osudový význam, ale ten Saturn mi do toho neseděl, i když nevím, jakou měl pověst v semitské mythologii. Nicméně tam vládli Římané, kteří byli velmi tolerantní k náboženstvím porobených národů, jen si jejich bohy přejmenovali podle svých zvyklostí. Teda tolerantní byli, dokud se křesťani nezačli příliš roztahovat.
Napadla mě konjunkce Venuše s Jupiterem, a hele ona byla v roce 2 BC, viz, ovšem v červnu, v souhvězdí Lva. Našel jsem k tomu i povídání viz. Ovšem v zimě už byly obě planety daleko od sebe. To už bylo ale dávno po onom zplození, ale v první polovině prosince Venuše byla téměř v konjunkci s Marsem, řekl bych, že to vypadalo, jako když má Venuše děťátko ;).
Ve snu by mě nenapadlo, že se jednou budu věnovat výkladu Písma ;).

Franta (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Varianta tedy je, že mudrci byli cizinci, z astrologie věděli, že narozený král je král židů a tak se logicky dostavili do královského paláce. Tam, jak se zdá, hvězdu vůbec nezaregistrovali, nebo jí nepřikládali žádný význam.

Franta (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Podle Matoušova evangelia, kap. 2 verš 2, se mudrci od východu v Jeruzalémě ptali krále Heroda: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Poté, podle verše 7, Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Mudrcům nařídil, aby se vydali do Betléma, našli dítě a vrátili se zpět Herodovi podat zprávu.

Matouš 2,9-10: „Když krále vyslechli, vydali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí.“

tak to píšou v
http://cs.wikipedia.org/wiki/Betl%C3%A9msk%C3%A1_hv%C4%9Bzda


Myslím, že hvězda na Betlém neukazovala. Svým zjevením se na východě podala zprávu o narození krále. Betlém jako správné místo označili až Herodovi poradci. J. Čihák tu zmínil wmmagazím, kde stránka na kterou odkazoval je vlastně děj první části filmu Zeitgast (na konci se na něj okazují, lze najít na youtube). Podle filmu bylo známo, že se má narodit v Betlémě. Věděli to tedy Herodovi poradci a myslím si, že pokud by mudrci byli židé, věděli by to zcela jistě také.
Ve filmu je spekulace, že Betlhem je něco jako "dům chleba" a ztotožňují ho tam se souhvězdím Panny. Pokud se mi podařilo najít tak židé označovali souhvězdí Panna slovem Betulah.

To, že pak hvězda šla před nimi a ukázala konkrétní osobu už vypadá jako doplněný zázrak

ZH (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Je fakt, že jsem splnil svůj cíl s Archeogon-A°zorem a měl bych teď mít volnou kapacitu i na hvězdy v kostelích. Diskusi periferně sleduji, občas jsem měl chuť nějaký názor přidat, ale vím, že by nebyl fundovaný. Přemýšlel jsem, co znamená mudrci z východu, kteří viděli hvězdu na východě - jedině mně dává smysl, že šlo o východní čtvrť Jeruzaléma, ale nevím, kdo v ní tehdy bydlel, kde měl palác Herodes ap. Pokud byli mudrci astronomy, což je možné, protože v tehdejším stadiu poznání byli mudrci polyhistory, pochybuju, že by je spletla konjunkce J se S. Na druhé straně Venuše nic extra nebyla. Ani jsem si neuvědomil, že z Jeruzaléma do Betléma je to pouhých 9 km jihojihozápadně. Byla hvězda vidět jen v noci? Chápal bych, kdyby šli k večeru a hvězda se objevila při soumraku. Je to skutečný příběh, nebo převzatá legenda?

Franta (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

ale kdepak Sputnik, ten mají přeci v Montalcinu

J. Čihák (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Údajně to byl předchůdce Sputniku. Co vy na to?

Franta (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

J.Čihák: to druhé je zapálený soudek se smolou vystřelený katapultem.

J. Čihák (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Přečtěte si poučný článek na wmmagazin.cz.

J. Čihák (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Cinert: Klášter Visoki Dečani v Kosovu. Freska namalovaná v roce 1350. Co vyjadřuje nebešťan a osmicípé hvězdy?
Annales Laurissenses, 12.století. Zde jsou dvě šesticípé a jedna osmicípá hvězda.

Franta: Kořeny spasitelství jsou prastaré. V 1.tisíciletí př.n.l. byl vzorem příběh boha Hóra.
Spasitelé byli především podvodníci a dobrodruzi.

ZH: Pravá strana Azoru je o několik cm oříznutá.

ZH (Středa 12. ledna 2011)  ⇑

Uf ta časová rovnice... (http://en.wikipedia.org/wiki/Equation_of_time), taky mě to mohlo napadnout dřív... Teď už to zdá se maká dobře.