Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Středa 12. ledna 2011)
Pánové, nezlobte se, ale myslím si, že příliš zohledňujete znění v relativně pozdějších evangeliích. Takto by se dalo diskutovat např. o tom, zda Libuše poslala svého koně z Libušína nebo z Prahy a jestli Přemysl pocházel opravdu ze Stadic nebo z hradiště u Zabrušan. Rovněž bych doporučil být kritičtější k výkladům typu: v Mezopotámii byly nalezeny vrstvy bahna a ty dokládají, že k biblické potopě opravdu došlo. To se týká názorů vycházejících z Koperníka o konjukci Jupitera a Saturnu a z toho pak úvaha o narození v létě, což se má vzájemně potvrzovat.
Můj přístup je takový, že za "mýtickými větami" se skrývá původní časová, a tím i astronomická poučka nebo záznam, na který je epické vyprávění nasazeno. Jestliže je narození Ježíše slaveno každý rok, je základem jeho mýtu solární rok, který astronomicky začíná za zimního slunovratu, nikoliv "někdy" v létě.
Z. Homola: Blízkosti Marsu a Venuše roku 2 jsem si také všiml, řecká Afrodita byla Hefaistovi nevěrná s Áresem/Marsem a osm květů v San Apollinare je červených. Nakonec mi v našem případě přece jenom připadá rok -7 lepší. Rychlým nápadem je, že by se archeoastronomicky dal datovat vznik některých mýtů. Afroditina nevěra tedy třeba rokem 2. Řecké mýty jsou záznamy od různých autorů z různých období s různými přídavky a změnami. Také jsem text Nového zákona dosud vynechával.
Modré jablko - Takovou literaturu nečtu, ale teď jsem se díky odkazu podíval. Řekl bych, že je to poněkud splácané, bez ujasněného názoru a řešení. Jablka s hruškami a švestkami dohromady.
Zeitgast - Autor se vydal správným směrem, ale záměr odporovat křesťanství převýšil nad objektivitou. Je to také tak trochu spíchnuté horkou jehlou. Nezohledňuje jeden ze základních héroiských atributů, a sice "nalezení u vody". Ježíš nebyl poslán v košíku po vodě a pak nalezen, tak nemůže být ztotožňován s Mojžíšem. Naopak byl ovšem Ježíš nalezen blíženci s Baltazarem stejně jako Oráč blíženci s batoletem na zádech ve znojemské rotundě. Na tom je vidět jak se způsob nalezení obměňoval a zjednodušený přístup v Zeitgast nelze nekriticky přijímat.
Klášter Visoki Dečani - Já samozřejmě nemohu s pragmatickým pohledem na mýty vysvětlit zcela vše a hlavně se to týká pozdních vyobrazení, již vzdálených např. mezopotámským pečetím, kde i počet cípů hvězdy byl závazný. Tento výjev není o narození, ale o ukřižování a tak zde mohou být prvky z Apokalypsy v lidovějším podání. Nedivím se, že se vyobrazení již dávno chytil Däniken.
Můj přístup je takový, že za "mýtickými větami" se skrývá původní časová, a tím i astronomická poučka nebo záznam, na který je epické vyprávění nasazeno. Jestliže je narození Ježíše slaveno každý rok, je základem jeho mýtu solární rok, který astronomicky začíná za zimního slunovratu, nikoliv "někdy" v létě.
Z. Homola: Blízkosti Marsu a Venuše roku 2 jsem si také všiml, řecká Afrodita byla Hefaistovi nevěrná s Áresem/Marsem a osm květů v San Apollinare je červených. Nakonec mi v našem případě přece jenom připadá rok -7 lepší. Rychlým nápadem je, že by se archeoastronomicky dal datovat vznik některých mýtů. Afroditina nevěra tedy třeba rokem 2. Řecké mýty jsou záznamy od různých autorů z různých období s různými přídavky a změnami. Také jsem text Nového zákona dosud vynechával.
Modré jablko - Takovou literaturu nečtu, ale teď jsem se díky odkazu podíval. Řekl bych, že je to poněkud splácané, bez ujasněného názoru a řešení. Jablka s hruškami a švestkami dohromady.
Zeitgast - Autor se vydal správným směrem, ale záměr odporovat křesťanství převýšil nad objektivitou. Je to také tak trochu spíchnuté horkou jehlou. Nezohledňuje jeden ze základních héroiských atributů, a sice "nalezení u vody". Ježíš nebyl poslán v košíku po vodě a pak nalezen, tak nemůže být ztotožňován s Mojžíšem. Naopak byl ovšem Ježíš nalezen blíženci s Baltazarem stejně jako Oráč blíženci s batoletem na zádech ve znojemské rotundě. Na tom je vidět jak se způsob nalezení obměňoval a zjednodušený přístup v Zeitgast nelze nekriticky přijímat.
Klášter Visoki Dečani - Já samozřejmě nemohu s pragmatickým pohledem na mýty vysvětlit zcela vše a hlavně se to týká pozdních vyobrazení, již vzdálených např. mezopotámským pečetím, kde i počet cípů hvězdy byl závazný. Tento výjev není o narození, ale o ukřižování a tak zde mohou být prvky z Apokalypsy v lidovějším podání. Nedivím se, že se vyobrazení již dávno chytil Däniken.
