ZH (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

Udělal jsem ty obláčky s CET a UT nad barevnými azimuty, udělaly mi radost ;). Viz.

Pro střed Slunce to ukázalo 08:16:01 a fakt jsem nešidil ;). Na vysvětlenou: je třeba přičíst pár minut na cestu Slunce od Kouřimi k Praze a časovou rovnici mezi pravým a středním slunečním časem (http://mail.astrohk.cz/~mira/shc/doc/casova_rce.txt).

ZH (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

Všude byl smog a ani by se fotit nedalo, nějakým zázrakem zrovna tady ne, nevím proč. Nahoře bylo jasno.

Ano, Slunce bylo už fakticky vysoko, ale já byl v ďolíku.
To by ale měl program zvládnout, protože o to jde.

S těmi hodinami je to složitější, správně bych měl mít v obláčku u těch barevných fází hodnotu UT nebo CET, ale mám ji jen u času příslušejícího nekorigovanému azimutu - v obláčku nad pravým sl. časem. Tedy bych - zatím provizorně - měl vyhledat azimut odpovídající tomu dnešnímu barevnému v nekorigovaném sloupci pro jiný den a určit posun CET proti pravému času dle dnešní diference. To jsem dopoledne zkoušel a vyšlo mi tuším 8:13 CET pro azimut 126.19 (počítal jsem s nižší věží a možná to tak bylo správné, pak jsem výšku věže v úhlových stupních počítal podle Slunce a možná jsem to neudělal dobře). Asi je to nesrozumitelné, vím. Pokud je za vším refrakce, asi bych se za ty tři minuty dopracoval k 126.80.

Ty obláčky asi udělám, není to problém, ale jen pro +-100 let, protože pro jiné epochy by složitý výpočet * 365 dní příliš zpomaloval program.

Spíš mi šlo o tu desítku, ale musím to asi zvládnout sám, je nemožné, aby to renomovaní autoři měli nepřesně.

Franta (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

Ty mé fotky (4:14 - 4:25) jsou pořízeny za jasného nebe, ovšem v přízemních vrstvách je patrný ne zcela průzračný vzduch - to klidně může být ranní opar, mostecký smog, či prach rozptýlený v atmosféře - nejspíš vše dohromady.
Napadá mě, že dnes v Praze asi taky mohlo být v ovzduší dost vodní páry (související s oblevou - u nás padala mlha, která namrzala), která mohla ovlivnit refrakci.

Franta (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

Můj první dojem po shlédnutí fotky je ten, že je to pořízeno s velkým časovým odstupem od okamžiku východu - domněnka založená na jasně žluté obloze a velmi intenzivně zářícím slunečním kotouči

Pro srovnání:
4:14
4:18
4:25

Jak je vidět už na prvních snímcích je Slunce už dost vysoko, snímek v 4:25 stále ještě nepůsobí tím intentivním dojmem - foceno 4.7.2010, mimorádně jasno

Podle Azora je východ okolo 7:47, snímek pořízen 8:16, to 29 min.
Nevím jak nastavujete refrakci, ale nemůže výt problém v tom, že Azor je konstruován pro ty tři fixní body na obzoru? Tady je to, zdá se, už "mimo rozsah".
PS: u nás se dnes Slunce ani neukázalo

ZH (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

No poctivé by bylo vyhledat původní článek, ale já jsem k tomu astronomickému významu Makotřas natolik skeptický, že si klidně nechám psí hlavu, že jsem to na základě Ministra a selského rozumu odmítl i bez toho. Jestli se z toho, že tam je nějaký podzemní věky zborcený čtverec nikam neorientovaný a na něm jsou hypoteticky vyneseny nějaké body, aniž by na nich byly prokázané vizíry ap., dá doložit, že byla pozorována Venuše, se mi fakt nezdá.

Já mám ale zamotanou hlavu z tohoto:
ráno koukám, že je modré nebe, tak jsem popad foťák a při cestě do práce filmoval východ Slunce z Letné. To dopadlo neslavně, protože mi kdovíproč plaval zoom (měnila se průběžně ohnisková vzdálenost, aniž bych na to na stativu sáhnul). Nicméně směr odpovídá programu, převýšení nevelké. Pak jsem slezl k řece a fotil Slunce, které znovu vycházelo, za věží kostela sv. Prokopa (viz). Je těžké určit převýšení, ale snažil jsem se. Nevychází to asi o 0.4°. Ale to asi bude tím, že paprsky jdou těsně nad topením zahřátými střechami Prahy. Pokud bych ale bral hodnotu NASA aj., tak by to vyšlo přesně (s korekcemi). Ovšem u Lísky zase naopak, tam je přesnější Azor.
Nicméně jsem se znovu zamyslel, proč se Azor neshoduje s NASA a spol. a zjistil, že pokud do toho deklinačního vzorce dám zpátky tu desítku místo přesných dní od zimního slunovratu, tak se programy shodují. Ale opravdu si myslím, že ta desítka je průměrná hodnota pro jakýkoli rok a mělo by tam být to konkrétní číslo. Možná je odchylka od NASA z jiného důvodu, jistě jsem neobjevil Ameriku, ostatně jsem dodatečně i někde četl, že pro přesné výpočty to má být takhle. No, jen jsem si to chtěl při psaní ujasnit, kdyby měl Franta nebo někdo k tomu postřeh, budu rád.

Franta (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

Obrazec je pod zemí. Téměř celá část jeho obvodu byla vyměřena při geofyzikálním průzkumu. Někde by tedy mohly existovat exaktní data a poloze.

ZH (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

Makotřasy - jen kvůli principu těch nesrovnalostí se světovými stranami, protože s tím pořád děláme:

1. Tu červenou kresbu jsem odkudsi okopíroval (nemám to tady) a otočil o cca 8°, abych ji mohl přiložit na ortofotomapu z mapy.cz (která je severojižní). (Ten původní plánek totiž neobsahoval mapku okolí.) To je problém onoho tereziánského natočení katastrálních map o 7-8° (viz). Mimochodem amapy.cz jsou takto natočeny.

2. Nevšiml jsem si, že tento nákres má sever o ty dva stupně, jak říkáte, otočený. To bych přikládal buď blbé fotokopii, nebo měření busolou, méně pravděpodobně nějakému problému se zeměpisnou délkou nebo s rovnicí času, pokud to snad někdo měřil podle Slunce ve 12:00:00 hodin in situ, to ale asi ne, protože pokud by to byl Horský, tak by věděl, o co jde.
Myslím, že lze vyloučit, že by GPS souřadnice na Google Earth nebo mapy.cz byly chybné. Mimochodem před 10 lety USA zrušily úmyslnou chybu GPS, která byla aplikována z vojenských důvodů.

Jan Cinert (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

Vzpomněl jsem si na Zlatou ratolest J. G. Frazera. Jeden z jeho zpravodajů, koloniálních úředníku, tuším někde v Indočíně, vyslechl od domorodců informaci, že dříve své krále po 12 letech vlády usmrcovali. Oba to vzali vážně. Mohlo se jednat jedině o záměnu krále za planetu Jupiter a vlády za Jupiterův rok. Používali tedy kalendář postavený na dvanáctiletých cyklech.

Tady jsem narazil na tohle:
- Na jiném místě uvádí Hérodotos slova egyptských kněží, kteří mu vysvětlovali délku trvání egyptské říše:

„Při tom poukazovali na to, že od prvního krále až po tohoto kněze Héfaistova, který kraloval naposled (zřejmě mezi roky 2070-17 př. n. l., protože král, který panoval před ním, si prý dal postavit cihlovou pyramydu a to bylo zvykern vládců střední říše), žilo tři sta jedenačlyřicet generací lidí a každá měla své velekněze a krále ve stejném počtu. Tři sta lidských generací znamená ovšem deset tisíc let, protože tři generace připadají na sto let. Jedenačtyřicet zbývajících generací, které přesahují přes tři sta, představuje tisíc tři sta čtyřicet let. Za jedenáíct tisíc tři sta čtyřicet let prý se žádný bůh nezjevil v lidské podobě. Nic takového prý se nestalo ani za těch, kdo byli dříve či později ostatními egyptskými králi. Za tu dobu prý čtyřikrát slunce nevycházelo na svém obvyklém místě; tam, kde dnes zapadá, vycházelo dvakrát, a kde dnes vychází. tak dvakrát zapadalo; přitom však nepovstaly z toho v Egyptě žádné změny, ani pokud jde o nemoci a úmrtí.”

Předchozí Hérodotova slova naprosto nesouhlasí se zjištěními egyptologů, kteří kladou prvního krále celého Egypta do třetího tisíciletí před naším letopočtem. I kdybychom počítali, že na století připadá pět generací, neboli že každý dvacetiletý už má dítě, dostaneme místo 11.340 let ještě 6.820 let, což by představovalo - vzhledem k tomu, že se ona data zřejmě vztahují k rokům 2070-1790 př. n. l. - že by podle kněží existovalo království v údolí Nilu už nejméně 8.610 (6.820 plus 1.790) a nejvíce 13.410 let (11.340 plus 2.070) před naším letopočtem. Je ovšem možné, že kněží nepovažovali za prvního krále onoho sjednotitele Horní a Dolní říše Meniho, ale nějakého dřívějšího krále, který ovládal pouze část Egypta. -

Teď já: Jestliže zde nahradíme slovo "generace" za víceletý cyklus, dostaneme zcela přijatelná čísla - 341 * 12 = 4092 nebo, a to daleko spíše, 341 * 8 = 2728. Jako vtípek, podle principu Occamova břitva, která teze je správná?

Staroegypské kalendářové záznamy se činily dle vlády panovníka: v roce XY vlády se událo ZZ. Ve třicátém roce faraonovy vlády se konal svátek "sed", který byl obnovou faraonovy síly. Saturnův rok trvá téměř třicet let.

Tolik asi ukázka toho, co se dá vydolovat o víceletých cyklech v literatuře, která se jimi vůbec nezabývá.

Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)  ⇑

Makotřasy: Tak takhle. Ale přece jenom, po zkušenostech s kostely se vkrádá otázka, jak zde byl přesný sever určen. Buzolou, trigonometricky? Nemuže se dojít pomocí GPS k nějaké odchylce? Při hledání podstaty útvaru jsou nutné přesné a ověřené vstupní informace. Ale zase už odbíháme k něčemu jinému.

Takových kalendářů jako zmíněný židovský bylo více. Jsou založeny na zpětném vypočítání počátku, třeba domnělého vzniku světa. Nejsou to tedy původní kalendáře skutečně používané ve 4. tis. př. n. l. a neobsahují víceleté cykly. Nevím z hlavy jestli i založení Říma nebylo vypočítáno zpětně, ale 19. 9. 753 BCE došlo ke zrození Saturnu ze Slunce.

ZH (Neděle 16. ledna 2011)  ⇑

Makotřasy: no to červené čmárání je zřejmě dle katastrální mapy, já jsem pootočil ortofoto, aby se to shodovalo. Katastrální mapy Čech jsou od Marie Terezie takto natočeny.

Cykly: já ty přírodní zákonitosti zhruba chápu, ale začátek nějakého cyklu musí být určen konvencí. Tohle je mi jasné viz.
Začátek řeckého kalendáře ve shodě s prvními olympijskými hrami byl tedy 8.7.776 BC, založení Říma, od kdy byl počítán starořímský a domnívám se i Caesarův juliánský kalendář byl od 753 BC. Židovský dle středověké tradice od 7. října 3671 BC. Ale nevím, jak to koreluje s těmi přírodními cykly.

Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)  ⇑

Franta: Já si nemohu pomoci, snad už neslepnu, ale vidím tam odchylku asi 2,5° k západu. Možná by stálo za to prověřit to nějak pořádně. Já k Makotřasům nic nemám.

Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)  ⇑

Franta: Takhle ta myšlenka z mýtů nevyplývá. Tam se vždy jedná naopak o rozchod mezi různě počítanými časy, tedy zhroucení systému, který je reprezentován apokalyptickým bojem mezi časovými cykly a následně dojde k novému počátku.

Franta (Neděle 16. ledna 2011)  ⇑

Jan Cinert: myslím, že je sever v pořádku

Franta (Neděle 16. ledna 2011)  ⇑

ZH: to je kardinální otázka. Třeba to, čemu říká pan Cinert Oráčův cyklus je vědecky definované takto:

Metonův (měsíční) cyklus (neboli Enneadecaeteris = devatenáctice) je společných násobkem tropického roku a synodického měsíce. 19 tropických roků (= 6939,602 dne) se liší od 235 synodických měsíců (= 6939,688 dne) asi o 2 hodiny, což vydá na plný den (24 hodin) každých 219 roků.

Takže za 19 tropických roků uplyne 235 synodických měcíců. V době, kdy se "počítání času" podle obou systémů sejde je jakýsi uzlový bod, který má nádech vyjímečnosti - shoda obou způsobů počítání času.

Magická je ta shoda. Domnívám se, že slavný konec světa podle mayského kalendáře v roce 2012, je jeden z těchto "uzlových bodů", který Mayové vypočetli

Jan Cinert (Neděle 16. ledna 2011)  ⇑

Makotřasy: Připadá mi, že tady je sever jinak, nežli zde. Bylo by vůbec něco takového možné?

Z. Homola: To je právě ten problém. Pokud vím, tak doložený počátek víceletého starověkého cyklu máme jen roku -776. Ten začíná schématem 5 + 3, takže v souladu s mýty začínal Venušin cyklus "ukázáním nahoty" za zimního slunovratu, kdy je Venuše nejvíce vzdálena od Slunce při jeho východu. Vlastně i takové symbolické vítězství nad Sluncem, jak už se tu zmiňoval Franta v souvislosti s Luciferem. Podle roku -47 bych odvodil, že za počátky dalších cyklů bylo považováno "zrození ve Slunci" Jupitera a Saturnu. Jenže k tomu došlu v průběhu několika tisíciletí asi několikrát a navíc i postupnému rozchodu se solárním časem. Takže se muselo znovu stanovit nový počátek a případně inovací přejít na jiný, dokonalejší cyklus, např. devatenáctiletý Oráčův (Metonův, luněsolární, později kruh Měsíce) nebo dvacetiosmiletý (kruh Slunce).