Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Opravený seznam kostelů:

Kostel Na baště I. – 70,25°, 50:05:25.5, 14:23:54.62, 254 m, 290 m, 10 km, 69.48° - 70.29°, 17. 8., r. 859 nebo 70.21° - 71.02°, 18. 4., r. 866, o kostelu nejsou žádné hodnověrné informace. Kostel byl založen 17. 8. 859 v den úplňku po svátku Nanebevstoupení P. Marie (15.8.) nebo 18. 4. 866 v den novoluní po svátku Zmrtvýchvstání (7.4.).

Kostel Na baště II. (Spytihněvův) – 68.45°, 50:05:25.5, 14:23:54.62, 254 m, 284.5, 7.8 km, 67.79° - 68.61°, 21.4., r. 901. Spytihněv vládl v letech 895 – 915. Kostel byl založen 21. 4. 901 v den novoluní po svátku Zmrtvýchvstání (12.4.).

Rotunda I. (Bořivojova) – 74.9°, 50:05:26.6, 14:24:2.79, 255 m, 287.9 m, 10.5 km, 74.64° - 75.43°, 27.8., r. 877, Bořivoj vládl v letech 874 – 889. Kostel byl založen 27. 8. 877 v den úplňku po svátku Nanebevstoupení P. Marie (15.8.).

Rotunda II. (Boleslava I.) – Dosavadní rekonstrukce nejsou hodnověrné. Bude řešeno dodatečně.

Kostel sv. Jiří I. (Vratislavův) – 72,9°, 50:05:27.37, 14:24:08.13, 254 m, 286.3 m, 9.75 km, 72.24° - 73.04°, 21.8., r. 921, Vratislav vládl v letech 915 – 928. Kostel byl založen 21. 8. 921 v den úplňku po svátku Nanebevstoupení P. Marie (15.8.).

Kostel sv. Jiří II. (Boleslava II.) – 68.4°, 50:05:27.37, 14:24:08.13, 254 m, 286.1 m, 7.55 km, 68.14° - 68.95°, 21. 4., r. 977, Boleslav vládl v letech 973 – 999. Kostel byl založen 21.4. 977 v den novoluní po svátku Zmrtvýchvstání (8.4.).

Bazilika sv. Víta (Spytihněva II.), východní část – 62.5°, 50:05:26.75, 14:24:01.41, 255 m, 305.5 m, 7.2 km, 61.85° - 62.70°, 2. 5., r. 1060, podle Kosmy byla založena r. 1060. Kostel byl založen 2. 5. 1060 v den novoluní po svátku sv. Vojtěcha (23. 4.)

Bazilika sv. Víta (západní část) – 59.1°, 50:05:26.75, 14:24:01.41, 255 m, 305 m, 7.2 km, 58.93° - 59.80°, 9. 5., r. 1092, o odlišném založení západní části nejsou žádné historické údaje. Západní část byla založena 9.5. 1092 v den novoluní po svátku sv. Vojtěcha (23. 4.).

Budeč, rotunda sv. Petra – 66.4°, 50:11:28.25, 14:14:41.77, 286 m, 314.7 m, 1.1 km, 66.21° - 66.95°, 6. 8., r. 902, postavena v době vlády Spytihněva 895 – 915. Kostel byl založen 6. 8. 902 v den novoluní po svátku Rozeslání (15. 7.).

Budeč, podélný kostel P. Marie – 70.2°, 50:11:29.7, 14:14:44.1, 286 m, 315,9 m, 1 km, 69.75° - 70.49°, 21. 4., r. 958, podle archeologického výzkumu je doba vzniku kladena kolem r. 950. Kostel byl založen 21. 4. 958 v den novoluní po svátku Zmrtvýchvstání (11. 4.).

Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Pokračování:

Holubice, rotunda Narození P. Marie – 69.6°, 50:12:11.05, 14:17:35.86, 286 m, 292 m, 32.5 km, 69.02° - 69.85°, 16. 4., r. 1223, dokončena roku 1225. Kostel byl založen 16. 4. 1223 v den úplňku a svátku Zvěstování P. Marii (25. 3.).

Znojmo – hradiště sv. Hypolita, podélný kostel – 111.2°, 48:51:33.94, 16:02:00.86, 328 m, 409.5 m, 41.8 km, 110.85° - 111.64°, 7. 2., r. 825, předpokládá se 1. polovina 9. století. Kostel byl založen 7. 2. 825 v den úplňku po svátku Uvedení Páně, dříve Očišťování P. Marie (2. 2.).

Znojmo – hradiště sv. Hypolita, rotunda – 89.69°, 48:51:30.38, 16:02:06.44, 328.6 m, 432.6 m, 45.5 km, 89.35° - 90.09°, 20. 9., r. 872, velkomoravské období. Kostel byl založen 20. 9. 872 v den úplňku po svátku Narození P. Marie (8. 9.).

Linec (AT), kostel sv. Martina – 63.43°, 48:18:15.85, 14:16:46.01, 300 m, 725 m, 25 km, 31. 7., 63.28° - 64.03°, r. 794, první zmínka r. 799. Kostel byl založen 31. 7. 794 v den novoluní po svátku Rozeslání (3. 5.).

Salzburg (AT), kostel sv. Ruperta – 86.52°, 47:47:53.01, 13:02:48.85, 435 m, 1182.6 m, 4.8 km, 86.08 -86.67, 6. 4., r. 767, založen asi 761 – 767, vysvěcen roku 774. Kostel byl založen 6. 4. 767 v den novoluní po svátku Proměnění Páně (6. 3.).

Regensburg (D), kostel sv. Jimrama (II) – 103.2, 49:00:55.09, 12:05:35.77, 347 m, 806.6 m, 72.5 km, 102.83° - 103.58°, 12.10., r. 771, založen asi 770 a dokončen asi 783. Kostel byl založen 12. 10. 771 v den novoluní po svátku Povýšení sv. Kříže (14. 9.).

Vídeň (AT), kostel sv. Štěpána – 125.41°, 48:12:29.81, 16:22:24.39, 188 m, 254.2 m, 21.5 km, 124.61° - 125.48°, 26. 12., r. 1144, roku 1137 uzavřena smlouva pro stavbu kostela. Kostel byl založen 26. 12. 1144 v den novoluní a zároveň svátku sv. Štěpána (26. 12.). Je možné, že k novoluní se zde nepřihlíželo a kostel byl založen již 26. 12 . 1137.

Říp, rotunda sv. Martina – 87.96°, 50:23:11.26, 14:17:22.46, 452 m, 786.8 m, 145 km, 87.67° - 88.44°, 15. 9., r. 1087, rotunda byla obnovena a přesvěcena Soběslavem II. v roce 1126. Kostel byl založen 15. 9. 1087 v den úplňku po svátku Narození P. Marie (8. 9.).

ZH (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Na NASA je stránka věnovaná kalendářům, mj se tam píše "Caesar designated January 1 as the beginning of the year. However, other conventions flourished at different times and places. The most popular alternatives were March 1, March 25, and December 25.".
Egypťani určovali letní slunovrat podle heliaktického východu hvězdy Sirius (předpokládám že proto, že Slunce kolem slunovratu dlelo pár dnů až týdnů na stejném místě). Můžu se zeptat Jana Čiháka, jak se heliaktický východ hvězdy zjištuje?
poznámka, 2, 3

ZH (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Taky doufám, že to u malých převýšení nebude problém, aspoň co se refrakce týče.
Měl jsem v plánu, aby se použitá pozorovací místa archivovala pro podobné účely, ale nedostal jsem se k tomu. Možná by bylo dobře si někam ukládat url adresy ručně. Budu se snažit do programu nesahat, dokud to nedoděláte, minule jsem vás tím přivedl do úzkých ve 4 hodiny v noci, možná dlíte v Americe ;).

Jan Cinert (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Pustil jsem se do přepočítávání azimutů. Zatím jsem nalezl jen nutnost drobných úprav. Základ zůstává nezměněn.

ZH (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Už jsme o tom mluvili, svátku Zmrtvýchvstání odpovídají všechny kostely, které mají azimut mezi 66-88°, tedy skoro všechny až na Mořice, Víta, Bartoloměje a ty na severu Prahy a Zlíchov, Kříž. Jiljí je sporné, románské základy se nedochovaly. Těch ostatních je několik desítek, mám je někde vypsané. Ale nebudu se hádat, proč nezkoušet další možnosti.

Jinak jsem dal dohromady tu refrakci, večer jsem nebyl ve formě a udělal překlep. Taky jsem opravil a upravil základní deklinační rovnici, takže to odpovídá NASA aj. (naše Líska NASA 80.3, Azor 80.37). Jak asi všichni kromě mě tušili, blbě jsem to měl já, ne Fred Espenak ;). Problém byl v takové blbosti - přiliš jsem zaokrouhlil jednu průběžnou hodnotu.

Omlouvám se Janu Cinertovi, asi tam budou nějaké diference (třeba 0.3-0.4°) oproti starší verzi, je to halt daň za to, že nepřemluvil profesionálního astronoma, ale laika. Škoda, že před asi 3 lety zemřel dr. Křivský z Ondřejova, který byl kamarád mého tatínka a otec ženiny kamarádky, ten se o archeoastronomii zajímal zřejmě fundovaně z pozice astronoma.

J. Čihák (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Kolik % kostelů směřuje ke Slunci o svátku patrona a Zmrtvýchvstání? Mě to nepřesvědčilo. Popeleční středa je "změna cesty" a počátek "návratu k Bohu", což je vlastně začátek duchovního roku každého věřícího. Když se podíváme trochu do historie, je to blízko k 25.březnu, který byl začátkem církevního roku.

ZH (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Pardon, a proč to nesouvisí se Zmrtvýchvstání, když to vychází a je to nejdůležitější křesťanský svátek, na rozdíl od Popeleční středy? Pominu námitku J. Cinerta, kterému zas vycházejí patroni. Autoři, kteří mluví o orientaci k východu asi nevědí, co říkají, protože prakticky žádný kostel na východ nesměřuje.

J. Čihák (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Stále nevíme, kam měly směřovat románské kostely. Z výsledků alespoň vyplývá, že současné rozšířené mínění je mylné. Orientace kostelů nesouvisí se svátkem Zmrtvýchvstání a patroni jsou také mimo osu. Vyjímky se zdají být náhodné, ale může se jednat o rozmar panovníka nebo církevního hodnostáře. Nechce se mi věřit, že kánonem bylo určeno jenom rozmezí pro azimuty kostelních os. Myslel jsem, že budeme muset dlouho čekat na nové nápady. A jeden už tu je. Někteří autoři odborných článků píší o východo-západní orientaci křesťanských kostelů. Nepodávají k tomu žádné vysvětlení, ale asi mají představu, že důležitější byl hlavní portál, přední strana kostela a dominantní věž. Když se na to podíváme z čistě architektonického hlediska, tak mají pravdu. Z toho vznikl nápad, že kostely mohou být orientovány k západu Slunce v den pohyblivého svátku Popeleční středa. Je to možná pošetilé, může se to zdát nesmyslné, ale přesto zkuste zjistit, kam směřují vchodové osy.

ZH (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Mám nějaké problémy s tou refrakcí,jak zjišťuji po ránu, budu se snažit to opravit, takže to, Franto, ještě netestujte.
Dolů do Azoru jsem tehdy napsal o spolupráci s FP atd., protože mi bylo trapné, že jsem vám nápad převzal, chápu Jana, že má taky potřebu vyjádřit poděkování. Ale já také po publicitě neprahnu, stačí uvést název programu. Mimochodem, na netu lze narazit na mého jmenovce, astrologa. Mám, Franto, to poděkování vám z Azoru vymazat?

Franta (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Co mě se týče, spíše se snažím být na internetu nevidět, než vidět. Už to, že jsem se "podepsal" pod ten můj výtvor na webu byl docela odvaz. Tedy bych se "spokojil" klidně s tím, že by bylo uvedeno, že jste svůj postup diskutoval na fóru pana Homoly a že diskutující se k Vám zachovali vlídně.
Ten, kdo přímo stojí o to aby byl ve vaší práci uveden je Fred Espenak, viz:
Permission is freely granted to reproduce this data when accompanied by an acknowledgment:
"Eclipse Predictions by Fred Espenak, NASA/GSFC"
Takže na něj nezapomeňte :-)
a ten:
"All calculations are by Fred Espenak, and he assumes full responsibility for their accuracy."
je schopen se za uveřejněná data zaručit. To se o mě třeba říci nedá.
V tom je zásadní rozdíl mezi mnou a Fredem Espenakem - on je nejspíš odborník v oboru a reprezentant prestižní organizace, kterým já ani zdaleka nejsem.
Pokud uvedete, že Vaše podklady počítal "nějaký Azor od nějakého Homoly", přenášíte odpovědnost, a tedy i povinnost nějak se postavit k případným námitkám a vysvětlovat je, na pana Homolu.

Jan Cinert (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Z. Homola: Titul jsem si přečetl dřív, nežli jste ho vymazal :-). Já osobně používám titul také jen v úřední a poloúřední identifikaci. O to tady právě jde. Myslím si, že kvůli bližšímu určení by jako vstupní informace měl být titul uveden. Dále je problém, že buď může být u všech účastníků nebo u nikoho. Nechcete to ještě zvážit? Bylo by to uvedeno jen jednou. Také budu muset uvést konečný název programu, ale to zatím nespěchá.

ZH (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Franta: dal jsem tam hodnotu astronomické refrakce. Byla tam drobná chyba, která se však v praxi významně neprojevila.

Jedná se o úhlové stupně korespondující s altitudou, ne azimutem. Ev. převýšení a terestrická refrakce tam už byly.

Jan Cinert: Já radši svůj titul a profesi u těchto svých pošetilých témat tutlám, NASA zní v daném kontextu rozhodně lépe.

Jan Cinert (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

Franta: Použité programy budou v samostatně uvedeném postupu. Tady mi jde jenom o vaše připomínky k textu, protože jste zde jmenováni. Hlavně chci vyjádřit, že jsem se v prvé řadě opíral o vaší práci a jaký i v tomto případě byl postoj "profesionálních a renomovaných".

Franta (Pondělí 17. ledna 2011)  ⇑

Je hezké, že mě chválite, ale věřte, že s profesionálním astronomem by následná cesta teorie byla jednodušší. Nechápu, co by mohlo být nevědeckého na exaktním výpočtu pozice Slunce na obzoru před tisíci lety. Spíše bych řekl, že Vás prostě odmítl proto, že neměl zájem se angažovat, nebo si prostě uvědomoval, že je to značně ošidná záležitost.