Franta (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Přečetl jsem si o ros chodeš a musím říci, že způsob jakým novoluní vyhlašovali je docela úsměvný a svědčí jistojistě o tom, že prostě Betlémskou hvězdu nemohli rozeznat

Je tam také uvedena symbolika. Jak moc je starověká nevím:

Symbolika. Na rozdíl od Slunce mění zdánlivě Luna při svém oběhu kolem planety Země svou velikost. Někdy z ní vidíme jen malý kousek ve tvaru ,D” a říkáme, že Luna dorůstá, jindy Luna couvá. Couvá, couvá až se najednou ztratí. Izraelský národ k Luně často přirovnáváme. Od doby Abraháma židovský národ rostl po patnáct generací k úplňku v době králů Davida a Šalomouna, aby postupně patnáct generací couval ke zdánlivému zániku v době zničení prvního chrámu Babyloňany. Na rozdíl od ostatních národů, které se objeví na dějinné scéně, aby získaly moc, expandovaly, došel jim dech a ztratily se (viz Asyřané, Babyloňané, Peršané, antičtí Řekové, Římané atd.), se židovský národ, tak jako Luna, nikdy skutečně neztratil. V průběhu historie se již několikrát po zničujících katastrofách znovuobjevil a i dnes po útrapách posledního století s novou silou „roste” dál.

Franta (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

A Židé upravovali kalendář tak aby 14 nisan připadl vždy na úplněk. Zdá se, že z Egypta odešli za úplňku - asi aby viděli na cestu. A novolunní vyhlašovali - tedy se nabízí otázka podle čeho.

ZH (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Roš chodeš.
Křesťani asi mají jiné symboly, nevím, že by něco takového vyznávali či slavili.

J. Čihák (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Presbytář je vlastně východní brána Hospodinova domu. Vysvětlení podává prorok Ezechiel.

Ezechielova kniha, prorokovo vidění.
EZ 44,1-3. Pak mě odvedl /Hospodin/ cestou k vnější bráně do svatyně, obrácené k východu. Byla zavřená. Hospodin mi řekl:"Tato brána zůstane zavřená, nebude otevírána a nikdo jí nebude vstupovat, neboť skrze ni vstoupil Hospodin. Jen kníže, protože je knížetem, bude v ní sedat, aby jedl před Hospodinem chléb. Bude vcházet dvoranou brány a touž cestou vyjde."

Ez 46,1-6. Toto praví Panovník Hospodin:"Brána vnitřního nádvoří, obrácená k východu, zůstane zavřená po šest pracovních dní, ale v den odpočinku a v den novoluní bude otevřená. Kníže vstoupí zvenčí dvoranou brány a postaví se u veřejí brány. Kněží připraví jeho zápalnou oběť a jeho oběti pokojné a on se bude klanět na prahu brány. Pak z ní vyjde a brána se nazavře až do večera. Také lid země se bude u vchodu do té brány klanět před Hospodinem ve dnech odpočinku a o novoluních. Zápalnou obětí, kterou kníže přinese Hospodinu v den odpočinku bude šest beránků a beran. V den novoluní připraví mladého býčka, šest beránků a berana."

J. Čihák (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Cinert: S tím úplňkem si nevím rady. Znám jen spojitost s čarodějnictvím a Velikonocemi, ale jak to souvisí se zakládáním románských kostelů?

V Bibli se hodně píše o novoluní, viz odkazy z theologického článku.
"Dodržovat novoluní bylo vyžadováno podle zákona (Nu 10,10; 28,11-15; 1Pa 23,31; 2Pa 2,4; 8,13; 31,3). V té době je zakázáno obchodovat stejně jako v sabatu (Am 8,5). Izrael dodržoval novoluní (Iz 1,13-14; Ezd 3,5; Neh 10,33; Ž 81,3; Oz 2,11), podobně tak činila celá staletí i církev. Církev dodržovala novoluní, sabat i svátky (Ko 2,16). Novoluní budou dodržována s novým příchodem Mesiáše stejně jako sabat (Iz 66,23; Ez 45,17; 46,1 a 3 a 6)."

ZH (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Nojo, ale východ čili anatolé (nic jiného tuším v evangeliu není) je široký pojem, od východní čtvrti Jeruzaléma dál.
Zajímavá je ta analogie se Starým zákonem.

Franta (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Z přístavů východního pobřeží Středozemního moře, z Egypta a z Arábie se nejprve sbíhaly obchodní cesty do Palmyry (v dnešní Sýrii), jednoho z nejvýznamnějších měst Blízkého východu. Palmyra sloužila jako jakýsi dopravní uzel a představovala tak začátek Hedvábné stezky. Odtud se karavany vydávaly přes mezopotámský Babylon do Persie, kde se ve městě Rey (dnešní Teherán) připojovala cesta od černomořského přístavu Trabzon (v dnešním Turecku). Přes Nishapur pak Hedvábná stezka směřovala do mocného Mervu (v dnešním Turkmenistánu), kde se poprvé dělila na dvě důležité větve:

Franta (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

"kněze a učence ze starého chrámového města na Eufratu"

vychází nejspíš z toho, že přišli z Babylonu, ta popisovaná cesta by mohla být nějaká karavanní stezka (že by Hedvábná?)

ZH (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Je to sugestivně napsáno. Zajímalo by mě, jak je to se Saturnem, píšou, že Helénistické hvězdopravectví označuje Saturn jako hvězdu Židů, ovšem Saturn u Řeků byl neoblíbená planeta, u Řeků sice oblíbená... Sami Židé se považovali za národ Saturna, nebo to udělaly posměšně jiné národy?
Autorovi je jasné, odkud a kudy mudrci přišli (z Damašku) atd. Jelikož jsem zrovna fanda roku -1 a Venuše s Jupiterem, tak váhám ;).

Franta (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Tady je neobsáhlejší popis o Betlémské hvězdě, který jsem viděl

ZH (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

To je zajímavé, s novoluním.
Tady je jediné rozumné povídání o heliaktickém východu Siria, co jsem zatím našel. Uvádí se tam, že záleží na magnitudě a svítivosti hvězdy, jak nízko pod obzorem Slunce je, když je hvězda viditelná, u Siria -7°, u Antares -11°. Je tam tabulka pro Sirius. Heliaktický východ Siria v Jeruzalémě v r. -2 byl cca 13.-14. července, zajímavější by byl Regulus. P.S. - no Regulus ne, když tak Aldebaran mohl mít heliaktický východ v těch dnech.

J. Čihák (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Cinert: Ezechiel 46,1. Toto praví Panovník Hospodin: "Brána vnitřního nádvoří, obrácená k východu, zůstane zavřená po šest pracovních dní, ale v den odpočinku a v den novoluní bude otevřená.

Izaiáš 66,23. O každém novoluní, v každý den odpočinku, přijde se sklonit veškeré tvorstvo přede mnou, praví Hospodin.

Pohanské novoluní bylo odsuzováno, viz Izaiáš 47,13.

ZH: S časem heliaktických východů už se raději nezabývám. Počítám jenom s azimutem nočních východů, který je ovlivněn precesí a někdy je nutné započítat vlastní pohyb hvězd.

ZH (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

No, myslel jsem že na to (heliaktický východ hvězdy) je jasný astronomický/astrologický princip bez ohledu na aktuální atmosférické podmínky, když se s tím počítalo, počítá a i vy s tím počítáte.

Přesné datum a hodinu založení žádného románského kostela pochopitelně neznám.
I známý palindrom Karlova mostu je jen novodobá spekulace.
Ale kdybychom to brali takto, tak to můžeme rovnou zabalit, hledáme nepřímé důkazy, abychom právě objevili princip a podle něj ona data založení, známe-li alespoň rozmezí několika let.
S Velikonocemi se blbne dodnes a bývaly časy, kdy bylo celý týden volno atd.

Ale omlouvám se, uvědomil jsem si až teď, že s tou Popeleční středou jste myslel retrospektivně na dobu, kdy jsme se zamýšleli nad azimutem kostelů na severu Velké Prahy, a že to nemá být univerzální princip.

J. Čihák (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

ZH: Heliaktický východ hvězdy není jednoznačný. Lze provést astronomický výpočet, kdy hvězda vychází zároveň se Sluncem. Vidět to asi nebude, snad jen Sirius. První viditelný východ hvězdy nastává před východem Slunce a je závislý na oblačnosti a úhlové vzdálenosti hvězdy od Slunce. Může se lišit, to závisí na podmínkách pozorování. Pracovat s daty heliaktických východů je dosti ošidné.

Svátek Zmrtvýchvstání je dosti pohyblivý a s ním i azimut východu Slunce. Znáte rok položení základního kamene u všech kostelů s azimutem 66-88˚? U kolika kostelů to spolehlivě víte? V tom musí být jasno. Pan Cinert staví na úplňcích a novoluní. Je to sice převratné, ale dovedu si představit, jak nějaké bratrstvo odchází za svitu Měsíce na posvátné místo, aby tam vykonali tajnou mši zakončenou pozorováním východu Slunce a vytyčením osy kostela. Potom uspořádali velkolepý obřad položení základního kamene. Souvislost Měsíce se zakládáním kostelů musí být dobře vysvětlena, jinak tomu bude málokdo věřit.

ZH (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Je to velké dílo, ale i když jsem si přečetl znovu teoretické úvahy, Frantovy námitky a vaše odpovědi, mám pochybnosti, zda ta volba svátků a úplňků či novoluní není nahodilá, že se zkrátka vždycky dá najít nějaký svátek a měsíční fáze, aniž by bylo zdůvodněno, proč zrovna tento svátek a tato fáze. Taky mi není jasné, proč zrovna v době, kdy křesťani vymycovali pohanské symboly, by se kostely stavěly podle Měsíce. Velikonoce jsou sice podle úplňku, ale to je jen časové určení podle Bible, měsíc tam žádnou úlohu nehraje.
No, to říkám jen proto, abych svou skepsi nějak zdůvodnil, protože odmítnout něco bez argumentů je snadné, jak jsem tomu včera čelil sám ;).

Dodělal jsem ještě do programu snazší zadávání souřadnic (aby se tam daly jednoduše překopírovat v různých formátech, štvalo mě, že to musím přepisovat). Ovlivňuje se tím ale ve střevech kdeco, už je to moc složité, kdyby něco haprovalo, tak to hlaste.

Pak jsem udělal ukládání stránek s nastavenými parametry, snad je to srozumitelné. Nicméně se dají udělat chyby, proto je tam možnost mazání (lepší smazat a znovu zadat, než opravovat, tak jsem se s možností opravy netrápil). Heslo pro mazání zúčastněným dodám, bude-li třeba, nechci ho sem dávat. Štvalo mě, že se musí parametry vždy znovu zadávat.

No, už sám cítím, že není zdravé se v tom dál vrtat, tak si dávám odvykací léčbu :).