Jan Čihák (Neděle 13. ledna 2019)  ⇑

Na Petříně byl železitý pískovec, ale tomu vašemu lomu jsem odporoval. Podle mých představ tam docházelo k sesuvům podmáčeného nestabilního svahu. Sesutou zeminu pak odnášela Vltava. S tím názvem můžete mít pravdu. Pokud se pod Petřín splavovaly klády-prahy, pak se místo mohlo jmenovat podle nich. Do jisté míry je to v souladu s pověstí.

ZH (Neděle 13. ledna 2019)  ⇑

Dík za hypotézu.

Už jsme mluvili o tom, že když se (za Keltů?) na Petříně vyčerpaly zásoby uhlí, plavily se sem vory, aby se v milířích dělalo dřevěné uhlí, na kterém se pak pražila petřínská železná ruda (z toho obřího lomu, který vykusuje kopec jakožto dnešní Semninářská zahrada), a ty klády, tedy prahy, byly charakteristické pro to místo, stejně jako struska, tedy řekněme výpraha či praha? ;-)

Jan Čihák (Neděle 13. ledna 2019)  ⇑

Posílám protipovodňovou hráz z 9. století, foto a článek. Takovou prahu mohli mít i tady v Praze.

Ještě posílám dokument pdf, kde jsou fotografie Heidenwall.

Heidenwall PDF

Jan Čihák (Neděle 13. ledna 2019)  ⇑

Loni jsem zmínil o zaniklých pražských ostrovech, které skončily pod navážkami. Ve středověké Praze bývalo více povodňových naplavenin různého tvaru a velikosti. Mohly být osídleny, chráněny protipovodňovými valy a pospojovány můstky a hrázkami. Ve městě Oldenburg byl nalezen val středověké pobřežní pevnosti, která asi sloužila ke kontrole brodu. Třeba takové středověké opevnění bylo i v Praze a pak ho odnesly velké povodně.


Deichatlas 1625-6
Článek
Wikipedia

ZH (Středa 2. ledna 2019)  ⇑

Dík, že jste se tomu věnoval.
Co se týče mercedinia, teď jsem se dočetl, že s jeho vkládáním manipuloval pontifex maximus proto, aby jeho přátelé zůstali v úřadu déle, anebo aby byli (jeho?) nepřátelé dříve (z úřadu) vytlačeni. Tak Římané nežijící v Římě často nevěděli, jaké je datum.
Chápu to to tak, že se onen měsíc dlouhodobě vkládal každé dva nebo tři roky pravidelně, třeba třikrát ne, tak se za Caesara nashromáždilo těch 90 dnů. Ale přesně to nikdo neví, viz.

Na rodokmen jsem zvědavý.

Jan Cinert (Středa 2. ledna 2019)  ⇑

Přídavky jsou pěkně zpracované. S "narozením" Krista vám to vychází. Ale nějak mi tam chybí zohlednění skutečnosti, že pontifikové přece jen někdy vkládali měsíc na vyrovnání. Nebo jsem to třeba nepochopil.

Já jsem trochu pohnul s aktualizací Rodokmenu Přemyslovců, ale nemám ještě dokončený komentář. Takže na webu bude až v některý následující den.

ZH (Úterý 1. ledna 2019)  ⇑

Díky, Vy si vždycky vzpomenete.
Taky všem vše nej!
Akorát jsme se v poslední dobé odmlčeli, tak sem asi ostatní chodí méně často.
Já jsem v poslední době zpracoval téma Nový palác a do Katedrály klenoty, zvony, varhany a Velkou věž.
No a k dnešním dnům se váźe tato poznámka o narození Krista vs. zimním slunovratu vs. Novém roce.

Jan Cinert (Pondělí 31. prosince 2018)  ⇑

Přeji účastníkům diskuze Vše nejlepší v Novém roce!

Jan Cinert (Úterý 28. srpna 2018)  ⇑

Krolmuse bych vážně nebral. Byla to počáteční doba archeologie obsahující hodně domýšlení a dosud málo vyzkoumaného.

Zajímavé je "dřevěna kaple, která byla umístěna před mostem v Pesku". Před mostem by mělo být na druhé straně Juditina mostu, tedy proti proudu. Ale tam nebylo Na písku. Že by byl stále míněn Kosmou zmiňovaný most, tedy ten přes zaniklé rameno, jak stále tvrdím? To by pak bylo "před mostem" na cestě od brodu a zároveň "Na písku", ale i na ostrově "pod mostem". Skutečný smysl, překvapivě "dřevěné kaple", by ale byl dán umístěním u tehdejšího předpokládaného přívozu od Platnéřské ulice někam severně od Juditina mostu. Těžko soudit podle stručných zmínek v pramenech bez doložení archeologickým výzkumem.

ZH (Neděle 26. srpna 2018)  ⇑

Jeste jsem narazil na toto, kde autor na strane 30 popisuje Juditin most jako dilem dreveny, dilem kamenny. Odkud to Krolmus 1845 vzal, nevim.

ZH (Neděle 26. srpna 2018)  ⇑

K roku 1100 Kosmas pise o prestavbe kostela sv. Petra, ale nelokalizuje jej, byl poskozen starim (ne povodnemi. jak by se asi zduraznilo).
Tady je zapis Kosmova pokracovatele k r. 1273, kde pise drevena kaple, ktera byla umistena pred mostem v Pesku, zcela se zaklady odplavena, a dalsi kostel kamenny, ktery byl pod mostem na ostrove, jehoz stredni cast se zbortila, a vsechny mlyny atd. Myslim dle toho vznikl domnely nazev Ostrov pod mostem prazskym, ale podle me jde o omyl.
Jsem ted ve Verone, kde je fotka byvaleho lodniho mlynu, lodni mlyny byvaly u Primatorskeho ostrova v Praze, tak mi doslo, jak asi mohly vypadat mlyny u Klarova.

Jan Cinert (Neděle 26. srpna 2018)  ⇑

Také jsem přehlédl, že by původní kostel, o kterém se zmiňuje už Kosmas k roku 1100, že byl do základů zbořen a znovu postaven, měl být jinde, nežli gotický sv. Petr. Ale u prvotního by mělo už být kostelní pohřebiště, takže pro jeho umístění je opravdu směrodatné to, kde bylo nalezeno pohřebiště.

Z nivy oddělené od břehu mnohokrát probíraným zaniklým ramenem Vltavy se staly dva ostrovy díky menšímu rameni nad vyvýšeninou s kostelem sv. Petra a osadou Rybáře. Pokud vím, tak toto menší rameno je známo jen ze sond před výstavbou metra. Zdá se mi, že mohlo vzniknout i za nějaké pozdější povodně po raném středověku, v každém případě mu nikdo nedává význam a ani o něm neznám odraz v písemných pramenech. Zdá se, že ostrovem pod mostem pražským byla míněna celá oddělená niva.

ZH (Středa 22. srpna 2018)  ⇑

Hodně se tu o tom diskutovalo, i o názvu Ostrov pod mostem pražským, který mohl patřit jinému ostrovu. Jan Cinert o klárovských ostrovech hodně bádal, viz jeho článek o pražském mostu.
Že by původní kostelík stál jinde, to je pro mě novinka, ale asi jen spekulace.

Jan Čihák (Středa 22. srpna 2018)  ⇑

Zaujaly mě dva ostrovy v místě Mánesova mostu, které jsou skryty pod navážkami, viz geologické profily.

http://praha-archeologicka.cz/p/307?tgo=35

http://www.monet.cz/atlas/kap32.htm Obr. 32/7

To mě dalo podnět znovu se zabývat etymologií.

ZH (Sobota 18. srpna 2018)  ⇑

Nevím, na tom výřezu Kloseho mapy jako by tam byl jakýsi altán.

Prolítl jsem pojednání Josefa Svátka o Hvězdě, je to nesmírně užvaněné, resp. podává nesmírně moc informací, ale o průsecích je jen zmínka z r. 1600, "dřeva v oboře jsou nasázena nazpůsob hvězdy, velmi pěkně v osmiúhelník. V té oboře jest zámek císařký stavěný na způsob hvězdy v šestiúhelník." Jsou tam popisy velkolepých slavností, přehlídek, ale taky zničení při četných pobytech vojsk.

Takže ty osmisměrné průseky tam byly jak v r. 1600, tak v r. 1723. V letech 1764-83 (1. voj. mapování) už to tam nebylo ("Roku 1740 zde na jediný den tábořil bavorský král Karel VII. Bavorský se svými vojsky. I to stačilo na vystřílení veškeré zvěře a vykácení značné části lesa." - Wikipedie).
Jak známo, obora byla založena Ferdinandem I. r. 1526, základní kámen letohrádku pak položil jeho syn Ferdinand Tyrolský 1555. Kdo (z nich?) vymyslel ty hvězdicové průseky, nevím.