Franta (Sobota 22. ledna 2011)  ⇑

Můj pokus v Azoru se netýká Lukova - je to pokus na souřadnicích 50 sš,15vd - podklad pro výpočet refrakce.

ZH (Sobota 22. ledna 2011)  ⇑

Mám na mysli totéž, ale asi tam má překlep, ne že jde o jinou fotku, je to z 22.4.
Azor - asi nějaký šotek. A je to stejný Lukov? Mně vyšlo těch 71°.

Franta (Sobota 22. ledna 2011)  ⇑

Azor s mým pokusem.

Franta (Sobota 22. ledna 2011)  ⇑

ten můj citovaný text o Lukovu je na straně 82, poslední odstavec na stránce

Franta (Sobota 22. ledna 2011)  ⇑

V Azoru vychází azimut 120,29°, mě podle Horizons 120,46° (interpolací mezi dvěma hodnotami 120,4182 a 120,6084). Rozdíl je 0,17° tedy asi 10' - třetina Slunce.
O 6 minut se mi taky liší čas Horizons mezi 6:46 a 6:47, Azor 6:52:33 (UT) - místní čas sluneční v Azoru je 7:40:42

ZH (Sobota 22. ledna 2011)  ⇑

Koukal jsem do Ministra, ale na barevnou reprodukci východu Slunce od Lukova vlevo od Řípu, vrchol Řípu mezi polovinou a spodním okrajem Slunce, 22.4.1995, vrazil do Azoru viz. Astronomická refrakce vychází 0.45° pro střed, terestrická 0.57°. On ale mluví o jiné fotce z jiného data.
Z té barevné: GPS azimut 71.11°, vypočtené azimuty: 70.32-70.72-71.11, to je docela dobré.
On tam píše, že přízemní (terestrická) refrakce dělá "zmatky", asi s ní nepočítá. To je asi i další faktor působící na tvar Slunce.

Franta (Sobota 22. ledna 2011)  ⇑

Ministr:
Lukov 22.6.95 10° C poměr horní a spodní části Slunce 32'/25' pro "první kotouč" - tedyasi při odlepení spodního okraje - to je zpolštění 0,78, což je prý víc než podle refrakčních tabulek (pro 0° 0,834, pro -25 °C 0,8125

A refrakce.xls, pokud se nemýlím je výpis z refrakčních tabulek, které Ministr uvádí ve své knize

ZH (Sobota 22. ledna 2011)  ⇑

Šišatost se projevuje, když je velký refrakční gradient, a ten je pod obzorem ještě výraznější než těsně nad obzorem, viz váš pefr.net/refrakce.xls.

ZH (Sobota 22. ledna 2011)  ⇑

Já si airless model přestavuji tak, že nulová altituda Slunce je, když se jeho střed dotýká obzoru (dle výpočtu), airlesssový první paprsek je, když je altituda -16', dle výpočtu.
Myslím, že to co říkáte, je s vlivem atmosféry, tedy s refrakcí.

Franta (Sobota 22. ledna 2011)  ⇑

Jo, ještě šišatost. Ta se asi neprojeví při prvním paprsku, ale určitě se projeví při odlepení spodního okraje. To jestli se lze spolehnout na to, že "bude zahrnuta v refrakci" je otázka.

Franta (Sobota 22. ledna 2011)  ⇑

Já si představuji, že "altituda bez vlivu atmosfery" je výška středu slunečního kotouče( a také všechny altitudy počítané astronomickými programy).

Když je
střed slunečního kotouče: -0,8978°
refrakce: 0,6311°
pak střed slunečního kotouče je -0,8978°+0,6311°=-0,2668°.
Hodnota 0,2668° odpovídá 16', co je přibližně polovina slunečního kotouče.
"Horní okraj Slunce se vizuálně dotýká obzoru"

ZH (Sobota 22. ledna 2011)  ⇑

Zrovna jsem rychle vymazal tu šišatost, to si ještě musím promyslet.
Já ale mluvil o té airless altitudě.

Franta (Sobota 22. ledna 2011)  ⇑

Ministr uvádí pro první papsek, že střed Slunce je 52'36'' pod obzorem, tj. 0,8767°. Mě vychází 0,8978°, tj. asi o 1,3' více.

ZH (Sobota 22. ledna 2011)  ⇑

Dík, že jste si máknul.
Ta kaplička - ono je to jen 190 metrů a každý metr výškově i stranově tak hraje velkou roli. Napřed jsem jásal, ale to jsem zapomněl započítat převýšení, pak už to tolik nevycházelo...

Tu refrakci zdá se počítají/počítáte stejně jako Azor, ale má úvaha je taková, že měříme vždycky ten bod na slunečním kotouči, který se dotýká obzoru, čili neoperujeme vždy se středem kotouče. Pokud jde o první paprsek, Slunce má altitudu - 16', nicméně jeho horní okraj má 0°. Pak bychom počítali s altitudou - 16', ale refrakcí pro 0°. Ale nevím, jestli neblbnu.

Jan Cinert (Sobota 22. ledna 2011)  ⇑

Z. Homola: Děkuji za odkaz s vyobrazením na katedrále v Carpentras. Díky němu jsem si vzpomněl, že jsem do článku o znojemské rotundě na webu zapomněl zapracovat zmíněného Krysaře. Už je to napraveno, včetně použití obrázku s vysvětlivkou.

Franta: Já jsem se s tím již dříve seznámil. Nechci polemizovat s uvedenou "historičností" příběhu, pak by i všichni mající příjmení Haman měli pocházet z Hamelnu nebo Hamlíkova. První zmínka, kde je pouze uvedeno zmizení dětí bez krys je v rozporu se starším popisem kostelního okna s krysami. V každém případě je struktura mýtu zřetelná bez ohledu na to, zda byla nejdříve legenda/zpráva o pouhém zmizení dětí, nebo mýtus pouze s krysami.