ZH (Úterý 25. ledna 2011)  ⇑

To je možné.
Já vycházím ze zimního slunovratu (tam žádný schod nemám), většinou se myslím vychází z jarní rovnodennosti (to je těch -80 nebo kolik ve vzorcích)), takže by to mohl být problém jj.

Franta (Úterý 25. ledna 2011)  ⇑

A není to tím, že se "vypočítá rovnodennost" a pak se podle nějakého algoritmu distribuuje třeba deklinace Slunce, ze které se vypočte azimut a prostě se to na konci "nesejde"

ZH (Úterý 25. ledna 2011)  ⇑

Tak jsem zase pedantsky kontroloval přesnost Azoru versus jirkaj, v r.2000 odchylka nikde nepřesahovala 0.08°, ale najednou 20.3. a 21.3. je 0.43°, před tím a pak stále těch 0.08°. Vrazil jsem azimuty (i UT časy, přes které to posílám do jirkaj) Azoru z +-10 dnů do grafu a je to zcela plynulé, nenapadá mi, proč by tam měl být najednou dvoudenní schod. Tak nevím, co si mám myslet.

Jan Cinert (Pondělí 24. ledna 2011)  ⇑

Tak já tam dám: ..."pro nalezení azimutů vycházejícího Slunce daných místními podmínkami v příslušném dni."

ZH (Pondělí 24. ledna 2011)  ⇑

Nevím, jestli se v tom tak pitvat...

No, málokdo ví, co je refrakce, možná "pro nalezení azimutů ... v místních podmínkách".

Jan Cinert (Pondělí 24. ledna 2011)  ⇑

Formulace:..."pro nalezení azimutů vycházejícího Slunce, včetně zohlednění vlivu refrakce a převýšení obzoru, pro příslušný den"
je lepší.
Snad ..."pro nalezení azimutů vycházejícího Slunce v příslušném dni se zohledněním vlivu refrakce a převýšení obzoru", by bylo ještě lepší.

Franta (Pondělí 24. ledna 2011)  ⇑

ZH:
2 – Uživatelsky přístupný a pro archeoastronomické datování nejvhodnější Azor Z. Homoly pro nalezení azimutů s refrakcí pro příslušný den a zároveň využívající PHP knihovnu Jiřího Jozifa (jirkaj @ beda.cz) pro vykreslení hvězdné oblohy.

"pro nalezení azimutů s refrakcí pro příslušný den"

ta formulace mi nepřijde příliš vhodná, možná:

"pro nalezení azimutů vycházejícího Slunce, včetně zohlednění vlivu refrakce a převýšení obzoru, pro příslušný den"

a nebo bych tu zmínku o refrakci úplně vypustil

Jan Cinert (Pondělí 24. ledna 2011)  ⇑

Děkuji za připomínky a doporučení. Snad zítra budu mít obrázek na který čekám a pak dám článek na web. Podám zprávu. Nakonec jsem se rozhodl, že nepoužiji stále opakované půdorysy kostelů a bude tam jenom text. Pouze půdorys podélného kostela na hradišti ve Znojmě, protože se zde zachovaly kůlové jamky. To vás bude zajímat.

Franta (Pondělí 24. ledna 2011)  ⇑

OK

ZH (Pondělí 24. ledna 2011)  ⇑

No, když už jsem tu byl demaskovaný ;), uvedl jsem Freda do tiráže Azoru. Na svou omluvu uvádím, že jsem fáze ukradl dle §14 tr. zákona o krajní nouzi, protože jsem byl přitištěn ke zdi, když se původně použitý vzorec ukázal být občasně nepřesný a neměl jsem čas to jinak napravit.

Jan Cinert (Pondělí 24. ledna 2011)  ⇑

Tak takhle, s tím, že odkazy budou u zhola.com, archeoastronomie a programů.

Archeoastronomie je interdisciplinární obor jehož astronomická část bývá historikům poněkud vzdálena, což platí obzvláště u mne. Zkusil jsem písemně požádat o spolupráci postupně dva profesionální astronomy, kterým byla archeoastronomie již dříve blízká. První po vysvětlení mé myšlenky více neodpověděl ani po připomínce, podle druhého by takové počínání nebylo dostatečně vědecké. Oslovil jsem tedy diskutující na webových stránkách zhola.com. Výsledek předčil očekávání. Účastník diskuse František Pešek, který se v rámci svých provozovaných stránek problematikou archeoastronomie zabýval, vytvořil první verzi programu, jehož pomocí byla ověřena možná pravdivost myšlenky. Následně byl program zdokonalen Zdeňkem Homolou, který se archeoastronomií jiným způsobem rovněž zabýval, a mohlo se přikročit k přesné dataci většího souboru kostelů. Těžko lze nalézt slova pro poděkování za tak ochotnou, usilovnou a přitom nezištnou několikaměsíční spolupráci, bez které bych svojí myšlenku nikdy nemohl uplatnit.

Metoda používá následující programy:
1 – Google Earth pro určení souřadnic, výšky stanoviště a případně azimutu.
2 – Uživatelsky přístupný a pro archeoastronomické datování nejvhodnější Azor Z. Homoly pro nalezení azimutů s refrakcí pro příslušný den a zároveň využívající PHP knihovnu Jiřího Jozifa (jirkaj @ beda.cz) pro vykreslení hvězdné oblohy.
3 – Program Eclipse Predictions by Fred Espenak, NASA/GSFC, zdroj webové stránky: NASA - Moon Phases: 6000 Year Catalog pro nalezení novoluní a úplňků v příslušných dnech a rocích.
4 – Program Adama Schneidera GPSVisualizer pro stanovení převýšení obzoru a jeho vzdálenosti.
Všem jmenovaným je třeba poděkovat za veřejné zpřístupnění jejich programů a možnost je volně používat.

Franta (Pondělí 24. ledna 2011)  ⇑

ZH: jasně, na měsíční fáze je tam:
Eclipse Predictions by Fred Espenak, NASA/GSFC
:-)

ZH (Pondělí 24. ledna 2011)  ⇑

Možná bych tam nedával ani ty NASA fáze u Azoru, sice je to pravda, ale podobných zdrojů tam je víc a považuju to za nouzové řešení, pokud se mi podaří se skamarádit s tou Meeusovou knihou, ze které ostatně NASA a tuším vše ostatní vychází. Něco jiného je Josif, kterého jsem převzal prakticky vcelku.

Franta (Pondělí 24. ledna 2011)  ⇑

Ano a vynechat "Iniciativy se hned chopil"

Jan Cinert (Pondělí 24. ledna 2011)  ⇑

Franta: Problém je v tom, že i Z. Homola se tím také dříve zabýval. Proto jsem použil v předchozí větě: ...kteří se archeoastronomií v rámci svých webových stránek, byť jiným způsobem, již dříve zabývali. Tím jsem splnil i přání Z. Homoly.

Jestli jsem to dobře pochopil, tak nechcete uvést "havran.pefr.net" s hypertextovým odkazem, ale schovat odkaz jen pod slovo "archeoastronomie". Jestli si nyní rozumíme, tak já to takhle předělám.