Jan Cinert (Pondělí 24. ledna 2011)

Tak takhle, s tím, že odkazy budou u zhola.com, archeoastronomie a programů.

Archeoastronomie je interdisciplinární obor jehož astronomická část bývá historikům poněkud vzdálena, což platí obzvláště u mne. Zkusil jsem písemně požádat o spolupráci postupně dva profesionální astronomy, kterým byla archeoastronomie již dříve blízká. První po vysvětlení mé myšlenky více neodpověděl ani po připomínce, podle druhého by takové počínání nebylo dostatečně vědecké. Oslovil jsem tedy diskutující na webových stránkách zhola.com. Výsledek předčil očekávání. Účastník diskuse František Pešek, který se v rámci svých provozovaných stránek problematikou archeoastronomie zabýval, vytvořil první verzi programu, jehož pomocí byla ověřena možná pravdivost myšlenky. Následně byl program zdokonalen Zdeňkem Homolou, který se archeoastronomií jiným způsobem rovněž zabýval, a mohlo se přikročit k přesné dataci většího souboru kostelů. Těžko lze nalézt slova pro poděkování za tak ochotnou, usilovnou a přitom nezištnou několikaměsíční spolupráci, bez které bych svojí myšlenku nikdy nemohl uplatnit.

Metoda používá následující programy:
1 – Google Earth pro určení souřadnic, výšky stanoviště a případně azimutu.
2 – Uživatelsky přístupný a pro archeoastronomické datování nejvhodnější Azor Z. Homoly pro nalezení azimutů s refrakcí pro příslušný den a zároveň využívající PHP knihovnu Jiřího Jozifa (jirkaj @ beda.cz) pro vykreslení hvězdné oblohy.
3 – Program Eclipse Predictions by Fred Espenak, NASA/GSFC, zdroj webové stránky: NASA - Moon Phases: 6000 Year Catalog pro nalezení novoluní a úplňků v příslušných dnech a rocích.
4 – Program Adama Schneidera GPSVisualizer pro stanovení převýšení obzoru a jeho vzdálenosti.
Všem jmenovaným je třeba poděkovat za veřejné zpřístupnění jejich programů a možnost je volně používat.