Jan Cinert (Čtvrtek 17. března 2011)  ⇑

Ještě k Řípu. Tradičně se předpokládá původ ve starogermánském "rip" (hora). Jenže i čeština zná kořen rap-/rep-/rip- ve slovech rýp-at, řep-a, rob-ota, řap (bodec), ryb-a, lop-ata atd. Nechci neustále do něčeho rýpat, ale minimálně byl Rip srozumitelný název i pro Slovany. Jsme samozřejmě opět u "boha ZO" s názvem Rap/Rep, neboť např. rob-ota je totéž jako prá-ce z *par-ce.

Jan Cinert (Čtvrtek 17. března 2011)  ⇑

Dne 6. března jsem zde napsal, že nejsem sice lingvista, ale uvedl základní skupiny souhlásek, které se promněňovaly. Proto bra-dlo (*per-dlo) nemá stejný základ jako hra-dlo (*gar-dlo). Původní význam kořenů je však stejný, je to již známý "bůh ZO", zde je významová spojitost "veliký, obří". Proto jsou z par/per odvozená slova pra-g, vor-g, Vra-žná, vr-ch a zároveň z gar-/ger- slova hor-a a hra-d.

Jinak je tu stále problém se zdůvodněním, proč by se měl v názvu Prahy uchovat germánský název místa. Přenášely se pouze názvy řek, kvůli přetrvávání starých stezek po kterých cestovali nadnárodní kupci a rovněž název hory Říp, který byl důležitým orientačním bodem v krajině.

J. Čihák (Čtvrtek 17. března 2011)  ⇑

Gótská výslovnost je uvedena v protogermánském slovníku, hledat slovo prangan, ale překlad se liší.

J. Čihák (Čtvrtek 17. března 2011)  ⇑

Gótské gg se má vyslovovat jako anglické ng, tedy n je zastřené. Pokud by Slované hypotetický název ostrožny převzali, pak mohli rovnou vyslovovat pra-ga.

ZH (Středa 16. března 2011)  ⇑

Dávám sem kopie pár zdejších starších příspěvků:
"No možná jsem se s kritikou unáhlil, práh byl staročesky i okraj, hranice, mez. Brah je kupa, stoh, bradlo je skalisko, skalní útes, bradla jsou hradba, val, násep, hradební zeď, brána je obranné opevnění."
"Ještě bych se chtěl vrátit k vašemu Vraža ap. Narazil jsem na kopec Vrážná naproti přes potok Mastník od keltského oppida Hrazany. Což mi trochu připomnělo pražskou situaci v uvedeném kontextu. Ale tomponomastický slovnik Zeměpisná jména Československa uvádí praslovanský základ vorg (vrhat), který v slovanské toponomii znamená buď pahorek, vrch, svah, nebo rokli, strž údolí (čili asi cosi strmého)."
Zvuková podobnost je mezi bradlo a hradlo (trochu odtažitěji hrad a práh, napadlo mi).

J. Čihák (Úterý 15. března 2011)  ⇑

Název důležitého místa ve středu Čech může pocházet z předslovanského období. Výbojné slovanské kmeny z Povislí pronikaly na území Čech a tady byly podrobeny Germány, kteří oblast časem uvolnili (poslední byli Durynkové 480-531 a Langobardi). Částečně smíšení Slované zde zůstali a domnělý název Pragga už považovali za vlastní. Sice nevěděli, co přesně znamená, ale byl zakořeněný a zněl slovansky.

J. Čihák (Úterý 15. března 2011)  ⇑

Na Hradčanech byly hned tři úzké terénní útvary: ostrožna s opyšem, sousední rokle a na jihu skalní rozsedlina. Proto si myslím, že se místo mohlo jmenovat Pragga už v předslovanském období.

Podle protogermánského slovníku není znám saský a francký výraz pro zúžení a tak nelze vyloučit, že ho převzali z gótštiny.

J. Čihák (Sobota 12. března 2011)  ⇑

Český rozhlas, zaniklé skály: "Několik pražských skal zahrnovalo podobně jako dnešní Vyšehrad až do koryta řeky, a vytvářelo tak velmi malebnou, dnes již zničenou scenérii.
Poměrně nedávno (až v 18. století) byla z vojenských důvodů odlámána Barrandova skála a vytvořena pod ní pobřežní komunikace. Dřívější silnice vedla Čertovou strouhou a Malou Chuchlí přes návrší u Filmového studia Barrandov do Hlubočep.
Branická skála byla odlámána už před několika staletími a její původní tvar není možné zrekonstruovat. Podle obrazu J. Mánesa z roku 1834 si ji můžeme představit jako analogii Vyšehradu, ovšem s několika vchody do jeskyň. Rovněž Zlíchovská skála s tehdejším kostelem sv. Filipa a sv. Jakuba spadala přímo k břehu Vltavy. 
Na Novém Městě nalézáme tři téměř zaniklé význačné skály. Jedná se především o mohutné skalnaté návrší Skály ši Skalky s Emauzským klášterem a se skalnatým hřbetem, pokračujícím ke kostelu sv. Jana Nepomuckého a dále k Vlčí bráně u kláštera sv. Kateřiny. Velkolepou, ale zničenou dominantou pražského břehu byla Břežská skála, která sahala od kostela sv. Václava na Zderaze až k řece. Její celková výška byla okolo 20 metrů. Menší skála vystupovala v Resslově ulici a další skalnaté výchozy byly k nepoznání odlámány pod horou sv. Apolináře, ve Viniční ulici a prakticky na všech místech, kde skála vystupovala až na povrch."

Také lze uvažovat o zúžení vltavského koryta pod letenským svahem.

Husinec, skála u Vltavy.

J. Čihák (Pátek 11. března 2011)  ⇑

Střekov a Strečno mohou dát příklad pro použití slova zúžení v místním názvu.

J. Čihák (Pátek 11. března 2011)  ⇑

pragga 1 2

ZH (Středa 9. března 2011)  ⇑

Když pominu zpracování v php, býval problém s tím, že wrap textarey byl různě defaultně nastaven v různých prohlížečích, v Mozille off, což by rušilo zalamování, mělo by být soft nebo hard. Nevím, jak je to teď a jak ve FF for Mac.

Jan Cinert (Středa 9. března 2011)  ⇑

Děkuji za upozornění. Překlepy jsem našel, ale nemohu je nyní opravit. Každým zásahem do článku zmizí nezalomitelné mezery a odstavce. Nějaká chyba a syn, můj webmaster, zatím neví proč. Musel bych vše ručně už po několikáté opravovat. Nad souhrnem se zkusím zamyslet.

ZH (Středa 9. března 2011)  ⇑

Dík, přečetl jsem zatím zběžně, je to těžký text i pro relativně zasvěceného. Možná by to chtělo stručný souhrn na začátek nebo konec. Něco mi konvenuje, co ne, to už jsem zde dříve říkal. Působí to fundovaně. Narazil jsem na dva překlepy, příčestí v prvním řádku odstavce nad průřezem hrobů, a pak jedna z Velkých Morav má malé m ;).

Jan Cinert (Úterý 8. března 2011)  ⇑

Tak jsme se konečně dočkali ... Není to sice major Gagarin, jenom zveřejnění článku o rotundě sv. Víta, ale i tak to snad bude zajímavé. Děkuji diskutujícím za pomoc při krystalizaci výsledné podoby článku.

Jan Cinert (Úterý 8. března 2011)  ⇑

Ano, to je ono, jenom jsem nemohl najít "Ulož stránku" a nevěděl, co tak najednou.