Jan Cinert (Neděle 8. května 2011)  ⇑

Regensburg - Nemohu to zmíněné zpochybnění mostu najít, ale možná jsem převzal zavádějící informaci. Na webech o Kamenném mostě v Písku (i na Wikipedii) se uvádí, že regensburský most byl za povodně stržen a postaven znovu. Na webu pro děti "alik.cz" (skrytě zaměřeném na reklamy) se dokonce uvádí, "že byl stržen při nedávné povodni a postaven znovu"(!).

Na německých stránkách jsou tyto údaje. Byl zde sto metrů vedle most z doby Karla velikého a ten by stržen povodní. Potom byl postaven kamenný most a za velké povodně 1235/1236 bylo zničeno mnoho domů, ale o mostě žádná zmínka. Později byly poškozeny a posléze strženy mostní věže a na konci války byly vyhozeny dva oblouky mostu. Čili o stržení kamenného mostu žádná zmínka.

Buď za všechno může "Alík", ale je také možné, že i německé stránky ještě nezareagovaly na nové poznatky. Uvidíme. Král Vladislav se zhlédl za své italské cesty v tamnějších mostech a přivedl si sebou italského stavitele. Ten teoreticky nemusel regensburský most vůbec znát. Samotný nápad začít stavět kamenné mosty i severně od Alp ale opravdu bude mít jednu společnou myšlenkovou genezi.

ZH (Sobota 7. května 2011)  ⇑

Přiznám se, že z odkazu jsem četl jen dotyčný řádek a půl, kdysi jsem na článek ale již narazil, co se týče jeho věrohodnosti, máte pravdu.

Princip nápodoby je nevyvratitelný ;), v daném případě bylo Řezno odedávna branou do Evropy, k papeži atd., most znali všichni, těžko si představit, že by v zaostalých Čechách postavili o 3-4 desetiletí později originál výrazně pokročilejší, obdobné mosty byly stavěny ve jmenovaných městech prakticky ve stejném desetiletí, že by měli náhodou v různých částech Evropy ve stejné době stejné originální vnuknutí? Ale to je pochopitelně jen moje selská představa. Postavit most přes velkou řeku není práce pro začátečníky, musela na to být nějaká huť, která musela mít renomé, např. že její předchozí most už zvládl velké povodně, pořád mi to vychází, že ty mosty ze 70. let musely mít nějakého předchůdce.

Jan Cinert (Sobota 7. května 2011)  ⇑

Při čtení úryvku z Encyklopedie mostů od doc. Dušana Josefa, na který je zde odkaz, na mne šly mdloby. V prvních deseti řádkách skoro nic není pravda.
1 – Nejsou žádné dochované zprávy o „dřevěném“ mostě „ z 10. století“. Dětmar uvádí k roku 1004 Soběslavovu smrt „na mostě“ a Kosmas k roku 1118 „voda vystoupala 10 loktů nad most“.
2 – Kosmas „nevypravuje, že po mostě bylo přenášeno mrtvé tělo zavražděného knížete Václava“. To uvádí legenda tzv. Kristiána z počátku 14. století (alespoň podle seriozních badatelů).
3 – Ibn Jakúb se o žádném mostě nezmiňuje.
4 – Žádný archeologický výzkum nepotvrzuje existenci mostu před Juditiným mostem. Byly nalezeny zbytky pilot (2) pod základovým roštem pilíře Karlova mostu. Z hlavy nevím kdo a kde z toho udělal nepřijaté „možné zbytky dřevěného mostu“.
5 – Zbytky Juditina mostu se nenalézají „v nižší malostranské mostecké věži“.
6 – V „klášteře křižovníků“ na Starém Městě není „kostel s příznačným názvem Panny Marie pod řetězem na konci mostu“, který je na Malé Straně.
7 – „Druhá malostranská věž“ (dochovaná gotická) nebyla „dokončena až o pět let později“ po roce 1402, ale až v roce 1464 za vlády Jiřího z Poděbrad.
O další jsem se nezajímal. Já mám v knize sice také nějaké neopravené chyby a překlepy, ale tato „Encyklopedie“ pana docenta měla dvě vydání. Neuvěřitelné!

Regensburg - Až na to narazím, tak to sem dám. Pochopil jsem to tak, že tam mají asi podobný problém jako je s prvním pražským mostem. Jsou známy zmínky o mostě, ale ukazuje se, že to zřejmě nemusí být ten dodnes dochovaný. Také je rozdíl mezi "dřevěným mostem" a mostem s "dřevěnou vozovkou na zděných pilířích", o kterém se tam uvažuje. Podobně jako první kostely byly každý originálem, byly takové podobně i mosty. Vytváření návaznosti a jednoduchých vývojových linií (Regensburg - Praha) je již překonaná teoretická metodika :-).

ZH (Sobota 7. května 2011)  ⇑

Poznámky: mosty Německo, Francie, svět.

ZH (Pátek 6. května 2011)  ⇑

Že byl řezenský most dřevěný a nebyl vzorem pro Prahu (a Avignon, Florencii, Londýn, Würzburg) - není to nějaký vlastenecký ressentiment? Je pro to nějaký doklad? Snažil jsem se pátrat na webu po románských mostech v Evropě tady se píše, že jich moc nebylo (ten drážďanský je navíc asi blbost), jinde jsem celkem nic nenašel.

Pro Jana Čiháka: hradiště "na Farkách" bylo osídleno od pozdní doby kamenné, nejvíce pak v době haltštatské, na začátku laténské skončilo (Enc. hradišť, Čtverák a kol.).

Jan Cinert (Pátek 6. května 2011)  ⇑

Dovolil jsem si takový drobný chyták. Geograficky skutečně patří do Čáši, to je dobře, ale hradiště vzniklo až nejdříve koncem 10. století. Potom vzniklo po sjednocení země Boleslavem I. a není už územně příslušné podle sídelních oblastí v předcházejících stoletích. Vzniklo na pradávné významné stezce, podobně jako v povodí Rokytky hradiště Královice. Ale proč obě tak blízko Prahy, když už byly hranice země/léna zhruba tam, kde dnes? Historici si se zdůvodněním moc nevědí rady. Snad je to reflexe rozvětvení přemyslovského rodu, nebo zóna obrany Prahy po ztrátě polských držav koncem 10. století?. Chtěl jsem jenom upozornit, jak je nutné posuzovat situaci v jednotlivých stoletích odděleně.

J. Čihák (Pátek 6. května 2011)  ⇑

Vinořský potok vtéká do Labe, takže hradiště patří zjevně do Čáši.

Jan Cinert (Pátek 6. května 2011)  ⇑

Také jsem došel k tomu, že věž musela být průjezdná, tedy s bránou v přízemí. Analogie tomu nasvědčují a naznačují to i písemné prameny. Nad původní bránou měla být obytná místnost a z toho se odvodilo, že brána v místě dnešní gotické brány měla nahoře místnost, takže by to mělo být opravdu mohutné opevnění směrem k mostu, kde se masívní útok nedal očekávat. Zřejmě si ten nesmysl nikdo prostorově nepředstavil. Je ale trochu otázka, kde byla umístěna v trase vozovky. Možná mohla být i trochu západněji.

Upouští se od teorie, že most v Řezně byl vzorem pro Juditin most. Tamnější snad mohl být původně jen dřevěný na zděných pilířích a Juditin postavil nezávisle stavitel z Itálie.

ZH (Pátek 6. května 2011)  ⇑

Ehm, v oblasti Nových schodů, omlouvám se.
Vížka v Platnéřské: přikládal jsem polínko ke své teorii, že Platnéřská pokračovala mostem, tedy by v ní mohla být mostecká věž, která by mohla přetrvat až do 18. století, vím však, že je to chatrné...
Tuhle jsem si udělal virtuální prohlídku Řezna, osobně jsem tam nebyl, a koukal na zakončení mostu, který prý byl vzorem Juditinu např, mapa. Taky výběr přemostění v oblasti ostrovů, podobně jako v Paříži, Bamberku, Avignonu atd., stojí za poznámku.
Pokud by opravdu dnešní severní malostranská mostecká věž patřila původně Juditinu mostu a měla (v dnešním podzemí) v sobě bránu, pak by asi nebyl problém při stavbě Karlova mostu.

Jan Cinert (Pátek 6. května 2011)  ⇑

J. Čihák: Mimo odpověď na mém webu, jsem také dříve přejímal neodůvodnělou starou domněnku, že v Hostivaři bylo slovanské hradiště. Zjevně jím nebylo, ale je zároveň přehlíženo hradiště ve Vinoři. Kontrolní otázka: Do které územní oblasti patřilo? :-).

Z. Homola: Přiznám se, že tam "arkádovitý výběžek" nevidím. Dříve jste upozorňoval na "věžovitou stavbu" u Platnéřské ulice. Nemůžu to posoudit, ke Starému městu teď nic podrobného nemám, ale věžovitá stavení, byla v románském a gotickém období častá.

J. Čihák (Čtvrtek 5. května 2011)  ⇑

Jan Cinert ve svém výkladu začíná názvem země Praga, která je protikladem “polabské mísy“. Mě napadlo, že by název země mohl vzniknout podle soustavy hradišť. Ovšem není to čím podložit, leda bych dosadil hypotetický výraz praho a mn.č. praha. Slovo praho však ve slovanštině není známo a tak nezbývá, než spekulovat o zániku slova v místním dialektu a to zase k ničemu nevede.

ZH (Čtvrtek 5. května 2011)  ⇑

Myslím, že Jan Cinert taky odvozoval název podle pražských hřbetů, já jsem psal, že ně napadly hřbety-prahy sbíhající se jeden za druhým k Vltavě, ale zavrhl jsem to. Zato mi teď, když jsem studoval archeologické nálezy na Malé Straně, přišly sugestivní cesty z prahů, předpokládám, že v bažinatém terénu byly hatě vždycky, o tom je tuším zde ve stati o vzniku Prahy již psáno.

Mimochodem, na té Witově mapě 1694, viz kousek níže, je v oblasti Starých zámeckých schodů jakýsi arkádový útvar, vypadající jako mostek, marně si lámu hlavu, co by to mělo být, v tom místě je sice dnes přechod ze schodů do domu, ale tak či onak dům stojí ve srázu.

J. Čihák (Čtvrtek 5. května 2011)  ⇑

Nacházím rozporné informace o hradišti Hostivař v době slovanské. V 8.-10.stol. tam opevněné sídlo zřejmě nebylo, viz.

J. Čihák (Čtvrtek 5. května 2011)  ⇑

K tomu musím dodat, že praha mohla být “ta hradiště“ na prazích a z toho mohl vzniknout název vnitřní oblasti Čech (přibližně území Pražské plošiny), který se s rostoucím významem Pražského hradu zúžil na území Pražské kotliny a města.

J. Čihák (Čtvrtek 5. května 2011)  ⇑

Minulý víkend jsem se procházel po pražských slovanských hradištích a přitom mě napadlo, že praha mohla být soustava hradišť na prazích, čili soustava výšinných opevněných sídlišť. Soustavu tvořila slovanská hradiště Zámka, Šárka a Butovice, která zanikala v 9.-10. století po založení Pražského hradu. Do soustavy patří hradiště Levý Hradec a Budeč, která zanikla později.