Franta (Sobota 21. května 2011)  ⇑

Co říkáte na tento odkaz?

Jan Cinert (Sobota 21. května 2011)  ⇑

Obranou proti povodním nebyly protipovodňové valy, ale usídlení na vyvýšené terase, na kterou povodně nedosáhly.

Když už jsme u duálu, který se ukazuje jako pro Prahu nepoužitelný, tak řečeno slovy Z.H., si přihřeji svojí polívčičku. Za všechno můžou blíženci Světlo-Stín a prapůvodní hlásky a posléze kořeny, které je vyjadřovaly. Proto "oka" (*ai-k), "ucha" (*a-g), "ňadra" (*an-dar), "játra" (*ai-dar), "Isimu" (*ais-mu), "Janus" (*ai-nu), "Indra" (in-dar), "Igor" (Un-gar, *an-gar), "Ivan" (*ai-van/pan) atd. Existence duálu tedy nepochází z prapůvodního primitivního vyjádření "více, mnoho" oproti "jeden", ale ze specifičnosti blíženců.

Franta (Sobota 21. května 2011)  ⇑

J.Čihák: a jak si předstvujete, že byla ta "praha" dlouhá a vysoká?

J. Čihák (Sobota 21. května 2011)  ⇑

Cinert: Představoval jsem si to tak, že jeden protipovodňový val byl na levém břehu a druhý hned vedle na pravém břehu, tedy obě praha byla nezaměnitelně dvojná jako ucha nebo oka.

J. Čihák (Sobota 21. května 2011)  ⇑

Všechny odchylky a nepravidelnosti u skloňování duálu prošly historickým vývojem. Celý skloňovací systém procházel neustálými změnami. Proto např. dodnes bývají potíže se skloňováním podst.jm. poledne.

J. Čihák (Sobota 21. května 2011)  ⇑

Myslím si, že nespisovně “mluvím o prahách(trámech)“ nebo “tam na prahách“ je pozůstatkem nepravidelného skloňování duálu. Například slovo kněz má v mn.č. tvar kněží, nikoliv knězi. Spisovný tvar je pozůstatkem starého skloňování.

ZH (Sobota 21. května 2011)  ⇑

Přiznám se, že ač mě lingvistika celkem baví, o duálu jsem věděl akorát to stále omílané oči, uši, dvěma atd.
Říká se prsa (nebo prsy), ovšem je otázka, jestli je prsa od prso, nebo od prs. Prsa, ramena (od prso, rameno) má stejný tvar jako třeba plurál od město - města. Může se ovšem říct na prsou nebo ramenou, což by nasvědčovalo duálu. Pak by ovšem bylo "mluvím o Prahou", "neobejdu se bez Prahou"..., to pochybuju, že by kdy bylo.

Jan Cinert (Sobota 21. května 2011)  ⇑

Koncovku -a jako pozůstatek duálu nemůžeme hned zatracovat, vždyť je to "exaktní" poznatek. Jestliže v Praze není nic nezaměnitelně dvojného jako jsou oka nebo ucha, tak "Praga" není název vzniklý jako duální číslo.

ZH (Pátek 20. května 2011)  ⇑

Dneska jsem jel mezi Štěchovicemi a Davlí, přehradní nádrž je polovypuštěná, byla tam spousta "prahů", resp. "čtverečků", jak jsme říkali obdobným útvarům v Podbabě, nevím jistě, k čemu sloužily, ale odhadl bych, že jako rybníky. Nádrže v řece ohrazené kamennými valy.

Bohužel nikdo nereagoval na mé pochybnosti, že by praha měl být duál.

J. Čihák (Pátek 20. května 2011)  ⇑

Poslední co mě napadá je, že v Praze byly dva protipovodňové valy (pobřežní praha). V Nizozemí je stavěli už v (9.?)10.století.

J. Čihák (Čtvrtek 19. května 2011)  ⇑

Podle praslovanského tvaru vrža je zřejmé, že chytání ryb do pastí bylo pro Slovany běžnou a prastarou činností. Přiznám se, že už včera mi tato skutečnost vadila. Jěště k tomu duálu mě napadlo, že tady mohla být sádka vytvořená ze dvou hrází mezi ostrovem a břehem, ale takovou sádku by asi vyplavila každá povodeň.

ZH (Středa 18. května 2011)  ⇑

Je to originální, ale moc tomu nevěřím. Nicméně, pokud by Prahu nazvali lodníci, jak už jsme jednou uvažovali, hodně by to měnilo pohled na věc, myslím jsme tu měli i hypotetické skalisko, třeba Pragáče, který se pak smrsknul na dnešního Bradáče ;).
Ale abych Jana podpořil, připomínám ony osady Rybáře (Klárov a Trója), tipnul bych si, že lovili vršemi v ramenech mezi ostrovy a břehem. Ryby pak prodávali na tržišti (Phragen).

Franta (Středa 18. května 2011)  ⇑

Když uvážíme, že chytání ryb do vrší, tedy do specificky vytvořených košů zavěšovaných do proudu v řece byla běžná, odpravdávna známá a pravděpodobně byla velmi obyčejná činnost, pak by tento rybářský projekt na Vltavě musela být asi hodně mysteriózní záležitost když po ní bylo to místo pojmenováno.

J. Čihák (Středa 18. května 2011)  ⇑

Podle V.Machka je stč. slup a slupka asi druh proutěné vrše, stč. vršě, psl. vrža. Byly to proutěné pasti na ryby vsazené do plotů přehrazujících řeku. Zajímavé je, že lot. varza není past, ale plot v řece na zachycení ryb. Vrža a plot v řece (říční prag) spolu tvořily lapací zařízení a tak se mohlo v dialektu přenést -a do praga. Dokonce si myslím, že praga mohl být místní výraz pro celé zařízení na chytání ryb.

J. Čihák (Úterý 17. května 2011)  ⇑

Slovo praha mohlo vzniknout jako synonymum ke slupa. Lapače ryb zvané slupi (jmenované v ženském rodě slup, někdy také slupa) byly velice stará zařízení, první zmínku o slupi najdeme již v Kosmově kronice k roku 1034. Stejně jako lososnice byly slupi zřizovány na jezech.