Franta (Úterý 7. června 2011)  ⇑

Místo, kde se obchoduje je *torgъ, což je *dorgъ docela blízko. Město, které se jmenuje "po trhu" je prý finské Turku
gerebilo.ucoz.ru/load/0-0-0-178-20

J. Čihák (Úterý 7. června 2011)  ⇑

Slovo draga má slovanský původ a dá se snadno zkomolit na “dva prahy“, což je příznivé a podporuje to úvahy, že práh (trám) je starý etymologický omyl. Ovšem z praslovanského dorga a staroslovanského drag se vyvinuly různé tvary s odlišným významem: cesta, směr, příkop, údolí, milá, drahá, dražba, drahota, zdráhavá, dlouhá, velká, značná, hezká a jiné. Mě by se zamlouvala Draga (Draganeo) jako místo, kde se draží, čili obchoduje.

Franta (Úterý 7. června 2011)  ⇑

Možná byla "Praha" "Draganeo" - sídlo místních velmi schopných čarodějnic - jak víme z popisu Lucké války

Franta (Úterý 7. června 2011)  ⇑

Drága je from Proto-Slavic *dorgъ a znamená drahý.

Co třeba zkusit dovodit etymologii slova dráha. Viz třeba:

"Počeštělé slovo kariéra je odvozeno z francouzského slova carrière a znamená dráha. Prapůvod je v latinském slově carrus, z něhož je odvozeno i české slovo kára"

ze základu "carrus" má být prý odvozeno i slovo čára (tedy stopa vozu) a pak také přeneseně "čarovat", tedy kreslit čáry (což prý byl jeden z projevů "jak čarovat")

J. Čihák (Úterý 7. června 2011)  ⇑

Dražice Dražíč

J. Čihák (Úterý 7. června 2011)  ⇑

drága
Draga Požeška
Mošćenička Draga

Jan Cinert (Pondělí 6. června 2011)  ⇑

U variant jména germánské Letní bohyně je vidět jak se výslovnostně proměňovalo -g na -dž a -j (viz jazz) nebo -t. To je ale už pro specializované lingvisty, pro nás je podstatné, že všechny varianty jsou rozšířením per- a mají původní smysl "pršaná", tedy oplodňovaná a rodící.

Zajímavá je i zmíněná jahoda, která má pozůstatek "zdůraznění přízvuku" ja-(a-). Totéž je ve jménech A-Thena a A-Pfrodita, která jsou tím velmi stará a vznikla před přeměnou hlásky a- na vyjádření negace. Řekl bych, že a-(ja-) je také spíše původním rozšířením kořene Theo (stín) měnící na A-Thena (stíněná) a stejně Pfrod (dešťová, říční voda) na A-Pfrodita (pršaná). Z (j)a-goda pak zůstává kořen God, čili opět jeden z názvů boha ZO "chodícího" po obloze. Podobně jako "plo-d" z per-t, by jahoda měla být nazvána ve smyslu "vzniklá po oplození dešťovou vodou", jinak také "boží".

Odkaz na kresbu podle "brakteátu" je opravdu pěkný úlovek. Připomíná mi otisk mykénského pečetního prstenu (u mne na str. 38), kde je na obvodu šest hlav, jako je tady šest "podkov". To asi nebude náhoda, ale doklad toho, že v mezidobí musela existovat tradovaná piktogramová vyobrazení, podle kterých se také vyprávěly mýty. "Podkovy" by tedy měly vyjadřovat šest roků poloviny Jupiterova roku a tři "ležaté kříže" počet 3 x 4 = 12 solárních roků Jupiterova roku. Samozřejmě musíme doufat, že se nejedná o novodobý padělek.

Franta (Pondělí 6. června 2011)  ⇑

Aha, tak to jsem zase "objevil Ameriku".

Když tak koukám na slovo "frega", pořád se mi tam místo g vkrádá j (asi podle vzoru Mág od K.H.Máchy).

Pominu-li jméno "freja", nabízí se z podobného soudku ještě Frigg.
Třeba u hesla:
http://en.wikipedia.org/wiki/Frigg
An English charter from 936 AD displays the name Frigedune, which means "Valley of Frig"

V souvislosti s Frigg je takéé uváděna vazba na Venuši, viz

"The Norse name for the planet Venus was Friggjarstjarna 'Frigg's star'."

a nebo u hesla:
http://als.wikipedia.org/wiki/Frija (jiné jméno než Freyja)
je odkaz na brakteát s vyobrazením Frigg - a také osmicípé hvězdy (tedy Venuše) a po obvodu je na jedné straně 5x útvar připomínající podkovu (či měsíční srpek), na druhé jsou tři asi ležaté kříže. Dojem trochu kazí to, že "podkovovitý útvar je nad křížky uveden ještě jeden.
Jinak by to bylo zase vyjádření 5+3.

ZH (Pondělí 6. června 2011)  ⇑

Něco už tady bylo: https://zhola.com/praha/guestbook/search.php?vyraz=jahod&kam=vypis

Franta (Neděle 5. června 2011)  ⇑

Etymologie slova jahoda

Franta (Neděle 5. června 2011)  ⇑

J.Čihák: uvažujeme-li o slovu "Fraga", zkusme se oprostit od "fragen" a zkusme se poohlédnout i po slovech podobně znějících - přímo se nabízí "saxifraga" - lomikámem. A nebo také "fragaria".

Fragaria vesca snad pochází od Linného, co tím chtěl říci nevím, ale:

http://de.wikipedia.org/wiki/Erdbeeren
In der Antike wurde sie „frega“ oder „fregum“ genannt

http://nds-nl.wikipedia.org/wiki/Erebeie
De naeme fragaria komt lichtkaans van et Latiense woord "fragans" dat geurend betekent.

Anglický význam slova "geurend" je prý "fragrant", tedy vonící.

Anglicky "straw" je sláma, tedy "strawberry" od toho, že se zrající plody pěstovaných jahod podkládaly slámou?

V anglické přírodě rostoucí jahody se určitě jmenovaly jinak, dolnosasky asi taky.

Tak, co takový "jahodový vršek"

Zkuste něco najít!
:-)

Franta (Sobota 4. června 2011)  ⇑

Díky za objesnění!

Jan Cinert (Sobota 4. června 2011)  ⇑

Athéna je vždy oblečená s helmou a štítem, případně i s ještěrem, zoomorfikací stínu. Je tedy "zastíněná". Zlehčování Letní bohyně je určitě dáno vývojem. Chudák ženská to odnesla za všechny víceleté cykly, protože se počítání času podle osmiletého cyklu nescházelo s Jupiterovými roky. Z toho její "nevěra", pěkně podaná v Ezechielovi. Hospodin věří v její napravení a obnovení "smlouvy", tedy že se časy opět sejdou.

Jan Cinert (Sobota 4. června 2011)  ⇑

Ještě ke Dvanácti měsíčkům. Pohádka je založena na mýtické anekdotě, čili "co by se stalo, kdyby byl porušen časový řád?". Proto Maruška dostává zdánlivě nesplnitelný úkol, ale nakonec to vše pohádkově dobře dopadne. Jméno Letní bohyně Maruška je odvozeno od "mar" (deštěm oplodňovaná - milovaná) a Holena je ve smyslu "pustá, prázdná". Holena v lednu rozkazuje, protože je to období její vlády, podobně v Husopasce převzala cestou vládu služebná, ale po ní zase princezna. V Mrazíkovi zůstává Zimní bohyně doma a Nastěnka v zimě usíná a probouzí se na jaře.

Franta (Sobota 4. června 2011)  ⇑

Proč je Athéna Zimní bohyně? Je to snad proto, že jsou obě považovány za dcery Dia a k Afroditě se "hodí lépe" Letní bohyně?
A není to zlehčování Afrodity jen nějaký pozdější nános z pozdější doby?