J. Čihák (Středa 15. června 2011)  ⇑

Zajímavá kritika k článku z níže uvedeného odkazu.

Jan Cinert (Úterý 14. června 2011)  ⇑

Několik dní jsem tu nebyl, takže to musím vzít po pořádku. Ibn Jakúb se zmiňuje o setkávání "Rusů a Slovanů" s "Turky", kteří od nich vykupují "otroky, cín a kožešiny". To je něco jiného, nežli tvrzení, že "Boleslav I. zbohatl na prodeji zajatců do otroctví a prodával je v Praze".

Teorie o "desítkách tisíc otroků prodaných za vlády Boleslava I." mi připomíná mé mládí. Tehdy se s jistotou tvrdilo, že špenát obsahuje velké množství železa a děti, včetně mne, byli nuceni jíst ho ve velkém množství. Pak se zjistilo, že někdo špatně umístil desetinnou čárku v hodnotě obsahu železa, a že špenát výjimečné množství železa neobsahuje. Myslím si, že přesun desetitisíců otroků je logisticky a zdrojově neuskutečnitelný. Je popsáno dobytí srbského hradiště Gana Jindřichem I. Podle toho, byli pobiti a prodáni do otroctví za trest pouze ti, kteří se nacházeli na vzpurném správním sídle/hradišti, nikoliv obyvatelé území. Pouze něco podobného se mohlo uskutečňovat v jiných případech a jednalo se tedy o více desítek až méně stovek lidí v jednotlivých případech. Hony na otroky a vylidňování krajiny není ekonomicky výhodné.

Vykupování otroků v legendách je více hagiografickým údajem nežli věcným. Sv. Václav v nejstarší legendě Crescente fide otroky nevykupuje, činí tak až v I. staroslověnské v rámci dobrých skutků. Mince z 12. století nemají nic společného se stoletím desátým.

Vazbu Slav se Sklav řeším na str. 92-94. Dnes se ovšem již přikláním k možnosti, že Asklépios/Sklav mohl být původně slovanským bohem ZO, a tím i praotcem Slovanů.

Prodej do otroctví, jako jeden z možných trestů, byl jistě součástí raně středověkého práva. V době počínajícího feudalismu je ale podle mne nemožný masívní prodej otroků. Ojedinělé nálezy pout jej nedokládají. To bychom zase byli u "bahna v Mezopotámii, které dokládá, že k biblické potopě došlo".

J. Čihák (Úterý 14. června 2011)  ⇑

Břetislavova dekreta je soubor právních předpisů, který v roce 1039 nad hrobem svatého Vojtěcha v Hnězdně vyhlásil český kníže Břetislav I. Jedná se o nejstarší českou právní památku.

“Přeji si, aby ten rušitel manželství, který by se nechtěl vrátiti k předešlému svazku právě uzavřenému, nebyl uváděn podle řádu naší země do otroctví, nýbrž spíše, jak neoblomně káže naše nezměnitelné rozhodnutí, budiž odveden, ať je to jakákoliv osoba, do Uher a nesmí se žádnými penězi vykoupiti nebo do naší země vrátiti, aby se hlízami jedné ovečky nenakazil celý ovčinec Kristův."

ZH (Neděle 12. června 2011)  ⇑

O té podobnosti anglických slov Slav (Slovan) a slave (otrok) jsem taky přemýšlel, dle Etymonline by měl být Slav od slovo, což je podpořeno jmény na -slav (Miroslav ap.). Slave (otrok) prý pochází od Slav, protože mnoho Slovanů upadlo do otroctví, zejména za válek Oty Velikého a následovníků. Mimochodem slave se anglicky čte slejv, zatímco Slav sláv, německy otrok je Sklave, Slovan Slawe.
Na spekulace, jakou to mělo spojitost s Prahou jakožto údajným trhem otroků, mi historické znalosti nestačí.

J. Čihák (Sobota 11. června 2011)  ⇑

Okopíroval jsem několik informací z webu:

“Víme také, že na severu Afriky bylo několik osad, které se jmenují Saklabia nebo Saklab, což znamená Slovan. V tehdější době pojem Čech nebyl rozšířen. Ostatně z pojmu Slovan vzniknul třeba i „slave“, tedy anglicky otrok.

Kníže Vladislav zakázal prodej křesťanských otroků, ovšem pouze Židům. On je od nich dokonce vykupoval, což ale neznamená, že by přestali být otroky. Vadilo jen to, že Žid vlastnil křesťana. Nevadilo to, když křesťan vlastnil křesťana. Máme i minci z roku 1124, která tuto událost připomíná. Je zde vyobrazen kníže, jak drží otroka svázaného kolem krku provazem. Na druhé straně je svatý Václav.

Prosperitu Čech zajišťoval významný zahraniční obchod s lidmi, což dokazuje mince z té doby. „Na minci se svatým Václavem je na oprátce vyobrazen otrok,“ tvrdí numizmatik Národního muzea Luboš Polanský.“

Kromě denáru Vladislava I. máme další doklady o obchodu s otroky. Reliéf z hnězdenských vrat, sv.Vojtěch. Železné pouto na krk z velkomoravského hradiště Brno-Líšeň.

Franta (Čtvrtek 9. června 2011)  ⇑

http://www.xantypa.cz/cislo-02-10/1061-3/zide-bohatli-na-obchodu-s-otroky

v článku je zmíněna Cairo Geniza, nejsem tak jazykově vybaven abych mohl stopu sledovat dále

J. Čihák (Čtvrtek 9. června 2011)  ⇑

Zpráva Ibráhíma ibn Jákúba je předkládána v tomto znění: “Město Frága je vystavěno z kamene a vápna a je největším městem co do obchodu. Přichází sem z města Kráková Rusové a Slované se zbožím. A z krajin Turků muslimové, židé a Turci rovněž se zbožím a obchodními mincemi. Ti vyváží od nich otroky, cín a různé kožišiny.“ Jak to tedy je?

Pražský biskup Vojtěch kritizoval obchod s otroky, čímž prý vyvrcholil konflikt s Boleslavem II..

Jan Cinert (Středa 8. června 2011)  ⇑

Musím se upřímně přiznat k tomu, že jsem již alergický na bezduché opakování volných úvah D. Třeštíka, jako by to bylo něco doloženého, jak je uvedeno v odkazovaném "centrum". Ibn Jakůb, ani nikdo jiný se o prodeji otroků v Praze nezmiňuje. Je to zcela vymyšlená spekulace podle otrokářské praxe v Africe v 17. až 19. století. Evropa 10. století je přece úplně něco jiného! Skutečně doložené jsou naopak přesuny obyvatel v rámci vnitřní kolonizace.

J. Čihák (Středa 8. června 2011)  ⇑

To určitě byla. Ibráhím si asi přijel obhlédnout obchodní centrum s otroky, které se možná dříve jmenovalo Draga-dražírna otroků.

Slova torg a dorg jsou podobná, ale význam je jiný. Na trhu kupující zpravidla smlouvá o cenu s trhovcem. Během dražby jsou přijímány nabídky a následně je zboží prodáno tomu, kdo nabídl nejvíce. Otroci bývali spíše vydražováni.

Franta (Středa 8. června 2011)  ⇑

"fragua" je španělsky kovárna, Ibn Jacob, i když mluvil arabsky, přišel ze Španělska, přišel po kupecké stezce, které vedla ze Španělska napříč Evropou, místa, kterými stezka procházela byla v jeho době asi již pojmenována.

Franta (Úterý 7. června 2011)  ⇑

Jan Cinert (Úterý 7. června 2011)  ⇑

Také jen ve formě poznámek. "P" je přeměnitelné přes "Pf" na "F", nebo na "V" a "B", nikoliv na hlásky skupiny t, th, d, dh.
"Fraganeo" Bavorského geografa svým územním rozsahem potvrzuje lingvistický výklad, že se jedná o "Pražsko", čili území ovládané pražským knížetem v době pořízení zápisu (u mne str. 206). Jedná se o zápis názvu státu (Česko, Slovensko, Lučansko), tehdy knížecí državy, a ne názvu země nebo místa.
Slova "draga" (d/tar-g), caar (gar) a trh (tar-g) obsahují kořeny názvů boha ZO, a proto mají podobné posunuté významové obsahy ve svých variantách.

ZH (Úterý 7. června 2011)  ⇑

Jen namátkou pár poznámek. Jako jedna z nejpravděpodobnějších možností se mi zdálo Phragen (germánsky trh, staročesky fragnář byl hokynář).
Phraganeo není v nominativu, ale velmi pravděpodobně v ablativu, jde tedy o gramatický tvar, odpovídající lokativu - třeba "v Pražsku". Zda jde opravdu o toto území, jsme diskutovali někdy před rokem.
Že by šlo o duál, se nám nezdálo.

Franta (Úterý 7. června 2011)  ⇑

A co "prekyba"? http://lt.wikipedia.org/wiki/Turgus

Franta (Úterý 7. června 2011)  ⇑

Místo, kde se obchoduje je *torgъ, což je *dorgъ docela blízko. Město, které se jmenuje "po trhu" je prý finské Turku
gerebilo.ucoz.ru/load/0-0-0-178-20