Jan Cinert (Úterý 16. srpna 2011)  ⇑

Bazilika sv. Štěpána byla také založena na jaře, nebo jim zamrzl kompas? :-) Biskupové nezakládali kostely, ale vysvěcovali je postavené. Samotné postavení kostela bylo z promyšlené vůle světského stavebníka, který si na stavbu zjednal lidi znalé příslušného řemesla.

U Davlic se zapomenulo na biblického Davida, který byl protějškem Saula. Jejich obdobami jsou Achiles a Patrokles a naši Neklan a Tyr. Saul je Světlo podle Slunce a David je Stínem (*tap/dav).

Lidé v sobě nemusí mít chemickou střelku ukazující k severu. Může se jednat o podvědomé vnímání strana ze které přichází světlo a teplo, tedy jihu. Na opačné straně je sever. Uvnitř budov také ztrácím orientaci ke světovým stranám, takže to může být tím. Já zase většinou když se podívám na hodiny, tak zjistím že je tolik, kolik jsem si myslel, že je. Což je asi způsobeno nevědomým vnímáním sklonu Slunce. Na podzim pak bývám časem často zaskočen.

ZH (Úterý 16. srpna 2011)  ⇑

Nevzal byste onu známou z vědeckých důvodů do např. New Yorku, kde je t.č. deklinace -13°?
Zajímavé, že já se ve volné přírodě intuitivně orientuji vůči světovým stranám bez problémů, ale třeba v podzemních garážích mě jímá hanba před ženskejma, nevím, nakolik se tam uplatňuje magnetické pole Země, Faradayova klec, elektrická vedení, či jen zrakem postižitelné vjemy.

Franta (Úterý 16. srpna 2011)  ⇑

Já bych tomu i věřil.
1. nedávno proběhla internetem vlna článků, viz třeba:
http://technet.idnes.cz/lide-maji-v-tele-chemickou-strelku-ukazujici-k-severu-sesty-smysl-1cp-/veda.aspx?c=A110621_214530_veda_mla
+odkaz na originální článek
http://www.nature.com/ncomms/journal/v2/n6/full/ncomms1364.html

2. mám známou, která na požádání ukáže směem k severu. Její mávnutí ruky směrem k severu se až trapně shoduje se severním směrem.

ZH (Úterý 16. srpna 2011)  ⇑

Inu, tehdy lidé ještě neměli tak zakrnělé šišinky, byli na tom možná jako husy šedé, které mají v pineální žláze krystalky železa, kterými prý řídí dálkové lety podle magnetického pole. Zejména slepci, kterých tehdy bylo jistě víc než dnes, byli senzitivní na směr k východu. Někdy se ale halt bodli, za slunečních magnetických bouří, které dnes dovedou vyřadit dálková elektrická vedení.

Ale vážně (:-)): Kostely se jistě zakládaly na jaře, kdo by nějakou stavbu začínal jindy, jaro rovnalo se Velikonoce. Jenže určit první jarní úplněk nebylo snadné, někdy se to o měsíc prošvihlo nebo předběhlo, zejména když byly ranní mlhy a mračna nebo osoba zodpovědná za pozorování Slunce během zimy umrzla či zemřela hlady, taky byly jarní vody, biskupové se zdrželi u brodů nebo naopak spěchali na další štaci, byl to pěknej zmatek.

Jan Cinert (Úterý 16. srpna 2011)  ⇑

Znojmo: Takže to vypadá, že TOP03 a Maruschka jsou správně. Geoportál má správně výšku obzoru a stanoviště špatně jako GE, který má špatně i výšku obzoru.

Na Velké Moravě také zakládali s pomocí kompasu? :-)

Ládví: Podle hláskových přeměn by byl původní kořen *rat (rátať, radit, radlice), takže zase bůh ZO, rozšířený o -p/v. Ovšem v jakém smyslu byl již pozměněný výraz ve své době použit se dá těžko stanovit, obzvláště když jeho původní podobu v době použití neznáme. Nemůže prostě kopec jenom připomínat ledviny? Podružné kopce a vodní toky původně neměly jména, protože k tomu nebyl důvod. Byly to jen např. Vrchy a Strouhy. Řekl bych, že podobné názvy jsou mladšího původu a mohly vzniknout třeba i na základě nějaké události nebo i anegdoty. V takovém případě jsme vedle, jak ta jedle.

Franta (Úterý 16. srpna 2011)  ⇑

TOPO3: linie vedená od rotundy v azimutu 73,5° prochází v Suchohrdlech dvakrát vrstevnicí 310 m - mezi vrstevnicemi už žádná další zakreslená není - lze očekávat tedy hodnotu, která může být mírně nad 310m. Trasový bod vytvořený na souřadnicích N48.86558 E16.09560 má uvedenou nadmořskou výšku 312 m. Azimut je odhad - zobrazují se je hodnoty v celých stupních

ZH (Úterý 16. srpna 2011)  ⇑

Kdysi jsem četl, že se Ládví jmenovalo dříve Hledví, kvůli rozhledu.

Kompas bezpochyby vlastnil papežský zmocněnec, který brousil po evropských diecézích, kde se zrovna stavěl kostel, takže archeologové nic takového u nás nemohli najít, zase si ho odnesl. Krom toho ta magnetitová tyčinka by v zemi moc dlouho nevydržela ;).

Kolem r. 1700 byla v Evropě magnetická deklinace -20°, viz. Azimuty pod 68° jsou zcela výjimečné, mají je jen ty tři hradní kostely, protože je fanatický obdivovatel sv. Václava namířil do Boleslavě. Odchylky jdou taky na vrub lokálním magnetickým anomáliím. Teorie je neprůstřelná ;);).

J. Čihák (Úterý 16. srpna 2011)  ⇑

Cinert: To je dobrý nápad s tím dávením krajiny. Za prameništěm byla blata. Potok tuto oblast trvale dávil svojí vodou. Ale kdoví jak to vlastně bylo. Nejpůvodnější název mohl vzniknout třeba od staročeského dáliti a vsi mohli říkat Dalice.

Upřednostňujete nějaký názor na původ názvu Ládví? Slovo se nejvíce přibližuje k ledví, prasl. ledvja, staročesky ledvie, slovensky ladvie a rusky ljádveja. A co třeba Ladovín, čili posvátný vrch bohyně Lady?

Jan Cinert (Úterý 16. srpna 2011)  ⇑

Je zajímavé, jak se znojemská rotunda brání a chce si uchovat své tajemství. Nebo snad fandí tamnějším záhadologům? Na azimutu 73,5°je obzor na jižním okraji obce Suchohrdly podle: Geoportál - 312 m, GE - 302, Maruschka/Cenia - 311. Jaká je výška u TOP03? Výška stanoviště severně od rotundy: Geoportál - 280, GE - 278, Maruschka/Cenia - asi 291,5, TOP03 - 291,5. Zarážející je, že Geoportál má stejnou výšku obzoru jako Maruschka, ale výšku stanoviště jako GE. Takže systémové položení níže u některých portálů to není.

Kompas v raném středověku u mne neprojde :-). Archeologové o něm nic nevědí. Navíc se kostely zakládaly i dříve a magnetická deklinace by se musela měnit o 40° minimálně z desetiletí na desetiletí pořád dokola.

No, s lesem museli počítat, protože Slunce vyšlo nad ním. Jen není jasné zda v místě tehdy byl nebo nebyl. Svahy tehdy vypásala hospodářská zvířata, takže byly holé. Bylo to též využíváno kolem opevnění na zvýšení obranyschopnosti. Právě u teplické baziliky je to problém, protože obzor je na svahu Doubravčické hory, ale tamnější hrad je pozdější.

ZH (Úterý 16. srpna 2011)  ⇑

Není vyloučeno, že již v raném středověku mohli používat kompas, Evropané jej údajně poznali již za Dynastie Sung (960–1279).
Přičemž magnetická deklinace může nabývat neuvěřitelných hodnot, byť jsem našel výpočty jen od r. 1900 či 1590. Výkyvy magnetického pole během staletí v určité oblasti jsou pro laika nevyzpytatelné.

Řekněme, že naši předkové chtěli stavět kostely směrem k východu, a protože Slunce, mrcha, je neposedné, církevní hodnostáři v astronomii nevzdělaní a astrologové nebezpeční, tak vznikl kánon, že se to bude dělat dle kompasu. A tak vznikly ony odchylky...

ZH (Úterý 16. srpna 2011)  ⇑

Ten server http://geoportal.gov.cz/web/guest/map lze o půlnoci docela dobře používat ;) a je výborný. Liší se to (viz) od TOPO3, plácek s rotundou se zdá být ve výšce 284 m, zatímco na TOPO3-vrstevnice cca o 10 m více. Tak babo raď.

"Skutečnost" toho, zda počítali s lesem, či nikoli atd. atd., je reálná bohužel jen v našich subjektivních představách ;).

Jan Cinert (Pondělí 15. srpna 2011)  ⇑

Když se jde od náměstí k rotundě, tak se v komplexu budov bývalého pivovaru sejde o jedno podlaží. Je tam i výtah pro invalidy. Takže takové převýšení tam skutečně je. Zatím to vypadá na chyby v GE, takže jak jsem níže psal, je třeba příště porovnávat výšky v GE s mapou.

U kostelů s blízkým obzorem je skutečně nutné počítat i s výškou případných stromů. Došel jsem k závěru, že v takových případech (teplická bazilika) je datování možné, ale s upozorněním, že přesné stanovení profilu na azimutu může datování změnit. Skutečně v problematických případech bude nutné přenechat nalezení hodnověrných hodnot na geodetickém zaměření specializovanou firmou. V našich současných silách je pouze vyvarovat se chyb, jako u znojemské rotundy a opatrně dále rozšiřovat databázi. Zvláště, když u načítání na mapových serverech se zároveň dá spravovat auto a výsledkem je obrázek s nezřetelnými ručně napsanými hodnotami vrstevnic.

ZH (Pondělí 15. srpna 2011)  ⇑

PS už jsem ty vrstevnice u rotundy rozluštil, zdá se, že i na cénii je okolí rotundy cca 294 m, tj. se soklem třeba těch 298 m, taky se zdá, že se terén k náměstí moc nezvedá, ale to by asi chtělo osobní zkušenost. Při tom na GE se to zvedá o 20 metrů. Nevím, jaký vliv na to má městská zástavba.

ZH (Pondělí 15. srpna 2011)  ⇑

To je slušný zmatek, nekomentují to v dokumentaci k mapě?

Tady je výřez z vrstevnicové mapy izgard.cenia.cz (to je porod, než se to u nich načte, proto jsem udělal kopii). Zajímavé by bylo porovnat kapli sv. Antonína u popisku vrstevnice 300 na kraji hradiště, tyhle mapy jsou evidentně dělány klasickým způsobem a shodují se s nákresem, který jsem uvedl níže. Situace kolem rotundy je nepřehledná.

Franta (Pondělí 15. srpna 2011)  ⇑

Musím korigovat svá vyjádření.
TOPO3 je vektorová mapa, která má nad mapovým podkladem vrstvu, ve které jsou tzv. body zájmu. Jedním z těchto objektů je i znojemská rotunda. Když se pořádně podívám na mapový podklad tak vrstevnice udávají něco jiného než je uvedeno u rotundy - tam je přimo uvedeno 278 m, podle vrstevnic je jasné, že je to víc než 290 m.
Já jsem bezelstně použil ten údaj, který je uveden přímo u objektu


Vypadá to tedy na kombinaci dvou různých zdrojů dat. Když se nechá vytvořit nový trasový bod, hned vedle objektu rotundy, tak i u něj se objeví hodnota 278 m nebo jí blízká - kousek dál 277. Zdá se tedy, že nadmořská výška byla načtena z mapového podkladu, zdá se ovšem, že špatně.

Obdobné je to i s tou Lískou. Na mapě je kóta 534.22, v datech u bodu zájmu je uvedena hodnota 511 m. Při vytvoření trasového bodu vedle kóty, má ten uvedenu výšku 511.