Jan Cinert (Sobota 3. září 2011)  ⇑

Skvělé, funguje to perfektně, děkuji snad i za ostatní. Včera jsem měl východ opravdu ještě dole a kroutil hlavou, aniž bych před tím klikal.

Mně se zase zkomplikoval článek o mostu. Jako obvykle, čím více do toho člověk šťourá, tím více nalézá nepřesností a nedoložeností v uváděných výkladech, které musí pracně ověřovat a opravovat. Ale vyplatilo se a zatím pustím jeden špek - Juditin most byl dokončen v roce 1161. Ještě nějaký čas potrvá dodělání obrázků, což nemohu ovlivnit.

ZH (Sobota 3. září 2011)  ⇑

Tabulky tam byly vždycky (ty s planetami ap. pod obrázkem nebeské sféry), ale asi jste měl malou obrazovku nebo okno ;). Není to moje zásluha, je to mírně upravený skript JJ.

Základní obrázek byl vždycky s východem vlevo, ne? Když se na něj kliklo, byl východ dole, tak, jak se díváme na vycházející Slunce.

Teď jsem tedy udělal, že kliknutím na oblasti kolem S, V, J, Z se otevře zvětšená celestiální sféra s příslušnou světovou stranou u obzoru. Kliknutím na střed obrázku pak bude Slunce uprostřed dole. Doufám to funguje, měl jsem hravou chvilku, ale samozřejmě se mi to trochu zkomplikovalo a už mě to pak nebavilo...

Jan Cinert (Sobota 3. září 2011)  ⇑

Pro mě osobně je to v nejbližší době přínosné tak, že bych se pokusil najít shody či obdoby u významných úkazů u hvězd a pokusil se to sloučit s mytologií nebo obecnou orientací svatyň. Takže zprůměrování nehraje roli a asi i u jiných, kteří by v takovém období něco hledali. Všimnul jsem si, že tam přibyly i nějaké tabulky, jste pilný!

Pořád mám problém s tím natočením s východem dole. Tlačí mne to neustále k naklánění hlavy a vypadám při tom jako Miloš Zeman. Nebylo by přece jenom praktičtější dát východ vlevo, aby se tak simuloval pohled člověka stojícího na zemi a sledujícího oblohu jak je tomu po tisíce let?

ZH (Sobota 3. září 2011)  ⇑

V souladu je to přibližném ;).
Za prvé Jirka Jozif vychází z téže publikace, která nejde pod r. -1000, a nevím, jak si poradil s roky předcházejícími, když interval neomezil.
Hlavně ale se z A°zoru na Celestial Spheru najíždí přes časový údaj, který, jak jsem vysvětlil, není přesný, vychází z průměrného okamžiku zimního slunovratu, ne z konkrétního pro daný rok, včera to bylo ještě trochu jinak.

Jan Cinert (Pátek 2. září 2011)  ⇑

S úpravou A°zoru je to bomba. Denní nepřesnost by myslím neměla být důležitá. Škoda, že nemám čas začít si s tím hrát. Mám pořád na krku ten avizovaný článek o prvním pražském mostu. A hvězdná obloha je s tím v souladu?

ZH (Pátek 2. září 2011)  ⇑

S tou parcelací máte pravdu, koukal jsem na tereziánský stabilní katastr, bohnický zámek a další domy jsou takto orientovány. Doufám jsem vám tím nevyfouk ten balík peněz ;).

JČ: umožnil jsem zadat v A°zoru interval -4713 až 2500 let s upozorněním, že jde o orientační údaje. Ani Astronomical Algorithms Jeana Meeuse nenabízejí vzorce pro výpočet dne slunovratů a rovnodenností pod r. -1000. Tím je v A°zoru nejistý okamžik slunovratů a rovn., ale hodnota jejich azimutu by měla být v pořádku. Snad to říkám dobře, už jsem problematiku pozapomněl.

Jan Cinert (Pátek 2. září 2011)  ⇑

Myslím si, že pravá podstata vzniku vyspělých svatyň, ať už jakýchkoli, bylo to, že se jim nechtělo lézt po kopcích a vyhledávat přírodní útvary shodné s astronomickými principy (např. Lovoš - Bezděz). Proto si tyto zákonitosti vytvořili v malém provedení v blízkosti svého bydliště a případně je ještě nadále umísťovali a orientovali podle dominant na obzoru.

Se shodou orientace bohnického kostela, sídliště a pozemku léčebny je to opravdu pěkný "blázinec". Snad je to trochu náhoda a pozůstatek staré parcelace. Ale jinak pěkný námět pro záhadology, mohli by na tom vydělat slušné peníze :-).

ZH (Pátek 2. září 2011)  ⇑

Střed rondelu Byseň by měl být zde. Přes Řípec to tedy nejde, ostatně Z. Ministr to formuluje v knize poněkud jinak.

J. Čihák (Pátek 2. září 2011)  ⇑

Nacházím uznávané tvrzení, že od východu Slunce v sedle Bezdězu se odpočítával letní slunovrat. Pravděpodobně se jedná o pěkný příklad lunisolárního kalendáře. Avšak kalendář bylo nejsnažší upřesňovat při rovnodennosti. To je možné téměř přesně pohledem z Lovoše 50°31'39.003"N na Velký Bezděz 50°32'21.198"N.

ZH (Pátek 2. září 2011)  ⇑

Mimochodem, víte někdo, kde přesně ten rondel je? Všude se píše, že v zákrytu od něj je Řípec s Řípem, čemuž ovšem fotky nenasvědčují.

Ještě mimochodem - všiml jsem si, že osa bohnického kostela sv. Petra a Pavla, mající oněch 95 a půl stupně, je souběžná s orientací léčebny a i celým sídlištěm. Což je mi záhadou, sídliště je možná podle léčebny, ale že by léčebna byla podle kostela? Nabízí se, že oboje bylo stavěno v domnění, že jde o západo-východní směr, podklady pro to byly ovšem v každé době asi jiné.
O bohnickém kostele existuje zápis o svěcení, ale asi z něj nemůžeme pro naše potřeby nic vyčíst: "První historickou zprávou o něm je v originále dochovaná pergamenová listina, tzv. autentika, dnes v Archivu hl. města Prahy, ve které pražsky biskup Daniel potvrzuje, že 30. května 1158 vložil do oltářního kamene ostatky svatých jako důkaz o vykonaném svěcení..." (ze stránek farnosti).

Franta (Čtvrtek 1. září 2011)  ⇑

J.Čihák: bylo to jeden lunární měsíc před slunovratem a jeden lunární měsíc po slunovratu - to je myslím pro rok -4500 dostatečná přesnost :-)

J. Čihák (Čtvrtek 1. září 2011)  ⇑

Východ Slunce v sedle Bezdězu pozorovaný z rondelu Byseň, fotografie. Východ vypadá velmi magicky a tak mám pocit, že v tento den slavili významný svátek. Škoda, že A˚zor nepočítá až do roku -4500. Mohli bychom rychle zjistit, který den to byl. Zdeněk Ministr píše: “Poodstoupením jen o pár desítek kroků ze středu rondelu (u Bysně) zmizí Bezděz z dohledu, což je nezvratným důkazem záměrného kalendářního umístění, jedinečného a neobyčejně důmyslného.“ Rondel Byseň: 50°14'27.449"N, 14°2'4.378"E, 300 m n.m.. Bezděz - sedlo: 50°32'22.723"N, 14°43'0.887"E, 495 m n.m., 58,787 km, 56˚.

Jan Cinert (Středa 31. srpna 2011)  ⇑

Oprava: ...jednalo by se o polohu Slunce 3 hodiny před západem, tedy v 15 hodin za rovnodenností.

Jan Cinert (Středa 31. srpna 2011)  ⇑

J. Čihák: Kanonické hodinky jdou trochu mimo mě, ale jsou to zajímavé údaje, zvláště: "velikonoční Aleluja a Evangelium zaznělo současně s prvním paprskem Slunce proniknuvším oknem do kostela."

Dávno jsem spekuloval nad pootočením jednoho následného neolitického chrámu na Maltě v Mnajdře (obr. v mé knize) o 45°, to je azimut 135°. Tehdy jsem si říkal, že se jim asi nechtělo vstávat na bohoslužbu za východu Slunce během rovnodenností v 6 hodin, a tak otočili chrám tak, aby paprsky dopadli do chrámu o 3 hodiny později, čili v 9 hodin. No, praktický důvod by byl ten, že by se na 9. hodinu sešlo více lidí i z větší dálky. Vzpomněl jsem si na to u azimutu kostela na Pohansku - 46°, jednalo by se o polohu Slunce při západu v 15 hodin za rovnodenností. Jenže je to jen jedna z možností a jinak zatím nedoložitelná, tak jsem jí dál nerozvíjel.

V každém případě to celé navozuje možnost původu kanonických hodinek nejen v době starozákonní, ale již v neolitu, a původně by se jednalo o vyspělé sledování denního času a dobré znalosti pohybu Slunce.

J. Čihák (Úterý 30. srpna 2011)  ⇑

Začátek chórových modliteb se řídil podle zvláštního rozvrhu daného řeholí sv.Benedikta. Rozvrh vycházel z antického denního modelu, podle něhož měly den i noc vždy dvanáct hodin. Čili bez ohledu na roční období byla ta část dne, po kterou bylo světlo, rozdělena na 12 hodin a zrovna tak byla na 12 hodin rozdělena doba tmy. V zimě trvá tma déle, noční hodiny byly tedy delší než denní. V létě je tomu naopak. Pořadí modliteb bylo následující: osmou hodinu po západu Slunce začínaly vigilie, před rozedněním matutinum, po východu Slunce prima, třetí hodinu tercia, v poledne sexta, tři hodiny nato nona, při západu Slunce vespera (nešpory) a celý cyklus uzavřelo completorium.

S východem Slunce souvisel průběh velikonoční vigilie. “Čtení a zpěv žalmů by měly být tak dlouhé, aby velikonoční Aleluja a Evangelium zaznělo současně s prvním paprskem Slunce proniknuvším oknem do kostela. Aleluja s Evangeliem jsou vyvrcholením, centrálním bodem vigilie. Jimi se zvěstuje Kristovo vzkříšení.“