Jan Cinert (Čtvrtek 20. června 2019)  ⇑

Ještě si pamatuji z doby před lety, když jsme více probírali rondely, že jsem se usilovně snažil přijít na to, proč jsou rondely zpravidla jednou polovinou trochu zploštělé. Taky je záhada časté směrování SJ osy asi o -10°. Tehdy jsem na nic kloudnéhoi nepřišel a musel to vzdát. V tom tedy záhada přetrvává.

ZH (Čtvrtek 20. června 2019)  ⇑

Zatopení příkopů by jistě nebyl problém, pokud byla dost vysoká spodní voda, nota bene v píscích středního Polabí, kde je jedna zatopená pískovna vedle druhé. Ten velký rondel je sice jen necelý kilometr od Labe, musím všask přiznat, že je o dost nad hladinou řeky, 210 metrů, zatímco Labe 192. Ovšem teče tam ten potok. Jistě to bylo projektováno v nezáplavovém území.
Objem vytěžené zeminy, v daném místě spraše, je ohromný – 4,5 * 14 * 750 m jen u vnitřního velkého příkopu, co s tím dělali? To muselo být bagrů a náklaďáíků.
Nechci vehementně protežovat tu ohradu pro zvířata, resp. oboru, mimochodem jsme tu Janem Čihákem probírali novověké kruhové obory, ale kdysi byly tady všude lesy, nanejvýš lesostepi, volně žijící zvířata bylo možno tak nejvýš lovit, jinak se zaběhla, sežraly je šelmy atd., musely se pro ně udělat ohrady, a to chráněné proti šelmám, nastala domestikace.
Posledně jsem si myslel, že rondely byly vojenské tábory podobné pozdějším římským, ale to nahromadění nejméně 4 na jednom místě se mi nezdá.

Mimochodem, samotný původní Kolín (Nový Kolín) je postaven na hornině magmatit až ortorula, je tam takový sopečný ostrov v těch sedimentech.

Jan Cinert (Středa 19. června 2019)  ⇑

Osobně na to nějaký vyhraněný názor nemám, tak jen s dovolením pár poznámek. Nález misek ukazuje opravdu na kultovní místo. Kult spojený s vodou byl jeden jednoznačný. Jenže se týkal skočného odlivu a přílivu za novoluní. To jsou pohádkové náhle se potápějící ostrovy po zapálení ohně trosečníkem, třeba první ze sedmi pohrom (bouří - dobrodružstí) námořníka Sindibáda. Ale na jezerech příliv není.

Ony ostrůvky by jako útočiště nebyly moc praktické. Mnoho by se tam nevešlo a byly by, odhaduji, na dostřel lukem.

Příkopy rondelů nemohly být zatopeny právě kvůli násypům před vstupy. Ty by tvořily hráz proti rozlití vody do celého příkopu. Tehdy byla pastva sezónní, v létě byl dobytek stále venku na pastvě, i v lese, a na zimu se zaháněl k lidským sídlům. Takže, pokud by se jednalo o ohrady pro dobytek, tak na zimu, ne na noc.

ZH (Středa 19. června 2019)  ⇑

U ostrůvků souhlasím, i když to taky mohla být ultima refugia.

U Kolína se jen v trase budované silnice našly 4 velké rondely kousek od sebe, 230, 214, 80 a 75 metrů. Plocha největšího byla hrazená čtyřmi příkopy z nichž ten největší (nejblíže středu) měl hloubku 4,5 a šířku 14 metrů. Předpokládám, že byly zatopené, ten velký rondel je těsně vedle Pekelského potoka blízko rybníka Peklo (přímo v místě mimoúrovňové křižovatky). To mi moc svatyně nepřipomíná.

Zajímavé je, že v místě velkého rondelu byla odjakživa (18. století) křižovatka 5-6 cest, nebo těsně východně od něj.

Jan Čihák (Středa 19. června 2019)  ⇑

Našel jsem spoustu článků o umělých ostrůvcích. Převládá názor, že sloužily pro pohřební rituály. Pokud to tak bylo, pak i celá jezera musela mít posvátný význam. K tomu bych přidal další možnost, že na ostrůvcích bydleli šamani a v tomto posvátném prostředí věštili a léčili.

jan Čihák (Středa 19. června 2019)  ⇑

No, rondely i ostrůvky mohly být svatyně, kde se odehrávaly obřady včetně pohřebních. Spálení pozůstatků nebylo ve všech kulturách běžné, avšak mohli praktikovat rozptylování popele z obětin, po zemi, do vody nebo do větru.

ZH (Středa 19. června 2019)  ⇑

Čtu o tom poprvé. Vypadá to kultovně

Mezitím jsem usoudil, že rondely byly zkrátka ohrady na dobytek, chráněné proti šelmám. Proto byly vstupy hliněná mola, přes můstky by kopytnatá zvířata nepřešla, ať kvůli psychologii, nebo hmotnosti. Na noc se do vstupů dávala nějaká trněná ap. vrata.

Jan Čihák (Středa 19. června 2019)  ⇑

Podle jedné domněnky se mohlo jednat o kultovní ostrůvky, kde byly vykonávány pohřební obřady. Je možné, že se do vody ukládaly misky s popelem. Popel se zakrátko rozpustil a rozptýlil do jezera. Z toho lze odvodit, že skotská jezera bývala posvátná.

https://www.interez.sk/

Napadá mě určitá analogie. Suchozemské rondely třeba sloužily jako dnešní rozptylové loučky.

Jan Čihák (Úterý 18. června 2019)  ⇑

Crannogs - umělé kamenné ostrůvky ve skotských jezerech.
Stavěny od neolitu až do doby železné, průměr 10-30 m.
Jejich původní účel je záhadou.
Vodní rondely?

https://www.stoplusjednicka.cz/

Jan Cinert (Pondělí 10. června 2019)  ⇑

Ještě pro vysvětlení. Dodělal jsem právě Dodatek v knize o zakládání pražského biskupství s přihlédnutím k dosavadním výsledkům výzkumu.
Jestliže je v hrobě 102 kněžic Václav, otec Oldřicha, pak je stavebníkem kaple P. Marie (sv. Anny) Oldřich. Tím platí i určitý soulad s datováním hrobu ke konci 10. století a pozdějším postavením kaple podle Frolík et all. Ale ne úplně, podle nich by měla být ještě pozdější. Arch. datování založení kaple pak vychází na rok 1027.

Jan Cinert (Pondělí 10. června 2019)  ⇑

Mě připadá 9 vteřin jako tištěná odpověď z americké university, kde se izolování DNA dělalo. Poslední publikované je o tom neúspěchu s Bořivojovou DNA.

Aha, tak jsem to špatně pochopil. V rychlosti jsem přelétl dotyčný článek. Je hodně poplatný době před osmi roky. Musím ho trochu zdnešnit.

Napsal jsem včera dotyčnému výzkumníkovi dotaz na před 10 roky funkční adresu. Zatím neodpověděl.

ZH (Pondělí 10. června 2019)  ⇑

9 vteřin vypadá jako z tištěné publikace.

Diva – vím, jen jsem upozornil, že ve vašem textu přetrvává tvrzení, že jde o ženu.

Jan Cinert (Neděle 9. června 2019)  ⇑

Díky za snahu. Přemýšlím, že bych dotyčnému napsal, nějaký starý kontakt mám.
"9. vteřin" není zatím nikde publikovámo, výzkum stále probíhá.
"Viking" je určitě jen trik pro upoutání laické veřejnosti. Podle mne stále, alespoň zatím, :-) to byl syn uprchlého příslušníka přemyslovského rodu, který byl odstaven od vlády. Syn se pak vrátil s izotopy v zubech odpovídajícími mládí strávenému na severozápadě Evropy. Hned vedle Dánska byli slovanští Obodrité. Podobně je trik s tím, že R1b je keltskogermánská haploskupina. Vznikla ve východní Evropě po poslední době ledové.
Název The Diva je pohrobkem dřívějšího určení, že se jedná o mladou ženu. Už asi před rokem jsem tu o tom psal. I. Borkovský ji nejprve označil za abatyši Mladu a nesouhlasil se zjištěným dožitým věkem 20,4 ±1,8 roku, který to vylučoval. Stal se tím příkladem pro historiky, kteří začali odmítat i další dožité věky z výzkumu E. Vlčka, které se jim nehodily. Nakonec se přidali i archeologové s odmítnutím ztotožnění některých osob s ostatky, známé je např., že K1 není Bořivoj. Nakonec se asi před dvěma roky zjistilo, že zemřelá z hrobu 102 není ženou, ale mužem.
Již zmíněné, za vlasy přitažené, tvrzení, že v K1 nemůže být Bořivoj, protože ve vedlejším hrobě byla žena, je patrně důsledek toho, že se nepodařilo izolovat DNA z hrobu K1. Tak se tímto způsobem pokračuje v odporu proti Vlčkově ztotožnění.

ZH (Neděle 9. června 2019)  ⇑

PS: no je v tom pro laika bordel... například haploskupina W6a se podle jednoho zdroje nachází v Anatolii a východní Evropě, podle jiného v Pobaltí u kultury se šňůrovou keramikou, na severní i jižní straně Baltu. To s Vikingem bude spíš marketingový trik, s Pobalťany jižně od Baltu jsme tuším měli čilý styk.
Mimochodem nebožtík ze 102 byl muž (narážím na vaše údaje z Rotundy 100 let poté), proč že se mu říká The Diva?
Rozložení R1b.
Ale více se tím zabávat nebudu, to bych se zbláznil...

ZH (Neděle 9. června 2019)  ⇑

Teoreticky bych byl dobrým rádcem, před 40 lety jsem dělal zkoušku z lékařské genetiky a znám se velmi dobře s pracovnicí gen. centra, která je podepsaná pod zkoumáním K1,2. Ale bohužel je mi to oboje na nic, tehdy se ještě takové věci neřešily, a pracovnice mi opakovaně na podobné dotazy neodpověděla. Jedině bych vám mohl přes společného kamaráda zprostředkovat kontakt na dr. Vaňka, ale nevím, jestli by byl ochotný ztrácet čas s pro něj trivialitami. Ale "9 vteřin" je jistě někde publikováno i s komentářem.
Učebnici jsem nikde nenašel, ale na anglické Wikipedii je o tom stručně a jednoduše – viz ;-), plus odkazy.
Já bohužšl teď nemám prostor, abych se takovými věcmi zabýval.