Jan Čihák (Neděle 23. června 2019)  ⇑

PS: Snad příští rok budu mít víc času. Chtěl bych objet české ringvaly a měřit zemní potenciály. Udělal jsem teoretickou úvahu. Vodní příkop rondelu mohl přitahovat blesky. Třískaly do vodního příkopu a vnitřní prostor byl relativně bezpečný. Tento efekt byl výraznější, pokud rondel vybudovali v lokalitě, kde častěji udeřily blesky. Avšak zdůrazňuji, že je to pouze předběžná spekulace. Zemními proudy jsem se dosud zabýval jen okrajově.

Lidé mohli ledacos vypozorovat už v neolitu a využívat to ke kultovním účelům. Závěr mojí úvahy je, že rondely mohly být svatyněmi k uctívání hromových božstev.

Jan Čihák (Sobota 22. června 2019)  ⇑

Ale v příkopu lipského rondelu není voda.

Jsou místa, kde nápadně často udeří blesk. Jedno takové místo bylo zkoumáno. Je tam trvale o polovinu vyšší kladný potenciál než v okolí. Neumím posoudit, jestli by zvýšení potenciálu mohl vyvolat kruhový vodní příkop.

V pyramidách zvláštní fyzikální jevy nejsou. Už kdysi se povídalo, že broušení žiletek v modelu pyramidy je pochybné, i když je na to patent. Teď jsem našel článek o jednom pokusu. V Akademii věd dokázali, že žiletka je stále tupá.

zh (Sobota 22. června 2019)  ⇑

Kopie, resp. rekonstrukce rondelu je u Lipska.

Jan Čihák (Sobota 22. června 2019)  ⇑

Broušení žiletek v modelu Cheopsovy pyramidy bylo patentováno. Ovšem nejsou informace, jestli to funguje i ve skutečné pyramidě. Příkopy rondelů určitě ovlivňovaly hustotu a rozložení telurických proudů, zejména, když příkopy byly naplněny vodou. To mělo vliv na elektrický potenciál uvnitř rondelu. Třebas to nějak přitahovalo blesky během bouří. Zatím nikoho nenapadlo vybudovat experimentální kopii rondelu a sledovat, co to dělá.

ZH (Sobota 22. června 2019)  ⇑

No, musím leccos poopravit, v příkopech rondelu 1 u Kolína asi nebyla primárně voda, jen dešťová.
Prolít jsem tyhle dvě práce, ale nemám teď čas na podrobnější četbu:
zde a zde.

ZH (Sobota 22. června 2019)  ⇑

Myslím, že jste zdroj o posunech zeminy tehdy neuvedl, jen že jste to kdysi četl.

Že šlo o sportoviště, to před časem publikoval jistý archeolog z Arch. ústavu, nikdo tomu nevěřil. Mayové ale měli stadiony pro tlachtli, což byla rituální míčová hra, nešlo tam jen o pocit vítězství a slávu jako dnes.

Rondel u Kolína: z příkopů musely být vytěženy desítky tisíc tun zeminy, možná přes 100, nevím jak dlouho bych kopal jeden metr krychlový a někam ho přesunoval s primitivními nástroji... Kam to přesouvali?

Vojenský účel se zpravidla vylučuje, protože to bylo vesměs na nechráněných místech, nevyužívaly se přírodní překážky, ta mola přes příkopy by usnadňovala dobytí. Pro dobytek versus šelmy je to asi přeci jen předimenzované, proti šelmám by asi stačila palisáda s nějakým trním proti šplhavým druhům.

Právě tak je to hrubě předimenzované jakožto sportoviště, chybí asi tribuny, účel těch příkopů mě nenapadá.

Muselo to mít rituální význam, už proto, že někdo musel hromadu lidí zblbnout, aby tak pracné dílo vykonala, měli jiné starosti.

Přirovnal jsem to tehdy k pyramidám.

O pyramidách se říká, že ten tvar způsobuje nějaké zvláštní jevy, například v prosté pyramidě z papíru se prý samy nabrousí žiletky, sice tomu nevěřím, ale pověra na světě je. Musím se pochlubit, že se mi podařilo dostat do centrální komory Cheopsovy pyramidy, kam za den pouštějí jen tuším 90 lidí, tak je to při tom zájmu takřka nemožné, a byl to magický zážitek, ale asi jen psychologicky. Marně ale vymýšlím, co by to v případě rondelů mělo být, když se jich postavilo tolik, a prý po tisíci letech se začaly stavět prakticky stejné v Británii, jakožto causewayed enclosures.

Vzpomněl jsem si na čtyři řeky v řeckém podsvětí.

Jan Čihák (Pátek 21. června 2019)  ⇑

Našel jsem pro příklad letecký snímek rondelu Borová. Nejspíš byl původně kruhový. Šišák z něj udělaly horizontální deformace zeminy u povrchu. Na stránce je zajímavý názor na účel rondelů.
https://www.geocaching.com/

Jan Čihák (Pátek 21. června 2019)  ⇑

Kdysi jsem sehnal dokument, kde byla podrobně zpracována tématika vodorovného posunu v měkkých horninách. Jsou prokázány vlivy, které způsobují vodorovné deformace povrchu i na rovinách. Jedná se o velmi pomalé procesy. Geodeti si s tím nedělají starosti. Ale v archeologii to má význam, neboť je nutné brát v úvahu změny, které probíhaly po tisíce až desítky tisíců let. Bohužel dokument už nemám, možná si ho uložil ZH.

ZH (Pátek 21. června 2019)  ⇑

Jan Cinert: Z. Ministr to zploštění přičítal obrazu Slunce nad obzorem. Ale Jan Čihák upozornil na posuny zeminy během věků, zvlášť když je to ve stráních, dodávám. Třeba velký rondel u Kolína je na mírné stráni přikloněné k severu (k řece). Ta orientace... nevím.

Zajímavé je, že na Yukatánu nejsou žádné vodní toky, veškerá voda je čerpána z podzemních kaveren (cenote), třeba v Chichén Itzá jsou nejméně tři, rituální oběti ale byly jen v jedné, aspoň myslím, ta má dnes propadlý strop. Nejsem si jist, zda vodu kontaminovanou mrtvolami opravdu Mayové pili, možná ano, aby získali sílu těch vyvolených obětí, ale to jsem si teď vymyslel.

Jan Čihák (Pátek 21. června 2019)  ⇑

I podzemní či povrchová voda na pevnině byla posvátná. Měla významnou roli např. v kultu Mayů. Pohřbívali těla do jeskynních jezírek. Ještě v 16. století vhazovali oběti do přirozených studní. Někteří badatelé si myslí, že zánik Mayské civilizace způsobilo otrávení podzemních vod.

Křesťanská úcta ke studánkám má prý původ ve slovanských kultech. Slované uctívali prameny, řeky a jezera. Věřili v různé vodní duchy. Uctívání bohů deště se vyskytovalo snad ve všech civilizacích.

Jan Cinert (Čtvrtek 20. června 2019)  ⇑

Ještě si pamatuji z doby před lety, když jsme více probírali rondely, že jsem se usilovně snažil přijít na to, proč jsou rondely zpravidla jednou polovinou trochu zploštělé. Taky je záhada časté směrování SJ osy asi o -10°. Tehdy jsem na nic kloudnéhoi nepřišel a musel to vzdát. V tom tedy záhada přetrvává.

ZH (Čtvrtek 20. června 2019)  ⇑

Zatopení příkopů by jistě nebyl problém, pokud byla dost vysoká spodní voda, nota bene v píscích středního Polabí, kde je jedna zatopená pískovna vedle druhé. Ten velký rondel je sice jen necelý kilometr od Labe, musím všask přiznat, že je o dost nad hladinou řeky, 210 metrů, zatímco Labe 192. Ovšem teče tam ten potok. Jistě to bylo projektováno v nezáplavovém území.
Objem vytěžené zeminy, v daném místě spraše, je ohromný – 4,5 * 14 * 750 m jen u vnitřního velkého příkopu, co s tím dělali? To muselo být bagrů a náklaďáíků.
Nechci vehementně protežovat tu ohradu pro zvířata, resp. oboru, mimochodem jsme tu Janem Čihákem probírali novověké kruhové obory, ale kdysi byly tady všude lesy, nanejvýš lesostepi, volně žijící zvířata bylo možno tak nejvýš lovit, jinak se zaběhla, sežraly je šelmy atd., musely se pro ně udělat ohrady, a to chráněné proti šelmám, nastala domestikace.
Posledně jsem si myslel, že rondely byly vojenské tábory podobné pozdějším římským, ale to nahromadění nejméně 4 na jednom místě se mi nezdá.

Mimochodem, samotný původní Kolín (Nový Kolín) je postaven na hornině magmatit až ortorula, je tam takový sopečný ostrov v těch sedimentech.

Jan Cinert (Středa 19. června 2019)  ⇑

Osobně na to nějaký vyhraněný názor nemám, tak jen s dovolením pár poznámek. Nález misek ukazuje opravdu na kultovní místo. Kult spojený s vodou byl jeden jednoznačný. Jenže se týkal skočného odlivu a přílivu za novoluní. To jsou pohádkové náhle se potápějící ostrovy po zapálení ohně trosečníkem, třeba první ze sedmi pohrom (bouří - dobrodružstí) námořníka Sindibáda. Ale na jezerech příliv není.

Ony ostrůvky by jako útočiště nebyly moc praktické. Mnoho by se tam nevešlo a byly by, odhaduji, na dostřel lukem.

Příkopy rondelů nemohly být zatopeny právě kvůli násypům před vstupy. Ty by tvořily hráz proti rozlití vody do celého příkopu. Tehdy byla pastva sezónní, v létě byl dobytek stále venku na pastvě, i v lese, a na zimu se zaháněl k lidským sídlům. Takže, pokud by se jednalo o ohrady pro dobytek, tak na zimu, ne na noc.

ZH (Středa 19. června 2019)  ⇑

U ostrůvků souhlasím, i když to taky mohla být ultima refugia.

U Kolína se jen v trase budované silnice našly 4 velké rondely kousek od sebe, 230, 214, 80 a 75 metrů. Plocha největšího byla hrazená čtyřmi příkopy z nichž ten největší (nejblíže středu) měl hloubku 4,5 a šířku 14 metrů. Předpokládám, že byly zatopené, ten velký rondel je těsně vedle Pekelského potoka blízko rybníka Peklo (přímo v místě mimoúrovňové křižovatky). To mi moc svatyně nepřipomíná.

Zajímavé je, že v místě velkého rondelu byla odjakživa (18. století) křižovatka 5-6 cest, nebo těsně východně od něj.

Jan Čihák (Středa 19. června 2019)  ⇑

Našel jsem spoustu článků o umělých ostrůvcích. Převládá názor, že sloužily pro pohřební rituály. Pokud to tak bylo, pak i celá jezera musela mít posvátný význam. K tomu bych přidal další možnost, že na ostrůvcích bydleli šamani a v tomto posvátném prostředí věštili a léčili.