Kniha HAJDY NA HRAD
TISK
HLEDÁNÍ
PŘIDAT VZKAZ
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
PŘIDAT VZKAZ
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Jan Cinert (Neděle 23. října 2011) ⇑
Disk z Nebry: Zlaté pásky po okraji vymezující úhly východu a západu slunce za slunovratů byly přidány dodatečně. Nemají nic společného s původní podobou disku. Naposledy byl disk na něco přitlučen nebo přinýtován a z toho jsou dírky po obvodu.
Teorie vycházející ze stejné zeměpisné šířky Stenehenge a Goseku jsou slepou uličkou. Mýty a znalosti založené na astronomických principech v jedné zeměpisné šířce by se nemohly šířit do celého evropského prostoru.
Franta: Je to si překlep, ale "býčí" rohy jsou v Gosecku na východní straně; východ Slunce za letního a zimního slunovratu. Mýty však reagují na vyvinutější svatyně, jako je v Mnajdře na Maltě. Čili paprsky vniknou vchodem (lůnem) svatyně a za letního slunovratu míří do pravé ruky bohyně Země. Takže paprsky za letního slunovratu jsou rohem hojnosti drženém v pravé ruce bohyně.
Provedení "hrubé stavby" v Gosecku nemuselo být úplně přesné. Mohlo být doladěno přesným umístěním ústředního sloupu, případně nadstavbami ve vstupech, která se nedochovaly.
Teorie vycházející ze stejné zeměpisné šířky Stenehenge a Goseku jsou slepou uličkou. Mýty a znalosti založené na astronomických principech v jedné zeměpisné šířce by se nemohly šířit do celého evropského prostoru.
Franta: Je to si překlep, ale "býčí" rohy jsou v Gosecku na východní straně; východ Slunce za letního a zimního slunovratu. Mýty však reagují na vyvinutější svatyně, jako je v Mnajdře na Maltě. Čili paprsky vniknou vchodem (lůnem) svatyně a za letního slunovratu míří do pravé ruky bohyně Země. Takže paprsky za letního slunovratu jsou rohem hojnosti drženém v pravé ruce bohyně.
Provedení "hrubé stavby" v Gosecku nemuselo být úplně přesné. Mohlo být doladěno přesným umístěním ústředního sloupu, případně nadstavbami ve vstupech, která se nedochovaly.
ZH (Sobota 22. října 2011) ⇑
Cedule v centru rondelu z GE. Je ale otázka, jestli je rekonstrukce skutečně věrná, nebo upravená dle hypotéz.
Angličtina - myslím jste text pochopil správně. Já čtu anglicky s námahou (jsem samouk), sice rozumím, ale každá věta mě stojí úsilí, a tak delší texty jsou problém, kór když jsem unavený. Tak jsem o Gosecku četl jen zběžně. A to jsem slíbil nastudovat měsíční cykly a doladit grafy ;).
Je fakt, že Goseck a Stonehenge jsou téměř na stejné rovnoběžce, ale rondelů jsou desítky či stovky, S a G jsou z různých ér atd.
Co se týče těch grafů, vím i, jak by se dala data pro určitou spojnici získat přímo, ale to bych porušil autorská práva, Adam mi zatím neodpověděl, zda by to nechtěl do GPSV doplnit.
Angličtina - myslím jste text pochopil správně. Já čtu anglicky s námahou (jsem samouk), sice rozumím, ale každá věta mě stojí úsilí, a tak delší texty jsou problém, kór když jsem unavený. Tak jsem o Gosecku četl jen zběžně. A to jsem slíbil nastudovat měsíční cykly a doladit grafy ;).
Je fakt, že Goseck a Stonehenge jsou téměř na stejné rovnoběžce, ale rondelů jsou desítky či stovky, S a G jsou z různých ér atd.
Co se týče těch grafů, vím i, jak by se dala data pro určitou spojnici získat přímo, ale to bych porušil autorská práva, Adam mi zatím neodpověděl, zda by to nechtěl do GPSV doplnit.
Franta (Sobota 22. října 2011) ⇑
Pokud jsem správně pochopil "Goseck" tak je prezentován jen východ Slunce o obou slunovratech (brány na jižní straně), tedy "býčí rohy", o kterých se zmiňuje J.Cinert.
Na severu je přístupová cesta. Na nejakých videích byl vidět i střed rondelu, kde je na zemi nějaká deska se šipkami v jednotlivých směrech. Ty vedou k slunovratům a k nějakým svátkům, které jsou kousek posunuty od slunovratu.
Jediné o měsíci bylo video z expozice, která je u objektu, kde byly objekty z disku z Nebry položeny do schematu rondelu - tedy kuh a srpek a nad nimi ty tečky, které prý představují Plejády.
Na severu je přístupová cesta. Na nejakých videích byl vidět i střed rondelu, kde je na zemi nějaká deska se šipkami v jednotlivých směrech. Ty vedou k slunovratům a k nějakým svátkům, které jsou kousek posunuty od slunovratu.
Jediné o měsíci bylo video z expozice, která je u objektu, kde byly objekty z disku z Nebry položeny do schematu rondelu - tedy kuh a srpek a nad nimi ty tečky, které prý představují Plejády.
Franta (Sobota 22. října 2011) ⇑
No já už jsem začal hledat azimuty východu a západu Měsíce o slunovratu(abych si podpořil tu mou chabou angličtinu) No ale uvědomil jsem si, že to bude ten nejsevernější a nejjižnější výskyt Měsíce v úplňku v tom 18,6 letém cyklu a tedy ne východ Měsíce o slunovratu a tak jsem toho nechal.
Pro tu Svatováclavskou kapli by to možná stálo zato spočítat. Zatím nejspíš vím jak z JPL Horizon vybrat ty správné údaje o Měsíci, ale 19 let to najednou neschroupám takže to vypadá na 19 ročních výpisů, které by se pak daly zpracovat.
Pro tu Svatováclavskou kapli by to možná stálo zato spočítat. Zatím nejspíš vím jak z JPL Horizon vybrat ty správné údaje o Měsíci, ale 19 let to najednou neschroupám takže to vypadá na 19 ročních výpisů, které by se pak daly zpracovat.
ZH (Sobota 22. října 2011) ⇑
90° - to mně nevychází, ale vy to dovedete lépe. Dle GE jsou vchody 125.5° a 226.8°, v r. -4713 tam vycházelo Slunce o letním slunovratu 47.9° (zapadalo snad v 312°) a o zimním 126.7°, zapadalo snad 233.3°.
Zato, kdybych chtěl bezudzdně kombinovat, tak nejzazzší zimní lunovrat od Svatováclavské kaple byl 126.7+5=132.7, což je skoro Čihákova linie (131.83°) ;).
Zato, kdybych chtěl bezudzdně kombinovat, tak nejzazzší zimní lunovrat od Svatováclavské kaple byl 126.7+5=132.7, což je skoro Čihákova linie (131.83°) ;).
ZH (Sobota 22. října 2011) ⇑
Tady jsou Trosky a Sněžka od vysílače U doubku (50°23'9.670"N, 14°58'9.000"E), asi 400 m západně od trasy Malkovského-Krakonoš dle GE. Je to zvětšenina z Panoramia. Zdá se mi, že na onom obrázku z Malkovského ulice (viz min. příspěvek) jsou Trosky skutečně vidět, takový puntík pod Luční horou, to by ovšem byly mimo trasu dle Google Earth, a to o 1.3 km, tj. odchylka azimutu 1.11°.
Franta (Sobota 22. října 2011) ⇑
... which the Midsummer Sunrise and Sunsets are at 90° of the Moons Northerly setting and Southerly rising. (6)
Chtějí tím uvedeným výše říci, že pro letní slunovrat platí, že mezi azimutem nejsevernějšího západu Měsíce a východem Slunce je úhel 90°?
A, že stejné platí pro azimut západu Slunce a nejjižnější azimut východu Měsíce?
Chtějí tím uvedeným výše říci, že pro letní slunovrat platí, že mezi azimutem nejsevernějšího západu Měsíce a východem Slunce je úhel 90°?
A, že stejné platí pro azimut západu Slunce a nejjižnější azimut východu Měsíce?
Franta (Sobota 22. října 2011) ⇑
O existenci Gesecku vím (stejně tak o disku z Nebry), mám jej ale zařazen mezi ostatní rondely. Nevím tedy nic detailnějšího.
Trochu jsem pátral po profilu člověka, který na mysliveckém serveru uveřejnil foto Trosek a Slunce (odkaz od J.Č.). Můj závěr je, že ten člověk pochází z Dolního Bousova. To je asi 12 km od Trosek. Řekl bych, že fotku pořídil někdy "na čekané" někde poblíž bydliště.
Trochu jsem pátral po profilu člověka, který na mysliveckém serveru uveřejnil foto Trosek a Slunce (odkaz od J.Č.). Můj závěr je, že ten člověk pochází z Dolního Bousova. To je asi 12 km od Trosek. Řekl bych, že fotku pořídil někdy "na čekané" někde poblíž bydliště.
ZH (Sobota 22. října 2011) ⇑
Trošku jsem si hrál s těmi Troskami, tady je důkaz, že z Letňan nemůžou být vidět. A teď nevím, viděl je někdo? Pořádná refrakce by mohla Doubek klidně přeskočit...
Všimli jste si tohohle? Goseck, komentář.
Všimli jste si tohohle? Goseck, komentář.
ZH (Pátek 21. října 2011) ⇑
Nemůžu si pomoct, terestrická refrakce umožňuje vidět i vzdálené kopce, nad nimiž vychází Slunce, které bychom bez refrakce kvůli zakřivení Země vůbec nemohli vidět (Slunce by vycházelo až později, nad bližším obzorem), tedy částečně kompenzuje vliv převýšení.
Nicméně se nad přesností výpočtu zamyslím, vzhledem k té kvadraticky rostoucí odchylce.
Krkonoše jsou z Prahy vidět asi jen párkrát do roka, za mimořádně čistého vzduchu, viz třeba ta fotka z letňanského okna. Otázka je, jaké mají atmosférické podmínky, které umožní dostatečnou průhlednost vzduchu, další efekty, třeba na refrakci.
Nicméně se nad přesností výpočtu zamyslím, vzhledem k té kvadraticky rostoucí odchylce.
Krkonoše jsou z Prahy vidět asi jen párkrát do roka, za mimořádně čistého vzduchu, viz třeba ta fotka z letňanského okna. Otázka je, jaké mají atmosférické podmínky, které umožní dostatečnou průhlednost vzduchu, další efekty, třeba na refrakci.
J. Čihák (Pátek 21. října 2011) ⇑
ZH (Pátek 21. října 2011) ⇑
Krásná fotka, vyjadřuje moji dekadentní náladu ;). Omlouvám se za ten dnešní fňuk.
Přízemní refrakce umožňuje vidět dál, tj. za oblouk zeměkoule, to se jednak dá vyjádřit, že se zdánlivě zvedá obzor, ale také, že se snižují překážky. Ale také to nechávám otevřené, ještě mám útlum. To, co jste říkal o kvadratickém růstu hodnoty refrakce, je vyjádřeno oním vzorcem. To ovšem v Azoru není, v těch nových grafech doufám ano.
Našel jsem taky nějaké komentáře ke GPS výškám 1 a 2. Ale je to asi jinak, např. hory jsou pravidelně v GE nižší, než by odpovídalo okolní krajině, a ne vyšší. Sněžka má v GPS odjakživa 1588 m. Teď ještě, jestli na kopce koukáme přes geoid, nebo elipsoid ;).
Už jsem tuhle zjistil, v čem je problém při tom ztracení odkazu, časem s tím něco udělám. Zatím, jen mezi námi, to lze ošidit, když se v nově otevřené textaree naprázdno zmáčkne Vložit odkaz (tím se povolí vkládání odkazů na server). Mám už nějaký dokonalejší nástroj na odstraňování nežádoucích tagů, ale chce to práci.
Přízemní refrakce umožňuje vidět dál, tj. za oblouk zeměkoule, to se jednak dá vyjádřit, že se zdánlivě zvedá obzor, ale také, že se snižují překážky. Ale také to nechávám otevřené, ještě mám útlum. To, co jste říkal o kvadratickém růstu hodnoty refrakce, je vyjádřeno oním vzorcem. To ovšem v Azoru není, v těch nových grafech doufám ano.
Našel jsem taky nějaké komentáře ke GPS výškám 1 a 2. Ale je to asi jinak, např. hory jsou pravidelně v GE nižší, než by odpovídalo okolní krajině, a ne vyšší. Sněžka má v GPS odjakživa 1588 m. Teď ještě, jestli na kopce koukáme přes geoid, nebo elipsoid ;).
Už jsem tuhle zjistil, v čem je problém při tom ztracení odkazu, časem s tím něco udělám. Zatím, jen mezi námi, to lze ošidit, když se v nově otevřené textaree naprázdno zmáčkne Vložit odkaz (tím se povolí vkládání odkazů na server). Mám už nějaký dokonalejší nástroj na odstraňování nežádoucích tagů, ale chce to práci.
Franta (Pátek 21. října 2011) ⇑
Franta (Pátek 21. října 2011) ⇑
Refrakce:
Optický klam, který je tím větší, čím níž je objekt. Největší je na obzoru (Ministr).
Existuje tabulka, která udává hodnoty od -1° do +3° výšky nad obzorem.
Rudý kotouč zapadajícího Slunce, který se dotýká obzoru, je ve skutečnosti již za obzorem - refrakce při výšce 0° je 36' 36'', zdánlivý průměr Slunce je 32''. Při východu Slunce je to opačně.
Rudý kotouč na obzoru při západu Slunce vidíme proto, že vidíme za obzor díky tomu, že dochází k ohybu paprsků světla v atmosféře. Optický klam, za který může refrakce, nám ukazuje Slunce na obloze zdánlivě výše něž je ve skutečnosti. Refrakce tedy zvyšuje polohu Slunce.
V souladu s těmito úvahami bych řekl, že refrakce obzor snižuje (umožňuje nám nahlédnout za něj). Myslím, že je to ovšem problematické vyjádření.
Problém je hora, která je mezi pozorovatelem a obzorem, nad kterou Slunce vychází. Typicky je to z mého pohledu např. hora Raná. Tam je patrné, že se Slunce nad Ranou objevuje, vyšlo nad obzorem už dávno předtím, jen nám byl pohled horou odcloněn
Tady bych mé úvahy o refrakci zatím skončil.
Ministr (s odkazem na prof. Ludvíka Hradílka):
V geodezii nejde o určení refrakce, ale omezení jejího vlivu vyměřováním krátkých úseků (záměrů). Největší chyb vznikají při měření výšek vlivem rozdílné teploty vzduchu při zemi. Náhlé změny při východu Slunce nebo změně počasí prý způsobují zmatky. V geodezii se proto vyměřují vzdálenosti jen okolo 5 km. Při desetinásobné vzdálenosti mohou být vlivem rozdílné refrakce chyby až stonásobné - Hradílek 1984.
Optický klam, který je tím větší, čím níž je objekt. Největší je na obzoru (Ministr).
Existuje tabulka, která udává hodnoty od -1° do +3° výšky nad obzorem.
Rudý kotouč zapadajícího Slunce, který se dotýká obzoru, je ve skutečnosti již za obzorem - refrakce při výšce 0° je 36' 36'', zdánlivý průměr Slunce je 32''. Při východu Slunce je to opačně.
Rudý kotouč na obzoru při západu Slunce vidíme proto, že vidíme za obzor díky tomu, že dochází k ohybu paprsků světla v atmosféře. Optický klam, za který může refrakce, nám ukazuje Slunce na obloze zdánlivě výše něž je ve skutečnosti. Refrakce tedy zvyšuje polohu Slunce.
V souladu s těmito úvahami bych řekl, že refrakce obzor snižuje (umožňuje nám nahlédnout za něj). Myslím, že je to ovšem problematické vyjádření.
Problém je hora, která je mezi pozorovatelem a obzorem, nad kterou Slunce vychází. Typicky je to z mého pohledu např. hora Raná. Tam je patrné, že se Slunce nad Ranou objevuje, vyšlo nad obzorem už dávno předtím, jen nám byl pohled horou odcloněn
Tady bych mé úvahy o refrakci zatím skončil.
Ministr (s odkazem na prof. Ludvíka Hradílka):
V geodezii nejde o určení refrakce, ale omezení jejího vlivu vyměřováním krátkých úseků (záměrů). Největší chyb vznikají při měření výšek vlivem rozdílné teploty vzduchu při zemi. Náhlé změny při východu Slunce nebo změně počasí prý způsobují zmatky. V geodezii se proto vyměřují vzdálenosti jen okolo 5 km. Při desetinásobné vzdálenosti mohou být vlivem rozdílné refrakce chyby až stonásobné - Hradílek 1984.
Franta (Pátek 21. října 2011) ⇑
ZH: podle podpory z Garminu je území České republiky rozděleno na čtverce 30x30m. Každý čtverec má přidělenou svou nadmořskou výšku. To je výchozí bod. Tento nespojitý systém čtvercových ploch je pak "vyhlazen" do něčeho čemu se říká digitální model terénu. Je jasné, že nějaké regresní algoritmy při tom "vyhlazování" zlikvidují extrémy. Tento digitální model terénu je jedna vrstva mapy. K ní jsou přidány další vrstvy - jedna z vrstev jsou vrstevnice (přesnost u TOPO je prý 2m), další vrstva obsahuje geodetické body - tedy jednotlivé kóty (prý úplně přesně - proto je asi uvedeno u Lísky číslo 534.22m). Když se nechá na TOPO zobrazit profil trasy tak jsou data přebírána pouze z digitálního modelu terénu (s vrstvou vrstevnic a kót se nepočítá). Vizuálně vidíme na mapě, že je Líska vysoká 534.22m, výpočty, které jsou udělané nad mapou s tímto údajem nepracují a tak se převezme hodnota z modelu - 511m. Nejspíš je použit nějaký "rozumný kompromis" mezi přesností a rychlostí zpracování digitálního modelu. Představuji si, že by digitální model mohl být lepší za cenu většího množství parametrů a složitějšího výpočtu.
Obdobně budou asi fungovat i ostatní digitální mapy a výpočty nad nimi. Je tedy asi potřeba nepřebírat tato data mechanicky, ale každou situaci zvlášť posoudit. Problém je, že přesnost digitálního modelu se může i na několika kilometrech podstatně lišit.
Obdobně budou asi fungovat i ostatní digitální mapy a výpočty nad nimi. Je tedy asi potřeba nepřebírat tato data mechanicky, ale každou situaci zvlášť posoudit. Problém je, že přesnost digitálního modelu se může i na několika kilometrech podstatně lišit.
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
PŘIDAT VZKAZ
