ZH (Pátek 28. října 2011)  ⇑

Mimochodem, přinejmenším u rondelu v Ruzyni se myslím dá vyloučit funkce nějaké nebeské observatoře, protože je v ďolíku u potoka, asi 3-4 m nad jeho hladinou, ač je v dosahu dvou km Bílá hora, Hvězda a Malý vrch (s letištním radarem) - vše cca o 45-50 m výše.

Přemýšlel jsem o žďáření, kdy by ideální tvar šířícího se ohně z ohniska byl kruh, tak by se dal třeba získat prostor pro cosi na způsob římského fóra. Aby se oheň nekontrolovaně nešířil, mohli preventivně vykopat příkopy i s těmi přerušeními pro vyžďáření místa pro vstupy. No, to je jen nápad.

Franta (Pátek 28. října 2011)  ⇑

Souhlasím, má paměť nesahá moc dlouho do minulosti. Spíše jsem to bral z té druhé strany, tedy co se zachovalo do dnešní doby. Vždyť téměř nic nevíme o předkřesťanských, natož předindoevropských zvycích. Blesk zapalující oheň je asi archetypální představa, která se nám zachovala ještě z dob, kdy člověk běhal spolu se zebrami po savaně.

Ostatně, i současná katolická církev zapaluje každý rok nový oheň, když je před tím všechen ostatní uhašen. V noci z Bílé soboty na neděli Zmrtvýchvstání Páně ho pak přináší do temného kostela.

Krystaly pyritu jsou krásné, pro křesání je prý však vhodnější jemně krystalická struktura - tedy nejspíš, že je tam těch ostrohranných krychliček mnoho bedle sebe

ZH (Pátek 28. října 2011)  ⇑

Oheň prý lidé využívali už před 1,5 milionem let, jsou důkazy z belgické jeskyně, že rozdělávali oheň křesáním pyritu železného o křemen (ani jsem nevěděl, že může pyrit takto krásně krystalizovat) před 10-15 tisíci let.
Takže to samovznícení asi neměli před 6-7 tisíci lety zapotřebí, tím méně blesk. Franta má asi pravdu, i když se myslím nemůže vědět o podrobnostech obřadů bůhví jakého etnika v té době, zřejmě před příchodem Indoevropanů.

Zabitý kopec i nedaleký Zlatý kopec s pozůstatky staršího paleolitu jsou pěkné, koukám, že na Zabitém kopci byla protiraketová základna, podobně jako na Vidouli a Čihadle, sotva tam něco jiného zbylo.

Koukám, že Jan Č. si hrál s křivkami, kdyby byl nějaký problém nebo námět, tak ho řekněte, dokud to mám v hlavě. Ta levá verze je asi přívětivější. Podotýkám, že program zatím nepočítá s nárůstem refrakce vlivem převýšení, na což mi zatím nezbyly síly ani čas, to myslím není problém při spojnici z hory na horu, ale z nížiny na horu ano. Tam bude možnost dohledu příznivější.


Mimochodem jsem si docela oblíbil ony nové mapy.cz, pokud je pouštím v prohlížeči Chrome nebo v novém Maxthonu 3, kde neblbnou.

Franta (Čtvrtek 27. října 2011)  ⇑

Posvátný oheň byl zapalován každý rok a v docela přesně určených termínech - na blesk se opravdu čekat nedalo. Připomínám, že se veškerý oheň uhasil a pak byl obřadně zapálen nový.

To z Irska (od Tary) asi nebudou pozůstatky rondelů, spíše to vypadá na pozůstatky mohylových chodbových hrobů.

J. Čihák (Čtvrtek 27. října 2011)  ⇑

Tohle je snad nejdelší pokoukání v Čechách.
Klínovec, 50°23'46.252", 12°58'2.856"
Velká Deštná, 50°18'5.259", 16°23'52.756", vzdálenost:243.619km, azimut:91.16°, refrakční koeficient=0,24.
zhola.com/reza/zobrazit.php?uci=50_396181_12_96746_50_301461_16_397988_0_24

J. Čihák (Čtvrtek 27. října 2011)  ⇑

Měl jsem představu, že uvnitř rondelů byly modly, menhiry, pec s posvátným ohněm a mohyla na žíhání obětin. Pak jsem se začal zajímat o čakovické rondely a to mě uvedlo do rozpaků. Rondely patří ke knovízské vesnici a jsou malé. Stále více mám dojem, že to byla opevnění srubu velmože a hlavní svatyně (sluneční?) se nacházela na Zabitém kopci. Myslím, že i v sídle mohla být malá svatyňka orientovaná přes vchod ke slunovratu. Pravdu můžete mít Vy, rondely mohly sloužit jako pohřebiště. Záhadu je třeba posuzovat i z hlediska období a kultury.

Předpokládá se, že posvátný oheň byl zapálen bleskem. Zatím jsem se nesetkal s názorem, že v “nevysvětlitelném“ samovznícení byla též spatřována nadpozemská příčina.

ZH (Čtvrtek 27. října 2011)  ⇑

1, 2.

ZH (Čtvrtek 27. října 2011)  ⇑

No, já zase jedu po svém ;), analogií s Gízou aj. jakožto nekropolí. Velké rondely byly hrobky velmožů, malé jejich manželek či dětí. Viz ten shluk rondelů u Kolína, který je zřejmě jen výsečí z většího počtu neodkrytých. Proč by tam byly nejméně čtyři velká shromaždiště (když pominu byvší poznámku Jana Cinerta, že nemusely být ze stejné doby. I malé rondely byly s např. třemi čtyřmi vchody viz (Kolín), to je mimochodem u potoka.

Podmínky pro biologické samovznícení jsou: (http://firepatch.blog.cz/0901/samovzniceni)
- vlhkost ( za suché je považováno seno s maximálním obsahem vlhkosti 16%)
- velká hromada ( minimálně asi 3000 kg, tj 35m3)
- minimální doba uskladnění ( 8 až 10 dnů)
- nerovnoměrné rozložení vlhkosti ( různorodá jakost vrstvené hmoty)

J. Čihák (Čtvrtek 27. října 2011)  ⇑

Velké rondely mohly být kultovní shromaždiště a malé s jedním vchodem mohly sloužit jako tvrze.

ZH (Čtvrtek 27. října 2011)  ⇑

Já jedu, co...
Nějaké inspirace od dcery k rondelům. A priori předpokládala, že šlo o obřadní ohniště, vzpomenuvši si na obřad skautského (původně indiánského) ohně (kruh kolem ohně, další kruh, kam nikdo nesmí krom vyvolených, zapaluje se obřadně ze čtyř stran, spousta restrikcí atd.). Jsou i postranní skautské ohně.

Já jsem vždycky předpokládal, že takto situované příkopy kolem rondelů, které nemohly mít obrannou funkci, byly vodní (viz zde 23.6.2010), a jako takové, krom toho, že lákaly komáry ap., měly bránit ohni, aby se dostal buď dovnitř, nebo ven.
Zbytky po ohni v rondelech nalezeny byly.
Ale pokud by byl sebevětší obřadní oheň uprostřed stometrového rondelu, nebyl by důvod k příkopům.
Předpokládal jsem funkci pohřební viz, podobně jako se to předpokládá u pyramid, s tím, že šlo o pohřeb žehem. Kdybych to zkombinoval s nedávným nápadem o ohništi po téměř celé ploše rondelu, mohl velmož chtít takto impozantním a přitom technicky dostupným způsobem splynout se slunečním božstvem. Pohled by to byl ještě více fascinující než u pyramid, jako lokálpatriot bych dokonce předpokládal, že se Egypťané tímto inspirovali, ale neměli dost paliva ;) - tohle jediné myslím žertem, ono je dělilo pár tisíc let. A ještě víc tisícovek uplynulo k Žiži...

Jinak, jak jsem již tehdy podotknul, ve Francii nalezli kolem 100 rondelů, v Británii 80, nalezeny byly i ve Skandinávii, ovšem anglicky se nazývají causewayed enclosure, kde causeway je ono charakteristické přerušení příkopu.


Taky, napadá mě teďka, mohl být rondel jakýmsi zásobníkem ohně v dobách, kdy byl problém jej rozdělat a menší ohně trpěly zhášením deštěm. V té souvislosti přemýšlím, zda taková sestava nemohla sloužit k zapálení ohně - samovznícení stohu. Bylo by to velmi praktické, velmož zemře, do předem připraveného rondelu se nanosí seno, velmože uloží na ně, se po čase (jako v té kapli Sv. hrobu) seno samo vzplane, velmož splyne s božstvem a ještě přináší lidem po dlouhou dobu oheň.

ZH (Čtvrtek 27. října 2011)  ⇑

Ozval se J-P Lacroix, tvůrce Heliacu - jak se dalo čekat, dotyčná chyba není, omlouvám se za hoax a raději jsem smazal tehdejší svůj příspěvek, aby někdy někoho nemátl.
Nicméně zůstává otázka, proč se Heliac liší o 7-10 dní od jiných programů, Jean Pierre se v tom po 13 letech jistě nebude hrabat, tak to asi zůstane nedořešené...

ZH (Čtvrtek 27. října 2011)  ⇑

Amatérské meteo stanice. Mimochodem některé uvádějí tlak přepočtený n.h.m., některé nepřepočtený.

V sobotu ráno by mohl být zas pěkný rozhled. Takhle může vypadat fotka z pražských Stodůlek (snímek KpS z astro-forum.cz).

ZH (Středa 26. října 2011)  ⇑

Odtud je to, možná špatně srozumitelné, srovnání fotky ze Sněžky a od pomezí nad V. Brodem. Tady princip FM z Wikipedie, nevím, jestli je to srozumitelné a jestli tomu dobře rozumím, ale zřejmě jde o stejný princip u FM, kde dochází k překřížení různých drah paprsků, a u prosté refrakce.

Ještě k Janově skepsi, co se týče rondelů. Obranná funkce je problematická nejen kvůli počtu vchodů, ale i proto, že (vodní?) příkopy vybíhají radiálně kolem cest, místo co by tam byl nějaký padací můstek ap. Tady uprostřed stránky je umístění rondelů u Kolína, a to je ještě třeba si uvědomit, že byly nalezeny při stavbě silnice, bůhví co je mimo její trasu.

ZH (Úterý 25. října 2011)  ⇑

Ještě k fata morganě, jak jsem se dočetl v anglické Wikipedii, FM může být popsána jako komplex tří zdeformovaných vzpřímených a obrácených obrazů, které se během několika vteřin různě proměňují.

Zřejmě se rozlišuje tato pravá fata morgana, ale v širším slova smyslu se do ní řadí i jiné podobné optické jevy.

Ten obrázek ledovce částečně splňuje podmínku - spodek je vzhůru nohama. Ty Alpy ze Sněžky tak nepůsobí, a to, co jsem viděl já, taky ne. Podle mě tam nešlo o zrcadlení, ale jen o extrémní ohyb paprsků při extrémním refrakčním koeficientu.

S tou Ranou - napsal jsem to trochu špatně, odečetl jsem čas na matematicky vypočítané hodnotě, nikoli na té ovlivněné převýšením a atmosférou, ono to ani nešlo, protože jsem tyto hodnoty před časem z programu vymazal, neb byly problémy s rychlostí načítání tabulky, což přinášelo jistou komplikaci (přeskok na kotvu ve stránce, když byl odkaz např. https://zhola.com/vychodySlunce/minfr.php#d227). Jak nyní vidím, tak se to tím nevyřešilo a vrátil jsem tam UT i do barevných políček. Mimochodem to vychází ještě líp - 7:29.

ZH (Úterý 25. října 2011)  ⇑

Franto díky. Občas si honím triko, že Azor funguje, když mám příležitost. Data jsem uložil. Hodina mi vyšla 7:30 (viz obláček nad místním slunečním časem, který byl 6:40. Tlak to asi měří aktuální, ne přepočtený na hl. moře,předpokládám.
Ještě jsem blbnul s Alpami, našel fotku ze stráně nad Vyšším Brodem blízko spojnice Sněžka-Dachstein, to asi bude ono, když vezmem v potaz, že je na Alpy pohled z různých výšek.
Teď ještě dokázat, že v rondelech hořel oheň, to bude horší, no nějaký popel se tam našel.

Ta fata morgana je pěkná.