ZH (Pátek 17. února 2012)  ⇑

Měly hudební nástroje v pravěku stejný význam jako dnes - estetická funkce? Předpokládá se, že měly dřív rituální funkci či udávaly rytmus práce. Existují však tónové jazyky (čínština) a pak pískaná řeč, znal jsem jen silbo gomero, ale jak zjišťuji, jsou jich desítky na všech kontinentech (viz). Známé je dorozumívání pomocí tam-tamů. Mohly k tomu sloužit pravěké flétny či xylofon?

J. Čihák (Pátek 17. února 2012)  ⇑

Když pračlověk znal flétny, potom asi vymyslel i xylofon, avšak kusy dřev se nemohly dochovat.

J. Čihák (Čtvrtek 16. února 2012)  ⇑

Podobné lebky byly nalezeny na jiných místech v Africe (Britannica).

Další naleziště ostatků boskopského člověka jsou jeskyně Border v Namibii, Otjiseva a Impanga v Zimbabwe a jeskyně Mumbwa v Zambii. Jedná se o nejbližšího příbuzného dnešních Sanů (Etnologie Afriky, J.Záhořík).

Jan Cinert (Středa 15. února 2012)  ⇑

Odkazovaný článek jsem zhltl jedním dechem, protože jsem se chystal nadechnout až narazím na nějakou konkrétní informaci. Autor zjevně neví o čem píše, protože nic konkrétního neuvádí (počet lebek, nálezové okolnosti, více obrázků atd.). Vše jsou jen převzaté výroky jiných, podle nekonkrétních formulací převážně z bulvárního tisku. Překvapila mne tam velmi vysoká návštěvnost, protože já bych jinak na takovém webu nic nečetl.

J. Čihák (Středa 15. února 2012)  ⇑

Boskopský člověk – génius pravěku nebo malformace? Matrix-2001

J. Čihák (Středa 15. února 2012)  ⇑

Jan Cinert (Středa 15. února 2012)  ⇑

Opravdu to jsou pěkné úlovky. O těchto nálezech jsem nevěděl. Mám takovou drobnou hypotézu, že foukání do něčeho má svůj původ ve vzývání původního boha ZO, aby se zvedl vítr a přinesl zataženou oblohu s deštěm, později by to mělo být přeneseno na zbožnění jarní rovnodennosti, kdy vlahý vánek přináší oteplení a končí obdobých dlouhých nocí. Je to pěkně zachyceno v mýtu o soupeření Marsya s Apollónem, kde Marsyas hrající na flétnu prohrál a byl zbaven svého atributu zastíněnosti, tedy chlupaté kůže.
Jenže uctívání boha ZO by podle mne mělo mít počátek za vzniku usedlého života, kdy lidé přestali putovat za zvěří a tedy i vláhou, ale naopak potřebovali aby vláha přišla k nim. Tak brzký výskyt píšťal něco nabourává. Buď mojí hypotézu, nebo naše dosavadní představy o potulujících se lovcích a sběračích. Již dříve mi bylo divné, že tehdy lidé vytvářeli trvalé hodnoty na jednom místě (jeskynní malby), když by se v místě měli zdržet jen přechodně.

ZH (Úterý 14. února 2012)  ⇑

To jsou pěkné odkazy.
Pochopil jsem u toho třetího, že je spor, zda je to neandrtálská diatonická flétna o třech oktávách, nebo kost ohlodaná jiným medvědem :). Pravda, ten můj antropolog říkal, že jsme my, černí Afričani, vnikli do Evropy mezi ty ušlechtilé bledé neandrtálce.
Nicméně přiznávám, že bych s dnešními svými vědomostmi a tehdejšími prostředky takové nástroje asi nedokázal vyrobit, takže ti lidi museli být důmyslní.

J. Čihák (Úterý 14. února 2012)  ⇑

ZH: Máte pravdu: “Potenciální lidské schopnosti se za posledních pár desítek tisíc let moc nezměnily.“ Viz pravěké píšťaly, články 1, 2, 3.

J. Čihák (Pondělí 13. února 2012)  ⇑

Knihu si půjčím a na stať se podívám, možná najdu další zajímavé obrazce. Neumím si přesně představit pracovní postupy při stavbě hradeb. Tabulka mohla sloužit ke kontrole správného souběhu prací. Napadají mě i jiné možnosti, např. do tabulky zapisovali plánovanou či vykonanou práci a pak umazávali tu zaplacenou.

ZH (Pondělí 13. února 2012)  ⇑

Dík. Nojo, ve stati V. Píši O vývoji Prahy v raném feudalismu je na náčrtcích onen hypotetický most mezi malostranskými věžemi a Platnéřskou důsledně kreslen, ale nevšiml jsem si toho, protože v textu se o tom P. nezmiňuje a je to vždy někde na okraji mapek. Potěšilo mě, že jsem jinými prostředky dospěl ke stejné hypotéze. To, že komunikace jde přesně východozápadním směrem od Prašné brány k Mosteckým věžím, i orientace věží do tohoto směru, byť dnešní podoba je z pozdější doby, leč nesměřuje do Juditina ani Karlova mostu, by podle mě nasvědčovala, že tam bylo něco důmyslnějšího než brod.

Jinak tu stať doporučuji Janu Čihákovi, jsou tam zmiňovány desítky zaniklých kostelů v Praze.

Jan Cinert (Pondělí 13. února 2012)  ⇑

Jednotlivé navazující úseky hradby budovali pravděpodobně jednotliví velmožové (údělníci), jak to právě dokládá Kosmova zmínka o provedení části u svatojiřského kláštera údělníkem Spytihněvem II. Jejich pracovní čety se skládaly z lidí či podskupin s vymezenými úkoly. Šachovnice byla vyryta najednou, takže záznamy rozdělení nebo vykonané práce hlinkou by byly řešením. Jenže proč by pak byl kámen s takovými záznamy u země? Rytina musela mít funkci jen před budováním hradby nebo v jejím počátku, aby pak již nepotřebný kámen byl použit v základu.

J. Čihák (Neděle 12. února 2012)  ⇑

J.Cinert: Třeba to byla organizační pomůcka, na kterou zaznamenali pracovní cykly a pak je odměřovali. Do políček se udělaly hlinkou značky a pak byly mazány.

Jan Cinert (Neděle 12. února 2012)  ⇑

Ještě to věcně upřesním. Nejstarší příkop je dosud identifikován bez hradby, ale je nutné předpokládat val asi s palisádou, vybudovaný z hlíny vyházené z příkopu. Spekuluje se zda byl předbořivojovský nebo Bořivojův. Následovalo dochované dřevohlinité opevnění s plentou z poč. 10. stol., čili Spytihněvova hradba. V Kosmově kronice je zmínka o opravě této hradby údělníkem Spytihněvem za vlády Břetislava I. (jak strhl pec abatyše kláštera). Kamenná hradba je dílem Soběslava I., nikoliv Břetislava.

Původní plánek mostu byl publikován v "Vladimír Píša: O staroměstském opevnění Juditina mostu. In: Ochrana památek, Sborník Klubu Za starou Prahu, 1960". Je tam rozdělen na dvě stránky a s českými nápisy. Já jsem převzal scelené provedení s německými nápisy z "ff.ujep.cz/~velimsky/cz.

ZH (Neděle 12. února 2012)  ⇑

Trochu jsem se toulal po www, na leccos narazil, chci se zeptat Jana Cinerta, odkud je onen plánek s "naivním" Holzbrücke.