ZH (Pátek 18. května 2012)  ⇑

Jan Čihák: nečetl jste toto? (Já ne.)
Všiml jste si v té monografii, že v r. 1926 je psáno o kapli Božího hrobu: Ježto kaple nemá oken, jest v ní úplná tma, jíž prorázejí jenom ve svatém týdnu mdlé paprsky věčného světla?

Jan Cinert: Materiál na základy nemusel být z téhož místa. Chvíli jsem měl radost, že jsme měli s Žiži stejný nápad, ale pak jsem se podíval do Kosmy, který píše, jak Poláci prchali přes opyš hradu.

Jan Cinert (Pátek 18. května 2012)  ⇑

Nejde mi skoro týden počítač, tak jenom stručně. Z. Homola tady uvažuje o umístění Žiži stejně, jako to mám zpracované pro svojí budoucí knížku. Janský vršek se s jistotou nacházel mimo opevněný areál.
Druhotně použité kameny v základech rotundy sv. Václava musely pocházet z kostela, protože v 10. a 11. století se jiné zděné stavby nežli kostely nestavěly.

J. Čihák (Pátek 18. května 2012)  ⇑

Předpokládám, že ten jazyk v dolní části Petřína byl nějak pojmenován. Je natolik výrazným terénním útvarem, že ho Pražané nemohli přehlížet. Začíná Vrtbovskou zahradou, kde předtím byla renesanční vinice, která se možná rozkládala i na jižním svahu. S tím mohl souviset zapomenutý název. Jazyk je vlastně “prahem“ v dolní části Petřína a z toho mohl vzniknout ještě starší název. Tím ovšem nechci tvrdit, že mu říkali vyvýšenina Praga.

ZH (Pátek 18. května 2012)  ⇑

Tady je povídání o staré Malé Straně, vyplývá z toho, že Jánský vršek je opravdu za Stahovskou branou, tedy tou v Nerudově ulici, tedy ten pod Schwarzenbergským palácem. Trochu jsem si pohrál: viz (zdroj Wiki a Nokia Ovi mapy), Schw. palác i ty oblouky pod ním již tehdy stály. Jiný vršek tam není. Ten s americkým glorioletem to být nemůže. Co asi na místě pavilonu bylo původně, je to docela strategické místo? Na onom Hollarově prospektu hrb je, ale bez nějaké stavby. Hollarův prospekt je malován z místa nad dnešní restaurací Petřínské terasy.
P.S. Později jsem umístění Jánského vršku upravil - na místo pod vyhlídkovou terasou na konci Zámeckých schodů.

ZH (Čtvrtek 17. května 2012)  ⇑

Tady, 2, 0 (Všem Čechům posvátný vrch Petřín s kostelem svatého Vavřince) je zajímavá monografie o Petříně, je nutno oddělit zrna od plev v historické části, ale je tam psáno i o tehdejší podobě kaple Božího hrobu, o hrbolu vystupujícím z Petřína se Schönbornskou zahradou atd. (Už to tu jednou bylo.)

ZH (Čtvrtek 17. května 2012)  ⇑

Pochybuju, že by to někdo mohl vědět, na Císařských otiscích ani Jüttnerově plánu to není, v UPP nazývají pavilon "snad ještě raně barokním glorioletem" vybudovaným za Colloredů.
Po tom jazyku jsme nic netušíce scházeli s manželkou v době železné opony, prolezli dírou ve zdi a vylezli na pavilon, kde nás k smrti vyděsila americká vlajka - to jsme teprve pochopili, že jsme se jako Alenka octli na území USA, nevěděli jsme, zda se máme po překročení opony vrátit zpět do ČSSR a vystavit se stíhání za nedovolené opuštění republiky, nebo požádat o azyl ;).

V UPP píšou, že obě ulice - Jánská (pův. Horní Jánská) i Jánský vršek mají název dle stejného kostela. Pražský uličník bohužel čajzla dcera.

J. Čihák (Čtvrtek 17. května 2012)  ⇑

Zná někdo, jak se jmenoval vyvýšený jazyk, na kterém se rozkládá Schőnbornská zahrada s vyhlídkovým pavilonem? Dnes asi nijak. Ulice Jánský vršek směřuje k zaniklé skále a opačnou stranou k vyhlídkovému pavilonu. Jen tak pro zajímavost: podle kostela sv. Jana Křtitele prý dostala název ulice Jánská . Jak to bylo se sousední ulicí Jánský vršek není zcela jasné.

ZH (Středa 16. května 2012)  ⇑

Ondřejovská hvězdárna je 530 m.n.m. Z Petřína (320) by i Jánský vršek u Jezeří byl s odřenýma ušima vidět, z Hradu (260) ne.

Dokud měli Slované žárové pohřby, jaké bylo umístění hranice a pohřebiště vůči sídlišti?

Svatojánské slavnosti (23.-24.6.), kult sv. Vavřince (10.8.), noc před Velikonocemi i Krásná hůrka (týden po Velké noci) byly spojeny s hořící hranicí.

Franta (Středa 16. května 2012)  ⇑

V Klobukách je kostel také zasvěcen sv. Vavřinci. Jak je to s přímou viditelností z Prahy na medvědí skálu, nevím. U Z. Ministra je v knize fotka, kde je západ Slunce nad Medvědí skálou. Focené je to z Ondřejova

ZH (Středa 16. května 2012)  ⇑

Zajímavé, co je na tom kopci za zvláštní útvar na vedutě Schedel 1493. Vypadá to něco mezi palmou a totemem, ale nejspíš to bude stylizovaný stromový porost. I když - ostatní stromy vypadají středoevropsky.

J. Čihák (Středa 16. května 2012)  ⇑

To je zvláštní, že se o zaniklé skále pod Švarcenberským palácem moc nepíše a není jí přisuzován žádný význam.
Ulice Ke Hradu - závěrečný úsek Královské cesty.

ZH (Úterý 15. května 2012)  ⇑

Že jsem tak řečnej... Nevím, zda je zřejmý chod mých asociací s Žiži a Jánským vrškem - pokud by Janský vrch byla ta skála se Schwarzenberským palácem a pokud by Hradčany byly pro Kosmu městem, pak skála mohla být "in media urbe".

ZH (Úterý 15. května 2012)  ⇑

Posvátná místa kr. hl. m. Prahy - úryvek je o kostelích, o kterých jsme tu mluvili. Tvrdí se tam mj., že kostel sv. Jana byl na Jánském kopci, ale nejspíš je míněno, že na jeho úpatí, protože podle vrstevnicové mapy v jeho místě ani náznak kopce není a základy kostela byly vykopány v dnešním domě.

ZH (Úterý 15. května 2012)  ⇑

To je pěkné, dal jsem to do Azoru, spojnice obou Jánských vršků opravdu jde pár metrů od klobuckého menhiru (byť moc nevěřím, že je to opravdu pravěký menhir). Problém je, že Jánský vršek není na Petříně, ale - podle mě - to byla skála přiléhající k Hradčanskému náměstí - co je Schwarzenberský palác. Z té není přes pláně u Horoměřic v daném směru vidět. Z Petřína jo, ale ten byl zasvěcen sv. Vavřinci, tuším.
Četl jsem si o svatojánských ohních, zvyk se velmi podobá Krásné hůrce, o které jsem tu psal, ta je ovšem týden po Velikonocích, zatímco sv. Jan Křtitel těsně po letním slunovratu. Můžou mít společné kořeny? Je to docela zajímavé téma kvůli Žiži.

Franta (Úterý 15. května 2012)  ⇑

Já to v Praze moc neznám, ale znám Jánský vrch v Krušných horách. Je nedaleko od zámku Jezeří. Ten se jmenoval Johannesfeuerberg. Prokazatelně se na něm zapalovaly svatojánské ohně. Azimut mezi Jánským vrchem, nebo blízkým lokálním nejvyšším vrcholem (Medvědí skála), a řekněme, Jánským vrškem, na Petříně je kolem 309 stupňů - tedy azimut západu Slunce o letním slunovratu. Spojnice prochází kolem menihuru u Klobuk, přes Ranou.